Podzim je tady a s ním i ideální čas zachumlat se pod deku a přečíst si nějakou pěknou knížku. Tak třeba využijete i některých z mých tipů.

 Hotýlek | Alena Mornštajnová
Po přečtení Hany jsem chtěla tvorbu paní Mornštjanové prozkoumat více a přečíst si i další knihy od ní. Tou druhou byl právě Hotýlek. Podobně jako v Haně, i v této knize se propojoval příběh jedné rodiny, jejich jednolitých členů a jejich životních osudů. To vše zasazeno do kontextu druhé světové války, nástupu komunistů a životu v komunistickém režimu. Námět to byl sice zajímavý, ale v některých ohledech mi knížka přišla nepravděpodobná a konec uspěchaný. Znovu bych si ji už přečíst nemusela.

Slepá mapa | Alena Mornštajnová
Ve Slepé mapě opět sledujeme osud úzké skupiny lidí a jejich životních příběhů v průběhu 20. století. Okrajově první světovou válku, nástup nacismu, druhou světovou válku a život pod nadvládou komunistů. I když kniha dobře vykresluje život obyčejných lidí (nejen) v období vlády komunismu, úplně jsem se nemohla zbavit pocitu, že čtu stejnou knížku jako Hotýlek jen s jinými jmény. Aby nedošlo k omylu, příběh je jiný, ale základ zůstává stejný. Kniha se opět dobře četla a příběh se mi líbil více než ten v Hotýlku, jen si nejsme jistá, jestli mě láká si od autorky ještě něco přečíst. V nejbližší době nejspíš ne.

Deset let se ségrou | Lucie a Nicole Ehrenbergerovi
Knížka, která popisuje deset let společné práce na značce A Cup of Style. Já holky sleduju už možná i osm let, takže mám pocit, že už je vlastně znám, proto jsem si knížku ani nechtěla kupovat, protože jsem měla pocit, že by mi nic nového nepřinesla. Nakonec ale zvítězila zvědavost a chuť holky podpořit, a tak jsem si knihu koupila i já. 
Přečetla jsem ji během dvou dnů a byla jsem sama překvapená, jak moc příjemné čtení to bylo. Znovu jsem si uvědomila, proč blog vlastně píšu já a že je to něco, co mě neskutečně moc baví a naplňuje. 
Holky jsou neskutečnou inspirací ve všem, co dělají a jaké žijí životy.

Vězeň času | Matt Haig
Knížka s pro mě zajímavým námětem o tom, jaké by to bylo, kdybychom byli takřka nesmrtelní. I přes to, že se mi ne vždy kniha líbila a nemohla jsem se ubránit pocitům, že některé věci byly v ději navíc a kazily mi celkový dojem z příběhu, jsem ráda, že jsem si knihu přečetla. Myslím, že celkem realisticky zachycovala, že být nesmrtelní vlastně není žádná výhra a po čase by nás i to omrzelo. Celkově jsem ale od příběhu čekala víc a nemyslím si, že bych si Vězně času chtěla ještě někdy přečíst znovu.

Sedmilhářky | Marika Šopovská, Berenika Kohoutová
Knížka ve formě blogových zápisků, které si mezi sebou Marika s Berenikou vyměňovaly. Jedná se o pohodové a odpočinkové čtení, které příjemně uteče, nečekejte ale žádnou kvalitní literaturu.

A co jste přečetli vy? Čtete během podzimu více?

♥

 Nikdy jsem nebyla ten typ člověka, který by riskoval a rád zkoušel nové věci. Vždycky jsem to ale chtěla umět. Aspoň na chvilku utišit proud myšlenek v mojí hlavě a prostě do toho jít. Jsou lidé, kterým to jde a těm jsem tiše záviděla. V mém případě jsem si musela všechno důkladně promyslet, podívat se na situaci z různých úhlů pohledu, hodiny a hodiny se tím vším probírat a výsledek byl vždy stejný. 
Nejde to.
Nemůžu.
Nemám na to.
Je to moc šílený.
Nemám to promyšlený.
Co když to nevyjde.
A tak zůstávalo všechno stejné a postupně jsem se smiřovala s tím, že i když mám duši dobrodruha, který by do všeho skákal po hlavě, moje já má rádo jistoty. Chce vědět, co bude zítra, jestli bude mít dostatek peněz, spokojenou budoucnost. Bojím se změn a zůstávám raději na místech, kde mi sice není tak úplně dobře, ale aspoň to tam znám a nemusí mě děsit neznámo. Nerada věci měním, protože mě děsí nejistota. To, co by bylo, kdybych něco ukončila a změnila svůj směr.
Mám až panický strach ze zavřených dveří, kterými se nejde vrátit zpátky. 

