Do Štědrého dne zbývají zhruba dva týdny. A to je přibližně ta doba, kdy i ti, kteří doteď dárky neřešili, zbystří a začnou vymýšlet, čím obdarují své blízké.
A tak jsem se rozhodla připravit ještě jeden článek s tipy na vánoční dárky. Tentokrát jsem ale tipy pojala zas úplně jinak, víc praktičtěji a univerzálněji.
Tak doufám, že se ještě necháte se inspirovat. Buď na to, co koupit někomu jako dárek, nebo třeba i na to, co si ještě přát pro sebe.



Mým prvním tipem jsou CD. Vím, že kupování cédéček není úplně běžný a lidi (včetně mě) si písničky spíš stahujou, ale třeba já to mám tak, že když se mi nějaký CD fakt líbí, nebo mám ráda toho interpreta a chci ho podpořit, tak si jeho desku koupím. Pokud víte, že někdo má nějakého interpreta rád, je tento dárek skvělou volbou. Já jsem do koláže vybrala CD od Rity Ory a Demi Lovato, které teď poslouchám nejčastěji.
♥
Brašna na foťák. Od té doby, co mám zrcadlovku, tak si neustále říkám, že si na ní musím pořídit brašnu. "Provizorně" ji mám v jedné brašně od taťkovo starého foťáku, která je ale malá a nejde zapnout a při mojí poslední manipulaci s ní mi foťák vypadnul a rozbil se mi můj nejpoužívanější objektiv. Asi znamení, že bych si tu brašnu měla už fakt přát. A pokud máte v okolí nějakého fandu do focení, je brašna skvělým tipem. Tahle je konkrétně z eshopu affekt.cz.
♥
Letos jsem se naprosto zamilovala do vánoční balíčků od Ahmad Tea, který jsou úplně kouzelný a fakt se jim povedli. Seženete je buď v supermarketech nebo na jejich stránkách.
♥
A další věcí, do které jsem se úplně zamilovala, jsou vánoční balíčky od Yankee Candle, které seženete třeba na Notinu. Jen těžko byste hledali někoho, komu by podobný balíček neudělal radost.
♥
Ale zpátky k praktickým dárkům. Já každý víkend řeším, s jakým zavazadlem pojedu na kolej. Manipulaci ve vlaku s kufrem je něco, čemu se vyhýbám, a tak s kufrem jezdím jen výjimečně. Moje příruční taška do ruky je zas poměrně malá a nechce se mi s ní tahat, a tak jsem dospěla k závěru, že řešením bude nejspíš krosna. Při hledání té pravé jsem se úplně zamilovala do té na shopu hqh, která přesto, že je určená spíše na treking, tak mi přijde čistá a elegantní.
♥
A věděli jste, že Lush letos má úplně skvělý vánoční balíčky? Všechny jsou krásné, barevné a voňavé, ideální tip na dárek.
♥
Je to pár dnů, co jsem si způsobila šikmou zlomeninu prstu na noze. A mimo to, že to fakt hodně bolí, tak mám i problém se dostat do bot. A jelikož tento problém budu mít ještě následují asi dva měsíce, začala jsem přemýšlet nad tím, jestli bych si ještě nepřála nové zimní boty, do kterých bych se bez problémů dostala. Na online storu shopinguj jsem našla jedny, které jsou úplně dokonalé a navíc mají stejnou barvu jako moje zimní bunda. Asi znamení. Nehodili by se i Vám nějaké pořádné boty na zimu?

Máte už nakoupené všechny vánoční dárky?
♥

Poslední dobou hodně přemýšlím nad tím, co je vlastně tím štěstím, co každý hledáme. Já jsem vždycky byla ta, co štěstí spojovala s něčím neurčitým v budoucnu. Zabývala jsem se minulostí, přemýšlela nad budoucností a mezi tím zapomínala na přítomnost. Ale čím dál tím víc si uvědomuju, že přítomnost je to jediné, co máme, že jsou to ty okamžiky, kdy skutečně můžeme být šťastní.
Minulost nezměníme a budoucnost vůbec přijít nemusí.
A ať je přítomnost jakákoliv, ať si procházíme sebehoršími zkušenostmi, na ničem z toho nezáleží víc, než na tom, abychom byli šťastní navzdory tomu všemu.
Můžeme se litovat, můžeme mít pocit, že se proti nám celý svět spiknul, že to není spravedlivý, ale absolutně ničemu tím nepomůžeme.
A vím, že to zní jako fráze, které jsou sice krásné na papíře, ale v realitě to tak nefunguje. Ale já sama cítím, že to jde. Že člověk tam uvnitř může být šťastný, i když si prochází peklem. Nebo možná právě proto, že si tím peklem prochází.
Jen to chce si ty šťastné okamžiky připustit. Vnímat svět trošku jinak, vnímat samu sebe, přítomný okamžik a předcházet tomu, abyste se do stresových situací dostávali.


Zdroj

Nic neodkládejte
Mým prvním tipem je, abyste neodkládali věci, co můžete udělat hned. Protože když je začnete odkládat, pořád je máte v hlavě, přemýšlíte nad nimi a zbytečně jich máte plnou hlavu. Je mnohem jednoduší jít a tu danou věc udělat. Uleví se vám a Vaše hlava bude lehčí.

Nesoustřeďtě se na to, co nemáte, ale na to, co už máte
Vždycky jsem byla expertka v tom, představovat si, co všechno bych chtěla, co by mi udělalo radost, bez čeho "nemůžu žít". Ale pravdou bylo, že jsem ty věci ve skutečnosti vůbec nepotřebovala, a tím, že jsem si představovala, že je chci, byla jsem smutná, že je nemám a neuvědomovala jsem si, kolik toho vlastně už mám. Nevnímala jsem věci jako něco, z čeho bych měla mít radost, protože je mám, ale spíš jsem se soustředila na tu radost ze samotného nákupu. Což není dobře.

Buďte vděční
Vděčnost je něco, co se poslední dobou  objevilo napříč online světem. Nejdřív mi to přišlo jako blbost, ale postupem času objevuju kouzlo vděčnosti. Je neskutečný, co kolem sebe máme, jak si žijeme. Je to úlet. A je to něco, co není samozřejmostí. A tak zkuste někdy, až budete zase nadávat na to, jak je tramvaj přecpaná a ještě k tomu nepřijela na čas, zamyslet se nad tím, jak je to vlastně neskutečný, že jedete v plechový krabici, co vás bez vašeho velkého úsilí doveze za chvilku tam, kam potřebujete.

