facebook instagram
  • Domů
  • O mně a o blogu
  • Kontakt
  • Kategorie
    • Cestování
    • Kosmetika
    • Móda
    • Ostatní
    • Pro planetu
    • Tipy
      • Filmy a seriály
      • Knihy
      • Jiné
    • Ze života
    • #speakup
  • Ze sekáče
    • Second handové tipy
    • Sekáčové úlovky

Another Dominika

 Jestli mě poslední dobou něco baví, tak je to vymýšlení toho, jak si uspořádat byt co nejvíce podle sebe, abych se tu cítila dobře. Už jsem na blogu psala, že jsem se přestěhovala skoro před půl rokem k příteli, do bytu, kde on bydlel celý život a já od té doby bojuji s tím, aby mi to tady nepřipadalo tak cizí a abych si aspoň trošku splnila svůj sen o zařizování si bytu, až se jednou odstěhuji od rodičů. 
Těmi nejnovějšími věcmi, díky kterým se tady zas cítím o něco víc doma, jsou povlečení a prostěradlo od české značky Zdeněk Staněk. 


Mám velikou radost, že jsem si v rámci spolupráce mohla pár produktů vybrat právě na stránce www.zdenekstanek.cz. Jedná se o českého výrobce povlečení, prostěradel, ale i ručníků, osušek a jiného bytového textilu. Jedná se o rodinnou firmu, jejíchž produkty jsou z vysoce kvalitního materiálu. 
Co oceňuje je především široký výběr nejen jednotlivých vzorů a barev produktů, ale i rozměrů. Naše postel má lehce atypické rozměry, a tak jsem byla příjemně překvapená, že i pro ni se našel na e-shopu vhodný rozměr prostěradla. Opravdu je z čeho vybírat.



Povlečení & Prostěradlo
Jak jsem již psala, na e-shopu je opravdu široký výběr povlečení, a tak byl trošku oříšek vybrat takové, které by se líbilo nejvíce mně i příteli. Já bych si nejradši vybrala květované, přítel zas co nejjednodušší. A jelikož jsem ho nechtěla nechat spát v kytičkách, shodli jsme se nakonec na bavlněném povlečení se žlutými a šedými vlnkami. 
Velké plus je, že si můžete vybrat, jestli chcete zapínání na zip či na knoflík. Já celý život měla povlečení se zapínáním na knoflíky, ale jakmile jsem objevila zapínání právě na zip, nemůžu si to vynachválit. Žádné rozepínání knoflíků a žádné vylézání peřiny z povlečení. 
Po té, co jsem si rozbalila balíček a převlékla jsem si postel do nového povlečení, definitivně jsem poznala, že stárnu. Jen z pohledu na povlečení jsem měla neskutečnou radost, žlutá barva krásně projasnila ložnici a já měla konečně pocit, že jsem i já něčím přispěla k zařízení bytu.
Bavlněné povlečení je neskutečně příjemné, má poměrně vysokou gramáž, jen v bílých místech lehounce prosvítá, takže pokud máte barevné peřiny, tak na to pozor. Zároveň se při používání a praní pomačká, což je ovšem u bavlněného povlečení normální a není to nic, co by žehlička nespravila.
K vybranému povlečení jsem si rovnou vybrala i froté prostěradlo ve žluté barvě, které se k povlečení krásně hodí. Z mojí zkušenosti vydrží froté prostěradla nejdéle, nijak se netrhají, dobře se navlékají a na posteli drží tak, jak mají.




Osuška & Utěrky
K objednávce jsem přidala i jednu šedivou osušku a balení utěrek. Z obojího jsem příjemně překvapená. Osuška je dostatečně velká, bavlněná a vysoce savá. To samé platí i u utěrek. Já si je vybrala ve fialové barvě a už teď přemýšlím, že si alespoň ještě jedno balení přikoupím.



Pokud i Vás některý z produktů zaujal nebo jakýkoliv jiný ze stránky Zdeněk Staněk, můžete využít můj slevový kód na 10 %. Stačí, když při objednávce zadáte kód: anotherdominika a sleva se Vám automaticky odečte.