Zdroj

Od malinka jsem zvyklá, že je běžné si na všechno stěžovat a zůstávat tam, kde nám třeba není tak úplně dobře, ale přeci nikdo na nás nikde nečeká, tak zůstaneme tam, kde jsme. Tohle byl můj vzor, se kterým jsem sice nikdy vnitřně nesouhlasila, ale i tak jsem se podle něj chovala. Možná kvůli těmto větám mám tak ráda jistoty. Ať už jsou jakékoliv. Důvěrně je znám a děsí mě méně než to neznámo, které by nastalo, kdybych je neměla. 
Ale pak tu jsou dva život měnící okamžiky, kdy jsem dokázala hlavu utišit, hodit všechno za sebe a jít do toho po hlavě. Překvapivě mi to do života přineslo samé pozitivní změny a bez nich bych teď nebyla na místě, kde jsem. Tou první událostí bylo, když jsem se rozhodla jít studovat do Brna. Někde uvnitř jsem cítila, že to chci víc než cokoliv jiného. To neznámo sice nahánělo strach, neměla jsem žádný plán B a věděla jsem, že na všechno budu sama daleko od všeho, co znám, ale někde tam uvnitř jsem věděla, že to musím udělat. Podruhé se mi to stalo, když jsem se rozhodla bydlet s přítelem. Vsadila jsem všechno na jednu kartu a věděla jsem, že když to nevyjde, bude to hodně špatný a budu hodně víte kde. Ale přesto nebylo vlastně o čem přemýšlet. 
I přes to, že změny jsou v životě potřeba, pořád mi ztráta jistot nahání obrovský strach. Tak velký, že mě donutí zůstat tam, kde vlastně ani být nechci. 
Vím, že i teď se na jednom takovém místě nacházím. 
A uvnitř mě je opět ten kolotoč myšlenek, který ve výsledku má jasné obrysy, ale život za nimi je tak nejasný, že se bojím. Hodně se bojím. A přitom bych tam moc chtěla nepodepsat pokračování pracovní smlouvy. Jen to v situaci, ve které se s přítelem nacházíme, absolutně není rozumný nápad, ale i tak mám chuť do toho skočit po hlavě a v průběhu se naučit, jak v tom plavat.

Co vy a Vaše jistoty? Držíte se jich, nebo rádi objevujete nové možnosti?

♥

 Další dva měsíce jsou za námi a já jsem tu s dalším shrnutím knížek, které jsem za uplynulé týdny přečetla. 

Dokud žijí motýli | Hanni Münzer
Nádherný román, který jsem si zamilovala. Po prvních pár desítkách stránek jsem měla pocit, že už hlavní hrdinku Penelope znám, ale snad každá další kapitola mě přesvědčovala, že jsem se zmýlila. Líbilo se mi, kam se příběh vyvíjel a jak se Penelope proměňovala. Zamilovala jsem si i myšlenku toho, že vše se děje z nějakého důvodu a že se osud nakonec uzavře. 
Doporučuju.

Evvie Drakeová začíná znovu | Linda Holmes
Knížka, ke které jsem se dostala díky tomu, že jsem si kupovala výše zmíněnou knížku a tato a ta následující k tomu byly jako dárek. 
Je to jedna z těch knížek, která neurazí, ale ani nenadchne. Četla se snadno a rychle, ale myslím, že si za nějakou dobu ani nevzpomenu, že jsem ji četla. Jak už název knížky napovídá, Evvie chce začít nový život, jen v ten den, kdy se rozhodne odejít od svého manžela, má její manžel nehodu, při které zemře. A tak se z Evvie stává vdova, od které se očekává, že bude truchlit. Jejím novým spolubydlícím se stává bývalý vrcholový basebollista, kterému z ničeho nic přestalo jít nadhazování. Oba dva se snaží vypořádat s minulostí a začít znovu. 

Daleko od stromu | Robin Benway
Zajímavá knížka o tom, jaké to je být adoptován a najednou zjistit, že máte další dva pokrevní sourozence. Líbilo se mi, že každý ze sourozenců měl jiný příběh, jiný osud a že knížka ukazuje, že tak nějak nic není perfektní a každý se s tím svým osudem musí poprat po svém. Zároveň ale knížka ukazuje i to, že máme držet pospolu a věřit si. 

