Kdyby mi někdo ještě před pár měsíci řekl, že do konce tohoto léta se mi podaří splnit si všechny svoje největší cestovatelské sny (článek tady), nejspíš bych se mu vysmála s tím, že to není možné. Ale možná opravdu platí, že když si něco moc přejete, splní se vám to. Já si vždycky přála cestovat, poznávat a objevovat nová místa, ale tak nějak nikdy k tomu nebyla ta správná konstalace hvězd. Až toto léto se sešlo všechno tak, jak zřejmě mělo a já měla to štěstí navštívit hned 7 evropských zemí. Neuvěřitelný. O všech předchozích cestách jste si už mohli přečíst a o té poslední vám něco málo napíšu právě teď.

S rodiči jsme našli zájezd s názvem Metropole nad Dunají zahrnující návštěvu Bratislavy, Budapeště a Vídně a jelikož jsme ve většině z těchto měst ještě nebyli, rozhodli jsme se jet.
Cenově nás nakonec zájezd vyšel na 3 200Kč/osoba s tím, že v ceně bylo 2x ubytování, 2x snídaně a 2x večeře, doprava rychlodí po Dunaji do Vídně + samozřejmě doprava autobusem, tudíž to cenově bylo více než přívětivé. 

Jeden celý den jsme strávili v Budapešti, která mě naprosto okouzila. Konečně jsem pochopila, proč toto léto tam tolik lidí zavítalo. Naši prohlídku jsme začali nad městem u Citadelli, odkud byl mimo jiné i nádherný výhled na celé město. Odtud jsme pokračovali přes Rybářskou baštu k Budínskému hradu, což je opravdu nádherný prostorný komplex a jako bonus je odtud opět krásný výhled na celé město. Pak už následovalo přemístění k budově parlamentu, což je snad ten nejkrásnější parlament na světě, procházka po břehu Dunaje a skrz město k Bazilice svatého Štěpána, kde jsme si zaplatili vstup na věž a díky tomu jsme měli už několikátý výhled na město, tentokrát zase z trošku jiného úhlu. Před bazilikou se zrovna konal i nějaký street festival plný stánků s jídlem a všemožnými dobrotami. Jediné, co mě mrzelo bylo, že jsem se nestihla projet na místním ruském kole, ale alespoň mám zas o důvod víc se tam vrátit. Tak snad příští léto.

Další den jsem začali prohlídkou Bratislavy, kam jsem se moc těšila, ale bohužel nám kompletně celý den propršelo, za celé léto tam prý takhle moc nepršelo jako když jsme tam byli my. Bohužel si tudíž z města téměř nic nepamatuju, celý můj den se proměnil v marnou snahu ukrýt se co nejvíc před deštěm, což se mi moc nepodařilo vzhledem k tomu, že moje Conversky suším snad doteď :D. Každopádně jsme naši dešťovou tour začali u Bratislavského hradu a od něj pokračovali dolů do centra města. Moje mamka byla i přes vytrvalý déšť z města nadšená a ráda by ho brzy navštívila znovu, tak třeba se k ní přidám a konečně si užiju Bratislavu bez deště. Ano, ten déšť byl šílený. Z Bratislavy jsme pak už jen jeli lodí do Vídně, kterou jsme obhlídli v suchu z autobusu a cestu domu jsem zasvětila marné snaze trošku se ohřát. Ale i tak jsem si výlet užila a jsem moc ráda, že jsme vyrazili. 

Navštívili jste některé z měst? Kam byste se chtěli podívat vy?