Nic si nevyčítejte
Kvůli tomu, že jsem nemocná, tak nikdy úplně nevím, jak se budu cítit za hodinu, natož pak druhý den. A tak se mi často stává, že mám spoustu povinností a já místo toho jen ležím a dívám se na filmy. Dřív jsem si pokaždé vyčítala, že bych měla dělat místo toho to a to a že bych neměla jen tak ležet, že pak zas nebudu nic stíhat a tímhle vším jsem si vůbec neodpočinula a byla akorát ještě víc ve stresu.Takže moje rada zní, abyste si nic nevyčítali. Byli v tom přítomném okamžiku. Pokud opravdu cítíte, že potřebujete odpočinek, tak si ho dopřejte vědomě a nepřemýšlejte nad tím, jak pak nebude nic stíhat.

Udělejte si exkurzi do duše a zjistěte, co vás  nejvíce trápí
Všímám si toho, že často si na spoustu věcí stěžujeme, ale absolutně nic na nich nezměníme. Je důležitý prozkoumat svoji duši, naše přání, to, co nás trápí a zjistit, co bychom vlastně my sami chtěli. Sami před sebou se nemusíte za svoje přání stydět, i když budou sebešílenější.

Dělejte radost
Dělání si radostí je důležitý. Nemusí to být nic velkýho, ani drahýho. Úplně postačí, když si koupíte něco dobrýho k jídlu, projdete se v parku, podíváte se na seriál, zapálíte si svíčku, přečtete si kapitolu v knížce.. Je toho tolik, čím si každý den můžete udělat radost! Tak si to dovolte.
Poslední dobou si i všímám toho, že když udělám radost někomu druhému, mám z toho radost dvojnásobnou a usmívám se jen tak pro sebe. Jsem šťastnější.

Věřte svým pocitům
Věřte jim a nebojte se, pocity ví, kam směřujete.

Žijte vědomě
Vědomé žití je něco, co se prolíná celým tímto článkem. Podle mě je nesmírně důležité být v přítomném okamžiku, vnímat ho a žít ho. Vědomě se na něj soustředit. Prožívat ho. Vypustit z hlavy myšlenky na to, co jste v minulosti mohli udělat jinak, protože se tím zbytečně jen trápíte a nesoustředit se na budoucnost, protože ta se mění každým okamžikem.
Žití teď a tady, být v přítomnosti, mít radost z toho, že právě teď jste s kamarádkou na kafi, že jste se začetli do knížky, na kterou jste se tak těšili, je úžasný, tak si to prosím nekažte myšlenkami na to, že byste právě teď měli dělat prezetanci na Veřejné finance.

Je normální dělat chyby, zkoušet věci, které nevyjdou, měnit názory, dělat věci, které nikdo jiný nechápe, lišit se. 

Štěstí není o tom, čekat, až si Vás najde samo.
Protože ono samo nepřijde.
A dokud si nenajde kousek štěstí tam uvnitř Vás, těžko si ho najdete kdekoliv jinde.
 
A jak štěstí vnímáte vy? Existuje na něj návod?

♥

Za poslední dobu jsou sekáčové úlovky mým nejoblíbenějším typem článků, na který se vždycky moc těším a podle ohlasů doufám, že se líbí i Vám. Já do second handů chodím poměrně často, občas jsou moje návštěvy úspěšné, jindy se mi nic objevit nepodaří, ale to už k thriftění patří. A jelikož píšu tento článek, asi není těžké uhodnout, že se mi v sekáčích opět podařilo najít pár skvělých kousků.

Vánoční svetr

Přiznávám, že si na začátku října koupit vánoční svetr asi není tak úplně normální, ale vánoční svetr je věc, po které toužím už několik let, jen se mi za něj nechtělo dávat ty neskutečné ceny v obchodech, a tak jsem doufala, že nějaký objevím právě v sekáči. Hledala jsem ho v nich opravdu dlouho, jelikož mi přišlo, že buď byl svetr už opravdu hodně opotřebený, nebo byl tak obří, že bych se do něj vešla třikrát. Když jsem uviděla tento, zamilovala jsem se do něj na první pohled, je tak strašně moc roztomilej, příjemnej a vánoční, že nemůžu být spokojenější.

Infinity, Design London, 79 Kč

Vínový svetr

Upřímně jsem si myslela, že potom, co jsem Vám v minulých sekáčových úlovcích ukázala svetry hned čtyři, tak že už si žádný další nekoupím. Ale holt už tak bývá, že když člověk přestane něco hledat, tak v tu chvíli to objeví. A já našla tento úžasný vínový svetr, který jsem v sekáči jednoduše nemohla nechat.

C&A, 89 Kč

Vínový svetr II.

A aby náhodou jeden vínový svetr nebyl málo, našla jsem ještě jeden, ze kterého jsem taky nadšená. Vínová je barva, která mi k podzimu neskutečně moc sedí, jen jsem zjistila, že kromě kabelky žádnou věc ve svém šatníku v této barvě nemám, a tak jsem ráda, že teď už mám dokonce i na výběr z více možností věcí v této barvě.

Horze Crescendo, 50 Kč

Béžové sáčko

Béžové sáčko je věc, která mi v mém šatníku hodně chyběla. Všechna moje saka jsou totiž černá, a tak když jsem šla třeba na zkoušku v černých šatech a přes ně jsem měla ještě černé sáčko, nevypadalo to úplně nejlíp a vždycky jsem si říkala, že by to chtělo mít sako i v jiné barvě než černé. A moje trpělivost při hledání v sekáčích se vyplatila a já v jednom z nich objevila tohle, které dokonale splňuje moje požadavky.

 Vero Moda, 50 Kč

Zelený cardigan

Tento cardigan v second handu původně objevila mamka, ale nebyla si jím úplně jistá, a tak ho ukázala mně, jestli bych si ho nechtěla vyzkoušet. Já jsem samozřejmě chtěla a udělala jsem jedině dobře, protože mi krásně sedne, je moc příjemný a jako bonus má i krásnou barvičku.

 C&A, 50 Kč

Žíhaný rolák
Já jsem roláky nikdy moc ráda neměla, ale potom, co jsem si jeden koupila a totálně se do jeho nošení zamilovala, nenápadně jsem pokukovala po dalším. Až jsem našla jeden, který je krásný, teplý a krásně mi sedí. Miluju.

F&F, 49 Kč

Červený crop top
Ano, je zvláštní si téměř na začátku zimy koupit crop top, ale na druhou stranu vzhledem k tomu, že směřuju k tomu, abych oblečení nakupovala jen v second handech, tak si úplně nemůžu naplánovat, že v červnu si koupím crop top, a tak v létě nakupuju svetry a v zimě třeba právě oblečení na léto. Tento crop top je jedním z nejbarevnějších kousků v mé skříni, ale poslední dobou samu sebe přistihávám, že chci nosit barvy a černé se už vyhýbám. Navíc se mi crop top bude úplně perfektně hodit k šortkám, co v létě nosím.


