Poslední dobou mám pocit, že absolutně nic nestíhám, nevím, co dřív, a tak pro jistotu nedělám nic. Jestli budu psát nějaké shrnutí tohoto roku, nejspíš o tom napíšu něco víc, každopádně si myslím, že dnešek je ideálním dnem na moji relax neděli. 

Vždycky je dobrý nápad najít si ten čas sami pro sebe. I kdyby to mělo být pět minut čtení knížky, chvilkové nicnedělání a koukání do zdi, nebo třeba puštění si Ulice (moje guilty pleasure). 

Maska na obličej

Masku si snažím dávat každý týden. Jelikož mám poměrně hodně dioptrií, tak maska na obličeji pro mě znamená několik minut absolutního nic nedělání, protože vůbec na nic nevidím. Už jsem na blogu psala několikrát, že miluju právě bílý jíl.

Vana & Bomba do koupele

Jak já jsem vždycky milovala naložit se do vany. Ale s nástupem na vysokou a nedělními odjezdy na kolej, na naložení se do vany nějak nezbýval čas. Moje nedělní odjezdy se přeložily na úterý, a tak mám více času na všechno. Navíc mi kamarádka k svátku dala bombu do koupele od Lush, která byla mojí úplně první bombou do koupele právě od této značky a takhle zrelaxovaná jsem už dlouho nebyla.

Knížka

Střídají se u mě období, kdy čtu hodně a kdy naopak málo. Zrovna jsem ve stádiu, kdybych četla nejradši pořád, jen ten čas krapet chybí. Přesto se snažím si každý den alespoň na chvilku knížku otevřít. 

Nalakování si nehtů

Ještě poměrně nedávno jsem měla období, kdy jsem si nehty nelakovala vůbec. Ale. Pro mě to je přesně ta chvilka, při které nedělám nic jiného kromě lakování nehtů a následného hodinového nicnedělání (a sledování Ulice) ze strachu, že si je někde rozryju. 

Naplánovaní si týden & Pořádek ve věcech

Už jsem si zvykla, že si vždycky najdu čas na to, abych si dala dokupy diář, to, co mě čeká, odškrtala si uběhlé dny, zařadila si všechny papíry do správných desek a pozjišťovala si, co všechno bych si měla načíst na další týden. Vím, že to jako úplnej relax nezní, ale mě uklidňuje, že si všechno dám takto do pořádku. 

Film

A čím lepším zakončit relax neděli, než puštěním si oblíbeného filmu. Já jsem si nedávno po delší době pustila dva z mých nejoblíbenějších filmů - He´s Just Not That Into You (Až tak moc tě nežere - ale český dabing úplně nedoporučuju) a Snídaňový klub.

Čaj
A co víc se k podzimu a zimě hodí než čaj?

A jak si užíváte tu svoji relax neděli vy?

♥

Víš, já jen že se v tom všem zas ztrácím.
V nás se ztrácím.

Já vím, že někde jsme spolu. V minulém životě. V tom budoucím. V paralelním s tím naším.

Chybíš mi.

Tak hrozně moc, že nevím, jak dlouho zvládnu dýchat za nás za oba. 

Vždycky jsem věřila v to, že tady pro nás na světě je ta jedna druhá polovina. 

Já ji našla.

A pak jsem ji ztratila. 

A s tím i kousek sebe.

Víš, já že si jen přeji žít v tom paralelním světě. 

Doufám, že se tam spolu smějeme všem našim chybám. 

Tomu, jak se míjíme.

A doufám, že tam někde jsi. Že ještě někde jsi. 

Že se nevytrácíš jako má vzpomínka na Tebe.. 

Tak moc mi chybíš.

Vlastně ne. 

Ta představa nás dvou mi chybí. 

Ale vím, že to tak mělo být.

Že my dva spolu nemůžeme být.

Víš, já jen že už mám plné zuby toho, jak tě všude hledám. 

Tvoje gesto, co udělal ten kluk v tramvaji.

Ty oči.

Ty děsně hnědý oči.

Ty, do kterých jsem se na první pohled zamilovala. 

Jsem bláhová, že?

Úplně vidím tvůj pohrdavý pohled.
Víš, já jen že už na tebe nemůžu pořád jen čekat.
Protože bych se nikdy nedočkala.
A ty to víš.
Líp než já.
Škoda, žes mi to neřekl rovnou.
Ale to nikdy nebyl tvůj styl.

Víš, já jen že nejsi tak dokonalý, jak ses mi zdál.

A je čas si říct to poslední sbohem.

Dokud ve mě zůstala ještě alespoň nějaká část mě, kterou si nezničil.
Víš, tak se měj.


 ♥