Jednoduchá otázka na začátek, vzpomínáte si na to, když jste objevili první "opravdovější" blogy? Čí blog to byl? Pro mě to byl blog holek z ACOS a pak Marti z The Blondieverse.
Mám pocit, že právě s druhou jmenovanou jsem prožila tak nějak všechno - od no name holky, přes období berukaždouspolupráci po teniskové/podpatkové období až do toho dnešního, toho nejlepšího, Martinkovského.
A právě v tomto období napsala knížku. Hned, jakmile jsem si poprvé na instagramu přečetla, že ji vydá, věděla jsem, že jeden výtisk bude můj. Po pár dnech mi přišel balíček a já ho s největší opatrností rozbalovala.
Vždycky jsem přemýšlela nad tím, co se stane, až mi někdo z lidí, koho znám osobně, přijde na to, že mám tenhle blog. Nikdy jsem na odpověď nepřišla.
Za celých 14 měsíců jsem o blogu řekla jednomu jedinému člověku, se kterým už teď paradoxně nejsem v kontaktu. Stále mi přijde zvláštní, že bych se jen tak s někým bavila a řekla mu, že mám blog. A místo toho mi to začínají říkat ostatní. Že si ho čtou, že je baví, že je to super. Mělo by mě to hřát u srdce. Já panikařím, klopím oči, červenám se a nejradši bych celý blog popřela, přišla domů a blog smazala. Už jsem takhle jednou zpanikařila a celý blog po příchodu domů smazala. Nechci to udělat znovu, ne teď.
Vím, že k tomu nemám žádný důvod a nemám se za co stydět.
Jen se absolutně necítím jako blogerka.
Jedna z nejvíc opomíjených rubrik tady na blogu - ta s tipy na knížky. Nebojte. Nejsem si jistá, kdy tento článek vydám, každopádně už teď mám dva články o knížkách hotové a další přibudou.
Eleanor & Park | Rainbow Rowell
O této knížce psala Markétka už v prosinci. A od té doby ji neustále nosím v hlavě s tím, že si ji musím přečíst. A konečně jsem se k ní dostala. Byla neuvěřitelná, úchvatná, dechberoucí a vůbec jsem se od ní nemohla odtrhnout. Přečtěte si jí. Povinně. Všichni.
Vždycky jsem záviděla ostatním, kteří měli nějaký ten svůj koníček, který milovali, kterému se věnovali a který je naplňoval.
A já jsem konečně našla ten svůj.
Blogování.
Miluju čtení vašich článků, odpovídání na komentáře a připravování dalších článků. Už je to součástí mě a nedovedu si představit, že bych blog neměla. Jasně, jsou dny, kdy se mi nic nechce a blog vynechávám, ale pokaždé, když se do blogu ponořím, ztrácím pojem o čase a jediné, co vím, je, že jsem šťastná.
Nikdy mě nic víc nenaplňovalo.
A za to Vám patří jedno nekonečně velké DĚKUJU!
Asi nikdy nedokážu přesně popsat (to ale neznamená, že se o to stále nebudu pokoušet), jak neskutečně šťastná za tohle všechno jsem.
Každá jedna z vás jste úžasná milá osůbka, která mi přirostla k srdci a neskutečně moc si jí vážím. Ať se bude dít cokoliv, nezapomeňte, že nejste samy a alespoň pro jednoho člověka jste vyjímečnými. Nezapomínejte na to.
Oproti všem plánům tu chvilku nebyl žádný článek a veškerá moje aktivita se snížila na naprosté minimum. I přesto, že je léto, tak jsem onemocněla a nějak jsem na nic neměla náladu.
Dneska tu měla být giveaway, ale ze zvědavosti jsem se mrkla na článek, který vyšel přesně před rokem a zatoužila napsat něco jiného. Dneska mi je totiž 21.
Asi jste to z mého blogu ještě neměly šanci poznat, ale miluju wishlisty. Vždy se ráda dívám, co byste si vy přály, ale vždy mě mrzí, že už se nedozvím, co z toho jste si skutečně pořídily. A tak jsem dala dohromady mé tři wishlisty, co se tu kdy objevily a věci, které jsem si na jejich základě pořídila.
Abych byla upřímná, tak blog mě poslední dobou moc nebavil. Respektive tak nějak vůbec, nebyla jsem s ním ani trošku spokojená a měla jsem pocit, že jsem se za poslední měsíce vůbec nikam nepohnula. Už na začátku června jsem psala, že bych ráda změnila design blogu, ale asi si dokážete představit, jak moc se mi do toho nechtělo a jak jsem to neustále odkládala. Klasika všech klasik.
A pak jsem si jednou večer řekla, že jdu do toho. Nařídila jsem si budíka na ráno, zapla notebook a po dvou hodinách prokrastinace jsem se do toho pustila.
A teď vy vidíte výsledek.
Dnešní článek bude nejspíš první svého druhu u mě na blogu. Představím vám pár beauty novinek, které se za cca posledního půl roku objevily v mé kosmetické taštičce.
Chvilku jsem bojovala s tím, jestli napsat článek o prvním půl roce tohohle roku. Původně jsem měla v plánu na konci každého měsíce napsat jeho shrnutí a pak jednoduše na začátku července článek vydat. Zvládla jsem to první dva měsíce, ale některý věci je lepší nechat uležet a napsat o nich s odstupem času, proto jsem původní slova smazala a místo nich tu máme tyhle. Odležené, vyzrálé, téměř nic neříkající, přesto plnohodnoté.
A nebojte, radši to vezmeme rychle.