Jak se Vám povlečení líbí? Jaké byste si vybrali vy? Znáte tuto českou značku, nebo odkud máte povlečení vy?

♥

28.2.21 54 komentářů

 Sadu mýdel Manna jsem dostala od přítele k Vánocům. Tento dárek mě hodně překvapil, protože neznám moc kluků, kteří by byli tak všímavý a podobný dárek holce dali. Konkrétně jsem dostala Čistící sadu pro mastnou pleť a k tomu zřejmě jako dárek Kafrové mýdlo na obličej s aktivním uhlím, které je novinkou v sortimentu, a patrně proto do balíčku přibalili menší verzi tohoto mýdla. 
Pokud byste se o konkrétních mýdlech, jejich složení a tím, jak se mají správně používat chtěli dozvědět více, klepněte na odkazy. V rámci článku se spíše zaměřím na moji zkušenost s nimi a tím, jaké účinky po měsíci používání na moji pleť měly.


První dvě mýdla, která Vám představím, jsou ta, která používám pravidelně každý den. Světlé vlevo je COCO mýdlo s čajovníkovým olejem, které používám ráno. Černé vlevo je Eben - čistící mýdlo na obličej s aktivním uhlím, které používám večer. 
Světlé mýdlo mi přijde více jemné a k mojí pleti méně drsné, pleť po něm mám více vyživenou a méně napnutou jak po tom černém. Z černého mýdla mám naopak pocit více vyčištěné pleti. Jedná se ovšem jen o drobné rozdíly a obě dvě mýdla svoji funkci plní skvěle. Pleť vyčistí, zmatní a co je hlavní, opravdu mi na akné pomáhá. Vždycky se mi hodně tvořily pupínky, které jsem si samozřejmě vymačkávala, teď se mi naopak stávalo, že jsem neměla co vymačkávat a když už se mi nějaký pupínek vytvořil, byl jen maličký. Na co naopak mýdla neměla žádný vliv, jsou začervenalá místa na pokožce.
Důležité je i pleť hodně hydratovat. První dny se mi stávalo, že pleť po použití mýdel byla hodně napjatá a suchá se sklonem začít se loupat. Začala jsem používat více bambuckého másla a už se mi nestávalo, že by pleť byla podrážděnější. 



Velké bílé mýdlo vpravo je COCO mýdlo s mořskou solí. Jeho textura je hrubší a slouží jako peeling, který je vhodný používat jednou až dvakrát týdně. Já toto mýdlo mám moc ráda, vyhovuje mi, že oproti předešlým mýdlům je drsnější, přitom ale pleť vůbec nedráždí. Jeho účinky jsou vidět okamžitě, už se mi nestává, že bych měla na pokožce nějaké stroupečky.
Černé mýdlo vlevo je již zmiňované Kafrové mýdlo na obličej s aktivním uhlím. Toto mýdlo by mělo být zároveň čistící i pečující, čili kombinace mýdel z předchozí fotky. Já osobně toto mýdlo používám potom, co se odlíčím.  Vyhovuje mi, že pleť dočistí a zároveň i jí dodá hydrataci. Mýdlo je na pleti příjemné a obsahuje malinkaté částečky.


Bambucké máslo je produktem, který používám již několik let. V rámci sady bylo 100% přírodní ghanské bambucké máslo. Mě toto máslo zklamalo. Jeho textura je hodně hutná a tuhá a špatně se mi s ním pracovalo. Nešlo mi lehce rozetírat a ani jsem po něm neměla pocit hydratované a vyživené pleti, jako ho mívám po použití bambuckého másla od Purity Vision. Výhodou másla od Manny je ale lehčí vstřebatelnost do pleti. 
Jelikož jsem toto máslo používala v kombinaci právě s mým oblíbeným bambuckým máslem od Purity Vision, nemůžu plně zhodnotit účinky másla od Manny. Určitě pleti neškodil, ale představovala bych si komfortnější používání a i větší balení, jelikož 15 ml je opravdu málo. 