Medová smrt | Hanni Münzer
Medová smrt je kniha, o které se okrajově autorka zmiňuje v knize Dokud žijí motýli. Jelikož se mi tato kniha líbila, chtěla jsem si pořídit i tuto. 
S klidným svědomím můžu říct, že to je nejlepší kniha, jakou jsem letos četla.
Svým motivem mi připomínala Hanu od Mornštajnové, jen s tím rozdílem, že se odehrávala převážně přímo v nacistickém Německu a že Hana byla oproti Medové smrti ještě slabý odvar. Podle mě je tohle knížka, kterou by si měl přečíst opravdu každý. Zachycuje etapu dějin především pohledem mladé dívky, které je nejprve okouzlena světem, ve kterém si díky milenci - vysokému funkcionáři SS může koupit cokoliv chce, později ji ale dochází, jakou je to vykoupené cenou a rozhodne se jednat..

Marlene | Hanni Münzer
Marlene je pokračování Medové smrti, tentokrát se děj odehrává okolo Marlene, bojovnice odboje, která udělá vše pro to, aby přežila. Odvážná ženská hrdinka, jejíchž osud byl až neskutečný. A to je jediný problém, který jsem s knihou měla. Přišlo mi, že to, čím si Marlene prošla, bylo až moc a kdyby to byla realita, nedovedu si představit, že by to přežila. Jinak to bylo ale opět dechberoucí čtení, od kterého jsem se nemohla odtrhnout. Bez váhání doporučuju.

A co jste v uplynulých týdnech přečetli vy? Zaujala vás některá z knih?

♥

Pokud můj blog čtete déle, možná si pamatujete, že jsem zmiňovala, že v bytě, ve kterém s přítelem bydlím, se úplně moc necítím jako doma. Zařízení bytu není úplně podle mého vkusu a chyběl mi tady nějaký prostor, který by byl jen můj. A tak jsem začala pomalinku vyvíjet tlak na přítele, abychom pokoj, ve kterém bylo jen odkladiště a skladiště věcí, předělali a aby tak vznikl pokoj, ve kterém bych mohla být na notebooku, číst si a sledovat seriály bez toho, abychom se navzájem s přítelem rušili. Zároveň aby pokoj sloužil i pro návštěvu, kdyby u nás chtěla přespat. 
Tou poslední tečkou za tím, aby pokojík byl hotový, byly obrázky z mého oblíbeného e-shopu s moderními a cenově dostupnými plakáty a rámečky Poster Store.

Oproti předešlé spolupráci (článek i s více informacemi o tomto e-shopu najdete TADY), v rámci které jsem si vybrala především motivy přírody do ložnice, jsem si tentokrát vybrala více zamilované a romantické plakáty v kombinaci s lehce abstraktní Fridou Kahlo. Tentokrát jsem si k motivům vybrala světlé dubové rámy, které podobně jako ty černé jsou kvalitní a bytelné. 
Co se mi na plakátech líbí, je jejich vysoká kvalita. Certifikovaný papír používaný k jejich výrobě splňuje nejvyšší ekologické a sociální standardy. Věřte mi, že kvalita plakátů se vůbec nedá srovnat s těmi, které si koupíte v rámečcích v obchodě a už vůbec ne s těmi, co byste si vytiskli doma. 

Motivy jsem měla vybrané takřka okamžitě, jen jsem nevěděla, jak je vhodně rozmístit. S tím mi tentokrát pomohl Průvodce pro dokonalou dekoraci na zdi, kde najdete hned několik šablon na rozmístění obrazů včetně jejich rozměrů.

Vzhledem k dispozicím pokoje rozmístění obrazů bylo jednoduché. Jednu zeď jsem měla úplně volnou, tím pádem byla vhodná pro větší uskupení obrazů. Na protější stranu jsem na poličku chtěla plakát s Fridou Kahlo, do kterého jsem se naprosto zamilovala. Sama jsem si potom ještě doobjednala plakát s citátem na poličku k růžové Fridě a ještě jednu Fridu nad stůl, protože jsem měla pocit, že krásně dotvoří celý interiér.

Pokud i vy byste si chtěli podobně vyzdobit byt, mám pro Vás slevový kód na 45% při zadání kódu OTHER45.
Slevový kód platí na všechny plakáty od 1. září do 7. září. Kód neplatí pro kategorii Kolekce umělců a pro rámečky.

Jak se vám můj výběr obrazů líbí? Líbí se vám spíše romantické motivy nebo třeba ty přírodní, které jsem si vybrala minule?

