Vymýšlení toho, jak bych si chtěla byt, ve kterém s přítelem bydlíme, více uspořádat podle sebe, je mojí častou aktivitou. Vím, že všechno chce svůj čas a nic nebude hned, jsem ale ráda, že postupnými krůčky se mi daří alespoň něco trochu měnit a vylepšovat. 
To poslední vylepšení je můj splněný sen.
A jsem vděčná, že se mi ho díky blogu podařilo splnit.
Dostala jsem totiž nabídku spolupráce od Poster Store. Jedná se o e-shop s moderními a cenově dostupnými plakáty a rámečky, který je plný inspirace z oblasti bytového designu. Protože se jedná o společnost sídlící ve Stockholmu ve Švédsku, na stránce najdete nádherné plakáty především skandinávského stylu. Jelikož ale máte na výběr z více než 1 200 motivů, věřím, že si vybere každý. Navíc je každé úterý na e-shopu nová kolekce. Protože já jsem obrovskou milovnicí Norska a Skandinávie obecně, můj výběr obsahoval především plakáty přírody.

Celkem jsem si vybrala sedm plakátů, které ve mně dohromady vyvolávají klid na duši. Konkrétně moji mozaiku tvoří obrazy přírody, obrazy s nápisy a jeden moderní obraz s jednoduchým srdíčkem. Všechny plakáty jsou vytištěny ve Švédsku a dřevo použité na jejich výrobu pochází z lesů, které splňují nejvyšší ekologické a sociální standardy. Zároveň je i papír používaný k výrobě plakátů certifikován  (FSC, Nordic Swan a Mezinárodní směrnice o životním prostředí ISO 14001).
Můžete si být tedy jisti, že Vaše plakáty byly vyrobeny šetrně k životnímu prostředí, což je přidaná hodnota, kterou oceňuji. 

Ke každému fotoobrazu si můžete vybrat i rámy na obraz v několika barevných a materiálových provedeních. Já jsem si vybrala černé dřevěné rámy, které se mi jako dekorace na stěnu líbí nejvíce. Plusem je, že rámečky jsou chráněny z vnější i vnitřní strany fólií, takže si můžete být jistí, že Vám přijdou nepoškrábané.

Jelikož plakáty mají spoustu motivů, inspirace na to, jak si je uspořádat můžete najít přímo na webu prostřednictvím Zdi inspirace. Moc se mi líbí, že pokud se Vám rozmístění plakátů z nějakého motivu líbí, stačí na obrázek klepnout a přímo se Vám zobrazí plakáty, rámy a rozměry, které byly použity.

Malý tip navíc. 
Já jsem na webu hledala inspiraci v motivech, co by se mi líbily. Vybrala jsem si plakáty, které mě oslovily nejvíce, nebyla jsem si ale jistá, jak budou vypadat dohromady a jaká bude nejvhodnější kombinace velikostí. Přítel mi pomohl vytvořit "vizualizaci" v AutoCADu, kde mi postupně zanesl vybrané velikosti plakátů a řešili jsme, jak je umístit, popř. jestli se k sobě budou hodit. Výhodou je, že do programu můžete přenést i fotky vybraných plakátů, to jsme my ale neudělali a jen jsme si poznačili, o jaké plakáty se jedná. Nakonec jsem jen přehodila plakát se srdíčkem a s nápisem love, abych neměla dva obrazy s nápisy v jedné rovině. 
Zabere to jen chviličku a ušetří Vám to spoustu času při samotném sestavování plakátů na zdi.

Výsledné uspořádání mých obrazů pak vypadá následovně. Dala jsem si je v ložnici nad postel a musím říct, že oproti vlajce fotbalového klubu Chelsea to je obrovská změna a celá místnost prokoukla.
A já to naprosto miluju.

Celkově jsem z obrazů nadšená. Je neuvěřitelné, jak jedna dekorace dokáže proměnit celý ráz místnosti a pozvednout ji na úplně jiný level.

Pokud i vy byste si chtěli podobně vyzdobit byt, mám pro Vás slevový kód na 35% při zadání kódu another35.
Slevový kód platí na všechny plakáty do 16. května. Kód neplatí pro kategorii Kolekce umělců a pro rámečky.

Jak se Vám podobné dekorace líbí? Jaké plakáty byste si vybrali vy a kam byste si je dali?