Celkově jsem z čistící sady velice mile překvapená. Pleť mýdla krásně vyčistí a tvoří se mi zhruba o 90% méně pupínků, což je pro mě úplný zázrak. V čem mi mýdla zatím moc nepomáhají, jsou začervenalá místa a jizvičky po akné, na ně mi sice alespoň trochu pomáhá bambucké máslo, ale čekala jsem, že mi s tím pomohou i mýdla.
Co se mi ale moc líbí je to, že mýdla jsou přírodní, netvoří se z nich zbytečný odpad a že vydrží opravdu dlouho. Používám je pravidelně každý den více než měsíc a stále mám víc jak polovinu mýdel (výjimku tvoří bílé, které používám méně často a i díky jeho větší velikosti to vypadá, že ještě vůbec neubylo).
Až mi mýdla dojdou, tak si je nejspíše koupím znovu. Ne tedy celou sadu, ale raději si pořídím vybraných mýdel plnou velikost. A taky bych už nemusela mít znovu bambucké máslo.

Budu ráda, když mi do komentářů dáte vědět, jestli s mýdly od Manny máte nějakou zkušenost, popř. jestli uvažujete nad jejich koupí.

♥

24.2.21 55 komentářů

 Ještě před rokem by mě nenapadlo, že bych někdy podobný článek psala. Abych byla upřímná, tak jsem vlastně nikdy na Valentýna zadaná nebyla. Tento rok to byla pro mě taková premiéra, ze které jsem byla poměrně dost nervózní. Nakonec můj den byl krásný, s přítelem jsme byli jen spolu, koupili jsme si něco dobrého k jídlu, dostala jsem dárečky a hráli jsme karty. Přesně takový den jsem potřebovala.

Dostala jsem tuto nádhernou kytičku v dárkové krabičce. Naprosto mě to dostalo do kolen. Co je navíc skvělé je to, že se dá kytka z krabičky vyndat, a tak vám nakonec krabička zůstane.


Od přítele jsem dostala i tento krásný polštářek. Ten je naprostou roztomilostí, kterou jsem si hned zamilovala. Chápu, že podobné polštářky působí trochu kýčovitě, ale věřte mi, že když ho od někoho dostanete, tak se stane tím nejkrásnějším polštářkem, jaký máte.


Před Valentýnem byl v DM k prodeji Valentýnský DM box plný nejen kosmetických překvapeních. Tentokrát byly tři druhy a mně se podařilo ulovit hned dva z nich. Ten první mi koupil přítel hned v ten den, kdy šly do prodeje, ten druhý jsem si koupila o den později, kdy jsem náhodně viděla, že u kasy ještě box mají, a tak jsem nedokázala odolat.


Z obou dvou boxů jsem nadšená a jsem moc ráda, že opět vyzkouším nějaké nové produkty, kterých bych si třeba v drogerce ani nevšimla.



A abychom nemuseli vymýšlet, co si uvaříme k obědu, objednali jsme si Valentýnské menu z Pablo EscoBAR. V rámci menu jsme měli každý burger (v srdíčkové housce!), hranolky, limonádu a popcorn. Vše bylo vynikající až na hranolky, které se mi zdály přesolené, malé a spálené. Přítel si ale nestěžoval.



A jak jste si užili Valentýn vy? Udělali jste si z něj speciální den, nebo Vám tento den nic neříká?

♥

15.2.21 54 komentářů
Než jsem nastoupila na vysokou, měla jsem o ní hodně zkreslené představy. Byla jsem naprostá tabula rasa, nevěděla jsem, jak reálně funguje, ale přesto v mých představách to byl celkem dokonalý svět, ve kterém budu studovat to, co mě bude bavit a budu mít kolem sebe stejně naladěné lidi. Asi nemusím doplňovat, že realita byla zcela odlišná.

