Už několik měsíců jsem cítila, že mi opravdu chybí cestování. Čím dál tím víc se ve mně probouzela touha, že chci a slíbila jsem si, že pokud se mi naskytne nějaká příležitost, tak řeknu ano a pojedu. Ta možnost přišla, a tak jsem v polovině března na pár dní odletěla s kamarádkou do Londýna.
Jen tak, bez jasného cíle a plánu. 
V Londýně už jsem totiž dvakrát byla, hlavní památky už jsem viděla a navštívila, teďka jsem si spíš chtěla v klidu vychutnat atmosféru města a užít si ten pocit, že jsem v Londýně.

Celkem jsme v Londýně byly v podstatě na dva a půl dne, na jednu noc jsme se ubytovaly v hotelu u letiště Stansted, zbylé dvě noci pak v Z Hotels - Shoreditch. Po Londýně jsme se pohybovaly metrem a i když mě pohled na spletitou síť metra vyděsil, není se čeho bát. Dá se v něm poměrně snadno zorientovat (píše člověk, který se ztratí naprosto kdekoliv), jen doporučuju mít v mobilu staženou aplikaci se zastávkami, já používala Tube Map. Při nástupu a výstupu jsme používaly platební kartu, za den nás tak cestování vyšlo cca na 250 Kč.

Dny jsme měly poměrně nabyté, přesto jsme ale nestihly všechno, co jsme chtěly.
Mně osobně se moc líbily dvě vyhlídky - The Lookout a Sky Garden. Každá z nich je trochu jiná, z obou je ale úžasný výhled na Londýn a moc je doporučuju. 
Prošly jsme se i po Tower Bridge, kolem Big Benu, k Buckinghamskému paláci, po Chinatownu a Oxford Street, navštívily jsme Přírodopisné muzeum a mojí oblíbenou galerii Tate Modern.

Minulý rok jsem konečně objevila kouzlo Harryho Pottera, a proto jsem se chtěla jet podívat k nástupišti 9 a 3/4. Naprosto mě ale odradilo, jaký komerční "zážitek" z toho udělali. Nakonec jsem se spokojila jen s procházkou po Milennium Bridge a doufám, že příště vyjde třeba i Studio Harryho Pottera.

Byli jste někdy v Londýně? Kam jste se už tento rok stihli podívat vy?

♥

 Levandulovou farmu Lavandia jsem objevila minulý rok díky Facebooku. Jen než jsme si s přítelem našli čas, políčko už bylo sesbírané. Tento rok jsem si to už nechtěla nechat ujít, a tak jakmile bylo hezké počasí, zajeli jsme se tam podívat.

Pole se nachází ve Starovičkách zhruba 40 minut od Brna nedaleko Hustopečí. Z parkoviště si uděláte ani ne kilometrovou procházku a jste tam. My jsme tam byli o víkendu, kdy začínal samosběr. Lidí tam bylo opravdu hodně, ale přirozeně se rozptýlili, takže mi to ve výsledku ani nepřišlo. Jen u houpačky se tvořila fronta, ale tomu se vůbec nedivím, fotku na ní jsem si nemohla nechat ujít ani já.

Samozřejmostí jsou i obchůdky s občerstvením a drobnostmi s levandulovou tematikou. My vyzkoušeli limonádu, ovocný nanuk a levandulové espresso, všechno bylo výborné. Domů jsme si nakonec odvezli jen koupelový sáček, ale měli tam toho mnohem víc.

Levandulové políčko je možná neobvyklý cíl výletu, ale stojí za to. Moc doporučuju, nebudete litovat.

Byli jste se někdy na nějakém podívat? 

♥

 I když netrávím na vánoční trzích každou volnou chvilku, jsem jejich velkou milovnicí. Mám ráda nazdobená města, vůni linoucí se ze stánků a drobnůstky, co si můžete koupit. 
Ráda se na ně jezdím dívat i do zahraničí. Tento rok jsme s přítelem vybrali Bratislavu, která je z Brna necelé dvě hodinky a kam jsem se stejně chtěla znovu podívat. Když jsem viděla předpověď počasí s teplotami hodně pod nulou, chtěla jsem výlet vzdát, ale říkala jsem si, že se třemi teplými ponožkami to snad zvládnu.
Vymrzlí jsme byli pořádně, ale myslím, že to za to stálo.

V Bratislavě se hlavní vánoční trhy konají na dvou náměstích - na Hlavním a Hviezdoslavovo náměstí. Tematické "středověké" trhy jsme našli na Bratislavském hradě. Celkem mě překvapilo, že trhy v centru města byly menší, než jsem čekala. Většinu stánků tvořily ty s pitím a jídlem, s výrobky se jich tam moc nenacházelo. Celé si je v klidu zvládnete projít za hoďku i se zastávkou na punč. Divila jsem se, kolik různých druhů punče tam měli, na většinu jsem neměla odvahu a trochu srabsky jsem skončila u dětského. 

Bylo super, že na trzích bylo spoustu stolků, u kterých jste si mohli zastavit a v klidu si vychutnat jídlo či pití. Ještě víc mě nadchlo, že na Hlavním náměstí se nacházeli třídící stanice, kde vám i pomohli odpadky správně roztřídit. Pracovnice dokonce i trhy obcházeli a použité tácky či kelímky sami vyhazovali. Vůbec bych se nezlobila, kdyby něco podobného zavedli i na jiných trzích. 

Přeji vám nádherný vánoční čas, užijte si ho v poklidu. podle svých představ a s těmi, se kterými chcete být.

Byli jste se někde podívat na trzích? Jak se vám líbili?

