Nemůžu se  ubránit pocitu, že před těmito Vánoci se ze mě stal tak trošku Grinch. Se zavřenými trhy opustila vánoční nálada i mě, chození do práce tomu taky moc nepřispělo a když pár dnů před Vánoci jsem já i pejsek skončili s antibiotiky, vánoční nálada mě už definitivně opustila. 
Naštěstí se Štědrým dnem, poleháváním na gauči u pohádek a čtením knížky se moje nálada zlepšila a já si Vánoce užila.

Na Štědrý den jsem měla hned dva štědrovečerní večery - jeden s přítelem a druhý s jeho nejbližší rodinou. Na první svátek vánoční  jsme byli u přítelovi mamky a na druhý u jeho babičky s dědou. I přes braní antibiotik jsem musela v pondělí a v úterý do práce, což bylo na nic, ale bohužel jsem s tím nic udělat nemohla. V úterý po práci jsme ale jeli za mými rodiči, kde jsem vlastně až doteď a kde jsme měli už třetí rozbalování dárků pod stromečkem.
A co jsem pod těmi všemi stromečky našla, se můžete podívat na následujících fotkách. 

Od přítele jsem asi jako ten největší dárek a překvapení zároveň dostala poukaz na tetování, který jsem absolutně nečekala a mám hroznou radost, že teďka už se konečně dokopu k tomu, abych na to moje druhé vysněné šla.

Od přítelovo mamky jsem toho dostala hrozně moc, což jsem vůbec nečekala a když se na ty dárky dívám, jen si říkám, že mě opravdu dobře zná.
Jako společný dárek jsme ještě dostali parní mop a držák do kuchyně rovnou i s papírovou rolí, pečícím papírem a fólií.

Už se stává tradicí, že s jednou z mých nejlepších kamarádek si asi budeme dárky k Vánocům posílat a pak je spolu rozbalovat přes telefon. Tento rok ale rozbalování nebralo konce a já jsem si říkala, že se asi musela zbláznit, když mi toho tolik dala. V těchto dárcích úplně vidím sebe a jednoduše z nich mám hroznou radost ♥.

Od kolegyň z práce jsem dostala spoustu drobných radostí.

Od mých rodičů a bráchy jsem ještě dostala dvě knížky, parfém, kosmetiku a ponožky.  Jako společný dárek jsme dostali přístroj na mytí oken a lístky na Mirai.

♥

A jaké jste měli Vánoce vy? Copak jste dostali a z čeho máte největší radost?

♥

 Po pro mě celkem dlouhé době jsem připravila další článek s mými sekáčovými úlovky. Upřímně tady ani nejsou všechny, protože by byl článek asi až moc dlouhý a některé věci mám už schované mezi těmi letními.

Svetry
Těch nebudou mít asi nikdy dost. Po předchozí zimní sezóně jsem ty svoje celkem dost přetřídila, a tak není divu, že jsem potřebovala doplnit zásoby. Během chvilky jsem našla hned několik, které jsem prostě musela mít.

Amy Lynn, 49 Kč (Brno - Genesis na Josefské (u OC Letmo)), New Yorker, 79 Kč, Beloved, 119 Kč, H&M, 79 Kč (Vše - Strakonice - Velké náměstí - "po schodech nahoru")

Sáčka
Saka jsou kousky, které úplně moc nenosím. Líbí se mi, ale přijde mi, že je neumím moc nosit. Doufám ale, že to změním díky těmto dvěma.

H&M, 63 Kč, F&F, 59 Kč (Vše - Strakonice - "hrabák" na mostě)

Šaty
Toto jsou přesně ty šaty, o kterých jsem si nikdy nemyslela, že bych si je koupila. Říkala jsem si, že by se hodily do práce, sedly mi, a tak jsem si je koupila. Postupně jsem ale zjistila, že se v nich cítím dobře, hodně lidí mi je chválí a já si říkám, že se možná ještě po nějakých podobných podívám.

