Čtvrt století

by - 19.7.20

A doufám, že moje pětadvacetileté já je šťastné. Doufám, že ses nenechala ničím odradit a šla si cestu do Santiago de Compostela. Taky doufám, že ses konečně pustila do učení norštiny a došla si dál než jen do druhé lekce. Věřím, že jsi to konečně přestala odkládat a tvé tělo ti už zdobí nějaké to tetování. A taky, že ti zas nehráblo, nenechala sis ostříhat vlasy a konečně sis nechala narůst dlouhé delší vlasy. Doufám, že tě ten týdenní kurz jógy nakopnul a ty ses začala pravidelně hýbat. A taky by bylo fajn, abys už konečně začala psát tu knížku, jejíchž námět už máš v hlavě. Ale ze všeho nejvíc doufám, že ti ubyly nějaké léky, že ses mohla v pohodě vrátit do školy, začít psát diplomku, že jsi šťastná, máš milujícího přítele a v rámci možností jsi zdravá.



Tímto jsem ukončila článek, který jsem napsala před rokem na moje narozeniny. O rok později tu sedím a znovu si ho čtu. Je zvláštní, kolik věcí se může za jeden rok změnit. Nemyslím ani tak ty vnější věci, ale spíš to, jak se cítím uvnitř, sama v sobě. Přesto, že jsem v článku psala, že jsem šťastná, necítila jsem to tak. Sice to svým způsobem byla pravda, ale spíš jsem měla pocit, že jsem jedno velké selhání, cítila jsem se hodně osamělá a vůbec jsem nevěděla, co bude dál. Nejlíp by moje tehdejší rozpoložení popsalo moje oblíbené slovíčko chaos. Byla jsem ztracená sama v sobě, ve svém životě. Ve všem jsem ztrácela smysl a nevěděla jsem, co udělat proto, abych se cítila lépe.
A tak jsem prostě jen přežívala a doufala, že bude líp.
A líp je.
Nedokážu určit ten moment, kdy jsem se začala cítit lépe. Mám pocit, že jsem postupovala den za dnem a doufala jsem, že to nějak zvládnu. Ale paradoxně mi nejvíc pomohla právě karanténa. Život se zastavil, konečně jsem měla pocit, že mi tam venku nic neuniká a já se mohla soustředit na to, jak vnímám samu sebe, co jsou moje myšlenky a co jsou věty, které jsem jen přejala jako pravdu, i když mi jen ubližovaly.  Je to těžká cesta probírat se tím vším zas od začátku, ale pro mě je to osvobozující. Pořád nejsem úplně OK, ale jen když si promítnu to, co jsem za poslední měsíc zvládla, co jsem si sama dokázala zařídit a co jsem všechno zažila, tak v tom všem vidím obrovský pokrok. 

Ale zpět k začátku článku. 
Když jsem před rokem psala moje přání pro nadcházející rok, netušila jsem, že mi moji cestu do Santiaga překazí celosvětová pandemie. Ještě v lednu jsem vybírala ty správné trekové boty a o pár týdnů později jsem děkovala, že mi žádné boty neseděly, jelikož bylo jasné, že letos do Santiaga nepůjdu. Norštinu jsem se stále učit nezačala, ale aspoň jsem trošku oprášila moje základy francouzštiny.  Tetování stále ještě nemám, ale aspoň už mám vybraného tatéra, jen ještě sebrat odvahu a objednat se. Nehráblo mi, nenechala jsem si ostříhat vlasy a jsou tak nejdelší za poslední roky. Jsem zvědavá, kam až dorostou. O pravidelném pohybu si můžu nechat jen zdát, ale rozhodně se hýbu mnohem více jak před rokem. Knížku jsem psát stále tak úplně nezačala, ale aspoň už mám ve Wordu napsaný její název. Jedny léky mi ubyly, do školy jsem se vrátila, diplomku pilně píšu a jsem nejšťastnější za poslední roky. 
Ale největším překvapením pro mě, že ten milující přítel, o kterém jsem před rokem jen marně snila, se opravdu objevil. 
Neuvěřitelný ♥.

To moje čtvrt století nebylo jednoduché a už vůbec ne ideální. Vlastně to byla několik let jen ponurá černá díra. Ale konečně jsem na světle a ve světě, který si začínám utvářet já sama. Tak nějak tuším, že jsem si opět vybrala tu nejtěžší cestu, ale taková já už asi jsem. Říká se přeci přes překážky ke hvězdám, že? A já už se na ty hvězdy moc těším.

