5 pozitivních poznatků z karantény

by - 10.4.20

I já už mám občas celé této situace plné zuby. Mám dokonce za sebou jeden tak šílenej mental breakdown, že jsem se z něho vzpamatovávala celý víkend. Je v pohodě v této době nebýt v pohodě. A je naprosto v pořádku, pokud nejste produktivní. Na druhou stranu je fajn, mít během dne nějaký program, úkoly, které byste chtěli splnit. I kdyby to byla naprostá maličkost typu zamést kuchyni. Myslím, že každý z nás objevuje nepoznané stránky sebe samého. Nikdy bych nevěřila, že jít do školy budu považovat za vrchol zábavy a že budu závidět lidem, kteří mají přednášky online. Ale je to situace, se kterou se musíme všichni poprat a najít si na ní ta svá pozitiva.
Tady je mých top 5 pozitiv, které si z karantény odnesu já.


Být introvert má svoje pozitiva.
Jsem introvert a většinu času jsem na tom shledávala spíše negativa než pozitiva. Ale kord teď během nouzového stavu poznávám, že je to vlastně super. Vystačíte si sami se sebou a dokážete se sami zabavit. Já navíc miluju ten pocit, že můžu být doma bez toho, aniž bych měla pocit, že bych měla být venku, když je tak hezky nebo že mi něco uniká, když sedím doma.

When you found out your normal daily lifestyle is called "quarantine".

Dokážu jít mezi lidi nenamalovaná. 
I když bych to asi úplně nepřiznala nahlas, tak bez namalování se bych pomalu nešla ani vynést smetí. Tím, že rouška zakrývá půlku obličeje, postupně jsem vzdala i nanášení řasenky, a tak jsem samu sebe přistihla v Kauflandu absolutně nenamalovanou s mastným obličejem po té, co jsem si na něj nanesla denní krém, vzala jsem si roušku a šla jsem. Navíc nejspíš i tím, že mojí pleť nezatěžuju make-upem, pravidelně ji čistím a starám se o ni, mám ji v nejlepším stavu za poslední roky. Make-up mi nechybí a v budoucnu ho budu určitě používat méně než doteď.

Telefonování není tak hrozné.
Já nerada telefonuju a ještě o něco více nerada mluvím po telefonu s někým cizím. Během karantény už jsem ale byla nucena mluvit po telefonu víckrát, než snad za celý minulý rok dohromady a s překvapením zjišťuju, že se to dá zvládat i bez toho šíleného panického strachu.
Překvapivě jsem se naučila i na e-maily odpovídat rychleji. 

Je ok jít na procházku sama.
Ve městě nemám problém jít na procházku sama, ale u nás na vesnici jsem vždycky měla pocit, že když půjdu sama a budu potkávat sousedy, tak budu vypadat jako outsider bez kamarádů. Ale díky nouzovému stavu tento svůj blok odbourávám a chození na procházky sama jsem si zamilovala. Utřídíte si myšlenky, nadýcháte se čerstvého vzduchu a věřte mi, nikdo se na Vás divně koukat nebude.

Chci se osamostatnit.
Jedním z mých největších strachů je, že kdybych dodělala vysokou, tak by mi nezbylo nic jiného, než si sbalit všechny věci a vrátit se domů k rodičům alespoň do té doby, než si seženu nějaké solidní zaměstnání a našetřím si peníze do začátku. I tím, že jsem teď delší čas doma s rodiči, mi čím dál tím víc dochází, že takhle žít nechci a že si potřebuju začít budovat to svoje už teď a nečekat na to, až (snad) dokončím vysokou.

A jaká pozitiva si odnese z karantény vy?

You May Also Like

48 komentářů

  1. To telefonování naprosto chápu. Já to úplně nesnáším, hlavně teda, když musím něco nutně řešit nebo se někam objednat. Zrovna včera jsem měla několika minutový hovor s jednou učitelkou, protože mi předávala info pro celou třídu, jelikož jsem jako jediná trochu víc odepisovala na maily a podobně, padlo to proto právě na mě 😂Ale zvládla jsem! Jinak jsem taky spíše introvert, ale přeci jen, jindy o téhle době plánuji výlety, pokecy s kamarády venku a podobně, ale letos se bez toho musím obejít.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Tak to mám za tebe velkou radost, že jsi to zvládla! :) Za normálních okolností bych taky plánovala se vidět s kamarádkou nebo nějaký ten výlet, ale zase kvůli tomu tak moc nesmutním, že to nejde, snažím se to brát tak, jak to je :)

      Smazat
  2. Moje poznatky ?
    Z kanceláře se mi pracuje líp než na home office. Vlastně nerada míchám práci a doma.
    Když můžu později vstávat (ušetřím skoro hodinu cesty do práce), tak chodím o to později spát, takže plánovaný efekt delšího spaní se nějak vytrácí.
    Uvařit a sníst oběd zabere doma víc času, než když na něj jdu do závodky.
    Pylová alergie je hnus a rouška to nevylepší

    Měj se pěkně

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Mrzí mě, že máš pylovou alergii, věřím, že kord teď na začátku jara to není nic příjemného. Snad to ale v rámci možností nějak zvládneš :)