Zara, 371 Kč (Textile house v Brně)

Halenka & Šortky
Moje lásky na první pohled a dotyk. Přísahám, že jsem nikdy neměla šortky, které by mi lépe sedly a ve kterých bych se cítila tak dobře.

Zara, 38 Kč, Primark 40 Kč (Vše - Strakonice - "hrabák" na mostě)

Kabátky
Nutně jsem potřebovala nový černý podzimní kabátek, protože ten můj původní se mi už doslova rozpadal pod rukama. Nemohla jsem tam nechat ani trenčkot, u kterého se mi moc líbí tmavě modré detaily.

Orsay, 49 Kč, H&M, 49 Kč (Vše - Brno - Genesis na Josefské (u OC Letmo))

Vánoční svetr
A co by to bylo za předvánoční sekáčové úlovky, kdyby v nich chyběl vánoční svetr. Roztomilost sama.

C&A, 79 Kč (Strakonice - Velké náměstí - "po schodech nahoru")

Zavítali jste v poslední době do second handu? Koupili jste si v něm něco? 

♥

Můj oblíbený typ článku, který jsem mojí neaktivitou na blogu upozadila. Za ty měsíce jsem si ale opět našla ty svoje oblíbenosti a koupila jsem si věci, kterými jsem si udělala radost.

Objednávka z Yves Rocher
S kosmetikou od Yves Rocher nemám téměř žádnou zkušenost. A nejspíš bych ani neměla, kdybych na Instagramu nezahlédla reklamu, že když nakoupíte nad 499 Kč, dostanete mikulášský balíček zdarma. A tak jsem se nechala zlákat a představuji vám všechno to, co jsem si koupila a dostala jako dárky. 
Sama jsem si koupila dva sprcháče, štětec na pudr, ořezávátko na tužky a dárkový balíček pro přítelovu ségru, který ale na fotce není. Jako dárky jsem dostala řasenku, sérum na obličej, na které jsem hodně zvědavá a anti-pollution přípravek na pokožku hlavy. 

A na druhé fotce můžete vidět mikulášský balíček, který to vše způsobil. V pytlíčku jsem našla diář, mýdlo na ruce, krém na ruce a čistící gel na ruce.

DM box
Na black friday byl v drogeriích DM k dispozici jejich DM box a jeden z nich jsem si ulovila i já. Box byl opravdu napěchovaný věcmi. Líbilo se mi, že jsem v krabičce našla od všeho trošku a že z něj úplně všechno využiju. Opravdu mám z boxu hroznou radost, takovouhle nálož jsem nečekala.

Svíčky Yankee Candle
Vůně od Yankee Candle jsou mojí srdeční záležitostí, ale ještě nikdy jsem si nekoupila verzi ve skle, jednoduše se mi nechtělo za ně dát tolik peněz, a tak vosky vždycky zvítězily. V průběhu podzimu ale na ně byla akce na Zalando Lounge, kde vyšly o polovinu levněji, a tak moje dvě svíčky mám doma a miluju, jak nám to doma krásně voní.

Zimní bunda
A ze Zalanda Lounge mám i novou super zimní bundu. Jsem totiž hrozný zmrzlík a v podstatě žádná zimní bunda pro mě nebyla dost zimní, abych v ní nemrzla. A tak jsem zainvestovala do této od Adidasu, která je proti větru, dešti i sněhu a zatím si nemůžu stěžovat.

Sukně z CikCak Dress
Na znojemskou značku CikCak Dress jsem narazila díky Terce z blogu Glitter Shard a jejich sukně jsem si ihned zamilovala. A tak jsem si na jednom z brněnských Mint marketů koupila od nich sukni, která je pro mě naprosto dokonalá. Vínová, zvláštní střih i materiál, který jsem na sukni ještě neviděla. 
Miluju.

Čelenka
A když už jsem u toho Mint marketu, koupila jsem si tam i čelenku, což je kousek oblečení, kterému jsem se vyhýbala. Ale podzimní procházky s pejskem mi ukázaly, že čelenku nutně potřebuju a jsem ráda, že jí mám i od místní značky An.ywhere.