New Look, 49 Kč

Černé tričko
Jak jsem psala už minule, trička jsou v mém šatníku lehce nedostatkovým zbožím. A kord teď to pociťuju čím dál tím víc a víc, jelikož denně nosím svetry a pod nimi právě jen nějaké tričko a zjišťuju, že těch triček opravdu moc nemám. Naposled, když jsem přijela na víkend domů, v mojí skříni jsem našla přesně tři. Takže jsem ráda, že se mi v second handu podařilo najít další krásný a pohodlný tričko na běžné nošení.

Simple Wish, 29 Kč

Mikina Hollister
Tyhle sekáčové úlovky by klidně mohly být i úlovky splněných snů. Něco od Hollistru jsem chtěla už dlouho a tak trošku jsem neustále doufala, že od nich něco objevím v second handu. Když jsem v sekáči uviděla tuhle mikinu, neváhala jsem ani vteřinu a musela se mnou jít domu. Je úplně skvělá, měkoučká a neskutečně pohodlná.

 Hollister, 95 Kč

Svetr Tom Tailor
Upřímně už mám pocit, že svetrů už mám dost, ale když jsem v second handu uviděla tenhle, v přesně v mojí velikosti a ještě ke všemu od Toma Tailora, nešlo mi ho tam nechat.

Tom Tailor, 125 Kč

Tričko H&M
Jak už jsem psala výše, trička jsou v mém šatníku nedostatkovým zbožím. Když jsem v sekáči uviděla tohle úplně jednoduché basic tričko, jednoduše muselo jít se mnou domů.

 H&M, 49 Kč

Sekáčové úlovky I. & Sekáčové úlovky II.

Zavítali jste poslední dobou do sekáče i vy? Co jste v něm objevili?

♥

Myšlenku tohoto článku nosím v hlavě už dlouho, ale teprve po shlédnutí videa od Weef a přečtení článku od Rozzlobené, jsem cítila, že teď je ta správná chvíle ho napsat.
Online svět a s ním spojené sociální sítě.
Upřímně si nedokážu představit, že by celý tento online svět neexistoval. Sociální sítě jsou skvělé.
Co ale nemám ráda je to, že z nich lidé dělají něco víc, než sociální sítě ve skutečnosti představují.
Ve mně poměrně často vyvolávají pocit, že nejsem dost dobrá. Že když nedělám tohle a tamto, tak přeci prostě nemůžu sdílet svoje myšlenky o tom, proč nejím maso. Že jenom to, že nejím maso, tak přeci tak úplně nebojuju za práva zvířat jako jiní.
Že i když neustále pořád všude s sebou tahám plátěnky, tak si v obchodě prostě ten igelitový sáček na pečivo vezmu, protože si nejsem schopná objednat ty látkové.
Že je mi úplně jedno, když by mi někde dali plastové brčko, což je v rámci sociálních sítích bráno pomalu jako smrtelný hřích.
A tak když vidím všechny ty vystailizovaný životy na sociálních sítích mívám pocit, že nejsem dost dobrá. Že toho nedělám dost, protože Anča z Horní dolní si koupila kovový brčko. Ale zároveň zavítala i do H&M a nakoupila si spoustu trendy kousků na podzim.
Dřív jsme měla pocit, že to nejde. Že Anča je hrozně povrchní. Že přeci nemůže zároveň propagovat zero waste a fast fashion.
Dřív mě podobní lidé rozčilovali. Samu sebe jsem přistihla, že vlastně sleduju lidi, kteří mi dávají akorát pocit, že můj život není perfektní. Vlastně jsem sledovala lidi, kteří mi byli nesympatičtí. Ale z nějakého zvláštního důvodu  jsem měla pocit, že jim nemůžu dát unfollow. A tak jsem to odkládala, až jsem to jednoho dne udělala a neskutečně se mi ulevilo.

Zdroj

Ale víte co? Každý si na svých sociálních sítích může propagovat co chce a je to tak v pořádku.
Já jsem přesvědčená o tom, že i kdyby člověk dělal jednu jedinou věc nějak jinak a líp, víc ekologicky, tak to stačí. A nemusí to ani dávat na sociální sítě. Nemůžeme soudit druhé podle toho,  co dávají na sítě. Protože ať už tam něco dávají nebo nedávají, tak úplně nejdůležitější je, jestli jsou šťastní, zdraví a spokojení v tom reálném světě.
Sociální sítě jsou kouzelný v tom, že si skutečně můžeme vybrat koho sledujeme a vlastně i kým chceme být sledováni.
Jsou skvělý v tom, že si na nich můžeme najít lidi, kteří nás motivují, inspirují a dávají naději, že se to dá zvládnout. Že i my ty svoje životy můžeme změnit a jít si za svými sny.
Je to krásný svět. Ten online. Dokud se v něm neztratíme.
A dokud mu nezačneme dávat větší váhu než realitě.
Sociální sítě jsou skvělý, dokud z nich neuděláme něco víc, než ve skutečnosti jsou. A dokud nepodlehneme iluzi, že nejsme dost dobří. Protože i když uděláte sebemenší změnu ve svém životě, tak to něco znamená. Možná právě to, že jste dost dobří. A nemá cenu se porovnávat s někým jehož život na Instagramu vypadá dokonale.
Protože všechny tyhle sociální sítě jsou jen iluzí toho, co se lidi rozhodli sdílet.

A jak sociální sítě vnímáte vy?

♥

Já jsem přesně ten typ člověka, co vánoční dárky nakupuje na poslední chvíli. A každý rok si za to nadávám, protože bych si chtěla užít bezstarostný advent a místo toho vždycky řeším testy ve škole, první zkoušky, seminárky a pak nakupuju dárky se strachem, abych vůbec něco sehnala. Jsem z toho akorát ve stresu a pak ani se samotnými dárky nejsem spokojená.
A proto jsem se letos tomu stresu rozhodla vyhnout a překvapivě v půlce listopadu už mám první dárky a další už jsou na cestě.
Sama tomu nevěřím.
Ale letos cítím, že chci a potřebuju mít víc klidu a chtěla bych mít dárky pro ostatní i pro sebe vyřešené do konce listopadu. Nebo je mít alespoň promyšlené natolik, abych je jednoduše v prosinci bez dalšího vybírání mohla objednat.
A dneska jsem se s Vámi rozhodla sdílet moje tipy, abyste se mohli nechat inspirovat.
Myslím si ale, že vůbec není důležité, kolik za dárky utratíte a kolik jich bude, mnohem důležitěšjí je, aby z nich měl obdarovaný radost a abyste i vy měli radost z toho, že právě tento dárek dáváte.
Proto moje tipy jsou buď na knížky, jejichž koupí podpoříte milé slečny, které si plní svoje sny, nebo na věci, které ulehčí naší planetě.

