Udělej další správnou věc

by - 2.3.20

Rok 2020 má zatím nejblíže k noční můře. Úžasně to shrnula moje spolubydlící, která mi řekla, že jakmile má pocit, že se jí něco nedaří, vzpomene si na mě a je v klidu, protože já mám opravdu blbý rok s velkým B. Stačí jeden telefonát domu a další tři špatné zprávy přibudou. Už jsem se i přistihla, že jsem úplně rezignovala a jen čekala, jaká další špatná zpráva přijde. 
Únor byl úplně jiný, než jsem čekala. Žádný z mých plánů mi nevyšel a mě na chvilku i napadlo, že už na všechno kašlu, zabarikáduju se doma a končím. Naštěstí mě to brzy přešlo, čehož jsem vzápětí litovala, jelikož jsem vychytala šílenou sněhovou vichřici, která byla tak strašná, že jsem dokonce musela jít domu bez brýlích, jelikož mi na obličeji zapadly sněhem (ano, taky bych nikdy nevěřila, že se to může stát). A pokud to nevíte, mám opravdu hodně dioptrií a bez brýlích bych si obvykle netroufla jít ani na záchod. 
V únoru mi mimo jiné začal i nový semestr. Spoustu předmětů jsem si navolila sama, protože mi chybí poměrně hodně kreditů a povinné předměty mám už téměř všechny odstudované. Už po prvním týdnu jsem zjistila, že jsem si nezvolila předměty úplně šťastně a s předměty jsem začala hodně čarovat. Nakonec jsem ale se svými předměty překvapivě spokojená a myslím, že jsem z těch všech hrůz vyvázla ještě hodně dobře.
Abych ale byla úplně upřímná, tak začátek semestru jsem vůbec nezvládla ani psychicky. Absolutně netuším, co se stalo, protože přeci jen už mám za sebou hodně semestrů, ale tentokrát mě to úplně srazilo na kolena ještě předtím, než vůbec začal nový semestr.


Stálo mě hodně sil, abych se nějak posbírala dohromady. Hodně mi pomohlo se zas a znovu pokoušet vracet zpátky do přítomnosti a prostě jen udělat další správnou věc.
A tou další správnou věcí může být naprostá maličkost.
Jít do školy.
Napsat e-mail.
Pustit staršího pána si sednout v tramvaji.
Zvednout babičce rukavici, když ji spadne na zem.
Lehnout si, pustit si film a odpočinout si.
Najíst se.
Vybrečet se.
Nadechnout se.

Mám takovou teorii, že úplně každý z nás si v životě -a promiňte mi ten výraz- musí projít různýma sračkama a je jen na nás, jak se k tomu postavíme a jak se zachováme. Čím dál tím víc věřím tomu, že všechno se dá nějak vyřešit a zařídit, jen je důležité udělat ten první krok, aby se tak mohlo stát. Nenechat věci zajít do extrému, být proaktivní a neztrácet naději, že se to může zlepšit.
Možná, že cesta vede právě skrz to udělat pokaždé tu další správnou věc a posunout ten náš příběh zas o kousek dál. 
A možná, že prostřednictvím maličkostí a děláním správných věcí lze zvládnout cokoliv.

A jak se v poslední době máte vy? Jak jste zvládli start nového semestru?

You May Also Like

24 komentářů

  1. Já jsem tohle období sraček měla poslední rok a půl. A v některých kouscích tvého článku jsem se úplně viděla. Akorát já jsem nepřemýšlela tak správně jako ty a opravdu jsem rezignovala. Přestala jsem žít. Bylo mi všechno úplně jedno. Pak jsem se zkusila postavit na nohy znova a přišlo úplně to samý ve dvakrát horší verzi. Nakonec to skončilo zničeným zdravím, depresí a neuvěřitelným pocitem bezmoci. Ale paradoxně asi to byl právě moment, kdy jsem se z toho dna odrazila. Protože mi to za to nestálo. Přečetla jsem si pár věcí,který mi dost pomohly, změnila svůj přístup, dokonce jsem se odpojila od toxických lidí, který v tom hráli obrovskou roli a snažím se konečně začít žít a být šťastná. Není každý den posvícení. Ale je mi dobře :) A já věřím, že i u tebe to bude brzy lepší. A přesně jak říkáš, maličkosti jsou jedním z těch klíčů :) Přeju hodně síly :)

    Pauline's Tiny World

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Tobě také přeji hodně síly! :) Snad se z toho všeho nějak vyhrabeme :) Jsem moc ráda, že už se ti daří líp, třeba i to, že ses opět pustila do blogování, ti pomůže :)

      Smazat
  2. Můj únor byl, že jsem běhala k prvnímu doktorovi a pak k druhému. Jinak ale se mám dobře. Moc mě mrzí, že prožíváš takové muka, snad se všechno brzo zlepší. Drž se! :)

    All about Candys life

    OdpovědětSmazat
  3. Můj začátek semestru byl takový pozvolný, ale spíš mě začíná dohánět čas, co se bakalářky týče. Takže taky začínám pomalu stresovat a cítit napětí.
    Držím Ti palce, ať se všechno pomalu urovnává :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Tobě držím palce, aby si bakalářku zvládla napsat :) Mě teď začíná tlačit čas kvůli diplomce, tak snad se co nejdřív dokopu a začnu :)