♥

 Tak strašně moc jsem se těšila, až si sednu k notebooku a budu si moc v klidu napsat tento článek, že najednou vlastně ani nevím, kde začít. Asi začnu s tím, že notebook mám stále v opravně a proto se omlouvám za mojí neaktivitu. Mrzí mě, že se oprava stále protahuje, ale bohužel s tím nic nenadělám.
O to víc času ale trávím v offline světě. Stále se snažím v tom všem najít nějaký balanc a zjistit, co se tak vlastně dělá, když se nestuduje.
Ale zpátky na začátek.

 Zdroj

Věděla jsem, že po skončení školy potřebuji nějaký čas pro sebe. Stresy s psaním diplomky a státnicemi si vybraly svojí daň a já věděla, že pokud chci být v pohodě, tak se nemůžu hned vrhnout na hledání práce. Zároveň těch změn pro mě za poslední ani ne rok bylo víc než dost. Já jsem člověk, kterému změny tak moc nevadí, vlastně je i vyhledávám. Zároveň ale potřebuji vždycky čas na to, abych je nějak zpracovala.
A na to jsem si ten čas nenašla.
Přesně před rokem jsem vydala článek s pozitivními poznatky z karantény (tady), kde jsem psala, že se chci osamostatnit. O tři měsíce později vyšel můj narozeninový článek (tady), kde jsem psala, jaké změny mě během roku čekají. Nevěřila jsem, že se to všechno stane. A ono se stalo a najednou jako kdyby mě zavalila ta realita a já se cítila ztracená. Bylo pro mě zvláštní, že studium najednou skončilo a já měla skočit do prázdna. Potřebovala jsem ten čas, abych zjistila, co se vlastně v tom dospělém životě dělá, jak chci trávit svůj čas a co dál. Ne, že bych tedy našla nějaké odpovědi.
A tak přešel Valentýn, přítelovo narozeniny a byl tu březen.
A přišel čas na to, abych si začala hledat práci.
Cítila jsem, že chci pracovat v tom oboru, co jsem vystudovala. Začala jsem hledat a zjišťovala jsem, že pozic, na které bych se hodila a cítila, zas až tak moc není. Nakonec moje hledání vyústilo k podání čtyř přihlášek do výběrových řízení.
Do začátku dubna jsem neměla zprávy z průběhu žádného výběrového řízení a tak mě čekala cesta na pracák. Věděla jsem, že to je jen přechodná stanice, i tak to byl ale hodně zvláštní pocit zařadit se oficiálně do evidence nezaměstnaných. Když tak dlouho studujete, nepředstavujete si, že tam skončíte. Ale taková je realita mnohých čerstvých absolventů.
Po šesti dnech na pracáku se mi ozvali z jednoho výběrového řízení, že sice na pozici, na kterou jsem se hlásila, mě nevzali, ale že mi nabízejí jinou pozici. Dala jsem si den na rozmyšlenou a vzala jsem to. Upřímně to asi není pozice, kde bych se viděla i třeba za pět let, ale myslím si, že je to skvělá příležitost a byla bych hloupá, kdybych to nevzala. Přeci jen jako čerstvý absolvent téměř bez praxe v oboru a v době kovidové si nemůžete příliš vybírat.
A tak už za pár dní nastupuji do mého prvního zaměstnání.
Mám strach, zároveň mám ale obrovskou radost, že se mi podařilo najít místo v oboru a že mám tuhle možnost. Je to úleva a aspoň nějaká jistota v této nejisté době.

V posledních týdnech mě i napadalo, že vlastně všichni ti, co tvrdili, že chodit "jen" do školy je vlastně bezstarostný život, měli pravdu. Všechno to papírování, zařizování a vyřizování všech možných věcí, je něco, na co Vás ani ta sebelepší škola nepřipraví.

A tak hádám, že mi začíná úplně nová kapitola mého života.
A doufám, že bude jedna z těch lepších.

Jaký byl ten Váš přechod ze studentského života do pracovního?

♥

 Na pokračování knižní série King jsem se neuvěřitelně těšila. A ty víc jak dva roky čekání stály za to. Druhý díl série od autorky T. M. Frazier s názvem Tyran jsem přečetla během dne a půl, a tak asi ani nemusím psát, že jsem se od knížky nemohla odtrhnout. 
Článek o Kingovi najdete tady.