Knížky
Knížka je klasickým vánočním dárkem. Určitě není problém zajít do knihkupectví a nějakou koupit. Ale teď mám na mysli knížky od influencerů, které třeba Vaše kamarádka sleduje na Instagramu. Já jsem nedávno dávala kamarádce k narozeninám kuchařku od My Cooking Diary a vůbec jsem nečekala, že bych ji tím mohla udělat až tak obrovskou radost.
Mým první tipem jsou tedy knížky, které já sama doma mám a ručím za ně, že jsou skvělý a že si v nich obdarovaný určitě něco najde.


Martina Bechyňová (Inkoustová tečka) - Minimalismus & Slovní hříšky | Kateřina Lustigová - My Cooking Diary | Anie Songe - Továrna na sny | Kate Rezková - Pocitáty & Sama sobě majákem

Eko hrnky a lahve
Dalším tipem jsou věci, které já sama mám, téměř denně je využívám a pokaždé, když je vezmu do ruky, tak mám zas a znovu radost.
Znovupoužitelné hrnky na kávu/čaj mám už pár let a jsou skvělými pomocníky. Já mám jeden od Joco Cups a jeden od Keep Cup. Oba dva jsou skvělý a asi úplně nedokážu říct, který z nich by byl lepší, spíš zálěží na tom, jaký design se líbí víc vám. Jediné drobné mínus je, že ani jeden z hrníčků nemůžete dát plný jen tak do kabelky, protože by se vám tam vylil, ale vzhledem k tomu, že hrníček stejně povětšinou plný držíte v ruce, abyste z něj mohli upíjet, tak to nebude problémem.
Eko lahev od Retap je jedna z nejlepších koupí, co jsem kdy udělala. Je to skleněná lahev, kterou si můžete opakovaně doplňovat a je na ni dokonce doživotní záruka. Jediné, z čeho jsem měla strach bylo, aby lahev nebyla moc těžká a upřímně mi přijde tak lehká, že se mi ani nechce věřit, že je ze skla. Zatím mám jen tu půl litrovou, ale k Vánocům jsem si objednala i tu třetinkovou.



Plátěnky
Já jsem naprostou milovnicí plátěnek a myslím si, že by ji měl mít u sebe každý a to neustále. Skvělé je, že mají tolik různých designů, že určtiě najdete tu, která bude obdarovaného vystihovat.


Můj wishlist
Můj wishlist by zároveň mohl být i ukázkou toho, co jsem k Vánocům dostala, protože letos v mých přáních jsem hodně specifická, protože vím, co mi udělá radost a v duchu toho, že chci, aby i moje rodina měla Vánoce víc v klidu, tak nechci, aby se stresovali s tím, aby mi vymysleli nějaké překvapení.
Třeba z mých přáních načerpáte nějakou inspiraci i vy.



A hlavně nezapomeňte, že Vánoce nejsou jen o dárcích a že by dárky měly přinášet radost těm, co je dávají i těm, co je dostávají.
Tak to letos nenechávejte na poslední chvíli a nevystavujte se zbytečně ještě většímu stresu.

A jak jste na tom s nakupováním dárků vy?

♥

Mám za sebou promoci. Takovou symbolickou tečku za bakalářským studiem. Za první vysokou. Za Prahou.
A je mi z toho smutno.
Už týden se snažím pochopit proč. Proč tam zůstávají. Jestli síla zvyku je tak velká, jestli ztratili naději, že by to jinde mohlo být lepší, jestli ten diplom spolu s příslibem zářivé budoucnosti je tak velkým lákadlem, nebo jestli prostě jen pohodlnost zvítězila.
Nerozumím tomu.
Jasně, každá škola má své plusy a mínusy, nikde nic není zalité sluncem, ale když někde nejste šťastní, tak proč tam zůstávat a nezkusit něco jiného?


Zdroj

Upřímně, začít někde znovu je těžké. Je zvláštní tu nikoho neznat, vidět, jak jsou všichni už tak nějak rozkupinkovaní, cítím se tu často sama, v hodněch předmětech plavu a nerozumím jim. Skrz mojí nemoc nezvládám věci jako ostatní a každý den si procházím peklem zas a znovu, jsem hodně unavená a vyčerpaná, ale vnitřně vím, že tu jsem správně, svým způsobem jsem šťastná a konečně mi po těch letech dává smysl něco studovat. Cítím v sobě zvědavost, nadšení a jsem na sebe neskutečně pyšná. 

Vím, že jsem na správné cestě.
Jen mě mrzí, že to všechno prožívám skrz filtr mojí nemoci.
Bylo hrozně zvláštní vidět rozdíl mezi těmi, co na škole zůstali, a těmi, co se rozhodli jít jinou cestou. Lidé z druhé skupiny byli mnohem šťastnější a vyrovnanější.
Ale na druhou lidi z první skupiny chápu. Strašně moc dlouhou dobu jsem byla stejná. A vím kam to vede. A za štěstím to není.
Asi to holt chce si něco odžít. Zažít. Sáhnout si na dno. Protože pak se budete mít zas o něco radši a nebudete se chtít zbytečně trápit.
Jen je mi tak nějak smutno z toho, že to ti ostatní neví. Že zůstávají někde, kde nejsou šťastní. Že se smížili s tím, jak to je a co je čeká. Vejška. Práce, která hlavně ať je dobře placená a to, že mě nebude bavit, je vedlejší. Rodina. Stres a spěch. A důchod, který bude tak malý, že o důstojném stáří si můžou nechat jen zdát.
Je mi z toho smutno.
A to hodně.

Jak to vnímáte vy? Stojí za to si hledat vlastní cestu ke štěstí?

♥

Už se stalo tak nějak normální stát před plnou skříní se slovy, že nemáte co na sebe.
Znám to.
Taky jsem tak stávala.
Ale už si ani nepamatuju, kdy to bylo naposledy.
A jak se mi to podařilo?

