facebook instagram
  • Domů
  • O mně a o blogu
  • Kontakt
  • Kategorie
    • Cestování
    • Kosmetika
    • Móda
    • Ostatní
    • Pro planetu
    • Tipy
      • Filmy a seriály
      • Knihy
      • Jiné
    • Ze života
    • #speakup
  • Ze sekáče
    • Second handové tipy
    • Sekáčové úlovky

Another Dominika

 Už ani nespočítám, kolikrát jsem si během léta řekla, že těch změn a novinek už bylo dost a přála bych si, aby aspoň něco zůstalo chvilku tak, jak je. Po velmi hektickém červenci jsem se těšila na srpen, že si konečně odpočinu a možná i postřehnu, že je nějaké léto. Zároveň jsem doufala, že ustane moje panikaření o tom, že mi je pětadvacet, že pokud vše dobře půjde, za půl roku dokončím vysokou, budu se muset vystěhovat z koleje a najít si vlastní bydlení, najít si práci a postavit se na vlastní nohy. 

Říkala jsem si, že půl roku je strašně krátká doba. 

Ale to jsem nevěděla, že už na konci srpna si sbalím věci, zabouchnu za sebou dveře na koleji a budu bydlet ve vlastním. Tedy ne tak úplně ve vlastním, ale že se nastěhuji ke svému příteli.


Šílenost. Já vím. 

Ale celý tento poslední půlrok byl šílený. V dobrém slova smyslu. Absolutně nechápu, co všechno se během posledních měsíců stalo.  Asi opravdu platí ty fráze, že to přijde, až to budete nejmíň čekat a že všechno přijde v ten správný čas. 
Vůbec jsem si nedovedla představit, že bych někdy bydlela se svým přítelem. Říkala jsem si, že kdyby to někdy přišlo, tak by to bylo po pár letech randění, musela bych si to pořádně promyslet a měla jsem pocit, že by to byla obrovská změna, která nemůže přijít jen tak.
A pak to přišlo. Z ničeho nic.
Můj kluk už měl skoro od začátku narážky na to, že bychom mohli spolu bydlet, jelikož já jsem bydlela v Brně na koleji a on měl byt sám pro sebe. Vždy jsem to brala jen ze srandy a nebrala jsem to vážně. Pak ale nastal problém s přechodem z letního ubytování na klasické ubytování a nabídl mi, že než bych se nastěhovala na svoji normální kolej, můžu si nechat věci pár dní u něj. A že bych si je tam vlastně mohla nechat natrvalo. 
Říkala jsem mu, že si z toho bude dělat tak dlouho srandu, až to začnu brát vážně a bude se divit.
A on to vážně myslela.
A já se k němu nastěhovala.

V podstatě ani nebylo o čem moc přemýšlet, nepanikařila jsem, neměla jsem v hlavě tisíce myšlenek a váhala jsem jen chvilku. Nastěhovat se k němu mi přišlo správné, přirozené, že to tak má být.

Vím, že je to ten, se kterým chci být.

A nejsem naivní, nemám růžové brýle, vím, že to nebude jednoduché. Je tolik věcí, co se může pokazit. Ale věřím, že to společně zvládneme. Pro mě to ale znamená, že následující půlrok bude pěkně náročný. Dokončování školy, psaní diplomky, hledání si brigády/práce, abych měla na nájem, energie a další věci potřebné k životu. Beru to i jako krok k tomu, abych se osamostatnila a vím, že po rodičích už nebudu chtít ani korunu. Doteď mi totiž platili kolej a dostávala jsem od nich i peníze na jízdní a jídlo. Teď ale cítím, že potřebuji a chci, aby to skončilo a já se osamostatnila i finančně. A vím, že to bude těžké a nejspíš to ani není to nejlepší načasování, ale cítím, že je to tak správné. 
A že to přišlo v ten správný čas.

A tak se to stalo. 

Je ze mě Brňačka. 