Jako v případě prvního dílu, i u tohoto druhého jsem si musela trochu zvykat na vulgární výrazy, ale nejspíš tím, že už jsem věděla, co mě čeká, zas až tak zaskočená jsem nebyla. Tyran přímo navazuje na Kinga, proto doporučuji začít právě Kingem. V Tyranovi se děj odehrává především kolem Doe, která se snaží přijít na to, kdo vlastně je a co se stalo, že se ocitla na ulici. Postupně se díky zábleskům vzpomínek dozvídáme, kým Doe je a kdo je tajemný Tyran, na nějž si měla dávat pozor.

Po celou dobu knížka měla přesně ten podtext, který jsem si zamilovala už v jedničce.  I když musím přiznat, že zhruba první polovina knihy se mi zdála o něco slabší. Nejspíš jsem tak moc netoužila po tom zjistit, kdo Doe je, ale chtěla jsem vědět, jak se vede Kingovi. Jeho dějová linka mi přišla přehnaně zkrácená. Pak ale děj začal nabírat na obrátkách a já jsem knize propadla ještě více.
Byla jsem neskutečně překvapená, kdo Tyran byl. To pro mě byl obrovský obrat a já v duchu jásala, že to je přesně to, na co jsem ty roky čekala. Tento zážitek mi ale trošku zkazil až moc růžový happy end.

Já za knihu moc děkuji mým oblíbeným Megaknihám, kde si Tyrana coby novinku od knižního vydavatelství Ocelot můžete i koupit. Najdete ho tady v sekci Románů, povídek a novel.

Máte rozečtenou nějakou knižní sérii? Znáte knižní sérii King? Co čtete právě teď?

P.S. Omlouvám se za ne příliš velkou aktivitu, bohužel mám notebook stále v opravně.

♥

 V oblasti ekologických lahví nejsem žádným nováčkem. Už v příspěvku ze začátku roku 2019 jsem Vám ukazovala Retap lahev. Článek najdete tady. 
Retap lahve jsem si chválila, jen mi pak začalo protékat víčko a při jejich mytí mi jedna z nich začala popraskávat, až se rozbila úplně. Jasně, je to sklo a díky doživotní záruce mi byla zaslána nová, ale já v tu chvíli k nim pozbyla veškerou důvěru. 
Na dlouhé měsíce jsem přešla zpět k plastovým lahvím a neustále jsem měla v hlavě výstražný majáček, že si chci opět pořídit nějakou udržitelnější variantu. 
A díky Econea.cz se mi moje přání vyplnilo. K vyzkoušení jsem dostala Equa skleněnou lahev s objemem 0,55 l, konkrétně jsem si vybrala její jemnou varianta Magnolia. 
Výběr ze všech lahví najdete tady.

Už když jsem si lahev vybalila, okamžitě jsem se do ní zamilovala. Překvapilo mě, že i přes to, že se jedná o lahev ze skla, je lahev sama o sobě lehká. Příjemně se drží a má pro mě akorát tak široké hrdlo. Za co jsem i ráda je to, že lahev má víčko na šroubování, což ve mně vzbuzuje větší důvěru, že mi nebude protékat. Stejně tak je pro mě ideální i velikost lahve. Není ani malá, ani velká, ideální do kabelky nebo i jen tak do ruky.
O krásném a něžném designu se snad ani nemusím zmiňovat. 

Zatím si svoji novou lahev beru ven, když jdu na delší procházku s pejskem, což je pro mě příjemná změna, jelikož jsem vždy chodila bez pití a najednou zjišťuji, že nemám problém během procházky ji vypít celou. Určitě si ji ale budu nosit i do práce, až se mi snad podaří nějakou najít. 

Upřímně bych z ní nejradši pila i jen tak doma. Vyhovuje mi, že díky objemu lahve člověk ví, kolik toho vypil a navíc mi přijde, že z těch hezkých nádob/skleniček se pije tak nějak samo.
Máte to taky tak?

Máte doma také nějakou eko verzi lahve? Jak se Vám líbí tato?

♥

 Na konci února jsme si s přítelem stihli udělat ještě jeden výlet, a to k hradu Veveří. Hrad se nachází kousek za Brnem v blízkosti Brněnské přehrady. Bohužel areál hradu byl uzavřen, i tak je ale v okolí co vidět a může to být tip na fajn odpolední procházku.

Samotnou mě překvapilo, jak je areál hradu rozsáhlý. Čekala jsem menší hrad a ne takto rozsáhlou stavbu. Jako snad každý jiný hrad či zámek, i tento se otevírá o víkendech v dubna a sezóna začíná v květnu. Pokud to bude možné, tak doufám, že si tam s přítelem zajedeme ještě jednou, abych viděla hrad i zevnitř.

