První jarní (upršené) dny mi zpříjemnily dvě novinky od knižního nakladatelství Ocelot - psychologický thriller Kolektiv a detektivní příběh Podivný počátek. Za obě dvě knížky děkuju e-shopu Megaknihy.

Psychologický thriller, který vás jen tak nenechá, abyste ho zavřeli. Knížka vás udržuje v napětí, lehce se čte a bylo těžké ji odložit. Nejvíc mě šokoval konec, který jsem vůbec nečekala, ale má za mě palec nahoru. 
Na druhou stranu mi ale přijde, že šlo postavy i příběh propracovat mnohem víc, a to i na úkor délky knížky. Přijde mi, že autorka plně nevyužila potenciál. Chyběla mi větší propracovanost psychologie postav, detaily. Nebála bych se i víc rozvíjet osudy členek kolektivu. Na druhou stranu možná právě tím, že toto v knížce chybělo, tak měl román svižný děj.
Celkově bych knížku doporučila a vím, že si ji ráda přečtu znovu. Líbilo se mi, jak mě knížka udržovala v nejistotě, že jsem nevěděla, co se stane na další stránce. Pokud jste ale zvyklý na thrillery v pravém slova smyslu, nejspíš budete z knížky spíše zklamaní.

Když jsem si četla anotaci knihy, první reakce byla, že tato knížka není pro mě a její čtení by bylo ztrátou času. Zároveň se mi ale v hlavě objevil hlásek, který mi říkal, že by to mohla být ta kniha, po které bych sama třeba úplně nešáhla, ale když si ji přečtu, budu z ní úplně nadšená. 
A přesně taková kniha to byla.
Je mysteriózní, trošku trhlá a absurdní, ale dohromady funguje. Děj se neustále posouvá kupředu, nechybí překvapivé zvraty a i když za jiných okolností by některé věci byly na mě až moc, do Podivného počátku mi seděly. Veronica Speedwellová je obdivuhodná, důvtipná a nikdy se nevzdává. Moc mě bavila a spolu se Stokerem tvořili prapodivnou, ale soudržnou dvojici, které ani po dočtení knížky nebudete mít dost. 
Štěstí, že tato knižní série má více dílů.

Každá knížka je jiná, ale obě dvě mě bavily.
Pokud máte radši thrillery, knížku Kolektiv najdete TADY, detektivní román Podivný počátek si můžete koupit TU.

Co během jara čtete vy?

♥

Sama tomu tak úplně nevěřím, ale poměrně rychle se mi podařilo najít novou práci (o tom ale třeba někdy příště). S tímto novým impulzem jsem opět dostala chuť oblékat se do práce elegantněji, trošku víc na úrovni. I přes to,  že jsem si říkala, že si zkusím nějakou dobu na sebe nic nového nekupovat, nakonec jsem neodolala a pár nových kousků jsem si (nejen) do nové práce objednala.

Věci značky Camaieu ze Zootu
Na Zootu téměř nenakupuju, náhodou jsem tam ale našla pár kousků za skvělou cenu.
Tím prvním a vlastně i důvodem, proč jsem objednávku udělala, byly proužkované šaty. Zaujaly mě tím, že můžou působit jako klasické černo-bílé šaty, jsou ale asymetrické, proužky mají různé směry a tím mě baví.
Černý delší kardigan je kousek, který jsem v šatníku vůbec neměla. Líbí se mi, že je elegantní, zároveň ale pohodlný a zamilovala jsem si ozdobný detail na rukávu.

Svetřík a kabelka
Celkem jsem si oblíbila tenčí zajímavé svetříky k riflím, spolu s nimi tvoří pohodlnou kombinaci na celý den. Na svetru značky Only mě zaujala barevná kombinace, nedokázala jsem jí odolat. 
Primárně kvůli zádům nosím do práce batohy, ty se ale nehodí ke všemu. Ráda bych zkusila nosit více kabelky, větší jsem měla ale jen černou. Dlouho jsem hledala nějakou v jiné barvě. Tato hnědá mě okamžitě zaujala, je něčím jiná a má ideální velikost.