♥

28.8.20 48 komentářů
Před pár týdny vyšla čtvrtá, závěrečná série seriálu 13 Reasons Why. Těšila jsem se, jak se celý příběh uzavře. Při každém dílu jsem si ale všímala toho, jak mi unikají detaily a souvislosti. Nepamatovala jsem si, jak se stalo, že se jednotlivé postavy protly, co k čemu vedlo a jak se jednotlivé charaktery vyvíjeli. 
Začala jsem se dívat na seriál od začátku a v tomto článku se Vám ho pokusím přiblížit s odstupem času. Pokud byste chtěli znát mojí bezprostřední reakci, o první sérii jsem psala tady, o druhé si můžete přečíst tu a o třetí jsem se zmínila tady.

1. série
Než jsem si ji pustila, měla jsem z ní obavy. Pamatuji si, že když jsem si ji pouštěla poprvé, vyvolala ve mně spoustu emocí a seriál mě celkem hodně rozhodil. Na konci jsem hodně brečela. Tentokrát mě seriál nechával ve svojí první polovině naprosto chladnou. Oceňovala jsem jeho zpracování, prolínání časových os a především výběr hudby. Ale jinak mi postavy přišly vlastně poměrně nevýrazné, jako kdyby nedostaly ten prostor, jaký by si zasloužily. Jako kdyby tomu příběhu něco chybělo. Možná už jsem starší, a tak záležitosti ze střední vidím s větším odstupem, ale v některých epizodách mi příběh přišel možná až nevýrazný.
Ale stále ve mě seriál vyvolával emoce. Jen už jiné než před třemi roky. To, jak se k sobě lidé dokáží chovat, je šílené a každý si zaslouží, aby mu někdo podal pomocnou ruku. A myslím si, že je hodně důležité věnovat pozornost jeden druhému a být tu pro sebe. To je podle mě to, co bychom si ze seriálu měli vzít.

Zdroj

2. série
Jak jsem si druhou sérii pustila hned po té první, líbila se mi více, než když jsem ji viděla poprvé. Ale pořád u mě převládá zklamání z toho, jak celý soud dopadl, především jak to dopadlo s Brycem. Zároveň se mi ani nelíbilo, jakým způsobem byl soud veden, jak překrucovali pravdu a vytahovali špínu. Na druhou stranu to ale bylo něco, co celému příběhu dodávalo reálnosti. Upřímně jsem se ale začala lehce ztrácet v časové rovině. Z mého pohledu mi začalo připadat až zvláštní, že by se Hannah stihla coby nová studentka zamotat do života tolika lidem.
Celkově mám ale ze série rozporuplné pocity, vlastně se mi nejvíce líbil asi vývoj postavy Tylera. Ale všímala jsem si více Claye a jeho představ, že vidí Hannah, vlastně to je něco, díky čemuž mi čtvrtá série dávala mnohem větší smysl.

Zdroj

3. série
Podobně jako když jsem 3.sérii sledovala poprvé, i tentokrát mě neskutečně otravovala postava Ani. Nejen tím, do jaké role všeználka se pasovala, ale vůbec mi nedávalo smysl, jak je možné, že všechno o všech věděla, když na škole začala studovat teprve nedávno. Respektive hlavní postavy se snaží vše úzkostlivě tajit, přijde nová holka a se vším se jí postupně svěří.
Moc se mi ale líbil další vývoj postavy Tylera a proměna Bryce. A stejně jako v předchozích sériích jsem byla nadšená ze střihu záběrů mezi přítomností a minulostí.

Zdroj

4. série
Když tento rok vyšla tato poslední série, hned jsem si ji musela pustit. A byla jsem neskutečně moc zklamaná z toho, jakým směrem se seriál odvíjel dál a co tvůrci udělali s hlavními postavami. I proto jsem se ale rozhodla si pustit seriál od začátku - abych našla nějaké souvislosti, proč se seriál takto dál vyvíjel. 
Když jsem čtvrtou sérii viděla hned v návaznosti na ty předchozí, dávala mi mnohem větší smysl. Co víc, dokonce se mi i líbila, ocenila jsem, jak se kruh uzavřel. To, čím si procházel Clay dávalo smysl a nepůsobilo to na mě jako něco, co je vytržené z kontextu, naopak v návaznosti na to, jak si už v podstatě od první série "oživoval" Hannah, jeho stavy byly přirozené. Přesto mi některé scény přišly až moc vyhrocené a přehnané. Až moc temné a nejsem si jistá, jestli povzbudivým závěrem se podařilo temnotu rozehnat. Opět se mi líbila nejvíc proměna postavy Tylera, v této sérii ale i Zacha. Nemyslím si ale, že bylo potřeba, aby Justin zemřel. 