Kousek od hradu se nachází i tento most, ze kterého je na hrad krásný výhled. A pokud budete chtít, můžete si procházku protáhnout a jít se podívat i na druhý břeh. 

Neustále mě překvapuje, co je v Brně nebo kousek od Brna k vidění. Jak krásné a rozmanité prostředí tady je.  Nevěřila bych tomu, ale zamilovávám se do Brna a jeho okolí čím dál tím víc. 

Byli jste někdy na Veveří? Jaký kout v ČR jste si zamilovali vy?

♥

Po delší době jsem opět dala dohromady článek s mými oblíbenci, radůstkami a novinkami.

CD Pavla Callty
Ke konci minulého roku vydal Pavel Callta svoje třetí studiové album a jelikož už mám doma i dvě jeho předchozí desky, ani tato mi nemohla ve sbírce chybět. Oproti ostatním albům je znát vyzrálost v textech i v hudbě, jen je škoda, že deska se svými deseti songy je poměrně krátká.

Garnier Bio
Novinku v podobě vody od Garnier Bio jsem našla v listopadovém DM boxu. Okamžitě jsem si ji zamilovala. Pleť osvěží, hydratuje, nepůsobí dřáždivě a na pokožce je moc příjemná. Používám ji v průběhu dne, kdy chci nebo potřebuji pleť osvěžit. 

Sandálky 1 049 Kč, Espandrilky 819 Kč

Vínové 199 Kč, černé 249 Kč

Zdroj

A jaké jsou ty Vaše oblíbenosti, radůstky a novinky za poslední dobu? Máte zkušenost s boty od značky TOMS?

♥

 Asi není tak moc těžké si všimnout, že kosmetice na blogu přílišnou pozornost nevěnuji. Nejspíš to bude tím, že jen málokdy zkusím nějaký nový produkt a asi si ani nemyslím, že by moje beauty rutina byla natolik zajímavá, abych o ní psala.
Dostala jsem ale možnost vyzkoušet si produkty certifikované přírodní kosmetiky od CareMedica, které najdete na e-shopu Obchodu čínské medicíny tady. Co je na této kosmetice zajímavé je to, že obsahuje extrakty z bylinek a zejména pak z léčivých hub. Využití hub v kosmetice je pro mě novinkou a moc jsem nevěděla, co od produktů čekat. Byla jsem ale příjemně překvapená. 
Konkrétně jsem si vybrala denní a noční krém pro normální až smíšenou pleť a oční krém. Shodně tyto tři produkty obsahují extrakt z houby Reishi, která podporuje výživu a hydrataci pokožky. Podrobnosti o všech léčivých účincích Reishi můžete najít tady.

Denní krém pro normální až smíšenou pleť
Tohle je můj velký oblíbenec. Denní krém jsem až do minulého roku vůbec nepoužívala, takže jsem ještě neměla moc prostoru na to, abych si našla ten jeden svůj. Mohl by jím být ale právě tento. Jak jsem psala již v úvodu, obsahuje extrakt z houby Reishi, navíc i extrakt z Cordycepsu, který udržuje pleť hebkou a rozjasněnou. Dále ve složení najdeme i makadamiový a mandlový olej a bambucké máslo.
Možná právě díky extraktu z houby Cordycepsu je tento krém tak moc příjemný. Krásně se roztírá, vsákne se do pleti a nezanechává mastný filtr, má příjemnou vůni (nic dráždivé, jedná se o decentní přírodní vůni, kterou za vteřinku už ani necítíte) a zanechává pleť krásně hebkou a hydratovanou. Co je pro mě důležité je to, že mi i pomáhá na akné a zlepšily se mi začervenalá místa na pleti. 
Pokud byste tento denní krém chtěli vyzkoušet, najdete ho tady.

Noční krém pro normální až smíšenou pleť
K nočnímu krému jsem byla maličko skeptická, určitě už z mého blogu víte, že používám bambucké máslo, na které vždy pěju chválu. Ale po té, co jsme vyzkoušela tento noční krém od CareMedica, už se mi k bambuckému máslu ani nechce vracet. Noční krém obsahuje výtažky z houby Maitake, které podporují metabolismus kožních buněk, tzn., že zlepšuje stav pleti a zamezuje vzniku zánětů v pokožce. Dále obsahuje i mandlový olej a bambucké máslo.
Podobně jako denní krém, i tento noční je na pleti moc příjemný. Krásně vyživuje pleť a vstřebává se. Což je za mě velké plus. Nemám totiž ráda, když jdu spát a mám pleť stále mastnou po té, co jsem použila např. právě již zmiňované bambucké máslo. Pleť se přes noc krásně zregeneruje a hydratuje.
Noční krém najdete tady.