♥

 Tento článek by bylo možná lepší nazvat moje narozeninové dárky, jelikož většina věcí, které Vám tady ukážu, jsou právě dárky, co jsem dostala. Jsem ráda, že jsem dostala to, co jsem si přála a splnila se mi tím některá moje hmotná přání.

Fjällräven Kanken
Naprostý splněný sen. Do tohoto batůžku jsem se zamilovala už před čtyřmi lety, když jsem byla ve Skandinávii. A naprosto jsem nečekala, že by mi tento můj hmotný sen přítel na narozeniny splnil. Jsem nadšená, jsem ráda, že je barevný a hlavně, že je můj. 

Kuchařky
Koukala jsem na ně několik měsíců, ale teprve na narozeniny jsem si je objednala. Jsou nádherně zpracované, komplexní (nezaměřují se jen na recepty, ale celkově na životní styl a vztah k jídlu) a těším se, až se do nich pořádně začtu. Určitě doporučuju.

Produkty od MG
MG je značka s potravinami od autorek kuchařek, o kterých jsem psala před chvilkou. Chtěla jsem od nich něco vyzkoušet, a proto jsem si objednala zvýhodněný set všech tyčinek a cookies. Obojí je moc dobré, líbí se mi složení  produktů, celkem dost zasytí a všechny tři příchutě jsou vyvážené. Jsem si jistá, že si mezi nimi najdete svého favorita. Seženete je na e-shopu A Cup of Style.

Primark
To, že se otevřel Primark v Praze, mě nechalo víceméně chladnou. Obchod jsem už navštívila mnohokrát a z posledních návštěv jsem byla dost zklamaná. Navíc je Primark naprostým synonymem pro fast fashion, což je něco, s čím já nesouzním. Přesto, když jsem se ocitla v Praze, chtěla jsem se tam zajít podívat. Prošla jsem ho hodně rychle a nadšená jsem z něj nebyla. I tak jsem si ale něco mála koupila. 
Na první pohled jsem se zamilovala do svetru za 340 Kč, který je nádherný, materiál ale bohužel pokulhává. Pak už jsem si koupila jen samé basic kousky, černé legíny (155 Kč), dva balíčky pěti párů ponožek (každý za 80 Kč), žabky (36 Kč), zateplené bačkůrky na doma (80 Kč) a jedny kalhotky (55 Kč).

Alverde Pro Climate deo rozprašovač
Tento deo rozprašovač mi doporučila Teri a já se ho rozhodla taky vyzkoušet. A hned jsem si ho oblíbila. Nezajistí mi sice ochranu před pocením na celý den, ale používám ho pro osvěžení během dne, na což je naprosto skvělý.

A co jste si za poslední týdny oblíbili a koupili vy? Byli už jste v pražském Primarku? 

♥

 Stačil mi jeden jediný pohled na fotky zříceniny Rosa Coeli a byla jsem zamilovaná. Je to nádherná architektonická památka kousek od Brna v Dolních Kounicích. Celý areál působí magickým a uklidňujícím dojmem. Už teď vím, že se tam budu ráda vracet.
V rámci mého přednarozeninového dne jsem si přála klášter navštívit. A jelikož mi přítel moje přání splnil, vznikl z toho i tyto krásné fotky, které jsou jedny z mých nejoblíbenějších.

Znáte toto místo? Jak na Vás působí?

♥

 Po neskutečně dlouhé době jsem tady s článkem s novými sekáčovými úlovky. Důvod, proč tento článek nevyšel dříve, je jednoduchý, second handy byly několik měsíců zavřené. V květnu se konečně otevřely a od té doby do nich sem tam zavítám. Musím se přiznat, že už to není tak často jako dříve a zároveň jsem ve výběru věcí i trošku náročnější a více si vybírám, jaký kousek si domů odnesu. 

Zelené kalhoty na léto
Láska na první pohled. Ideální varianta na to, když se nechcete pařit v riflích, zároveň ale není počasí na sukně či šaty. Zaujaly mě svým střihem (tzv. paper bag trousers), především pak ale svojí barvou. Je to jeden z nejnošenějších kousků v posledních týdnech.

Pull&Bear, 169 Kč (Textile house v Brně)

Bílý top
Aneb takový můj klasický kousek s výraznými rukávy. Nevím proč, ale věci s výraznými rukávy jsou mojí srdeční záležitostí (i když si často pak nadávám, že je horko těžko nacpu do rukávů bund/cardiganů a když už se mi to podaří, tak mi vytvoří v oblasti paží nepěknou bouli). 

