Vymýšlení toho, jak bych si chtěla byt, ve kterém s přítelem bydlíme, více uspořádat podle sebe, je mojí častou aktivitou. Vím, že všechno chce svůj čas a nic nebude hned, jsem ale ráda, že postupnými krůčky se mi daří alespoň něco trochu měnit a vylepšovat. 
To poslední vylepšení je můj splněný sen.
A jsem vděčná, že se mi ho díky blogu podařilo splnit.
Dostala jsem totiž nabídku spolupráce od Poster Store. Jedná se o e-shop s moderními a cenově dostupnými plakáty a rámečky, který je plný inspirace z oblasti bytového designu. Protože se jedná o společnost sídlící ve Stockholmu ve Švédsku, na stránce najdete nádherné plakáty především skandinávského stylu. Jelikož ale máte na výběr z více než 1 200 motivů, věřím, že si vybere každý. Navíc je každé úterý na e-shopu nová kolekce. Protože já jsem obrovskou milovnicí Norska a Skandinávie obecně, můj výběr obsahoval především plakáty přírody.

Celkem jsem si vybrala sedm plakátů, které ve mně dohromady vyvolávají klid na duši. Konkrétně moji mozaiku tvoří obrazy přírody, obrazy s nápisy a jeden moderní obraz s jednoduchým srdíčkem. Všechny plakáty jsou vytištěny ve Švédsku a dřevo použité na jejich výrobu pochází z lesů, které splňují nejvyšší ekologické a sociální standardy. Zároveň je i papír používaný k výrobě plakátů certifikován  (FSC, Nordic Swan a Mezinárodní směrnice o životním prostředí ISO 14001).
Můžete si být tedy jisti, že Vaše plakáty byly vyrobeny šetrně k životnímu prostředí, což je přidaná hodnota, kterou oceňuji. 

Ke každému fotoobrazu si můžete vybrat i rámy na obraz v několika barevných a materiálových provedeních. Já jsem si vybrala černé dřevěné rámy, které se mi jako dekorace na stěnu líbí nejvíce. Plusem je, že rámečky jsou chráněny z vnější i vnitřní strany fólií, takže si můžete být jistí, že Vám přijdou nepoškrábané.

Jelikož plakáty mají spoustu motivů, inspirace na to, jak si je uspořádat můžete najít přímo na webu prostřednictvím Zdi inspirace. Moc se mi líbí, že pokud se Vám rozmístění plakátů z nějakého motivu líbí, stačí na obrázek klepnout a přímo se Vám zobrazí plakáty, rámy a rozměry, které byly použity.

Malý tip navíc. 
Já jsem na webu hledala inspiraci v motivech, co by se mi líbily. Vybrala jsem si plakáty, které mě oslovily nejvíce, nebyla jsem si ale jistá, jak budou vypadat dohromady a jaká bude nejvhodnější kombinace velikostí. Přítel mi pomohl vytvořit "vizualizaci" v AutoCADu, kde mi postupně zanesl vybrané velikosti plakátů a řešili jsme, jak je umístit, popř. jestli se k sobě budou hodit. Výhodou je, že do programu můžete přenést i fotky vybraných plakátů, to jsme my ale neudělali a jen jsme si poznačili, o jaké plakáty se jedná. Nakonec jsem jen přehodila plakát se srdíčkem a s nápisem love, abych neměla dva obrazy s nápisy v jedné rovině. 
Zabere to jen chviličku a ušetří Vám to spoustu času při samotném sestavování plakátů na zdi.

Výsledné uspořádání mých obrazů pak vypadá následovně. Dala jsem si je v ložnici nad postel a musím říct, že oproti vlajce fotbalového klubu Chelsea to je obrovská změna a celá místnost prokoukla.
A já to naprosto miluju.

Celkově jsem z obrazů nadšená. Je neuvěřitelné, jak jedna dekorace dokáže proměnit celý ráz místnosti a pozvednout ji na úplně jiný level.

Pokud i vy byste si chtěli podobně vyzdobit byt, mám pro Vás slevový kód na 35% při zadání kódu another35.
Slevový kód platí na všechny plakáty do 16. května. Kód neplatí pro kategorii Kolekce umělců a pro rámečky.