♥

  Do Slovinska jsem se chtěla už dlouhou dobu podívat. Uchvacovaly mě dechberoucí scenérie, příroda a něčím mi připomínalo moje milované Norsko. Proto není divu, že druhý poznávací zájezd jsem zvolila právě do této malé, ale úchvatné země.
Opět jsme vyjížděli z noci z pátku na sobotu, ze soboty na neděli jsem spali v penzionu na okraji Lublaně a v pondělí v noci jsme se vrátili do Brna. Ve Slovinsku jsme strávili dva celé dny a stihli jsme toho opravdu hodně.
Jediné, co mi hned na začátku zkazilo radost, bylo, že se mi z ničeho nic rozbil foťák, proto jsou všechny fotky focené na mobil a já se pořád snažím, abych to nebrala až tak tragicky.

Vodopád Savice
Jeden z největších a nejkrásnějších vodopádů ve Slovinsku. Jde se k němu z parkoviště zhruba dvacet minut mírně do kopce po upravené cestě. Vodopád je krásný, ale vzhledem k tomu, že se na něj díváte z úzké cestičky, která je ohraničená plotem a brankou, nedovedu si představit tam být v hlavní sezóně, kdy je tento cíl hojně vyhledáván turisty.

Vrchol Vogel
Místo, u kterého mě hodně mrzelo, že máme určený časový limit, jak dlouho tam můžeme být. Na vrchol se pohodlně dostanete lanovkou, která je sama o sobě zážitkem. Z cílové stanice lanovky pak máte nádherné výhledy na okolní hory, mnoho cestiček na procházení a v zimě je to i vyhledávané lyžařské středisko. 

Bled
Jezero a přilehlé město Bled je jedno z turisticky nejnavštěvovanějších míst. Na mě působilo pomalým, lázeňským dojmem, kdy projít se kolem jezera je přímo povinnost. Další povinností je ochutnat dezert kremna rezina, který vymyslel šéfkuchař v místní kavárně Hotelu Park. Jedná se o plátky listového těsta naplněné vrstvou šlehačky a pudingu. Mě dezert příliš neoslovil, ale možná vy si ho zamilujete.

Postojenské jeskyně
Nádherná jeskyně, jakou nikde jinde neuvidíte.
Do podzemní krasové říše se dostanete vláčkem, samotná prohlídka pak trvá zhruba hodinu a půl a uvidíte na ní nádherné jeskynní útvary, chodby a síně. Symbolem jeskyně je macarát jeskynní, unikátní živočich, který se přizpůsobil životu v jeskyni, nevidí, dožije se až sta let a bez jídla vydrží údajně až dvanáct let.
Moc tento zážitek doporučuju.

Predjamský hrad
Kousek od jeskyně se nachází Predjamský hrad, který je unikátní tím, že to, co z něj vidíte, je jen část, ta větší se nachází v jeskyni, kam hrad pokračuje. My jsme bohužel neměli čas se podívat dovnitř, ale i jen to vidět byl zážitek.

Lublaň
Nedělní odpoledne jsme strávili v hlavním městě, které na mě působilo milým a útulným dojmem. Něčím mi připomínalo Brno, jen s tím rozdílem, že prostředkem městě protéká řeka, jejíchž nábřeží jsem si zamilovala. A přesně ten rušný život a podniky na nábřeží mi v Brně chybí. Dovedu si představit si do Lublaně zajet třeba na prodloužený víkend a jen nasávat atmosféru města.

Celkově na mě Slovinsko udělalo úžasný dojem a moc doufám, že budu mít možnost se tam vrátit a prozkoumat ho ještě mnohem víc. 
Každá minuta a pohled tam stojí za to.

Byli jste někdy ve Slovinsku? A pokud ne, chtěli byste se tam podívat?

♥

 Před pár týdny jsem u holek z ACOS viděla video z Východní Moravy, kde mimo jiné navštívily i ZOO Zlín, kde krmily žirafy. A tak jsem se po dlouhé době nechala zinfluencovat, přála jsem si do ZOO taky zajet a žirafy si nakrmit. Dva dny před mými narozeninami mi přítel přání splnil a užili jsme si nedělní odpoledne v jednom z nejnavštěvovanějších míst na Moravě. 

Prioritou pro mě bylo krmení žiraf, které se během letních prázdnin koná každý den v jedenáct, v jednu a ve tři. Ve vybraný čas si od zaměstnanců můžete za stovku koupit krmení pro žirafy (my dostali čtyři větvičky), pak už stačí jen popojít k žirafě a nechat ji, aby si vzala listy z větví. Moc si nakrmit žirafu z očí do očí je zážitek a i když to bylo rychlý, tak jsem moc ráda, že jsem měla tu možnost. Navíc je i super, že lidi na vyhlídku k žirafám pouštějí postupně, takže si krmení můžete v klidu užít a žirafu máte sami pro sebe.

ZOO Zlín toho ale nabízí mnohem víc. Překvapila mě možnost pohladit si rejnoky (když přijdete včas, můžete si i koupit krmení a nakrmit si je) a možná trošku nedovoleně jsme si pohladili i tučňáka (a já jsem se mu klasicky jako jediná ze všech těch lidí nelíbila a klovl mě). 
Zklamáním naopak byli sloni, kteří sice mají obrovský venkovní výběh, jen to bohužel znamená i to, že když máte smůlu, budou kdesi za kopcem a vy z nich neuvidíte vůbec nic. Když byste ale měli štěstí, mohli byste vidět první africké slůně narozené v ČR.

A jaké je moje nejoblíbenější zvíře v celé ZOO? 
Samozřejmě surikaty.
Vždycky u jejich výběhu strávím nejvíc času. Kór když je mají ještě vyřezané v nadživotní velikosti a hnedka vedle stánek s tou nejlepší kávou.

Chodíte rádi do ZOO? V jaké se Vám líbilo nejvíc?

♥