Zdroj

Celkově mám nakonec ze seriálu rozporuplné pocity. Tvůrcům se sice podařilo poukázat na asi ty největší problémy teenagerů na střední škole, je tu ale jedno velké ALE. Co mi ale přijde důležité a na co tvůrci tak nějak pozapomněli je to, že to, co hlavní postavy zažily, je extrém, který se většině studentům střední školy vyhne. 
A to je ten vzkaz, který mi v seriálu chyběl. 

Dívali jste se na všechny série? Co jim říkáte? 

♥
22.8.20 28 komentářů
Další sekáčové úlovky. Já vím. Ale nakupování v second handech je něco, co mě baví, co mi dělá radost a vlastně to je i něco, co mě naplňuje. Neřekla bych, že nakupuji tak moc, všechny tyto úlovky jsou ještě z června a od té doby jsem si v sekáči koupila přesně 4 kousky. Zároveň hodně věci třídím, jelikož mi většinou už nesedí. Na blogu jsem o tom moc nepsala, ale ještě před rokem jsem vážila zhruba o osm kilo méně a asi není tak těžké si uvědomit, že to, co jsem nosila před rokem, mi je teď povětšinou už malé. A vlastně i proto nakupuji v second handech poměrně často, jelikož u mě fráze nemám co na sebe, dostávám pravdivější ráz.

Šaty
Ať už si přečtete jakýkoliv článek o základech šatníku, malé černé se v něm určitě objevovat budou. Já jsem jedny letité v šatníku měla, ale přeci jen to chtělo nějaké, které budou reprezentativnější.
Pestrobarevné letní šaty jsou snad pravým opakem malých černých. Já jsem se do nich zamilovala na první pohled, a to i přes to, že jsou kratší. Navíc mají kapsy, čímž si u mě šaty si sukně vždycky získají plusové body.

Mark&Spencer, 99 Kč (Písek - Profi Second Hand); Only, 39 Kč (Brno - Genesis na Josefské (u OC Letmo))

Trička Adidas
Čím dál tím raději mám sportovní značky oblečení. Nikdy jsem na ně moc nebyla, ale poslední dobou jsem si věci od Nike či Adidas zamilovala i na běžné nošení. Tentokrát mi kamarádka v second handu  našla tílko Adidas, do kterého jsem se hned zamilovala. Je větší, krásně vzdušné, takže na léto je ideální. Modré tričko Adidas klasickým sportovním topem, který se v šatníku nikdy neztratí.

Adidas, 39 Kč (Písek - Profi Second Hand); Adidas, 59 Kč (Brno - Genesis na České)

Trička
Ať se snažím, jak se snažím, tak mám pocit, že mám neustále nedostatek triček na běžné denní nošení. Přes zimu preferuju basic trička, které dám bez problému pod svetry, během jara a léta ale pokaždé zjistím, že mi chybí hezká (možná nápaditá) trička, která by sama o sobě vypadala skvěle. A proto jsem si koupila i tyto dvě trička. Obě dvě jsou neskutečně pohodlná a příjemná, navíc se mi moc líbí i jejich design.


Superdry, 13 Kč (Strakonice - "hrabák" na mostě); Craghoppers, 21 Kč (Strakonice - "hrabák" na mostě)

Trička potřetí
Aby těch triček nebylo málo, mám tady další dvě. Našla jsem úplnou náhodou poté, co jsem prošla celý second hand a z vyzkoušených věcí mi nic nesedělo. Podívala jsem se ještě do pánské sekce, kdybych tam náhodou našla nějaké tričko pro taťku a místo toho jsem tam našla toto dokonalé tričko a sportovní top.


Burberry, 39 Kč (Brno - Genesis na Josefské (u OC Letmo)); Fila, 39 Kč (Brno - Genesis na Josefské (u OC Letmo))

Top a šortky
Aneb jedna hodně úspěšná návštěva second handu. Příjemný top od Tommyho Hilfigera a sportovní šortky, které mi v takovémto střihu chyběly.