Jak se Vám podobné dekorace líbí? Jaké plakáty byste si vybrali vy a kam byste si je dali?

♥

 Tak strašně moc jsem se těšila, až si sednu k notebooku a budu si moc v klidu napsat tento článek, že najednou vlastně ani nevím, kde začít. Asi začnu s tím, že notebook mám stále v opravně a proto se omlouvám za mojí neaktivitu. Mrzí mě, že se oprava stále protahuje, ale bohužel s tím nic nenadělám.
O to víc času ale trávím v offline světě. Stále se snažím v tom všem najít nějaký balanc a zjistit, co se tak vlastně dělá, když se nestuduje.
Ale zpátky na začátek.

 Zdroj

Věděla jsem, že po skončení školy potřebuji nějaký čas pro sebe. Stresy s psaním diplomky a státnicemi si vybraly svojí daň a já věděla, že pokud chci být v pohodě, tak se nemůžu hned vrhnout na hledání práce. Zároveň těch změn pro mě za poslední ani ne rok bylo víc než dost. Já jsem člověk, kterému změny tak moc nevadí, vlastně je i vyhledávám. Zároveň ale potřebuji vždycky čas na to, abych je nějak zpracovala.
A na to jsem si ten čas nenašla.
Přesně před rokem jsem vydala článek s pozitivními poznatky z karantény (tady), kde jsem psala, že se chci osamostatnit. O tři měsíce později vyšel můj narozeninový článek (tady), kde jsem psala, jaké změny mě během roku čekají. Nevěřila jsem, že se to všechno stane. A ono se stalo a najednou jako kdyby mě zavalila ta realita a já se cítila ztracená. Bylo pro mě zvláštní, že studium najednou skončilo a já měla skočit do prázdna. Potřebovala jsem ten čas, abych zjistila, co se vlastně v tom dospělém životě dělá, jak chci trávit svůj čas a co dál. Ne, že bych tedy našla nějaké odpovědi.
A tak přešel Valentýn, přítelovo narozeniny a byl tu březen.
A přišel čas na to, abych si začala hledat práci.
Cítila jsem, že chci pracovat v tom oboru, co jsem vystudovala. Začala jsem hledat a zjišťovala jsem, že pozic, na které bych se hodila a cítila, zas až tak moc není. Nakonec moje hledání vyústilo k podání čtyř přihlášek do výběrových řízení.
Do začátku dubna jsem neměla zprávy z průběhu žádného výběrového řízení a tak mě čekala cesta na pracák. Věděla jsem, že to je jen přechodná stanice, i tak to byl ale hodně zvláštní pocit zařadit se oficiálně do evidence nezaměstnaných. Když tak dlouho studujete, nepředstavujete si, že tam skončíte. Ale taková je realita mnohých čerstvých absolventů.
Po šesti dnech na pracáku se mi ozvali z jednoho výběrového řízení, že sice na pozici, na kterou jsem se hlásila, mě nevzali, ale že mi nabízejí jinou pozici. Dala jsem si den na rozmyšlenou a vzala jsem to. Upřímně to asi není pozice, kde bych se viděla i třeba za pět let, ale myslím si, že je to skvělá příležitost a byla bych hloupá, kdybych to nevzala. Přeci jen jako čerstvý absolvent téměř bez praxe v oboru a v době kovidové si nemůžete příliš vybírat.
A tak už za pár dní nastupuji do mého prvního zaměstnání.
Mám strach, zároveň mám ale obrovskou radost, že se mi podařilo najít místo v oboru a že mám tuhle možnost. Je to úleva a aspoň nějaká jistota v této nejisté době.

V posledních týdnech mě i napadalo, že vlastně všichni ti, co tvrdili, že chodit "jen" do školy je vlastně bezstarostný život, měli pravdu. Všechno to papírování, zařizování a vyřizování všech možných věcí, je něco, na co Vás ani ta sebelepší škola nepřipraví.

A tak hádám, že mi začíná úplně nová kapitola mého života.
A doufám, že bude jedna z těch lepších.

Jaký byl ten Váš přechod ze studentského života do pracovního?

♥