• Klasickou reakcí na to, že "nemáte" co na sebe, je nejspíše to, že si musíte něco nového koupit. Což sice je pravda a vlastně je o tom i tento článek, ale přesto si myslím, že je důležité nejdřív začít u toho, co už ve své skříni máte. Zkusit si objektivě prohlédnout svoje oblečení a zjistit, co si kupujete, co často nosíte, co nosíte rádi, co si pravidelně kupujete, ale pak následně vytřizujete, protože vám to tak úplně nesedí, jaké barvy nosíte rádi, jaké střihy a materiály vám vyhovují nejvíce a určitě si najdete ještě spoustu kategorií, jak si protřídit svoje oblečení. Vím, že to zabere spoustu času, ale stojí to za to.

• Potom, co si skříň protřídíte, přichází na řadu možná trošku zábavnější část. Můžete ji pojmout třeba jako takovou svojí vision board, na kterou si můžete dát obrázky outfitů, které vás zaujali (já se například úplně zamilovala do outfitů Lian Galliard, jejíž outfity jsou přesně takový, jaký bych chtěla nosit já sama). Zároveň vám pomůže si urovnat i myšlenky na to, co se vám líbí, co vám v šatníku chybí,co byste vlastně chtěli nosit.. Slibuju, že budete svojí vision board překvapení. 

• Nákupy. Asi ta nejzábavnější část. Co já za sebe můžu doporučit je, aby jste si svojí vision board stáhli/vyfotili do mobilu a při nákupech se na ni sem tam podívali, aby se vám opět nestalo, že nakoupíte přesně to, co jste nesháněli. A co se samotných nákupů týče, tak já se řídím tím, abych nakupovala s rozmyslem, nedělala kompromisy, měla na nákupy dostatek času a byla najedená. 

A pokud na vás s podzimem padla i podzimní únava a úplně se vám nechce trávit čas v obchodech, není nic jednoduššího, než klepnout na ty online.
A jak by vypadala ideální vision borad pro mě?

Svetry & mikiny
Já i když nejsem zastánkyní úplnýho hromadění věcí, tak podle mě svetrů nemůžete mít nikdy dost. Upřímně nechápu, jak jsem celou minulou zimu mohla přežít jen se třemi. Letos jsem si jich nakoupila už spoustu a ze všech mám velkou radost. Neomezujte se jen na jeden střih, materiál a barvu, naopak zkuste najít i nějaké originálnější kousky, ať se vám monotónnost svetrů neokouká. A dobrou volbou jsou i mikiny, kterým jsem se poslední roky sice vyhýbala, ale poslední dobou jsem je vzala na milost, stačí si vybrat jen tu správnou.


Otto Shop | C&A | C&A | Otto Shop | Zoot | Dewii


Dobře padnoucí rifle, trenčkot & bunda
Já vím, že dobře padnoucí rifle můžou znít jako něco nemožného, ale věřte mi, že jejich hledání stojí za to. A kord v zimě je oceníte, ke svetrům jsou nejlepší volbou. A stejně tak oceníte, pokud seženete pro sebe ten perfektně padnoucí trenčkot či bundu.


 | Vše Otto Shop |

Doplňky
Nejlepší koupí, jakou jsem (nejen) tento rok udělala, je bezesporu batoh od značky Fjallraven. Já tento batoh naprosto miluju a věřte mi, že jeho praktičnost oceníte. A další věcí, do které se určitě vypaltí investovat, jsou kvalitní boty. Chápu, že je rozdíl, jestli za boty dáte pár stovek, nebo jestli pár tisíc, ale věřte mi, že tahle investice se vyplatí. Do čeho ale tolik peněz třeba dávat nemusíte, jsou šály. Vím, že ještě před pár lety jsem vůbec nenosila takové ty velké šály, do kterých se celý zabalíte a upřímně nevím, co jsem místo nich nosila, protože teď zastávám teorii, že čím větší a chundelatější šála, tím lepší. Navíc je můžete různě střídat a tím pádem i vaše outfity budou vypadat pokaždé jinak, i když třeba celou zimu budete nosit jeden batoh a jedny boty.


Zoot | Otto shop | Fjallraven | Zoot | Zoot

Bez čeho se na podzim a v zimě neobejdete vy?

♥

Vždycky mě moc baví články a videa s měsíčními oblíbenci, ale vím, že já bych asi nedokázala dát každý měsíc dohromady článek s těmi mými. A proto jsem se rozhodla alespoň sem tam dát dohromady článek s mými oblíbenci a oblíbenostmi za nějakou dobu, jelikož je spoustu věcí, které bych s Vámi chtěla sdílet, jen se mi do žádných jiných článků nevejdou.

Dokumetny - Avicii, Lady Gaga
Já nejsem typ člověka, co by se rád díval na dokumenty jakéhokoliv typu. Ale zvláštní náhodou si mě poslední dobou našly hned dva - o Aviciim a o Lady Gaga.
Zdroj

Zelený a bílý jíl
Zelený a bílý jíl od Saloosu jsou produkty, které jsem si neskutečně moc oblíbila a na obličej jako masku už nepoužívám nic jiného. Přijde mi, že k mojí pleti (mám aknózní, mastnou pleť) je zelený jíl agresivnější, pleť mi víc vysuší a stáhne, zatímco bílý jíl pleť více zjemní a osvěží. Oba dva mi ale pleť dokonale vyčistí a zbaví přebytečného mazu.

Fausto Brizzi - 100 dní štěstí & Máš mě vůbec rád
Na tyto dvě knížky jsem narazila v Levných knihách za 89 Kč a zaujaly mě hned na první pohled. Příběhy obou knížek se odehrávají v Itálii, hlavními postavami jsou muži ve středním věku, kteří procházejí těžkým životním obdobím. Ve 100 dní štěstí je hlavnímu hrdinovi diagnostikována rakovina v pokročilém stádiu a jsou mu dány přibližně tři měsíce, kdy bude moc ještě normálně žít, než mu to nemoc znemožní. V Máš mě vůbec rád je hlavnímu hrdinovi diagnostikována jiná nemoc - deprese. I přes to, že témata knížek nezní vesele, knížky nevyznívají tragicky, spíš naopak. Hlavní hrdinové reflektují svůj život, hodnotí ho, snaží se přijít na to, co mohli udělat jinak a lépe a nejdůležitější je, že nezahořknou, naopak se snaží svůj život, ale i život ostatních změnit k lepšímu.

Je to zajímavý čtení, který mě donutilo přemýšlet. Doporučuju.

Youtube
Upřímně se poslední dobou na Youtube nedívám tak moc jako dřív a máloco a málokdo mě tam dokáže zaujmout. Nedávno jsem ale objevila youtuberku Monique R., která je jiná, svá, v tom nejlepším slova smyslu zvláštní a její tvorba mi sedla. Hodně mě zaujalo i video od Weef - Nejsem dost ECO, BIO, RAW a nikdy nebudu, ze kterýho je mi pořád tak nějak smutno, protože zrovna Weef je pro mě člověk, který toho dělá hrozně moc, dělá věci jinak, nezavírá oči před věcmi, co se dějí a přijde mi líto, že lidi mají tendenci neustále ostatní kritizovat za to, že něco nedělají dost dobře...

