Do Štědrého dne zbývají zhruba dva týdny. A to je přibližně ta doba, kdy i ti, kteří doteď dárky neřešili, zbystří a začnou vymýšlet, čím obdarují své blízké.
A tak jsem se rozhodla připravit ještě jeden článek s tipy na vánoční dárky. Tentokrát jsem ale tipy pojala zas úplně jinak, víc praktičtěji a univerzálněji.
Tak doufám, že se ještě necháte se inspirovat. Buď na to, co koupit někomu jako dárek, nebo třeba i na to, co si ještě přát pro sebe.



Mým prvním tipem jsou CD. Vím, že kupování cédéček není úplně běžný a lidi (včetně mě) si písničky spíš stahujou, ale třeba já to mám tak, že když se mi nějaký CD fakt líbí, nebo mám ráda toho interpreta a chci ho podpořit, tak si jeho desku koupím. Pokud víte, že někdo má nějakého interpreta rád, je tento dárek skvělou volbou. Já jsem do koláže vybrala CD od Rity Ory a Demi Lovato, které teď poslouchám nejčastěji.
♥
Brašna na foťák. Od té doby, co mám zrcadlovku, tak si neustále říkám, že si na ní musím pořídit brašnu. "Provizorně" ji mám v jedné brašně od taťkovo starého foťáku, která je ale malá a nejde zapnout a při mojí poslední manipulaci s ní mi foťák vypadnul a rozbil se mi můj nejpoužívanější objektiv. Asi znamení, že bych si tu brašnu měla už fakt přát. A pokud máte v okolí nějakého fandu do focení, je brašna skvělým tipem. Tahle je konkrétně z eshopu affekt.cz.
♥
Letos jsem se naprosto zamilovala do vánoční balíčků od Ahmad Tea, který jsou úplně kouzelný a fakt se jim povedli. Seženete je buď v supermarketech nebo na jejich stránkách.
♥
A další věcí, do které jsem se úplně zamilovala, jsou vánoční balíčky od Yankee Candle, které seženete třeba na Notinu. Jen těžko byste hledali někoho, komu by podobný balíček neudělal radost.
♥
Ale zpátky k praktickým dárkům. Já každý víkend řeším, s jakým zavazadlem pojedu na kolej. Manipulaci ve vlaku s kufrem je něco, čemu se vyhýbám, a tak s kufrem jezdím jen výjimečně. Moje příruční taška do ruky je zas poměrně malá a nechce se mi s ní tahat, a tak jsem dospěla k závěru, že řešením bude nejspíš krosna. Při hledání té pravé jsem se úplně zamilovala do té na shopu hqh, která přesto, že je určená spíše na treking, tak mi přijde čistá a elegantní.
♥
A věděli jste, že Lush letos má úplně skvělý vánoční balíčky? Všechny jsou krásné, barevné a voňavé, ideální tip na dárek.
♥
Je to pár dnů, co jsem si způsobila šikmou zlomeninu prstu na noze. A mimo to, že to fakt hodně bolí, tak mám i problém se dostat do bot. A jelikož tento problém budu mít ještě následují asi dva měsíce, začala jsem přemýšlet nad tím, jestli bych si ještě nepřála nové zimní boty, do kterých bych se bez problémů dostala. Na online storu shopinguj jsem našla jedny, které jsou úplně dokonalé a navíc mají stejnou barvu jako moje zimní bunda. Asi znamení. Nehodili by se i Vám nějaké pořádné boty na zimu?

Máte už nakoupené všechny vánoční dárky?
♥

Poslední dobou hodně přemýšlím nad tím, co je vlastně tím štěstím, co každý hledáme. Já jsem vždycky byla ta, co štěstí spojovala s něčím neurčitým v budoucnu. Zabývala jsem se minulostí, přemýšlela nad budoucností a mezi tím zapomínala na přítomnost. Ale čím dál tím víc si uvědomuju, že přítomnost je to jediné, co máme, že jsou to ty okamžiky, kdy skutečně můžeme být šťastní.
Minulost nezměníme a budoucnost vůbec přijít nemusí.
A ať je přítomnost jakákoliv, ať si procházíme sebehoršími zkušenostmi, na ničem z toho nezáleží víc, než na tom, abychom byli šťastní navzdory tomu všemu.
Můžeme se litovat, můžeme mít pocit, že se proti nám celý svět spiknul, že to není spravedlivý, ale absolutně ničemu tím nepomůžeme.
A vím, že to zní jako fráze, které jsou sice krásné na papíře, ale v realitě to tak nefunguje. Ale já sama cítím, že to jde. Že člověk tam uvnitř může být šťastný, i když si prochází peklem. Nebo možná právě proto, že si tím peklem prochází.
Jen to chce si ty šťastné okamžiky připustit. Vnímat svět trošku jinak, vnímat samu sebe, přítomný okamžik a předcházet tomu, abyste se do stresových situací dostávali.