Vero Moda, 112 Kč (Textile house v Brně)

Vínové šaty s dlouhým rukávem
Hnedka jsem si je zamilovala. Šaty s dlouhým rukávem na denní nošení mi chyběly, proto jsem ráda, že jsem našla zrovna tyto. Jsou extrémně pohodlné, v mojí oblíbené barvě a oblíbeným motivem.

New Look, 128 Kč (Textile house v Brně)

Letní šaty
A ve stejný den jako ty předešlé šaty jsem si koupila i tyto. Přiznávám, že jsou mimo můj obvyklý vkus, ale něčím mě zaujaly natolik, že jsem je chtěla mít. Jsou něčím zvláštní a jsem si jistá, že druhé takové na ulici nepotkám.

Exon, 190 Kč (Textile house v Brně)

Modré šaty
Láska na první pohled. Jsou naprosto perfektní a když jsem je viděla, jen jsem doufala, že mi budou. Navíc jsou z více než 50% lněné, což je materiál ideální nejen na léto. 

Vínové šaty
Tyto šaty bych si ještě před rokem určitě nekoupila. Ale teď mě na první pohled ihned zaujaly barvou a materiálem, který je ideální na léto, jelikož je krásně vzdušný. Na můj vkus jsou šaty trošku kratší, ale i tak zakrývají vše, co mají. Pro jistotu ale pod ně nosím biker shorts.

Zara, 257 Kč (Textile house Brno)

Sportovní podprsenka
Upřímně nechápu, jak jsem tento kousek mohla v second handu najít. Jedná se o sportovní podprsenku značky Nike, která je snad úplně nová, jelikož nenese žádné známky nošení. Je dokonalá.

Nike, 128 Kč (Textile house Brno)

Hnědý křivák
Tento úlovek podobně jako sportovní podprsenku výše, vůbec nechápu. V Brně se konal bazar, kam jste mohli i vy přinést svoje oblečení a prodávat. Nakonec jsem se rozhodla tam na chvilku zajít a odnesla jsem si tuhle nádhernou, úplně novou bundičku.

Zara, 200 Kč (bazar pořádaný Anodou, Brno)

A co vy? Už jste také stihli zavítat do second handů? Odnesli jste si z nich něco? 

♥

 Už se stává takovou tradicí, že na svoje narozeniny vydávám článek o tom, jaké to je být zase o rok starší, co se u mě změnilo a jak se vlastně mám. Myslela jsem si, že tento rok bude výjimka, necítila jsem, že bych měla potřebu podobný článek psát. Pak mi ale došlo, že by mi bylo líto, kdyby tady nebyl. 
Ke konci článku z minulého roku (tady) jsem psala, že vím, co bych ideálně chtěla, aby za rok bylo. A ta nejšílenější věc je, že se to všechno vyplnilo. Školu jsem dodělala, bydlení jsem našla a práci taky. Tři věci, které se ještě před rokem zdály neskutečné, se staly realitou. Šílenost.
Netvrdím, že je všechno perfektní a bez problémů, ale vím, že se snažím. Že na sobě pracuju a nic nevzdávám. Že se snažím věci řešit, moc se nestresovat a zažívat i něco jiného než jen pracovní stereotyp. Vlastně tak nějak poprvé za všechny ty moje narozeninové články cítím, že jsem o narozeninách v pohodě. Věc se má totiž tak, že já svoje narozeniny nikdy neměla ráda a ten jejich osudný den byl pro mě utrpením. Vždycky jsem měla pocit, že bych měla něco dělat, něco s někým podniknout a hlavně nebýt sama.
Dneska jsem si vzala dovolenou jen kvůli tomu, abych byla sama.
Zvláštní, jak se věci mění. 
Asi dospívám. 
A nebo mi konečně došlo, že mi nevadí být o narozeninách sama, protože stejně nesnáším nucené veselí. Kdo ví. Ať už je to ale jakkoliv, tak vím, že sama nejsem. Což je pocit, který jsem o narozeninách taky nikdy nezažívala. 

Vím, že i když většinou nakupuju v second handech, tak nakupuji více, než bych měla a potřebovala. Když jsem si promítla, co jsem si všechno nakoupila minulý rok, trošku jsem se až zděsila. Mnoho z těchto kousků jsem už stihla poslat dál, jelikož se mi buďto hned přestaly líbit, nebo jsem je jednoduše neunosila. A proto jsem si chtěla tento rok udělat větší přehled o mých nákupech a více nad nimi přemýšlet. A v dnešním článku se podíváme na to, jak mi to v první polovině tohoto roku šlo. 