Překvapivě stále netuším, co bude. Nevím, co bude za dva měsíce natož pak za rok. Vím, jak bych si přála, aby to ideálně bylo. Vím, jaká jsou ta moje přání pro nadcházející rok. 
Chci dopsat diplomku a úspěšně ji obhájit. Klidně za E, ale ať to zvládnu a mám to za sebou. 
Pokud dodělám školu, tak to pro mě bude znamenat i konec bydlení na kolejích a hledání si toho svého místa, kde bych chtěla bydlet. 
A zároveň to bude znamenat i hledání si práce. Dospělácký život se vším všudy. Jaj.
A tak nějak tuším, že mě život zas překvapí. A že spousta věcí bude úplně jinak. A že i kdybych si vytvořila plán toho, jak ten dospělácký život zvládnout, tak nakonec bude vše jinak.

Ale jsem v klidu. Vždyť mi je teprve pětadvacet. Není kam pospíchat.

myslím že môže byť
nie je to až tak zlé
myslím že môže byť
raz prídem určite viem
kam som nedošiel

A jak ten svůj věk vnímáte vy?

You May Also Like

26 komentářů

  1. Jsem ráda, že jsi se ve svém životě posunula. Že jsi šťastnější. Máš přítele, oprášila jsi francouzštinu a studuješ. Je to skvělé :) Já ti přeji, abys co nejrychleji našla tu odvahu na tetování. Já jich mám několik a nelituju :)
    Já svůj věk vnímám v pohodě. A to i přesto, že mám skoro o 3 roky mladšího přítele a většina mých přítel je mladších. Nevadí mi to. Jsem se svým věkem v míru. Je to totiž jen číslo. Číslo, které ukazuje, kolik dnů, týdnů, měsíců a let mám úspěšně za sebou a každý z těch roků mi něco dal :)

    Gabux | Poslední článek

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Děkuju ♥
      To máš pravdu.. já ten svůj věk vlastně taky vnímám jen jako číslo, na 25 se vůbec necítím ;)

      Smazat
  2. Ty jo, to je hodně procítěný článek. Mně je taky 25 let. Je to divný, přijdu si mladě, ale zároveň už docela staře. Jak se přibližuje ta třicítka, tak mě to trochu děsí. Je to takový... divný. Ale to je hlavně kvůli dítěti. Ještě, že se ten věk početí furt posouvá :DDD.

    Jinak toho přítele ti moc přeju (a trochu závidím). Jsem ráda, že jsi spokojená a přeju ti ať je to pořád tak super.

    Vypadá to, že teď to pro tebe bude jen a jen lepší. A já ti posílám hodně pozitivní energie, aby to tak skutečně bylo :).

    Verča ze Ztracena v Praze | BÉŽOVÝ OUTFIT S KAPKOU ČERNÉ + NEW IN | OUTFIT

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Mě děsí, že jsem blíž ke třicítce než k dvacítce :D Ale taky si přijdu mladší, než kolik mi je.. Ale když vidím, co všechno teď řeším a co mě tento rok ještě čeká, tak vím, že už tak mladá nejsem :D
      A děkuju ♥

      Smazat
  3. Dominiko, přeju dodatečně krásné narozeniny. Ať se v dalším roce života posouváš dál a jsi šťastná.
    Já jsem úplně jiná věková kategorie, ale vlastně jsem se svým věkem smířená (ono taky nic jiného nezbývá - čas měří všem stejně) a jen se snažím, abych duchem nebyla starší než tvrdí datum v kalendáři.
    Hezký den

    OdpovědětSmazat
  4. Dodatečně krásné narozeniny! 25 je super věk. Držím palce, aby se podařilo školu brzy doklepat a aby sis našla parádní práci v oboru, co tě bude naplňovat. Plány jsme museli kvůli koroně přehodnocovat všichni a do Santiaga se taky letos nevydám, ačkoliv jsem s tím ještě na jaře počítala. Snad už ale bude jen dobře. Láska a zdraví jsou stejně nejdůležitější. :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Děkuju ♥ To máš pravdu.. tak třeba se už ten příští rok každá z nás do Santiaga vydá :)

      Smazat
  5. Pětadvacet zní ještě fajn, taky mě to cca za půl roku čeká. :D Ale čtvrt století zní děsivě..:D
    Gratuluju hlavně k nalezení skvělého přítele a držím pěsti ať vyjde cesta do Santiaga. Já se kvůli pandemii nemůžu rozhodnout, jestli nezruším Erasmus v Portugalsku. Všechno je teď jinak než před půl rokem..
    Yane