Zdroj

Nic neodkládejte
Mým prvním tipem je, abyste neodkládali věci, co můžete udělat hned. Protože když je začnete odkládat, pořád je máte v hlavě, přemýšlíte nad nimi a zbytečně jich máte plnou hlavu. Je mnohem jednoduší jít a tu danou věc udělat. Uleví se vám a Vaše hlava bude lehčí.

Nesoustřeďtě se na to, co nemáte, ale na to, co už máte
Vždycky jsem byla expertka v tom, představovat si, co všechno bych chtěla, co by mi udělalo radost, bez čeho "nemůžu žít". Ale pravdou bylo, že jsem ty věci ve skutečnosti vůbec nepotřebovala, a tím, že jsem si představovala, že je chci, byla jsem smutná, že je nemám a neuvědomovala jsem si, kolik toho vlastně už mám. Nevnímala jsem věci jako něco, z čeho bych měla mít radost, protože je mám, ale spíš jsem se soustředila na tu radost ze samotného nákupu. Což není dobře.

Buďte vděční
Vděčnost je něco, co se poslední dobou  objevilo napříč online světem. Nejdřív mi to přišlo jako blbost, ale postupem času objevuju kouzlo vděčnosti. Je neskutečný, co kolem sebe máme, jak si žijeme. Je to úlet. A je to něco, co není samozřejmostí. A tak zkuste někdy, až budete zase nadávat na to, jak je tramvaj přecpaná a ještě k tomu nepřijela na čas, zamyslet se nad tím, jak je to vlastně neskutečný, že jedete v plechový krabici, co vás bez vašeho velkého úsilí doveze za chvilku tam, kam potřebujete.

Nic si nevyčítejte
Kvůli tomu, že jsem nemocná, tak nikdy úplně nevím, jak se budu cítit za hodinu, natož pak druhý den. A tak se mi často stává, že mám spoustu povinností a já místo toho jen ležím a dívám se na filmy. Dřív jsem si pokaždé vyčítala, že bych měla dělat místo toho to a to a že bych neměla jen tak ležet, že pak zas nebudu nic stíhat a tímhle vším jsem si vůbec neodpočinula a byla akorát ještě víc ve stresu.Takže moje rada zní, abyste si nic nevyčítali. Byli v tom přítomném okamžiku. Pokud opravdu cítíte, že potřebujete odpočinek, tak si ho dopřejte vědomě a nepřemýšlejte nad tím, jak pak nebude nic stíhat.

Udělejte si exkurzi do duše a zjistěte, co vás  nejvíce trápí
Všímám si toho, že často si na spoustu věcí stěžujeme, ale absolutně nic na nich nezměníme. Je důležitý prozkoumat svoji duši, naše přání, to, co nás trápí a zjistit, co bychom vlastně my sami chtěli. Sami před sebou se nemusíte za svoje přání stydět, i když budou sebešílenější.

Dělejte radost
Dělání si radostí je důležitý. Nemusí to být nic velkýho, ani drahýho. Úplně postačí, když si koupíte něco dobrýho k jídlu, projdete se v parku, podíváte se na seriál, zapálíte si svíčku, přečtete si kapitolu v knížce.. Je toho tolik, čím si každý den můžete udělat radost! Tak si to dovolte.
Poslední dobou si i všímám toho, že když udělám radost někomu druhému, mám z toho radost dvojnásobnou a usmívám se jen tak pro sebe. Jsem šťastnější.

Věřte svým pocitům
Věřte jim a nebojte se, pocity ví, kam směřujete.

Žijte vědomě
Vědomé žití je něco, co se prolíná celým tímto článkem. Podle mě je nesmírně důležité být v přítomném okamžiku, vnímat ho a žít ho. Vědomě se na něj soustředit. Prožívat ho. Vypustit z hlavy myšlenky na to, co jste v minulosti mohli udělat jinak, protože se tím zbytečně jen trápíte a nesoustředit se na budoucnost, protože ta se mění každým okamžikem.
Žití teď a tady, být v přítomnosti, mít radost z toho, že právě teď jste s kamarádkou na kafi, že jste se začetli do knížky, na kterou jste se tak těšili, je úžasný, tak si to prosím nekažte myšlenkami na to, že byste právě teď měli dělat prezetanci na Veřejné finance.

Je normální dělat chyby, zkoušet věci, které nevyjdou, měnit názory, dělat věci, které nikdo jiný nechápe, lišit se. 

Štěstí není o tom, čekat, až si Vás najde samo.
Protože ono samo nepřijde.
A dokud si nenajde kousek štěstí tam uvnitř Vás, těžko si ho najdete kdekoliv jinde.
 