Tommy Hilfiger, 45 Kč  (Strakonice - Velké náměstí - "po schodech nahoru"); Adidas, 79 Kč  (Strakonice - Velké náměstí - "po schodech nahoru")


Rifle
Padnoucí rifle jsem sháněla neúspěšně rok. A pak jsem si během tří týdnů koupila rovnou patery, které mi skvěle padnou.
Za tyto dvoje vděčím kamarádce Milušce, které mi je při společné návštěvě sekáče našla. První jsou boyfriendy, které jsem si už dlouhou dobu přála a už jsem přestávala doufat, že je najdu. Druhé jsou moje vysněné rifle od Levi's. Ani nevíte, jak dlouho jsem si rifle právě od této značky přála. 

H&M, 59 Kč (Písek - Profi Second Hand); Levi's, 59 Kč (Písek - Profi Second Hand)

Boty Reebok
Barva bot mě k sobě táhla jako magnet. Je nádherná a ani bych to nečekala, ale naprosto pasuje do mého šatníku. Navíc boty jsou neskutečně pohodlné.

Reebok, 39 Kč (Brno - Genesis na Josefské (u OC Letmo))

Byli jste v poslední době v second handu? Odnesli jste si z něj něco?

♥
15.8.20 52 komentářů
I když to tak úplně dle počasí venku nemusí vypadat, je léto a jsem si jistá, že nejsem jediná holka, která během tohoto období více řeší to, aby měla dokonale hladkou pokožku. 
Dlouhé roky jsem používala klasickou žiletku. Nebylo to sice nejideálnější, ale za to to bylo rychlé a bezbolestné řešení. Postupem času mi ale čím dál tím více vadilo, že jsem se v podstatě nikdy nemohla spolehnout na to, že budu mít hladké podpaží a nohy. Během karantény jsem se proto rozhodla si objednat epilátor a vyzkoušet, jak mi bude vyhovovat. Jelikož jsem se hodně bála bolesti a toho, jestli ji vydržím, nechtělo se mi hned investovat do nějakého drahého, a proto jsem volila zlatou střední cestu v podobě Braun Silk-épil 5 5-500 SensoSmart. S využitím slevového kódu jsem za něj dala 800 Kč.
A jelikož si myslím, že nejsem jediná, kdo kdy nad používáním epilátoru přemýšlel, rozhodla jsem se, že zrecenzuji tento produkt s Arecenze.cz.


Jak jsem psala již v úvodu, bála jsem se, jestli epilace na mě nebude až moc bolestivá a jestli tedy zvládnu epilátor vůbec používat. Proto se mi nechtělo kupovat si hned jeden z těch nejlepších a nejdražších, co jsou momentálně na trhu. Rozhodla jsem si koupit takový, který se dle recenzí zdál v pořádku a poměr cena/výkon ucházející. 
Samotné balené obsahovalo epilátor, dva nástavce (jeden základní a druhý masážní), nabíječku a štěteček na čistění. Bylo pro mě důležité, aby se epilátor dal použít namokro i nasucho. Tento epilátor má navíc i protiskluzovou rukojeť a dvě rychlosti.
Když jsem měla epilátor poprvé použít, byla jsem vystrašená a vůbec se mi do toho nechtělo. Nebudu vám lhát, první použití šíleně bolelo. Věřím, že tento článek budou číst především holky, takže to můžu napsat na rovinu. Pokud stejně jako já, používáte klasickou žiletku, chloupky pouze seřezáváte, a tak vám stále zůstávají všechny. Tím pádem je první epilace extrémně bolestivá, jelikož při ní vytrháváte všechny chloupky i s kořínky. Upřímně jsem to vůbec nezvládala, ta bolest byla natolik šílená, že jedno podpaží jsem si epilovala tři dny. Můžu vám ale slíbit, že pokud to jednou vydržíte, každé další epilování bude snazší a snazší a méně bolestivé.
Epilátor se navíc příjemně drží, neklouže z ruky a oceňuji, že se dá použít jak ve sprše, tak na sucho. Navíc jeho čištění i díky přiloženému štětečku je opravdu rychlé. Jen bych mu vytkla jeho vyšší hlasitost.