Zdroj | Zdroj

Vysokoškolský život je jiný, než si představujete. Nenechte se ošálit vznešenými názvy oborů a opravdu věnujte čas výběru té nejvhodnější vysoké právě pro Vás.
Asi by bylo dobré na začátek říct můj příběh. Já jsem studovala gymnázium, takže se očekávalo, že plynule budu pokračovat na vysoké. Problém byl v tom, že já jsem to cítila úplně jinak. Dlouhou dobu jsem si chtěla dát gap year, protože jsem věděla, že vlastně nevím, co chci v životě dělat. Ale neustále jsem slyšela, že jakmile nepůjdu hned na vysokou, tak už se mi zpátky do školy chtít nebude, hůř se budu nutit k učení a že by to byla škoda, kdybych tam nešla. Uvěřila jsem tomu a našla jsem si obor Marketingová komunikace a PR na Univerzitě Karlově. Uklidnila jsem se, protože to byl obor, který se mi líbil a který jsem chtěla studovat. Akorát jsem se pár dnů před deadlinem pro podání přihlášek probudila a vnitřně jsem věděla, že na marketingovou komunikaci nechci. Nastal chaos, postupné vyškrtávání všech možných oborů a směrů až mi z toho vyšla ekonomka. A když už ekonomka, tak Vysoká škola ekonomická v Praze. Přijali mě na oba dva obory, na které jsem se tehdy hlásila a nakonec jsem se pocitově rozhodla pro Podnikání a právo na Fakultě mezinárodních vztahů (tento obor ale už v rámci bakalářského studia nenabízejí). Už na seznamováku jsem cítila, že tahle škola není pro mě, začátek semestru mi tento pocit jen utvrdil. Nechci tuhle školu v tomto článku pomlouvat, jsou lidi, kteří jsou na škole spokojení, ale myslím si, že už jenom to, že často je na VŠE hlášena bomba, kvůli které se musí škola evakuovat, něco o této škole vypovídá.
Nějakým způsobem jsem zvládla dokončit bakaláře, ale vnitřně jsem tu školu opravdu nenáviděla, ničila mě a nechtěla jsem se tam dál trápit. Vyškrtávací metodou jsem tentokrát vyřadila města, ve kterých nechci studovat a vyšlo mi z toho Brno, do kterého mě to vnitřně táhlo. Asi by na tomto místě bylo dobré napsat, že v Brně jsem do té doby nikdy nebyla, nikoho jsem tam neznala a z domova cesta vlakem zabere pět a půl hodiny. Přes to všechno jsem se rozhodla jít právě do Brna, kam jsem úspěšně udělala přijímačky a kde jsem vystudovala navazující magisterský obor Veřejná ekonomika a správa na Ekonomicko-správní fakultě na Masarykově univerzitě.
Takhle zpětně mě mrzí, že jsem se tři roky trápila na škole, kde jsem už od začátku nebyla spokojená, protože když už teď vím, že studium na vysoké může být vlastně i fajn a že Vám skutečně může i něco dát a předat, tak mi o to víc přijde šílený, jak moc velké rozdíly můžou v přístupu na vysoké škole být.
Zpětně vidím i chyby, které jsem při výběru vysoké udělala a se svými zkušenostmi, co teď mám, bych i spoustu věcí udělala jinak. Pokud si zrovna vysokou vybíráte, nebo ji už studujete, ale nejste si svým oborem jistí, tady jsou rady, které bych doporučila svému mladšímu já.

Nenechte se zvyklat ostatními
Pokud cítíte, že vlastně nevíte, co chcete studovat, potřebujete si utřídit myšlenky nebo jednoduše máte pocit, že vysoká není to pravé pro vás, tak je to úplně v pořádku. Nikde není psané, že na vysokou musíte, že bez titulu budete nikdo nebo že pokud nepůjdete na vysokou hned po střední, tak už se do školy nikdy zpátky nevrátíte. Dokonce jsem četla i studii, kde se uvádělo, že pokud si studenti dali gap year (rok volna mezi střední a vysokou, např. právě na utřídění myšlenek), tak následně vyšší procento z nich dokončilo úspěšně vysokou oproti studentům, kteří šli na vejšku rovnou.

Je v pořádku ze školy odejít, když zjistíte, že není ta pravá pro Vás
Je to v naprostém pořádku. Neznamená to, že jste hloupí, že na to nemáte a že už nikdy žádnou jinou vejšku nevystudujete. Je stokrát lepší odejít ze školy, kde se trápíte a zkusit svoje štěstí jinde, než abyste tam zůstávali a zadělali si na zdravotní problémy.
Samozřejmě ale musíte počítat s tím, že na každé škole se najde předmět, který Vám nesedne, žádná škola není ve všem ideální, takže určitě neodcházejte ze školy jen kvůli tomu, že Vás zrovna ta jedna přednáška nebaví.