Hudba
Už jsem kdysi kdesi psala, že mám vždycky období, kdy poslouchám jednoho a toho stejného interpreta dokola, dokud nepřijde období, kdy dokola poslouchám někoho jiného.
V posledních měsících jsem tak měla období Mandrage, Alana Walkera, Divokýho Billa a nebo třeba Lady Gagy.

Článek od Rozzlobené
Článek od Rozzlobené Někdy si říkám, že bych zase chtěla jíst maso je pro mě nejlepším článkem, jaký jsme tento rok četla. Vystihla moje myšlenky dokonale. A neustále se k němu vracím.

 Myslím si, že je úplně jedno, na co ve svém životě si tento článek vztáhnete, ale nejdůležitější je, abyste vytrvali a dělali to, co Vám dává smysl, i když v očích ostatních budete za blázny.

A co poslední dobou zaujalo Vás?

♥

Občas přemýšlím nad tím, jak asi vypadám v očích druhých.
Překvapivě se vždycky dostanu k tomu, že můj život musí vypadat perfektně.
Jsem přeci chytrá, šikovná, všechno zvládám, nemusím chodit na brigádu, protože za mě rodiče všechno platí, nemusím se o nic starat, cestuju... Perfektní život. Až na to, že teď cestovat nedokážu. Ani na tu brigádu jít nemůžu. A že teď vlastně spoustu věcí nedokážu.
Dlouhou dobu jsem se necítila dobře. Nešla jsem k doktoru, protože jsem nechtěla vypadat jako hypochondr. A tak jsem to odkládala. Nic mi přeci není. Až si po státnicích odpočinu, bude to lepší. Nebylo. A tak jsem konečně došla k doktoru a dostala tu svoji diagnózu. A začala jsem googlit, co že mi to vlastně je.


Dostala jsem léky, které alespoň ze začátku představují jedinou možnost léčby. Bylo mi po nich příšerně zle, ale věděla jsem, že musím vydržet a pak mi bude líp. Nebylo. Při první kontrole mi byla zvýšená dávka a jako bonus jsem dostala ještě další léky.
A teprve v tu chvíli mě to psychicky zlomilo.
Že jsem fakt nemocná. Že nemám žádnou jistotu, že se vyléčím. A i kdybych se vyléčila, tak už nikdy nebudu zdravá. Nikdy nebudu vědět kdy a v jaké podobě se to celé vrátí. Občas pochybuju, že se to dá vůbec přežít.
A věřte mi, že je to šílená bezmoc a beznaděj.
A je vám zle i bez té bezmoci a beznaděje.
Mám pocit, že každý den samu sebe ztrácím zas o kousek víc.
Že jsem uvězněná ve svém vlastním těle.
Že jsem rozbitá tak nějak na dvakrát.
A občas si jen přeju, aby to všechno skončilo.
Bylo by šíleně jednoduchý to vzdát. Až mě to děsí, jak by to bylo jednoduchý. Prostě si ty prášky nevzít, vzdát to a přestat žít.
A tak bojuju. Každý jeden den.
Jsou dny, kdy mi je skvěle. Kdy se cítím jako naprosto zdravá. Miluju tyhle dny, ale zároveň mě i děsí, protože vím, že po nich zase přijdou dny, kdy mi bude zle. Kdy mě bude fyzicky i psychicky bolet celé tělo a já se nedokážu ani zvednout z postele.
Je to peklo s nejistým koncem.
A tak pokračuju v tom boji. Snažím se žít tak, jako bych byla zdravá. Nechci, aby lidi v mém okolí věděli, že mi něco je. Sice by to byla asi úleva o tom mluvit, ale zároveň vím, že by se změnil jejich pohled na mě a to by mi moc nepomohlo. Na to být nemocná se totiž necítím. A pořád bojuji s tím, abych přijala, že nejsem zdravá.
Teď mám za sebou sérii těch horších dnů. A vždycky, když mi nejhůř, mám potřebu se z toho vypsat. A tohle svoje tajemství o nemoci v sobě držím dlouho a potřebovala jsem to dostat ze sebe ven.
Víte, já bych strašně moc chtěla cestovat, inspirovat lidi, najít si práci/brigádu, žít normální život, ale nevím, jestli toho někdy budu schopná. Chtěla bych sdílet svůj příběh, protože by to třeba někomu pomohlo podobně, jako příběhy ostatních pomáhají mně, ale necítím se na to dost silná.
Mám totiž šílený strach. Bojím se, že nakonec budu muset ukončit studium. Bojím se, že skončím v nemocnici. Bojím se, že mi ani ty troje prášky, co momentálně beru, nepomůžou. Bojím se. Šíleně moc. Ale pořád se chytám posledních zbytků toho, co ještě zvládám. Toho, co dokážu. Sním o tom, až tohle pomine a já se budu moc zase volně nadechnout. Sním o tom, že se budu moc vydat znovu do Norska. Sním o tom, že nebudu usínat s obavou toho, jak mi bude druhý den. Sním o tom, že pokaždé, když vyjdu ven, se nebudu bát toho, že někde zkolabuju. Upřímně si už ani nepamatuju, jaký to bylo, než jsem se do tohohle všeho dostala. A do jisté míry se bojím i toho, jaký to bude, až se vyléčím. Jestli se vyléčím.
Ale nakonec člověku stejně nezbyde nic jiného, než tohle všechno vypustit z hlavy a prostě nějak žít.
A tak snad jen buďte vděční za to všechno, co máte. Buďtě vděční, za ty šance. Buďte vděční za to, že jste zdraví. Nikdy nevíte, kdy to všechno může zmizet.
A věřte, že nikdy nevíte, co se ukrývá za těmi na první pohled perfektními životy.

♥

Články s tipy na filmy jsou jedny z nejoblíbenějších, a tak jsem se dneska rozhodla sepsat další z nich.

Adrift | Než přišla bouře
Je krásný film o lásce, ve kterém se prolínají dvě roviny - tou první je samotný vztah hlavních hrdinů, tou druhou je současnost, kdy vidíme hlavní hrdiny po tom, co uprostřed oceánu přečkali bouři.
Mně se film líbil, ale zároveň mě zas až tak moc neuchvátil, podle toho, o čem jsem četla, že film je, jsem od něj čekala trošku víc, na druhou stranu mě ale konec překvapil a velké plus u mě je za to, že film je podle skutečné události. 