Svetřík Only 299 Kč, Kabelka Mohito 679 Kč

Věci z Vinted
Jelikož se mi kabelka z Mohita opravdu moc líbí, hledala jsem na Vinted, jestli bych tam nenašla nějakou podobnou. Pár dní jsem se pravidelně dívala, jaké kabelky od této značky tam přibyly a nakonec se na mě usmálo štěstí. Objevila jsem tam tuto nádhernou kabelku ve vínové barvě, jejíž cena byla 90 Kč. Jsem překvapená, že mi přišla ve skvělém stavu a možná je to i můj nejlepší úlovek právě z Vinted.
Dalším úlovkem z Vinted jsou úplně nové modré šaty. Dlouho jsem se na ně dívala a přemýšlela jsem nad nimi, až jsem si je nakonec rozhodla koupit.

Boty na jaro
Protřídila jsem si i boty a těch na jaro/léto mi zůstalo žalostně málo. Jako první ke mně putovaly hnědo-olivové sandálky, které jsem našla na Zalando Lounge. Jsou pohodlné, nádherné a úplně k mému šatníku pasují.
Už delší dobu jsem měla v hlavě, že bych si chtěla koupit černé mokasíny. Při zkoušení jsem ale měla pocit, že se ke mně nehodí a působím v nich nepřirozeně. Proto jsem nakonec šáhla po klasických balerínkách na kterých se mi ale moc líbí ozdobný prvek. Dokoupila jsem si do nich i vložky, díky kterým by boty měly být pohodlnější při celodenním nošení a chodidla by neměly po vyzutí zapáchat.

Koupili jste si už nějaký nový kousek na jaro? Taky jste měli chuť si do nové práce pořídit nové kousky?

♥

Jsem milovnicí a obdivovatelkou tetování. Líbí se mi a fascinuje mě. Ale nejsem typ člověka, co by se nechal potetovat bezmyšlenkovitě. A i když vím, co bych si chtěla nechat vytetovat, trvá, než se odhodlám. Proto uplynul už skoro rok, než jsem si nechala vytetovat něco dalšího, i když motiv jsem měla vymyšlený několik let.

Už před několika lety jsem na blog napsala, že citát We Can Be Heroes jednou skončí na mojí kůži. 
A ten den ke konci března konečně nastal.
Tyto čtyři slova jsou už několik let spojené s mým životem. Poprvé jsem na ně narazila možná už i více jak před deseti lety. Jedna slečna je měla vytetované na kůži na počest písničky Heroes od Davida Bowieho a já jimi byla naprosto fascinovaná. Zaposlouchala jsem se i do songu a od té doby mě písnička pronásleduje. Z ničeho nic začne hrát ve filmu, v obchodě, v tramvaji, čtu o ní v knížkách...
Neustále se mi někde připomíná a provází mě mým životem.
Uklidňuje mě.
Pro mě nejde ani tak o nějakou motivační frázi, ale spíš o všechny ty drobné vzpomínky, které se mi se slovy spojí. A o další nitě asociací. A o mých posledních letech života, které nebyly zrovna jednoduché a často jsem si tyto slova opakovala, abych vytrvala.
..a protože The Perks Of Being A Wallflower.

Zároveň jsem cítila, že bych chtěla mít na sobě i něco veskrze pozitivního. Něco, co by symbolizovalo lásku a harmonii. Něco, co by nemělo žádnou spojitost se špatnými obdobími. Něco, na co bych se podívala, uzemnilo mě to a vykouzlilo úsměv.
Decentní srdíčko odnikud nikam je přesně to, co odráží to, jaká jsem vevnitř. Klid, rozvahu, lásku. 
Symbolizuje mi to život.

Přijde mi celkem úsměvné, že jsem nikdy nechtěla mít tetování na rukách a teď jsou hned 3 z mých 4 tetování právě na ruce.
A obávám se, že nejsou ani poslední. 

Máte nějaká tetování? A pokud ne, uvažujete nad ním, případně co by to bylo?

♥