Oční krém
Oční krém jsem chtěla vyzkoušet už dlouho, a proto jsem ráda, že jsem měla možnost vyzkoušet právě tento. Mimo houby Reishi obsahuje i výtažky z Plamatky zelené a mořských řas. Dohromady ingredience zjemňují vrásky a vyhlazují pokožku kolem očí.
Podobně jako předchozí krémy je i tento moc příjemný. Všimla jsem si, že oční okolí se projasnilo a zredukovaly se mi i kruhy pod očima. I přes to jsou ale stále viditelné, nejsou už ale tak vystouplé. Oceňuji i to, že mi nedráždí oči. 
Oční krém najdete zde.

Textura všech tří krémů je jemná, příjemná, krásně se roztírá a vstřebává. Denní i noční krém zanechávají pleť hebkou a příjemnou na dotyk. Za co mají všechny tři produkty za mě obrovské plus, je jejich pumpička, díky čemuž je aplikace velmi příjemná a komfortní. Navíc stačí produktů opravdu malé množství, které vystačí na celý obličej.

Mně produkty opravdu moc vyhovují a jsem z nich příjemně překvapená. Mojí pleti sedí a vyhovují, jsem i ráda, že ji vůbec nedráždí. Jen jsem zvědavá, jestli oční krém bude mít na moje oční okolí při delším používání (zatím produkty používám každý den měsíc) nějaký větší vliv.

A co vy, znáte tyto produkty? Lákala by Vás je vyzkoušet? Jaký používáte denní a oční krém?

♥

P.S. Omlouvám se, pokud teď nebudu příliš aktivní, bohužel se mi porouchal můj notebook a nevím, jak často se dostanu na ten přítelův.

 Jestli je něco, co mi začíná opravdu chybět, tak jsou to výlety a cestování. Jinak řečeno, delší pobyt venku na čerstvém vzduchu a objevování nových míst. Každý den sice chodím na procházky s pejskem, ale tady už moc prostoru na objevování nových míst v okolí není. Proto jsem byla ráda, když jsme aspoň konečně vyrazili na rozhlednu Holedná, která byla ke konci minulého roku zpřístupněná veřejnosti tady v Brně. 
Samotný výstup na rozhlednu byl pro mě náročný, skrz mřížky schodů jsem viděla dolů a místo zadní části schodů byla díra, což znamenalo, že jsem se celou cestu nahoru bála, že mi sklouzne noha a zasekne se mi tam. Když už jsem si ale nahoře zvykla nato, že se rozhledna trošku kymácí, výhled z ní byl nádherný. 

Asi nikdy mě nepřestane fascinovat, jak je Brno pro mě zvláštní město. Neustále na mě působí jako takový shluk vesniček oddělený lesy a přírodou, přitom je tu všechno kousek. A to nejspíš je to, co jsem si na Brnu tak moc zamilovala. Bydlení ve městě, ve kterém je to zároveň kousek od přírody.

Byli jste v poslední době na nějakém výletu či dokonce na rozhledně? Znáte rozhlednu Holedná?

♥

Z mého blogu určitě víte, že ráda čtu, ale já sama nemám žádný přehled o tom, kolik knížek během roku vlastně přečtu. A proto jsem se rozhodla zkusit začít psát články o knihách, které jsem za nějaké období přečetla. Jsem zvědavá, jestli se mi podaří články vydávat po celý rok a pokud ano, tak k jakému číslu se na konci roku dostanu. 

Všechny malé zázraky | Jennifer Nivenová
Jsem si jistá, že většině z Vás neunikl stejnojmenný film z minulého roku, který najdete na Netflixu. Já jsem film viděla už několikrát a dokonce jsem před několika lety četla i knihu. Tu jsem si už nepomatovala, a proto jsem si ji sama sobě nadělila k Vánocům. 
Knížka je skvělá. Čte se jedním dechem a dokud ji nedočtete, nezavřete ji. Jediné, co mi vadilo, bylo, že se knížka a film v mnohém lišil. Něco bylo lepší v knížce, něco ve filmu, ale po celou dobu jsem se nepřenesla přes rozdíl popisu vzhledu Finche.