Vánoční dekorace
Tento rok jsem se ve vánočních dekoracích chtěla trošku krotit, přeci jen z minulého roku jich mám spoustu. Přesto jsem neodolala a sem tam jsem se zašla podívat do Pepca či Kiku a  tyhle tři věcičky jsou mými naprostými favority. Konečně i já mám svého louskáčka, kterého jsem spolu s dřevěným kalendářem v pozadí koupila v Kiku. A jehličnaté větvičky s šiškami mi přišly tak roztomilé, že jsem je prostě musela mít.

A nakonec jsem ještě neodolala stříbrnému louskáčkovi, který mi doma nesměl chybět.

Jaké jsou ty vaše oblíbenosti z poslední doby?

♥

Čtvrtého pokračování knižní série Strážce ztracených měst od Shannon Messenger jsem se nemohla dočkat. Z mého blogu už víte, že jsem si tuto knižní sérii zamilovala a přirostla mi k srdci. Proto snad ani nemusím psát, jak moc ráda jsem byla, když mi přišel e-mail od Megaknih, že čtvrté pokračování s názvem Nespatřeni od knižního vydavatelství Ocelot právě vyšlo. 
Pokud tuto sérii neznáte, tak o prvním dílu se můžete dočíst TADY, o druhém  TADY a o třetím TADY.

Sophie Fosterová od svého příchodu do Ztracených měst prožila už řadu dobrodružství. Po bitvě na Mount Everestu zjišťuje, že na ni čekají nové nástrahy, a rozhodne se uchýlit pod ochranu skupiny Černá labuť. Přemisťuje se spolu se svými přáteli do jejich tajného sídla, kde má konečně šanci poznat zblízka společenství, které stojí za jejím stvořením.
Sophie se s přáteli účastní výcviku vedeného Černou labutí, který rozhodně není pouze teoretický. Nespatřeni zůstávají dál na svobodě, po Neutrálních Teritoriích se šíří neznámá choroba a Sophie se stává pro mnoho lidí jedinou nadějí na záchranu.
Zlo číhá na každém kroku a Sophie si více uvědomuje, že svět Ztracených měst není vůbec tak spravedlivý a dokonalý, jakým se zdál.

Čtvrté pokračování z elfího světa jsem opět přečetla jedním dechem. Už od první stránky jsem byla do knížky začtená a prakticky dokud jsem ji nedočetla, nedokázala jsem ji pustit z ruky. Až tak moc je skvělá. Líbilo se mi, jak každou chvilku bylo něco jinak, jak se z klaďasů stávali záporáci a naopak. Opět jsem nestačila zírat, jak komplexní svět Shannon dokázala vytvořit a jak moc otevřený konec nám autorka nechala. 

Celá tato série je skvělá. I když je určená pro mladší čtenáře, užijí si ji i ti starší. Je pro mě fascinující, jak se autorce podařilo dát dohromady tolik světů, které se vlastně doplňují a dohromady dávají smysl. Líbí se mi, jak se dokonalý svět elfů s každou další knihou rozpadá a na povrch vyplouvají věci, které by měly zůstat skryté. A jsem neskutečně zvědavá, jak se s nimi autorka vypořádá a co přinese další díl.

Já za knížku moc děkuji Megaknihám, kde si novinku Nespatřeni od Shannon Messenger můžete i koupit. Knížku najdete TADY v sekci Městské fantasy.

Už jste začali číst tuto knižní sérii? Co na ní říkáte? A máte rádi fantasy?

♥

 S přítelem žijeme v poměrně velkém bytě 4+1, ale i přes to mi tu chybělo místo, které by bylo jen moje. Na první pohled celkem jednoduchý úkol, na ten druhý nesplnitelná mise.
Trošku lituju, že nemám fotky pokojíku ještě před tím, než jsme ho začali vyklízet. I když možná je to lepší, stejně jediné, co byste viděli, by byla kopa věcí. Místnost totiž byla narvaná vším možným a najít si cestičku ode dveří k oknu byl téměř nemožný úkol. Jednoduše se do pokoje odkládalo vše, co nebylo potřeba. A tak začalo třídění a vyhazování věcí, aby vznikl prostor, se kterým by se už dalo pracovat dál. 