♥

Vždycky jsem patřila mezi ty lidi, kteří hromadí věci. Jednoduchá rovnice, čím víc věcí budu mít, tím budu bohatší, tím budu šťastnější. Dělalo mi problém se věcí zbavovat. Když už jsem je nechtěla mít ve svém pokoji, jednoduše jsem je dala do krabice a položila kamkoliv, kde bylo zrovna místo. A tak se moje věci ocitly v obýváku, u bráchy v pokoji, na chodbě, v ložnici, v komoře, v garáži a na půdě. Bohužel si nedělám srandu.
Horší to bylo s oblečením. Přeci jenom nechat ho v krabici v obýváku bylo moc i na mě. A tak jsem si dělala různé kopičky. Kopička nenosím to, ale na vyhození je to ještě moc hezký, do toho zhubnu, to si nechám na doma, to bych mohla prodat, to by se mi mohlo hodit na výlet do vesmíru, to si ještě nechám a uvidím, jestli si to vezmu na sebe a když ne, tak to příště už určitě vyřadím. Těch kopiček byla spousta a drtivá většina z nich se vrátila zpátky do skříně. Nakonec jsem skončila s narvanou skříní, ze které jsem nosila jen pár kousků a zbytek tvořily jen věci. Zbytečné hromady věcí. Z nějakého zvláštního důvodu bylo těžké se jich zbavit. Asi mě děsila to představa definitivnosti.

Ano, tohle je veškerý můj šatník na jaro, léto a podzim.

Postupem času ve mě narůstala panika. A není zbytečný mít paniku z takovýhle blbosti? Je. A tak nastal velký úklid. Ve skříni, v šuplících, pod postelí, v sobě samotné. Pořád v něm pokračuju, ale teď už jsem konečně v bodu, že když se kolem sebe rozhlédnu, jsem spokojená.
Výsledek? Uklizená skříň s oblíbenými kousky, které opravdu nosím a ozvěna v pokoji. Ticho a klid. Není jednoduchý dát věci pryč. Investovaly jste do nich čas, energii a peníze. Jsou Vaše. Nebo jste Vy v jejich vlastnictví? Asi to není úplně jednoduchá otázka, ale stojí za to se nad ní zamyslet.
A jak na takový úklid? Hlavně musíte chtít a ne se do toho nutit, protože je to zrovna teď trendy či co. Pokud jste ve fázi, že vám nakupování věcí dělá dobře, tak s chutí do toho. Pokud naopak těch věcí už máte plný zuby, je na čase se pustit do úklidu.
Na internetu najdete spoustu návodů na to, jak správně uklízet, jak probrat věci, jak si protřídit šatník. Řiďtě se ale hlavně svým instinktem. Pokud třeba už ani nevíte, že tu věc máte, je nejvyšší čas ji vyhodit. Pokud daný kousek z nějakého důvodu (a klidně i bezdůvodně) nenosíte, znovu byste si ho už nekoupili, pryč s ním.
Když se do toho už jednou pustíte, překonáte prvních pár vyhozených věcí, půjde to pak už samo. A jako bonus každý další úklid bude lehčí a lehčí. Není nad to, když každá věc má svoje místo.

 Zdroj

Co vy a úklid? Hromadíte věci?

P.S. Ode dneška má blog svojí vlastní doménu - www.anotherdominika.cz. Doufám, že všechno funguje a pokud by náhodou někde něco nešlo, dejte mi prosím vědět. Děkuju! ♥

♥

I když Německo nemám z domova moc daleko, nikdy jsem si k němu cestu nenašla. Párkrát jsem ho navštívila, ale nikdy to nebylo tak, že bych z něj byla nějaká extra unešená a musela se do něj vracet. Ale tohle léto se to změnilo. Hnedka po zkouškovém jsem navštívila kamarádku, která byla na Erasmu v Kolíně nad Rýnem a na začátku září jsem si splnila další z mých cestovatelských snů - Berlín ♥.
Jen ještě takové menší upozornění, nejsem ten typ blogerky, která má z cestování tisíce fotek, navštěvuje všechny fancy instagramový místa, aby potom o nich mohla psát tipy atd. Já jsem mnohem šťastnější, když si dané místo užiju po svém, svýma očima a nemusím se stresovat tím, jak to bude vypadat na fotce. Berte to spíš jako inspiraci co a jak a že cestovat jen tak random bez plánů je možný.

Kolín nad Rýnem
Do Kolína si můžete buďto zaletět, nebo jako já zvolit druhou možnost - autobus. Jela jsem FlixBusem z Florence, cesta je bez přestupu (pozor, u většiny jiných spojů je to i s přestupem), jede se cca 12 hodin přes noc. Maličko je děsivý, že autobus má v noci pár zastávek, kde vždy lidi vystupují a přistupují noví, ale dá se to v pohodě zvládnout, jen doporučuju s sebou špunty do uší. Cena cca 850 Kč/jedna cesta.
Ubytování jsem měla zadarmo u kamarádky, tak s ním vám moc neporadím, ale určitě neuděláte špatně, když prozkoumáte Airbnb.