Zdroj

Adventures in Public School | Poprvé na střední
Poprvé na střední je odlehčený film o klukovi, kterého vyučuje mamka doma a se kterou má hodně blízký vztah, tak blízký, že se prakticky s nikým jiným ani nevídá. Když jde ale do školy napsat závěrečný test, uvidí tam jednu dívku, do které se zamiluje a kvůli které pokazí celý test jen, aby mohl začít chodit do školy a poznat ji.
Já jsem byla ráda, že hlavní roli ve filmu hraje Daniel Doheny, který hrál i ve filmu Alex Strangelove, o kterém jsem minule a který mi hrozně připomíná Kovyho. Mně se film moc líbil, je takový odpočinkový, bavila jsem se tím, jak je hlavní hrdina nemotorný v interakci s ostaními lidmi a překvapivě se mi líbil i konec.


Zdroj

Book Club | Dámský klub
Film je o čtveřici kamarádek v pokročilém věku, které se pravidelně scházejí v jejich knižním klubu, v rámci kterého vždy všechny čtyři čtou stejnou knížku. Jejich životy se změní po té, co jedna z nich určí, že jako další knížku budou číst Padesát odstínů šedi.
Tenhle film mě překvapil a moc se mi líbil. Je zábavnej, milej a úsměvnej a ukazuje, že věk je opravdu pouze číslo. 

Zdroj

Candy Jar
  Je film o dvou outsiderech, kteří jsou na střední, nemají se rádi a jsou spolu v debatním kroužku. Kvůli neshodě jejich matek se ale stane, že musí spolu utvořit tým v rámci debatního kroužku a spolupracovat spolu.
Mě tento film nadchnul, je to zase trošku jiný teen film, moc se mi líbil vývoj dvou hlavních hrdinů a určitě si film pustím ráda znovu. 


Zdroj

Irreplaceable You | Nenahraditelný
Je film o Abbie a Samovi, kteří se do sebe zamilovali již v dětství a teď se plánují vzít a založit rodinu. Bohužel je ale Abbie diagnostikována rakovina, na kterou umírá a má strach, co bude s instrovertním Samem potom, co zemře. A tak se mu rozhodne najít přítelkyni pro dobu, až tady nebude.
Film svým tématem je smutný, je v něm ukázáno, jak se lidi vyrovnávají s tím, že Abbie umírá, na druhou stranu mi film přišel něčím zvláštní, možná mi v něm chybělo víc emocí, nebo mi chybělo něco v samotném příběhu, takže úplně nevím, jestli bych si film pustila znovu.

Zdroj

Sierra Burgess Is a Loser
Já myslím, že si tenhle film zamilujete. Sierra a Veronica jsou přesným opakem. Sierra je nenápadná, silnější, ne příliš hezká dívka, zatímco Veronica je typickou středoškolskou kráskou. Veronica se drží zásady, že s loserama nechodí, a tak, když ji jeden osloví, dá mu číslo na Sierru.
Mně se film moc líbil, líbil se mi konec v tom smyslu, že povrchní krása není všechno.


Zdroj

Tag | Máš ji 
Film je o pětici přátel, kteří každý rok jeden měsíc hrají na babu, ale v jejich podání hra na babu má úplně jiný rozměr.
Já i když takovýhle "blbosti" úplně ráda nemám, tak si mě film získal a neskutečně jsem se u něj bavila. Jediný, co bych mu vytkla, je konec, který se mi vůbec nelíbil a byla jsem z něj hodně zklamaná.

 Zdroj

Thoroughbreads
Film je o dvou dospívajících dívkách - Lily a Amandě, které obnoví svoje přátelství a společně začnou plánovat vraždu nevlastního otce Lilly.
Thoroughbreads byl na mě už trošku moc, není to úplně ten typ filmů, co bych si běžně pouštěla, ale na druhou stranu to úplně zas až tak špatný nebylo a pokud máte rádi drama, tak by se Vám film mohl líbit. Hodně se mi líbilo to, jakým způsobem se vyvíjely hlavní postavy. 

Zdroj

To All the Boys I´ve Loved Before
Tento film je o nenápadné Lare Jean, která když byla do někoho zamilovaná, tak mu napsala dopis, který ale nikdy neodeslala. Jednoho dne ale krabici s jejíma dopisama našla její sestra a rozhodla se je za ni poslat.
Mně se moc líbí samotný nápad, ale asi jsem od filmu čekala něco víc, přišlo mi, že by se z filmu toho dalo vytěžit mnohem víc, na druhou stranu je film sám o sobě povedený a ráda si ho pustím znovu. 


Zdroj

Disenchantment
Je nový seriál od Netflixu, který je jiný než typické seriály a já bych nikdy nevěřila, že by se mi mohl líbit. Je o princezně Bean, která má dotypické princezny hodně daleko. Společně s elfem Eldo a jejím osobním démonem Luci tvoří nerozlučnou trojici. Seriál je směsicí všech možných dobrodružstvích, místy je to i v rámci tohoto seriálu až moc nepravděpodobný a chviličku mi trvalo, než jsem si  navykla na seriálový humor, ale jakmile se tak stalo, chtěla jsem vědět, co bude dál a celou sérii jsem zkoukla za 4 dny. A upřímně nutně potřebuju druhou, protože chci vědět, jak to celý pokračuje.

Zdroj

Viděli jste nějaký z filmů? Na co jste se naposled dívali vy?

♥

Čím jsem starší, tím víc se těším na podzim. Já mám podzim spojený i s novým začátkem, sice především tím školním, ale i tím osobním. Tohle období je skvělým spojenec k tomu, abychom zpomalili, zalezli si pod deku, bez výčitek si četli v knížkách, které jsme shromáždili během léta a na které v létě nějak nevyzbyl čas, dívali se v klidu na filmy, dokud nevypukne předvánoční šílenství, nebo si jen tak rozjímat při šálku čaje. Miluju myšlenku takto ideálně stráveného podzimu.
Bohužel realita bývá často jiná, a proto jsem se rozhodla si podzim pár věcmi zpříjemnit.

Batoh
Do batůžků od značky Fjällräven jsem se zamilovala minulý rok ve Skandinávii. Do té doby jsem tuto značku vůbec neznala a paradoxně jsem ji pak potkávala na každém rohu. Nejdříve jsem se dívala po těch klasických (Fjällräven Kanken), ale pořád jsem si jimi nebyla tak úplně jistá, a tak jsem si nakonec vybrala Fjällräven Foldsack No. 1 a snad nemůžu být ani spokojenější. Sice je to asi ten nejdražší kousek z oblečení/doplňků, co jsem si kdy koupila, ale stálo to za to. Potřebovala jsem nějaký batoh do školy, na dojíždění i na cestování a myslím, že tenhle batoh je naprosto ideální a já ho naprosto miluju a můžu ho jedině doporučit. Přijde mi, že je snad bezedný a jednoduše je úplně nádherný. 