První fáze tedy byla jasná, vyklidit místnost alespoň do podoby, jakou vidíte na fotkách. Z toho všeho, co v pokoji bylo, zůstala nakonec jen postel a jedna polička. Věděla jsem, že bych do pokoje chtěla stůl, u kterého bych mohla být na notebooku tak, abych neměla problém s chytáním signálu na internet. Ten jsem nakonec koupila za pár stovek z druhé ruky. Ve stejném období jsem si koupila i dekorační polštářky a deky v Pepcu, aby uklizenější část pokoje působila útulněji.
O pár týdnů později přišlo na řadu vystěhování všech věcí, malování a koupení nového koberce. To byla pro mě trošku výzva, protože jsem neměla úplně představu, jaký bych chtěla a v obchodě mě ani žádný nezaujal. Hlavně jsem byla i dost nemile překvapená z cen. Nakonec jsem uviděla zabalený poslední kus koberce, do kterého jsem se hned zamilovala. Láskou na první pohled byla i klasická knihovnička z Ikei, u které se mi líbí, jak je variabilní a že se k ní dá pořídit spoustu různých výplní jednotlivých políček. Na úplný závěr jsem si pořídila židličku ke stolu, která je spíš takovým pohodlným křesílkem a vše doladila mými oblíbenými obrazy z Poster Store (článek tady).

Moje dva oblíbené kousky z Ikei - knihovna Kallax a židle Skruvsta. Jsou to první dva větší kousky do domácnosti, co jsem si v Ikei koupila a jsem příjemně překvapená, jak jsou věci kvalitně zpracované a jak se pohodlně používají.

Jelikož je to menší prostor, nechtěla jsem ho ze všech stran zbytečně zaplnit nábytkem, proto druhá strana pokoje zůstává prázdná a na zeď jsem si dala jen dekoraci v podobě něžných obrazů.

Prochází i vaše bydlení teďka nějakou proměnou? Zvelebujete si své domovy?

♥

Podzim je tady a s ním i ideální čas zachumlat se pod deku a přečíst si nějakou pěknou knížku. Tak třeba využijete i některých z mých tipů.

 Hotýlek | Alena Mornštajnová
Po přečtení Hany jsem chtěla tvorbu paní Mornštjanové prozkoumat více a přečíst si i další knihy od ní. Tou druhou byl právě Hotýlek. Podobně jako v Haně, i v této knize se propojoval příběh jedné rodiny, jejich jednolitých členů a jejich životních osudů. To vše zasazeno do kontextu druhé světové války, nástupu komunistů a životu v komunistickém režimu. Námět to byl sice zajímavý, ale v některých ohledech mi knížka přišla nepravděpodobná a konec uspěchaný. Znovu bych si ji už přečíst nemusela.

Slepá mapa | Alena Mornštajnová
Ve Slepé mapě opět sledujeme osud úzké skupiny lidí a jejich životních příběhů v průběhu 20. století. Okrajově první světovou válku, nástup nacismu, druhou světovou válku a život pod nadvládou komunistů. I když kniha dobře vykresluje život obyčejných lidí (nejen) v období vlády komunismu, úplně jsem se nemohla zbavit pocitu, že čtu stejnou knížku jako Hotýlek jen s jinými jmény. Aby nedošlo k omylu, příběh je jiný, ale základ zůstává stejný. Kniha se opět dobře četla a příběh se mi líbil více než ten v Hotýlku, jen si nejsme jistá, jestli mě láká si od autorky ještě něco přečíst. V nejbližší době nejspíš ne.