A jak štěstí vnímáte vy? Existuje na něj návod?

♥

Za poslední dobu jsou sekáčové úlovky mým nejoblíbenějším typem článků, na který se vždycky moc těším a podle ohlasů doufám, že se líbí i Vám. Já do second handů chodím poměrně často, občas jsou moje návštěvy úspěšné, jindy se mi nic objevit nepodaří, ale to už k thriftění patří. A jelikož píšu tento článek, asi není těžké uhodnout, že se mi v sekáčích opět podařilo najít pár skvělých kousků.

Vánoční svetr

Přiznávám, že si na začátku října koupit vánoční svetr asi není tak úplně normální, ale vánoční svetr je věc, po které toužím už několik let, jen se mi za něj nechtělo dávat ty neskutečné ceny v obchodech, a tak jsem doufala, že nějaký objevím právě v sekáči. Hledala jsem ho v nich opravdu dlouho, jelikož mi přišlo, že buď byl svetr už opravdu hodně opotřebený, nebo byl tak obří, že bych se do něj vešla třikrát. Když jsem uviděla tento, zamilovala jsem se do něj na první pohled, je tak strašně moc roztomilej, příjemnej a vánoční, že nemůžu být spokojenější.

Infinity, Design London, 79 Kč

Vínový svetr

Upřímně jsem si myslela, že potom, co jsem Vám v minulých sekáčových úlovcích ukázala svetry hned čtyři, tak že už si žádný další nekoupím. Ale holt už tak bývá, že když člověk přestane něco hledat, tak v tu chvíli to objeví. A já našla tento úžasný vínový svetr, který jsem v sekáči jednoduše nemohla nechat.

C&A, 89 Kč

Vínový svetr II.

A aby náhodou jeden vínový svetr nebyl málo, našla jsem ještě jeden, ze kterého jsem taky nadšená. Vínová je barva, která mi k podzimu neskutečně moc sedí, jen jsem zjistila, že kromě kabelky žádnou věc ve svém šatníku v této barvě nemám, a tak jsem ráda, že teď už mám dokonce i na výběr z více možností věcí v této barvě.

Horze Crescendo, 50 Kč

Béžové sáčko

Béžové sáčko je věc, která mi v mém šatníku hodně chyběla. Všechna moje saka jsou totiž černá, a tak když jsem šla třeba na zkoušku v černých šatech a přes ně jsem měla ještě černé sáčko, nevypadalo to úplně nejlíp a vždycky jsem si říkala, že by to chtělo mít sako i v jiné barvě než černé. A moje trpělivost při hledání v sekáčích se vyplatila a já v jednom z nich objevila tohle, které dokonale splňuje moje požadavky.

 Vero Moda, 50 Kč

Zelený cardigan

Tento cardigan v second handu původně objevila mamka, ale nebyla si jím úplně jistá, a tak ho ukázala mně, jestli bych si ho nechtěla vyzkoušet. Já jsem samozřejmě chtěla a udělala jsem jedině dobře, protože mi krásně sedne, je moc příjemný a jako bonus má i krásnou barvičku.

 C&A, 50 Kč

Žíhaný rolák
Já jsem roláky nikdy moc ráda neměla, ale potom, co jsem si jeden koupila a totálně se do jeho nošení zamilovala, nenápadně jsem pokukovala po dalším. Až jsem našla jeden, který je krásný, teplý a krásně mi sedí. Miluju.

F&F, 49 Kč

Červený crop top
Ano, je zvláštní si téměř na začátku zimy koupit crop top, ale na druhou stranu vzhledem k tomu, že směřuju k tomu, abych oblečení nakupovala jen v second handech, tak si úplně nemůžu naplánovat, že v červnu si koupím crop top, a tak v létě nakupuju svetry a v zimě třeba právě oblečení na léto. Tento crop top je jedním z nejbarevnějších kousků v mé skříni, ale poslední dobou samu sebe přistihávám, že chci nosit barvy a černé se už vyhýbám. Navíc se mi crop top bude úplně perfektně hodit k šortkám, co v létě nosím.


New Look, 49 Kč

Černé tričko
Jak jsem psala už minule, trička jsou v mém šatníku lehce nedostatkovým zbožím. A kord teď to pociťuju čím dál tím víc a víc, jelikož denně nosím svetry a pod nimi právě jen nějaké tričko a zjišťuju, že těch triček opravdu moc nemám. Naposled, když jsem přijela na víkend domů, v mojí skříni jsem našla přesně tři. Takže jsem ráda, že se mi v second handu podařilo najít další krásný a pohodlný tričko na běžné nošení.