Nevybírejte si školu podle města
Já jsem po střední měla jasno, že chci do Prahy a v podstatě pro mě žádné jiné město nepřicházelo v úvahu. Měla jsem pocit, že ve velkoměstě budu šťastná, jen jsem tak trošku pozapomněla na to, že mám spíš ráda poklidnější atmosféru města a davy lidí mě vlastně děsí. Předně si vybírejte školu a obor před městem.

Sežeňte si o škole co nejvíc informací
Nespoléhejte jen na oficiální stránky školy a dny otevřených dveřích. Googlujte si různá diskuzní fóra o jednotlivých školách, sledujte prezentaci škol na Instagramu a Facebooku, kontaktujte studenty, kteří danou školu (ještě lépe fakultu či obor) studují, zjistěte si, jaké škola nabízí další možnosti, jak se stará o studenty.. Mně se třeba konkrétně na MUNI líbí poradenské centrum pro studenty, jejichž služby jsem sama využila. Zjistěte si, jaké jsou studijní podmínky - kolik je pokusů na zkoušky, jaký mají kreditový systém, jaké podmínky musíte splnit, abyste se dostali do dalšího semestru, jak je to s povinnými předměty.. Je toho spousta a strašně moc věcí Vás ani nenapadne, dokud na té škole nejste. Věnujte tomu dostatečný čas v předstihu, ať pak nejste překvapení.

Nestudujte něco jen kvůli tomu, že pak budete mít lepší uplatnění na trhu práce. Nebojte se jít studovat to, co Vás baví - Think Outside the Box
Tohle je jedna z těch největších chyb, co jsem udělala já. Vydala jsem se ekonomickým směrem, protože jsem měla pocit, že na nic jiného nemám a že z ekonomky se vždycky někde uplatním. Dívala jsem se na různé obory, ale měla jsem v hlavě takový ten strašák, jak bych potom s tím kterým vystudovaným oborem našla práci. Nikdo nevíme, co bude. I s vystudovaným prestižním oborem můžete mít problém najít práci a naopak. Buďte trošku odvážnější, nebojte se a aspoň to zkuste.

Pročtěte si studijní plány
Některé názvy oborů můžou znít honosně, můžou znít lákavě, ale dokud si nenajdete studijní plány a nepřečtete si, jaké předměty budete přesně studovat, radši si nikam přihlášku nedávejte. Nastudujte si studijní plány, přečtěte si o předmětech, které budete studovat, abyste pak nebyli překvapení.

Zvažte svoje možnosti a na co se hodíte
Každý z nás je jiný, každý z nás má jiné studijní předpoklady a každý z nás má jiné schopnosti, vlastnosti a dovednosti. Jinak řečeno ne každý z nás se hodí na to být doktor, právník nebo třeba ekonom. Je třeba vzít úvahu i to, jací jsme, co nás baví a na co se hodíme. Existuje spoustu osobnostních testů, testů na to, na jaké povolání se hodíme a určitě podobných testů na všechno možné je ještě víc.

Možná někoho z Vás napadlo, kam bych si vlastně tu přihlášku dala takhle zpětně. Musím říct, že mě studium Veřejné ekonomiky a správy bavilo a viděla jsem v tom smysl, takže jsem se napodruhé tak moc nesekla. Ale obecně kdybych mohla změnit moje směřování už na gymplu, tak by mě lákala medicína (konkrétně chirurgie). Je mi jasné, že jakmile by mě poslali v prvním semestru na pitevnu, tak bych okamžitě odpadla, ale medicína je něco, co mě hodně lákalo už tehdy, ale měla jsem pocit, že na to nemám. S mými zkušenostmi teď by mě lákala např. psychologie, norský jazyk, literatura a kultura (btw. na tento obor jsem se dívala už na gymplu, ale studuje se v Brně a tam se mi nechtělo, paradoxně jsem se tam nakonec na studia dostala) či žurnalistika, bohemistika. Určitě bych se vydala trošku kreativnějším směrem.