Leden
O mých lednových nákupech jsem vydala samostatný článek, který si můžete přečíst tady. Pokud tyto nákupy převedeme do řeči čísel, přibylo mi celkem 6 kousků (2 kabáty, 1 tričko, 1 svetr, 1 čepice a 1 pár bot). Dohromady jsem z mojí peněženky zaplatila 2 331 s tím, že čepici jsem dostala od přítele a tričko jsem měla v rámci spolupráce.
Z mojí skříně ubylo 5 kousků, které jsem prodala na Vinted celkem za 740 Kč. 

Zoot

Únor
Začátek února se nesl ve znamení dělání si radostí za státnice a dokupování těch nejnutnějších věcí do šatníku. Konkrétně jsem si koupila dvoje boty od TOMS (jedny espadrilky a jedny sandálky) dohromady za 1868 Kč, dvoje tepláky z e-shopu Lidlu dohromady za 586 Kč i s dopravou a jeden svetr na Zootu celkem za 291 Kč.
Od přítele jsem ještě dostala noční košilku a tričko.
Ze skříně ubylo 16 kousků, které jsem odnesla do kontejneru na textil.

Březen
V březnu jsem si dala od nakupování pauzu, vše potřebné jsem do šatníku už doplnila a nechtěla jsem zbytečně utrácet. 
Koupila jsem si jen kabelku, kterou jsem měla dostat od rodičů za inženýra. Bohužel se mi ale naživo vůbec nelíbila a já ji vracela.
Na Vinted jsem prodala jeden kousek za 300 Kč.

Duben
Na Vinted jsem prodala dva kousky celkem za 1 175 Kč. Do kontejneru na textil jsem odnesla dohromady cca 30 kousků a tři páry bot do popelnice.
Stejně jako v březnu jsem si ani v dubnu nic nekoupila.

Zoot

Květen
V květnu se otevřely po dlouhé době second handy a mně bylo jasné, že na konci měsíce určitě nebudu moci říct, že jsem si nekoupila žádný kousek. V second handu jsem si koupila kalhoty a tričko dohromady za 281 Kč,  při další návštěvě jsem si pořídila dvoje šaty celkem za 318 Kč. Dále šaty na ZOOTu i se Zásilkovnou za 395 Kč, tři trička na Sinsay celkem za 267 Kč a sukni na About You za 582 Kč.
Na Vinted jsem prodala jeden kousek za 300 Kč.

Červen
Začátek června se opět nesl ve znamení utrácení. Ze Sinsay jsem si objednala dvě trička a sukni celkem za 467 Kč. A následovala objednávka z Housu se sukní a dvěma pásky za 477 Kč. Na konci června ještě přibyly jedny šaty ze sekáče za 180 Kč.

Celkem jsem za oblečení a boty dala 8043.
Za prodané věci na Vinted jsem dostala 2515.
Jelikož jsem se snažila nakupovat ve slevách nebo využívat slevové kódy, ušetřila jsem celkem 9247. Konkrétně 480 Kč za svetr, 1606 Kč za boty, 2534 Kč za kabáty a 1392 Kč za šaty (vše ze Zootu), 2222 Kč za dvoje boty ze Zalando Lounge, 327 Kč za sukni z About You, 550 Kč za věci z Housu a 136 Kč za dvoje šaty ze Second handu.
Za půl roku mi do skříně (a botníku) přibylo 29 věcí.
Ze skříně a botníku naopak ubylo 55 kousků.

Upřímně jsem nečekala, že si toho nakoupím tak moc. Na jednu stranu tomu docela i rozumím, jelikož jsem něco přibrala, spoustu věcí je mi menších a i tím, že jsem nastoupila do práce, potřebovala jsem do šatníku nějaké kousky doplnit. Na druhou stranu mi to přijde jako obrovské číslo, ať už co se týká financí, tak i počtu kousků. zároveň však na konečné finanční částce má svůj vliv i to, že second handy byly zavřené a já v nich tím pádem nemohla nakupovat. Celkově ale nemám pocit, že bych zas až tak moc nakupovala, jen se to nějak nashromáždilo a je to pro mě celkem šok. 

A co vy? Máte přehled o tom, kolik věcí se u Vás za nějakou dobu ve skříni prostřídá? Jak často nakupujete a kolik peněz v průměru měsíčně za oblečení dáte? 

♥