Simple Wish, 29 Kč

Mikina Hollister
Tyhle sekáčové úlovky by klidně mohly být i úlovky splněných snů. Něco od Hollistru jsem chtěla už dlouho a tak trošku jsem neustále doufala, že od nich něco objevím v second handu. Když jsem v sekáči uviděla tuhle mikinu, neváhala jsem ani vteřinu a musela se mnou jít domu. Je úplně skvělá, měkoučká a neskutečně pohodlná.

 Hollister, 95 Kč

Svetr Tom Tailor
Upřímně už mám pocit, že svetrů už mám dost, ale když jsem v second handu uviděla tenhle, v přesně v mojí velikosti a ještě ke všemu od Toma Tailora, nešlo mi ho tam nechat.

Tom Tailor, 125 Kč

Tričko H&M
Jak už jsem psala výše, trička jsou v mém šatníku nedostatkovým zbožím. Když jsem v sekáči uviděla tohle úplně jednoduché basic tričko, jednoduše muselo jít se mnou domů.

 H&M, 49 Kč

Sekáčové úlovky I. & Sekáčové úlovky II.

Zavítali jste poslední dobou do sekáče i vy? Co jste v něm objevili?

♥

Myšlenku tohoto článku nosím v hlavě už dlouho, ale teprve po shlédnutí videa od Weef a přečtení článku od Rozzlobené, jsem cítila, že teď je ta správná chvíle ho napsat.
Online svět a s ním spojené sociální sítě.
Upřímně si nedokážu představit, že by celý tento online svět neexistoval. Sociální sítě jsou skvělé.
Co ale nemám ráda je to, že z nich lidé dělají něco víc, než sociální sítě ve skutečnosti představují.
Ve mně poměrně často vyvolávají pocit, že nejsem dost dobrá. Že když nedělám tohle a tamto, tak přeci prostě nemůžu sdílet svoje myšlenky o tom, proč nejím maso. Že jenom to, že nejím maso, tak přeci tak úplně nebojuju za práva zvířat jako jiní.
Že i když neustále pořád všude s sebou tahám plátěnky, tak si v obchodě prostě ten igelitový sáček na pečivo vezmu, protože si nejsem schopná objednat ty látkové.
Že je mi úplně jedno, když by mi někde dali plastové brčko, což je v rámci sociálních sítích bráno pomalu jako smrtelný hřích.
A tak když vidím všechny ty vystailizovaný životy na sociálních sítích mívám pocit, že nejsem dost dobrá. Že toho nedělám dost, protože Anča z Horní dolní si koupila kovový brčko. Ale zároveň zavítala i do H&M a nakoupila si spoustu trendy kousků na podzim.
Dřív jsme měla pocit, že to nejde. Že Anča je hrozně povrchní. Že přeci nemůže zároveň propagovat zero waste a fast fashion.
Dřív mě podobní lidé rozčilovali. Samu sebe jsem přistihla, že vlastně sleduju lidi, kteří mi dávají akorát pocit, že můj život není perfektní. Vlastně jsem sledovala lidi, kteří mi byli nesympatičtí. Ale z nějakého zvláštního důvodu  jsem měla pocit, že jim nemůžu dát unfollow. A tak jsem to odkládala, až jsem to jednoho dne udělala a neskutečně se mi ulevilo.

Zdroj

Ale víte co? Každý si na svých sociálních sítích může propagovat co chce a je to tak v pořádku.
Já jsem přesvědčená o tom, že i kdyby člověk dělal jednu jedinou věc nějak jinak a líp, víc ekologicky, tak to stačí. A nemusí to ani dávat na sociální sítě. Nemůžeme soudit druhé podle toho,  co dávají na sítě. Protože ať už tam něco dávají nebo nedávají, tak úplně nejdůležitější je, jestli jsou šťastní, zdraví a spokojení v tom reálném světě.
Sociální sítě jsou kouzelný v tom, že si skutečně můžeme vybrat koho sledujeme a vlastně i kým chceme být sledováni.
Jsou skvělý v tom, že si na nich můžeme najít lidi, kteří nás motivují, inspirují a dávají naději, že se to dá zvládnout. Že i my ty svoje životy můžeme změnit a jít si za svými sny.
Je to krásný svět. Ten online. Dokud se v něm neztratíme.
A dokud mu nezačneme dávat větší váhu než realitě.
Sociální sítě jsou skvělý, dokud z nich neuděláme něco víc, než ve skutečnosti jsou. A dokud nepodlehneme iluzi, že nejsme dost dobří. Protože i když uděláte sebemenší změnu ve svém životě, tak to něco znamená. Možná právě to, že jste dost dobří. A nemá cenu se porovnávat s někým jehož život na Instagramu vypadá dokonale.
Protože všechny tyhle sociální sítě jsou jen iluzí toho, co se lidi rozhodli sdílet.

A jak sociální sítě vnímáte vy?

♥