      Smazat
  4. Tvoj príbeh s okuliarmi mi pripomenul moje príbehy s okuliarmi v dobe pred laserovkou. A ešte mi to pripomenulo príbeh s dáždnikom. Išla som od autobuska na MHD zastávku, husto snežilo a fúkal vietor. Dáždnik spravil pufff a prevrátil sa. Chlapec, ktorý išiel predo mnou sa na mňa škodoradostne pozrel a povedal že "AU!" Moc mi to na nálade nepridalo, ale prežila som to. Tým som vlastne len chcela povedať čo ťa nezabije to ťa posilní. Bude líp a ty to dáš ;)

    zlatý fénix

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Děkuju :) Zážitky s deštníky stojí za to, vždycky se převrátí v ten nejmíň vhodný moment ;)

      Smazat
  5. Ja som mala takéto obdobie pred dvoma rokmi — kedy som mala pocit, že všetko, čo sa môže pokaziť, sa pokazí. Ale to prešlo; a prejde to aj u teba. Hlavne nevešaj hlavu, buď trpezlivá a ver, že bude lepšie. Každopádne, držím palce a prajem veľa síl ❤

    SIMPLY BERENICAFacebook PageREAD ABOUT "DECORATING AS A MINIMALIST"

    OdpovědětSmazat
  6. Já zvládla pořádtek semestru celkem v klidu :) Teď to máme o dost volnější, něž co to bylo, i z důvodu státnic :) Já si taky hodně ulevuju pláčem, čemuž přítel moc nerozumí, tak mu je to těžké někdy vysvětlit :D Neboj, bude líp ♥

    WantBeFitM

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Snad ano :) Taky mi pláč často pomůže, aby se mi ulevilo.. Je pravda, že spoustu lidí tomu nerozumí, ale na mě to funguje celkem dobře ;)

      Smazat
  7. Můj únor byl dobrý, musím to zaklepat. Dokopala jsem se k nutriční terapeutce, přestože jsem to léta odkládala a tak. Souhlasím, že život je plný sraček, ale bohužel jak to vidím okolo sebe, každý je okolo sebe má :/ Drž se!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Tak to jsem moc ráda, že ses konečně odhodlala k nutriční terapeutce :) Ať tě to baví :)

      Smazat
  8. presne takovy rok jsme mela vloni, rok 2019 byl hrozny. zacalo to nemoci, ta mi spustila dalsi zdravotni problemy, a pak uz se to jen nabalovalo. v dubnu nasli dedovy po celem těle metastazy a to uz bylo jasny, co bude nasledovat. mysleli jsme, ze to zvladne a oslavi s nami alespon vanoce, ale uz v srpnu bylo jasny, jak to dopadne, hrozne hubnul no a proste rakovina je rychlejsi, nez by se cloveku mohlo zdat. :/ umrti bylo kolem me nejak vic. a proste jsem si rikala, ze to uz nemuze byt horsi. ale vzdy jsou tu behem roku i svetle chvilky, a clovek se musi obklopovat jen dobrymi lidmi, kteri prinasi pozitivni veci, bud jen s temi, ktere mas rada a kteri ti nepiji krev. u me to tak bylo, obklopovala jsem se skvelymi lidmi ktere miluju. a i po takovych vecech pak prisly i krasne. a to ze v me listopadu pritel pozadal o ruku. .:) takze nehazej flintu do žita. vim, ze leden a unor byl smutny a narocny. ale ceka te dalsich 10 mesicu, a ty muzou prinest nove (daleko lepsi) veci :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Děkuju za komentář :) Mrzí mě, že ten minulý rok byl pro tebe tak náročný, ale jsem moc ráda, že se v něm našly i ty světlé chvilky :) Snad tomu tak bude i u mě :)

      Smazat
  9. Hlavne v posledných mesiacoch sú pre mňa tvoje články relatable na neskutočnej úrovni. Fakt presne viem, o čom píšeš, sama sa cítim podobne a dokonca mám pocit, že sa nám za posledný rok stali podobné veci. Drž sa a naďalej, prosím, píš takéto úprimné články. Mne napríklad celkom pomáha vedomie, že v tom nikdy nie sme sami.

    Sabi z blogu Beautiful savage

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Děkuju! ♥ Já jsem tak moc ráda za tento komentář :) Před každým osobnějším článkem mám strach ho vydat, ale vždycky ho vydám s pocitem, že i kdyby pomohl jednomu člověku, tak mi to za to stojí, vědomí, že v tom nikdy nejsme sami je silné a i mně hodně pomáhá :) Snad bude lépe! :)

      Smazat
  10. Můj únor byl fakt hodně špatný. Tak hrozné období jsem asi ještě v životě neměla, ale s koncem února to nějak přešlo a cítím se líp. Už se těším na jaro a na příliv nové energie, protože jsem zjistila, že mě zima vyčerpává.
    Jak si tak pročítám různé blogy, zjišťuji, že to podobně mělo více lidí, takže ono to asi fakt bude ve vzduchu. :D

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. To mě mrzí, že tvůj únor byl špatný, ale jsem ráda, že už je líp :)) Už aby tady bylo jaro! ♥

      Smazat
  11. Mám pocit, že ten február, minimálne u mňa, nestojí každý rok za veľa. Ale v poslednej dobe sa skutočne dejú veci, ktoré som si pred pár mesiacmi ani nedokázala predstaviť. Našťastie, nič nepríjemné a strašné sa síce v mojom osobnom a rodinnom živote nedeje, no to, čo zažíva celý svet... Hrôza pomyslieť.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jn, to, co se teď děje je šílené, ještě před pár dny bych si to vůbec nedokázala představit a najednou je to realita.. Snad se to brzy obrátí k lepšímu :)

      Smazat
  12. Domí s tím, že každý z nás si musí projít "sračkami" naprosto souhlasím :) ono nás to posouvá dál, alespoň já mám ten pocit.

    Somethingbykate

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Taky mám ten pocit :) ..ale i přes to doufám, že těch sraček bude co nejméně :)

      Smazat

Instagram