Jsme všichni sněhové vločky? | Holly Bourne
Kniha, kterou jsem viděla na IG Doroty Noon a dle jejího popisu jsem okamžitě věděla, že i mně se kniha bude líbit. Hlavní hrdinka Olive cítí, že je toho na ni moc, že ty svoje stavy přestává zvládat, a proto souhlasí s pobytem na táboře Reset, kde se ji v průběhu jednoho měsíce pokoušejí "dát dohromady". Potíž je ale v tom, že Olive má pocit, že si nejlíp pomůže ona sama a že je na cestě k objevení něčeho Velkého.
Pro mě to byla zajímavá kniha, která Vám dá zas trošku jiný pohled na duševní nemoci. Bylo fascinující dostat se do hlavy Olive, stejně tak ale byla pozoruhodná i cesta ostatních účastníků tábora k uzdravení.

Cesta ven ze šíleného světa | Jan Menděl
Knížka o seberozvoji tak trochu jinak. Co se mi na knížce neskutečně líbilo, bylo, že se zabývá širokou paletou situací a emocí, kterými si během života musíme projít. Mně samotné otevřela v mnohém oči a většina myšlenek toho, jak se na věci dívat jinak, mi pomohla. 
Co se mi ale už tak nelíbilo, bylo až takové dogmatické pojetí Boha, což mě samotné ani tak nevadilo, ale spíš jsem měla pocit, že by to v podobné knížce s tímto pojetím takto být nemělo. Stejně tak myšlenky s cestováním duší, reinkarnací apod., což je opět něco, co mi zas až tak nevadilo, ale nejsem si úplně jistá, že by to všem mohlo sedět. 

Nejlepší lži | Sarah Lyu
Knížka, která se mi dostala do ruky díky výhře v soutěži u All about Candy´s Life, za což Mai ještě jednou děkuji. 

Knížka byla úplně jiná, než jsem čekala. Remyina nejlepší kamarádka Elise zastřelila Jacka, přítele Remy. To je fakt, který se dozvídáme hned na začátku knihy. Všechno ostatní je ale záhadou, kterou v průběhu knihy rozplétáme. 
Prvních pár kapitol, než jsem se zorientovala v knize, byly pro mě nezáživným čtením, které jsem jen tak tak přelouskala. Jak se ale děj rozbíhal, hltala jsem knihu jedním dechem. Líbilo se mi, jak Remy postupně otevírala oči a začala si všímat detailů, které si původně vysvětlila jinak. Pro mě měla kniha i překvapivý závěr, jen škoda, že už nebylo uvedeno, jak to nakonec dopadlo s Elise.

Dívka ve vlaku | Paula Hawkins
Dívka ve vlaku je takový hit, že jsem si jistá, že jste ať už o knížce nebo o filmu už slyšeli. Já už před pár lety viděla film, který se mi líbil, ale ke knížce jsem se dostala teprve nyní a naprosto jsem jí propadla. Je čtivě napsaná, nechybí překvapivé zvraty a nebudete se moc od ní odtrhnout.

Autismus & Chardonnay 2: Pozdní sběr | Martin Selner
Čtivá knížka plná příběhů o tom, jaké to je pracovat s dětmi s autismem. Knížka vám s celkem vtipnou a humornou formou ukáže, jaké to je starat se o děti, které jsou trošku jinačí. Vzhledem k tomu, že jednotlivé příběhy jsou krátké, knížku budete mít přečtenou během jednoho večera. Zaručuju Vám, že ten večer bude cokoliv, jen ne nudný.

Láska, sex a lajky | Marek Cabák
Knížka, kterou jsem dostala od Terez, kterou kniha moc nezaujala. Mě upřímně ten začátek také moc nezaujal, pak mi ale přišlo, že knížka dostala jiný spád, než jsem očekávala, a za jedno odpoledne jsem knihu přečetla. Co se mi ale nelíbilo a přes co jsem se moc nedokázala přenést, byl mužský pohled na vztahy a pohrdavý pohled na svět influencerů a youtuberů. Přišlo mi, že autor toho o tomto světě moc neví. Na knížce se mi ale líbily některé zábavné historky a to, že se jedná o klasickou oddechovku, kterou máte za chvilku přečtenou.

A co jste během prvních měsíců tohoto roku přečetli vy? Znáte některou z těchto knížek?

♥