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. To máš vlastně pravdu, to čtvrt století zní fakt hůř :D S tím Erasmem uvidíš, teď je ta situace fakt taková, že člověk neví, co bude ;)

      Smazat
  6. Pamatuji si tvůj článek z minulého roku a jsem ráda, že se ti plno věcí vydařilo :) Držím palce, ať najdeš nějaké hezké místečko k žití, obhájíš diplomku a hlavně ať jsi šťastná, to je nejdůležitější :)

    One Loving Girl

    OdpovědětSmazat
  7. Také přeji dodatečně všechno nejlepší <3 Nejdůležitější je opravdu to zdraví, ale tobě hrozně přeju, aby se ti splnily i ty ostatní přání <3 Tetování je super, žádného z mých nelituju, miluju je všechny. Možná ale proto, že mi připomínají milníky mého života :) Hlavně, ať jsi šťastná <3

    Pauline's Tiny World

    OdpovědětSmazat
  8. Úplně ti rozumím, já před rokem měla v sobě také neskutečný chaos... a věci kolikrát nevyjdou tak, jak si je člověk představuje, ale myslím si, že vše se děje z ěnjakého důvodu a je to vlastně správné. :) Přeji ti všechno nejlepší a at se máš stejně a více dobře jako teď! :)

    OdpovědětSmazat
  9. Moc krásně napsané, v některých větách jsem se úplně našla. Poslední roky cítím chaos, ale každým rokem je to trochu lepší, klidnější, postupně pracuji na tom, co mě baví a co chci, a i když to někdy nejde tak, jak si představuji, každý krok se počítá :)
    Přeji také vše nejlepší a další úspěšný rok!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Děkuju ♥ Mám pocit, jako kdyby si popisovala i moji cestu :)

      Smazat
  10. Mě bylo nedávno 22 a už si přijdu hrozně stará. Lidi v mém věku se už berou, mají děti, staví baráky... Hrůza :D Taky ještě studuju, ale už bydlím sama a zlatý mama hotel :D Když necháš ve dřenu nádobí, zůstane tam do druhého dne a nikdo ho neudělá. Jinak je super si pak po roce takhle přečíst starý článek a zjistit, co si člověk ze svých snů splnil :) Ať se máte s přítelem krásně ♥

    WantBeFitM

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Mám to úplně stejně :D Většina mých kamarádek už minimálně svatbu/dítě/hypotéku mají a já si pak připadám zvláštně :D Já tedy úplný mama hotel nemám už několik let, takže jsem zvyklá se o sebe starat, ale i tak se té úplné reality po vysoké děsím ;)
      Děkuju ♥

      Smazat
  11. Domi, krásné narozeniny! Jsem ráda, že i přesto, že ti nevyšly veškeré plány, jsi šťastná. Jak řekl Frankl, nezáleží na realitě života, ale spíše na tom, jaky postoj k nim zaujmeme. Bára z Brna :-)

    OdpovědětSmazat
  12. Jé moc pěkný věk, koukám že jsi kousek ode mne. Diplomku a školu určitě zvládneš :)
    Já si práci našla až po sedmi měsících, není to tedy práce o které sním, ale když není nic jiného musím se tu nějaký čas udržet zuby nehty...
    Ať se máš dobře :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Snad ano :D Hlavně, že nějakou práci máš a věřím tomu, že si najdeš cestu i k té tvojí vysněné práci :)

      Smazat
  13. Především dodatečně všechno nejlepší k narozeninám! <3 Hlavně hodně zdraví (psychického a fyzického) a hodně lásky (ta ti k tomu zdraví pak dopomůže ^^)
    Tyhle "srovnávací" články mám moc ráda, ani nevím, proč už je nepíšu. Jsou totiž vážně skvělé - jak na čtení, tak především pro autora samotného. Protože si uvědomíš, jak ses posunula. Nebo třeba ne. Prostě vidíš, co přesně se za těch 365 dní změnilo. Život ubíhá, ale ty to máš pod kontrolou. A jsem za tebe strašně moc šťastná, že se objevil ten milující přítel. <3

    Měj se krásně!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji! ♥ Vlastně mi i tento srovnávací článek pomohl utřídit si myšlenky a i když to bylo na jednu stranu těžké, tak jsem ráda, že jsem si takto zrekapitulovala život :)

      Smazat

Instagram