Jaké tipy byste měli ještě vy? Podle čeho jste si vybírali vysokou? Jaká je/byla ta Vaše studijní cesta?

♥
13.2.21 32 komentářů

 Druhého února byl ten den, kdy se před mým jménem místo Bc. objevilo Ing.
A já pořád nevím, jak se vlastně cítím. 
Je to pro mě neskutečný klid na duši, že školu mám definitivně za sebou. Úleva a radost je obrovská. 
Jen ve mně převládá pocit zvláštní prázdnoty. Přeci jen žákyní a studentkou jsem byla osmnáct a půl let a do jisté míry to určovalo to, kým jsem. Jsem student, chodím do školy, musím se učit, psát seminárky, testy a skládat zkoušky. A i když jsem se snažila, aby mě to nedefinovalo, byla to vlastně nálepka, za kterou jsem se mohla schovat. A najednou jsem o to přišla. Zvláštní pocit. Ve všem tom stresování a představování si katastrofických scénářů toho, co bude, když to neudělám, jsem se zapomněla připravit na to, co by mohlo být, kdybych to zvládla.

 

Já jsem totiž tomu vůbec nevěřila, maličko se to změnilo teprve poté, co jsem došla rozklepaná do školy. Téma mojí diplomové práce bylo hodně obsáhlé a komplikované, komunikace s vedoucím vázla a nezbylo mi nic jiného, než si práci napsat sama. Doteď považuju za zázrak, že jsem práci dala dohromady a napsala. Bohužel jsem to schytala v posudku od oponenta, kdy mi vyčítal převážně ty věci, na které mě měl upozornit vedoucí, kdyby práci četl. Zároveň mi vyčítal i věci, ve kterých jsem byla úplně nevinně. K mojí smůle posudek vedoucího nejspíš vycházel z posudku od oponenta a to už jsem byla spíš naštvaná než smutná. 

Teprve až při samotné obhajobě mi vedoucí oznámil, jakou měl představu o práci a dost jsem se zamotala i v jeho otázkách, kdy už jsem pak ani nevěděla, jak se vlastně jmenuju a o čem jsem psala. Naštěstí mě zbytek komise podržel a já to nějak ustála.
Bylo to zvláštní, ale snažila jsem se soustředit na to, že jsem tu práci sama poctivě napsala a že tohle je ten poslední krok, který musím a chci zvládnout. A že už jsem zvládla mnohem horší věci.
A tak to nakonec bylo úspěšně za mnou a je ze mě ta inženýrka. Jen se tak ani necítím. Nemám pocit, že už jsem tak stará, abych jí byla. Ale je to tak. A až mi připraví diplom k vyzvednutí, kapitola vysoké školy pro mě bude uzavřená. 

A zbývá vyřešit, co se zbytkem života.

Logické kroky mi jsou jasné, aktualizovat životopis, hledat si práci, zvládnout pohovory a doufat, že na konci této cesty ze mě bude zaměstnanec. 
Tak mi držte palce, ať i tento další životní krok zvládnu.

Zatím jsem si zařídila konečně Netflix (díky, Terez!) a začala objevovat jeho zákoutí. Což hádám, že takhle podobně začíná spoustu příběhů toho pravého dospěláckého života.

A co vy? Máte už za sebou studentská léta? Jaký byl pro Vás přechod do dospěláckého života?

♥

9.2.21 58 komentářů

 Zhruba v polovině ledna jsem s hrůzou zjistila, že se blíží Valentýn. Opatrně jsem se ptala přítele, jestli ho budeme nějak slavit. Řekl, že ano a nastala lehká panika, co budu dělat. Naštěstí mě zachránila nabídka spolupráce od e-shopu bezvatriko.cz, kde nabízejí i trička pro páry. S přítelem máme podobné věci rádi, k Vánocům jsme si dávali navzájem párové trenky, takže společná trička byla jasnou volbou.