Deset let se ségrou | Lucie a Nicole Ehrenbergerovi
Knížka, která popisuje deset let společné práce na značce A Cup of Style. Já holky sleduju už možná i osm let, takže mám pocit, že už je vlastně znám, proto jsem si knížku ani nechtěla kupovat, protože jsem měla pocit, že by mi nic nového nepřinesla. Nakonec ale zvítězila zvědavost a chuť holky podpořit, a tak jsem si knihu koupila i já. 
Přečetla jsem ji během dvou dnů a byla jsem sama překvapená, jak moc příjemné čtení to bylo. Znovu jsem si uvědomila, proč blog vlastně píšu já a že je to něco, co mě neskutečně moc baví a naplňuje. 
Holky jsou neskutečnou inspirací ve všem, co dělají a jaké žijí životy.

Vězeň času | Matt Haig
Knížka s pro mě zajímavým námětem o tom, jaké by to bylo, kdybychom byli takřka nesmrtelní. I přes to, že se mi ne vždy kniha líbila a nemohla jsem se ubránit pocitům, že některé věci byly v ději navíc a kazily mi celkový dojem z příběhu, jsem ráda, že jsem si knihu přečetla. Myslím, že celkem realisticky zachycovala, že být nesmrtelní vlastně není žádná výhra a po čase by nás i to omrzelo. Celkově jsem ale od příběhu čekala víc a nemyslím si, že bych si Vězně času chtěla ještě někdy přečíst znovu.

Sedmilhářky | Marika Šopovská, Berenika Kohoutová
Knížka ve formě blogových zápisků, které si mezi sebou Marika s Berenikou vyměňovaly. Jedná se o pohodové a odpočinkové čtení, které příjemně uteče, nečekejte ale žádnou kvalitní literaturu.

A co jste přečetli vy? Čtete během podzimu více?

♥

 Nikdy jsem nebyla ten typ člověka, který by riskoval a rád zkoušel nové věci. Vždycky jsem to ale chtěla umět. Aspoň na chvilku utišit proud myšlenek v mojí hlavě a prostě do toho jít. Jsou lidé, kterým to jde a těm jsem tiše záviděla. V mém případě jsem si musela všechno důkladně promyslet, podívat se na situaci z různých úhlů pohledu, hodiny a hodiny se tím vším probírat a výsledek byl vždy stejný. 
Nejde to.
Nemůžu.
Nemám na to.
Je to moc šílený.
Nemám to promyšlený.
Co když to nevyjde.
A tak zůstávalo všechno stejné a postupně jsem se smiřovala s tím, že i když mám duši dobrodruha, který by do všeho skákal po hlavě, moje já má rádo jistoty. Chce vědět, co bude zítra, jestli bude mít dostatek peněz, spokojenou budoucnost. Bojím se změn a zůstávám raději na místech, kde mi sice není tak úplně dobře, ale aspoň to tam znám a nemusí mě děsit neznámo. Nerada věci měním, protože mě děsí nejistota. To, co by bylo, kdybych něco ukončila a změnila svůj směr.
Mám až panický strach ze zavřených dveří, kterými se nejde vrátit zpátky. 