P.S. Tady vidíte 8. důvod z mého článku o 10 důvodech proč nakupovat v second handech v praxi.

Knížka
Od Kate Rezkový mám doma už její první knížku (Sama sobe majákem), kterou jsem si moc oblíbila, a tak, když jsem viděla, že bude vydávat druhou, věděla jsem, že ji musím mít taky. Je krásná. Každý si v ní najde to něco přesně pro něj. Miluju. Děkuju.


Svetry
Já se tak těším, až se budu moc pořádně zachumla do mých svetrů a šál. Na podzim a zimu jsem si už stihla koupit čtyři svetry, všechny jste mohli vidět v mých sekáčových úlovcích. Já jsem z nich protě úplně nadšená a tak trošku doufám, že ještě nějaký ideální svetr pro mě v second handu objevím.



Rtěnky
Já miluju rtěnky, ale poslední dobou jsem je moc nenosila. Jednoduše mě nebaví, když se jen napiju vody a půlka rtěnky skončí na skleničce. Ale pak jsem objevila rtěnky od Maybelline, které jsou skvělé, na rtech drží perfektně a žádné jiné už nepotřebuju. Do těchto se investovat určitě vyplatí.
Horní červená rtěnka je odstín 20 - Pioneer, prostředí je odstín 50 - Voyager a dolní je v odstínu 80 - Ruler.


A čím jste si zpříjemnili první podzimní dny vy?

♥

Jak už jsem psala v článku o důvodech proč nakupovat v second handech, tak nakupovat v sekáčích je něco, co mi dává smysl, co mě baví a z čeho mám radost já, planeta i moje peněženka.
A jelikož second handy jsou obchody, ve kterých nakupuju nejčastěji a mám z nich plno krásných kousků, rozhodla jsem se Vám je pravidelně ukazovat, abych Vás taky nalákala do nich někdy zajít.

Sportovní legíny Nike
Tyhle legíny jsou jedním z mých nejlepších sekáčových úlovků všech dob. Jsou nové, perfektní, krásné, od Nike, čili od značky, od které jsem si tak jako tak chtěla něco pořídit, jsou kvalitní a dala jsem za ně jen 166 Kč. Kdybych si pro ně šla do "normálního" obchodu, nechala bych tam za ně téměř desetinásobek.

Nike, 166 Kč

Trička
Trička jsou v mém šatníku nedostatkovým zbožím. Respektive jich mám celkem dostatek, ale všechny jsou jednobarevná, většinou šedá a jednoduše už to není tak úplně ono, a proto chci do šatníku zařadit i jiná trička, než jen ty basic. Tyhle, co jsem si koupila, sice barvami úplně neoplývají, ale alespoň mají na sobě potisk a nejsou tak obyčejná. Je zvláštní, že ještě před rokem bych si na sebe nic s potiskem nevzala a najednou bych si nejradši už žádná jiná trička nekupovala. A kdo ví, třeba se jednou od potisků dostanu i k barvičkám.

Atmosphere, 49 Kč; Vero Moda, 39 Kč


???, 30 Kč; Atmosphere, 10 Kč

Vesta
Vím, že trend vest už není tak úplně trendem, ale mě se to vždycky líbilo, akorát se mi nechtělo utrácet za ni tolik peněz, když vím, že to není úplně ten kousek, který bych nosila každý den, ale když jsem ji objevila v second handu za 10 Kč, tak jsem se nemusela rozmýšlet ani vteřinu.


Atmosphere, 10 Kč

Přehoz
Podobný přehoz jsem chtěla už šíleně dlohou dobu. Líbí se mi, že se dá kombinovat jak do elegantna, tak i do ležérna a je prostě úplně skvělej. A čím dál tím víc zjišťuju, že přesně tento kousek mi v šatníku hodně chyběl.


H&M, 10 Kč

Sako
Upřímně tohle sako jsem si koupila hlavně kvůli ceně a nevím, jestli bych si ho jinak koupila, ale miluju na něm, že to není klasické sáčko a líbí se mi čím dál tím víc. Určitě ho využiju.


Love Label, 10 Kč

Sukně
Když jsem uviděla tuhle sukni, hned jsem si představila zimu a úplně ji vidím k punčocháčům a třeba k tričku s dlouhým rukávem. Myslím, že to bude skvělá kombinace.

Camaieu, 10 Kč

Svetr
A důvod, proč jsem původně šla něco hledat do sekáčů vidíte na následujících fotkách. Nejnutněji jsem hledala nějaký svetr, jelikož se blíží podzim a zima a tyhle období já bez svetrů nezvládám a jelikož jich úplně moc nemám, potřebuji doplnit zásoby. Tenhle jsem si naprosto zamilovala, je neskutečně příjemný, teplý a mám pocit, že byl vyrobený přímo pro mě.

C&A, 95 Kč

Tenčí svetr
Když jsem si tento svetr vyzkoušela v kabince, nebyla jsem si jím tak moc jistá, ale říkala jsem si, že žádný podobný ve skříni nemám a až přijde podzim/zima, budu litovat, že jsem si ho nekoupila. Tak jsem si ho přinesla domů, znovu jsem si ho vyzkoušela a naprosto jsem se do něj zamilovala.


Dorothy Perkins, 148 Kč

Vínový svetr
Tomuhle svetru jsem naprosto propadla. Má nádhernou barvu, ve které jsem nějaký svetr už dávno chtěla, je neskutečně příjemný a jako bonus má volánové rukávy, o kterých bych si nikdy nemyslela, že by se mi na mě mohly líbit, ale opak je pravdou.

???, 89 Kč

Svetr Ralph Lauren
Na tento svetr jsem neuvěřitelně pyšná a mám z něj obrovskou radost. Nikdy by mě nenapadlo, že v sekáči najdu svetr Ralph Lauren za něco málo přes stovku, když v normálním obchodě bych za něj dala něco mezi dvěma až třemi tisíci. Je strašně moc příjemný, moc hezky mi sedí a jednoduše jsem z něho nadšená.
A tady názorně vidíte důvod č. 4 z mého článku o důvodech proč nakupovat v second handu v praxi.


Ralph Lauren, 119 Kč

A co jste naposledy v second handu objevili vy?

♥