Ohledně samotné funkčnosti epilátoru, jsem asi spíše na rozpacích. Co se týká podpaží, nemám mu co vytknout. Na nohách mi ale nevytrhává jemné chloupky a ani ty velice krátké, a to ani tehdy, pokud přitlačím a napnu kůži. Tím pádem se mi snad ještě ani jednou nepodařilo nohy dokonale oholit a stále raději šahám i po klasické žiletce. Zároveň si ani nejsem jistá, jestli senzor tlaku SensoSmart plní svoji funkci tak, jak má. Pokud na pokožku až moc tlačíte, začne svítit červeně, mám ale podezření, že červená barva se rozsvěcuje náhodně a do jisté míry mi jeho funkce přijde úplně zbytečná. 


A jestli bych si ho koupila znovu? Myslím, že pokud bych znovu stále před tím, abych si koupila první epilátor, klidně bych si ho koupila znovu. Myslím si, že na takové to první seznámení s epilací je ideální, za ty peníze svůj účel splní a pokud vám tato metoda nebude vyhovovat, alespoň zbytečně neutratíte tolik peněz. 
Ale teď, když jsem sama na sobě poznala, že bolest při epilování zvládám a že je vlastně hrozně osvobozující neřešit každý večer a každé ráno, jestli mám pleť hladkou, určitě bych si vybrala nějaký výkonnější, který by vytrhal i drobné chloupky, byl o něco tišší a měl širší epilační hlavu. 
Za tu cenu mu ale určitě není moc co vytknout a já se jen sama sobě divím, že jsem si ho nepořídila už dávno. 

A co vy a epilátory? Používáte je, nebo zůstáváte věrní klasickým žiletkám?

♥
7.8.20 36 komentářů
Newer Posts
Older Posts

About me

"Start where you are, use what you have, do what you can."

About Me




Dominika | 25 | Student | Blogger | Nature Lover | Thrifter

Sledující

Labels

#speakup Cestování Filmy a seriály Knihy Kosmetika Móda Ostatní Pro planetu Second handové tipy Sekáčové úlovky Ze života

Instagram


♥

Megaknihy


Brnobloguje

Blog Archive

  • ►  2021 (4)
    • ►  ledna (4)
  • ▼  2020 (51)
    • ►  prosince (8)
    • ►  listopadu (4)
    • ►  října (4)
    • ►  září (3)
    • ▼  srpna (4)
      • A je ze mě Brňačka
      • 13 Reasons Why
      • Sekáčové úlovky XII.
      • Epilátor Braun Silk-épil 5 5-500 SensoSmart
    • ►  července (5)
    • ►  června (4)
    • ►  května (2)
    • ►  dubna (5)
    • ►  března (7)
    • ►  února (4)
    • ►  ledna (1)
  • ►  2019 (64)
    • ►  prosince (7)
    • ►  listopadu (5)
    • ►  října (6)
    • ►  září (5)
    • ►  srpna (7)
    • ►  července (8)
    • ►  června (4)
    • ►  května (4)
    • ►  dubna (2)
    • ►  března (6)
    • ►  února (5)
    • ►  ledna (5)
  • ►  2018 (36)
    • ►  prosince (4)
    • ►  listopadu (4)
    • ►  října (4)
    • ►  září (5)
    • ►  srpna (1)
    • ►  července (6)
    • ►  června (2)
    • ►  března (2)
    • ►  února (4)
    • ►  ledna (4)
  • ►  2017 (41)
    • ►  prosince (2)
    • ►  listopadu (5)
    • ►  října (5)
    • ►  září (4)
    • ►  srpna (4)
    • ►  července (7)
    • ►  dubna (2)
    • ►  března (5)
    • ►  února (4)
    • ►  ledna (3)
  • ►  2016 (89)
    • ►  prosince (4)
    • ►  listopadu (6)
    • ►  října (7)
    • ►  září (9)
    • ►  srpna (12)
    • ►  července (10)
    • ►  června (8)
    • ►  května (4)
    • ►  dubna (7)
    • ►  března (9)
    • ►  února (8)
    • ►  ledna (5)
  • ►  2015 (60)
    • ►  prosince (6)
    • ►  listopadu (6)
    • ►  října (7)
    • ►  září (10)
    • ►  srpna (9)
    • ►  července (9)
    • ►  června (6)
    • ►  května (7)

Počet zobrazení stránky

Created with by ThemeXpose