Zdroj

Od malinka jsem zvyklá, že je běžné si na všechno stěžovat a zůstávat tam, kde nám třeba není tak úplně dobře, ale přeci nikdo na nás nikde nečeká, tak zůstaneme tam, kde jsme. Tohle byl můj vzor, se kterým jsem sice nikdy vnitřně nesouhlasila, ale i tak jsem se podle něj chovala. Možná kvůli těmto větám mám tak ráda jistoty. Ať už jsou jakékoliv. Důvěrně je znám a děsí mě méně než to neznámo, které by nastalo, kdybych je neměla. 
Ale pak tu jsou dva život měnící okamžiky, kdy jsem dokázala hlavu utišit, hodit všechno za sebe a jít do toho po hlavě. Překvapivě mi to do života přineslo samé pozitivní změny a bez nich bych teď nebyla na místě, kde jsem. Tou první událostí bylo, když jsem se rozhodla jít studovat do Brna. Někde uvnitř jsem cítila, že to chci víc než cokoliv jiného. To neznámo sice nahánělo strach, neměla jsem žádný plán B a věděla jsem, že na všechno budu sama daleko od všeho, co znám, ale někde tam uvnitř jsem věděla, že to musím udělat. Podruhé se mi to stalo, když jsem se rozhodla bydlet s přítelem. Vsadila jsem všechno na jednu kartu a věděla jsem, že když to nevyjde, bude to hodně špatný a budu hodně víte kde. Ale přesto nebylo vlastně o čem přemýšlet. 
I přes to, že změny jsou v životě potřeba, pořád mi ztráta jistot nahání obrovský strach. Tak velký, že mě donutí zůstat tam, kde vlastně ani být nechci. 
Vím, že i teď se na jednom takovém místě nacházím. 
A uvnitř mě je opět ten kolotoč myšlenek, který ve výsledku má jasné obrysy, ale život za nimi je tak nejasný, že se bojím. Hodně se bojím. A přitom bych tam moc chtěla nepodepsat pokračování pracovní smlouvy. Jen to v situaci, ve které se s přítelem nacházíme, absolutně není rozumný nápad, ale i tak mám chuť do toho skočit po hlavě a v průběhu se naučit, jak v tom plavat.

Co vy a Vaše jistoty? Držíte se jich, nebo rádi objevujete nové možnosti?

♥

 Další dva měsíce jsou za námi a já jsem tu s dalším shrnutím knížek, které jsem za uplynulé týdny přečetla. 

Dokud žijí motýli | Hanni Münzer
Nádherný román, který jsem si zamilovala. Po prvních pár desítkách stránek jsem měla pocit, že už hlavní hrdinku Penelope znám, ale snad každá další kapitola mě přesvědčovala, že jsem se zmýlila. Líbilo se mi, kam se příběh vyvíjel a jak se Penelope proměňovala. Zamilovala jsem si i myšlenku toho, že vše se děje z nějakého důvodu a že se osud nakonec uzavře. 
Doporučuju.

Evvie Drakeová začíná znovu | Linda Holmes
Knížka, ke které jsem se dostala díky tomu, že jsem si kupovala výše zmíněnou knížku a tato a ta následující k tomu byly jako dárek. 
Je to jedna z těch knížek, která neurazí, ale ani nenadchne. Četla se snadno a rychle, ale myslím, že si za nějakou dobu ani nevzpomenu, že jsem ji četla. Jak už název knížky napovídá, Evvie chce začít nový život, jen v ten den, kdy se rozhodne odejít od svého manžela, má její manžel nehodu, při které zemře. A tak se z Evvie stává vdova, od které se očekává, že bude truchlit. Jejím novým spolubydlícím se stává bývalý vrcholový basebollista, kterému z ničeho nic přestalo jít nadhazování. Oba dva se snaží vypořádat s minulostí a začít znovu. 

Daleko od stromu | Robin Benway
Zajímavá knížka o tom, jaké to je být adoptován a najednou zjistit, že máte další dva pokrevní sourozence. Líbilo se mi, že každý ze sourozenců měl jiný příběh, jiný osud a že knížka ukazuje, že tak nějak nic není perfektní a každý se s tím svým osudem musí poprat po svém. Zároveň ale knížka ukazuje i to, že máme držet pospolu a věřit si. 

Medová smrt | Hanni Münzer
Medová smrt je kniha, o které se okrajově autorka zmiňuje v knize Dokud žijí motýli. Jelikož se mi tato kniha líbila, chtěla jsem si pořídit i tuto. 
S klidným svědomím můžu říct, že to je nejlepší kniha, jakou jsem letos četla.
Svým motivem mi připomínala Hanu od Mornštajnové, jen s tím rozdílem, že se odehrávala převážně přímo v nacistickém Německu a že Hana byla oproti Medové smrti ještě slabý odvar. Podle mě je tohle knížka, kterou by si měl přečíst opravdu každý. Zachycuje etapu dějin především pohledem mladé dívky, které je nejprve okouzlena světem, ve kterém si díky milenci - vysokému funkcionáři SS může koupit cokoliv chce, později ji ale dochází, jakou je to vykoupené cenou a rozhodne se jednat..