I když jsem v Kolíně byla pár dnů, úplně jsme to nepojaly jako "musíme toho co nejvíc stihnout a vidět". Takže za mě spíš doporučuju chill u vody (na obou dvou březích Rýna je to boží), procházku po městě a posezení v parku. Určitě ale nemůžete minout Kolínský dóm (Katedrála sv. Petra), který je dominantou města a doporučuju i botanickou zahradu, která mi ani moc botanickou zahradu nepřipomínala, ale možná i proto se mi tam tak líbilo. Rozhodně si nenechte ujít ani návštěvu Muzea čokolády. A pokud máte radši nákupy, obchodů v centru naleznete spoustu, mezi nimi i Primark.


Berlín

A můj splněný sen. Tenhle výlet byl hodně random. Byla jsem s kamarádkou, bavily jsme se o cestování a jen tak z nás vypadlo, že bychom spolu mohly jet do Berlína. Pár dnů na to jsme objednaly ubytování a najednou jsme nevěřícně vyrážely vstříc dobrodružství. Jen tak, samy. Kdyby mi tohle někdo řekl ještě před pár měsíci, vysmála bych se mu, tohle nejsem já. A nebo sebe samu začínám konečně nacházet.
 

Cesta trvá 4,5 hodiny, jely jsme Student Agency a za cestu tam a zpět jsem zaplatila 950 Kč.
Ubytování jsme našly přes Airbnb. Byla to moje první zkušenost s Airbnb vůbec a měla jsem z toho všeho docela strach, ale nakonec to nemohlo být lepší. Měly jsme nádherný hipsta vzdušný byt samy pro sebe, absolutně jsem nechápala a nejradši bych se tam odstěhovala. Za tři noci jsem dala 1 600 Kč, byt byl cca 10 minutek U-Bahnem od Alexanderplatz. 

 
Vůbec jsem nečekala, že bychom Berlín mohly až tak v pohodě zvládnout. Ve všech těch linkách městské dopravy jsme se bez problémů zorientovaly a vždy na první pokus dojely tam, kam jsme chtěly. Něco podobného se mi nestává ani v Praze.
Naší tour po památkách jsmě začaly na Checkpoint Charlie, pokračovaly po stopách Berlínské zdi do Topography of Terror, dále na Postdamer Platz, Židovský památník od něj k Braniborské bráně a od ní procházkou přes Muzejní ostrov na Alexanderplatz. Druhý den jsme měly objednanou prohlídku kopule Říšského sněmu (pozor! objednávat se předem přes internetové stránky), pak jsme si zajely na zámek Charlottenburg, který je nádherný a patří k němu obrovská zahrada, kde byste klidně mohly strávit celý den a od Chatlottenburgu jsme jely na East Side Gallery, kterou jsem prostě nemohla vynechat. 

 

A i když se to nezdá, měly jsme spoustu času i na nakupování. Přímo na Alexanderplatz se nachází Primark, kde jsem udělala můj úplně nejmenší nákup v Primarku ever a jsem na sebe za to pyšná. Nákupní centrum jsem navštívily jedno a to Ring-Center Berlin, které bylo kousek od našeho bytu. Nemohly jsme vynechat ani sekáče, nejvíc jsme si zamilovaly Humana Secondhand, byly jsem rovnou ve dvou - jeden je přímo na Alexanderplatz a druhý na zastávce U-Bahnu Frankfurter Tor - tady je dokonce pětipatrový. Pokud byste chtěly navštívit více vintage secondhandy, hned dva najdete jednu zastávku metrem od Alexanderplatz (zastávka Weinmeisterstraße) - Pick'nWeight - Vintage Kilo Store a Made In Berlin. Spoustu obchodů najdete doslova na každém rohu, takže určitě je z čeho vybírat.
 

Mě celkově Berlín mile překvapil a moc se mi tam líbilo, doufám, že se tam co nejdřívě podívám znovu, přeci jen z Prahy to není zas tak daleko.




A jak to máte s Německem vy?

♥