Vybrala jsem pro nás trička s motivem pizzy, kterou máme oba dva moc rádi, často si ji dáváme a myslím, že jíst společně pizzu v tomto tričku je úplný #couplegoals. 
Výstižný je i nápis a motiv trička v podobě chybějícího dílku pizzy. Pro mě to má krásnou symboliku v tom, že já jsem ten jeho chybějící kousek, bez kterého není celek. 
Konkrétně tyto trička najdete tady, zároveň ale na e-shopu najdete spoustu jiných vtipných a výstižných motivů. 





Tričko je ze 100% bavlny, krásně sedí a na těle je příjemné. Sobě i příteli jsem vzala velikost M, mně sedí perfektně a co jsem porovnávala tričko pro příteli s těmi, co má už doma, mělo by sedět i jemu. Navíc si můžete vybrat i jakoukoliv z nabízených barev trička či potisku, jelikož ta se tisknou přímo na míru. Některé z nabízených nápisů jsou v češtině, dobrou zprávou pro moje slovenské čtenáře je, že existuje i slovenský e-shop se slovenskými texty - bezvatriko.sk.


Je super, že si můžete nechat přímo od e-shopu trička zabalit do dárkového balení, s čímž se běžně na e-shopech nesetkávám a za mě to je veliké plus, které Vám ušetří starosti s balením.



Pořídili bystě své polovičce párové tričko? Máte rádi trička s potiskem, které vyjadřují nějaký Váš postoj?

♥

3.2.21 58 komentářů
Newer Posts
Older Posts

About me

"Start where you are, use what you have, do what you can."

About Me




Dominika | 25 | Student | Blogger | Nature Lover | Thrifter

Sledující

Labels

#speakup Cestování Filmy a seriály Knihy Kosmetika Móda Ostatní Pro planetu Second handové tipy Sekáčové úlovky Ze života

Instagram


♥

Megaknihy


Brnobloguje

Blog Archive

  • ▼  2021 (13)
    • ►  března (2)
    • ▼  února (6)
      • Novinky u nás doma | Povlečení Zdeněk Staněk
      • O mýdlech Manna
      • Můj Valentýn
      • O mém vysokoškolském studiu aneb na co si dát pozo...
      • Ing.
      • Párová trička k Valentýnu
    • ►  ledna (5)
  • ►  2020 (51)
    • ►  prosince (8)
    • ►  listopadu (4)
    • ►  října (4)
    • ►  září (3)
    • ►  srpna (4)
    • ►  července (5)
    • ►  června (4)
    • ►  května (2)
    • ►  dubna (5)
    • ►  března (7)
    • ►  února (4)
    • ►  ledna (1)
  • ►  2019 (64)
    • ►  prosince (7)
    • ►  listopadu (5)
    • ►  října (6)
    • ►  září (5)
    • ►  srpna (7)
    • ►  července (8)
    • ►  června (4)
    • ►  května (4)
    • ►  dubna (2)
    • ►  března (6)
    • ►  února (5)
    • ►  ledna (5)
  • ►  2018 (36)
    • ►  prosince (4)
    • ►  listopadu (4)
    • ►  října (4)
    • ►  září (5)
    • ►  srpna (1)
    • ►  července (6)
    • ►  června (2)
    • ►  března (2)
    • ►  února (4)
    • ►  ledna (4)
  • ►  2017 (41)
    • ►  prosince (2)
    • ►  listopadu (5)
    • ►  října (5)
    • ►  září (4)
    • ►  srpna (4)
    • ►  července (7)
    • ►  dubna (2)
    • ►  března (5)
    • ►  února (4)
    • ►  ledna (3)
  • ►  2016 (89)
    • ►  prosince (4)
    • ►  listopadu (6)
    • ►  října (7)
    • ►  září (9)
    • ►  srpna (12)
    • ►  července (10)
    • ►  června (8)
    • ►  května (4)
    • ►  dubna (7)
    • ►  března (9)
    • ►  února (8)
    • ►  ledna (5)
  • ►  2015 (60)
    • ►  prosince (6)
    • ►  listopadu (6)
    • ►  října (7)
    • ►  září (10)
    • ►  srpna (9)
    • ►  července (9)
    • ►  června (6)
    • ►  května (7)

Počet zobrazení stránky

Created with by ThemeXpose