Marlene | Hanni Münzer
Marlene je pokračování Medové smrti, tentokrát se děj odehrává okolo Marlene, bojovnice odboje, která udělá vše pro to, aby přežila. Odvážná ženská hrdinka, jejíchž osud byl až neskutečný. A to je jediný problém, který jsem s knihou měla. Přišlo mi, že to, čím si Marlene prošla, bylo až moc a kdyby to byla realita, nedovedu si představit, že by to přežila. Jinak to bylo ale opět dechberoucí čtení, od kterého jsem se nemohla odtrhnout. Bez váhání doporučuju.

A co jste v uplynulých týdnech přečetli vy? Zaujala vás některá z knih?

♥

Pokud můj blog čtete déle, možná si pamatujete, že jsem zmiňovala, že v bytě, ve kterém s přítelem bydlím, se úplně moc necítím jako doma. Zařízení bytu není úplně podle mého vkusu a chyběl mi tady nějaký prostor, který by byl jen můj. A tak jsem začala pomalinku vyvíjet tlak na přítele, abychom pokoj, ve kterém bylo jen odkladiště a skladiště věcí, předělali a aby tak vznikl pokoj, ve kterém bych mohla být na notebooku, číst si a sledovat seriály bez toho, abychom se navzájem s přítelem rušili. Zároveň aby pokoj sloužil i pro návštěvu, kdyby u nás chtěla přespat. 
Tou poslední tečkou za tím, aby pokojík byl hotový, byly obrázky z mého oblíbeného e-shopu s moderními a cenově dostupnými plakáty a rámečky Poster Store.

Oproti předešlé spolupráci (článek i s více informacemi o tomto e-shopu najdete TADY), v rámci které jsem si vybrala především motivy přírody do ložnice, jsem si tentokrát vybrala více zamilované a romantické plakáty v kombinaci s lehce abstraktní Fridou Kahlo. Tentokrát jsem si k motivům vybrala světlé dubové rámy, které podobně jako ty černé jsou kvalitní a bytelné. 
Co se mi na plakátech líbí, je jejich vysoká kvalita. Certifikovaný papír používaný k jejich výrobě splňuje nejvyšší ekologické a sociální standardy. Věřte mi, že kvalita plakátů se vůbec nedá srovnat s těmi, které si koupíte v rámečcích v obchodě a už vůbec ne s těmi, co byste si vytiskli doma. 

Motivy jsem měla vybrané takřka okamžitě, jen jsem nevěděla, jak je vhodně rozmístit. S tím mi tentokrát pomohl Průvodce pro dokonalou dekoraci na zdi, kde najdete hned několik šablon na rozmístění obrazů včetně jejich rozměrů.

Vzhledem k dispozicím pokoje rozmístění obrazů bylo jednoduché. Jednu zeď jsem měla úplně volnou, tím pádem byla vhodná pro větší uskupení obrazů. Na protější stranu jsem na poličku chtěla plakát s Fridou Kahlo, do kterého jsem se naprosto zamilovala. Sama jsem si potom ještě doobjednala plakát s citátem na poličku k růžové Fridě a ještě jednu Fridu nad stůl, protože jsem měla pocit, že krásně dotvoří celý interiér.

Pokud i vy byste si chtěli podobně vyzdobit byt, mám pro Vás slevový kód na 45% při zadání kódu OTHER45.
Slevový kód platí na všechny plakáty od 1. září do 7. září. Kód neplatí pro kategorii Kolekce umělců a pro rámečky.

Jak se vám můj výběr obrazů líbí? Líbí se vám spíše romantické motivy nebo třeba ty přírodní, které jsem si vybrala minule?

♥