      Smazat
  3. Už hneď prvý bod som presne ja :D Mám kamošov, ktorí sú extroverti a karanténa je pre nich hotové mučenie a väzenie; no ja nemám absolútne žiaden problém byť iba doma :D

    SIMPLY BERENICAFacebook PageREAD ABOUT "33 EASY ZERO WASTE SWAPS"

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Taky mi nevadí být jen doma :D Ale upřímně i přes to potřebuju jít sem tam aspoň na chvilku ven :)

      Smazat
  4. Mě také nevadí, že nejsem mezi lidmi, mám ráda klid :D Sice si občas doma lezeme na nervy, ale jinak jsem spokojená :D Nemusím nic řešit, stále někoho poslouchat a podobně. Sice mě mrzí, že se nemůžu třeba setkat s kamarádkou, co je z jiného města, protože se vidíme jen párkrát do roka, ale jinak je mi to jedno. Všechny mé kolegyně píšou jak už se těší až se všichni zase setkáme, ale mně to je nějak jedno :D
    U sebe vidím pozitivum, že mám víc času na věci, které mě baví jako pečení nebo čtení knih. Normálně během týdne za normálního provozu jsem ráda, když přečtu pár stran za týden a že aspoň o víkendu něco malého upeču.
    Také jsem začala mnohem víc uklízet, takže to tak často nevypadá u mě jako po výbuchu :D a dávám si dohromady fotky a recepty :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Taky si doma už občas lezeme na nervy, upřímně mi chybí, že se nemůžu sebrat a odjet aspoň na kolej do Brna :D Zároveň mě taky mrzí, že se nemůžu vidět s kamarádkami jiných měst, zrovna jedna kamarádka má od včerejška na týden doma štěňátko a hrozně mě mrzí, že ho neuvidím :(

      Smazat
  5. Upřímně mi nevadí že nejsem mezi lidmi, i když určití lidi mi chybí.
    Občas si doma lezeme převážně s tátou na nervy,ale jinak je to v cajku :D
    Více času naopak s nimi trávím a více peču a vařím než před karanténou.
    Stejně tak vidím pozitivní věc v tom že více času trávím také čtením nebo i procházkami na které moc jinak nemám čas.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jsem ráda, že sis taky na tomto stavu našla pozitiva :) Taky jsem si teď našla více času na čtení a je vlastně pro mě i takový únik z tohohle všeho :)

      Smazat
  6. Taky jsem introvert, takže mě karanténa taky nerozhodila. Procházky mám radši, když na ně jdu sama, nemusím nikomu přizpůsobovat chůzi, čekat na něj, vracet se dřív, protože už nemůže, nebo nemusím celou cestu mluvit :D Telefonování nezvládám i dál. A s líčením a pletí taky souhlasím, dneska jsem si po delší době ven udělala obočí a řasy, ale jinak chodím úplně nenamalovaná a pleť mi září <3 Navíc teď mám čas na věci, který bych jinak dělat nestíhala, i když mě baví. Takže já pozitiv vidím spoustu <3

    Pauline's Tiny World

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Tak to jsem moc ráda, že ti nevadí chodit na procházku sama :) Vlastně jsi na tom našla tolik pozitiv, které mě ani nenapadly :)

      Smazat
  7. Domčo, to je parádní článek. Po nekonečném moři času se konečně vyhrabávám ze svého psychického dna a vracím se k blogu. Strašně ráda, musím přiznat.
    Karanténa jako taková pro mě nebyla tak náročná - jen jsem se musela rozhodnout, jestli ji budu trávit doma s rodinou nebo v Německu s přítelem. Vybrala jsem si to druhé a jsem vlastně ráda, i když se mi někdy dost stýská po rodině a taky se cítím taková vyloučená, když mi posílají fotky, jak grilují na zahradě apod. :)
    Jinak těch pět bodů mám víceméně podobných. Tedy, jak co. Třeba s osamělými procházkami mám pořád problém. Ale víš co? Dneska se půjdu sama projít a nějak to překonám! Já se asi bojím, že sama nedojdu tak daleko nebo že budu až moc přemýšlet...
    Předevčírem jsem si po čtyřech týdnech umyla vlasy šamponem. Vždycky jsem takový experiment "nemytí vlasů" chtěla vyzkoušet, a jsem ráda, že jsem díky tomuhle mohla. :D

    Brzy se určitě dostanu i tvým starším článkům. Držím palce s osamostatňováním se a s udržováním se nad hladinou! :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Děkuju :) Moc mě mrzí, že tě psychika srazila ke dnu, ale věřím, že všechno má svůj důvod a bude zase líp, moc bych ti to přála ♥
      Držím palce, abys na procházku skutečně vyrazila :) S tím přemýšlením jsem se bála taky, vyřešila jsem to sluchátky a hudbou, ale už jsem dokonce zvládla jít jednou i bez nich :)

      Smazat
  8. Telefonování také bytostně nenávidím, ale tak to má celkem dost lidí. :D Jinak s make-upem také souhlasím, už 3 týdny jsem na sobě neměla ani řasenku - to se mi snad nestalo už mých 15 let. :D

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Taky se mi to nestalo už několik let :D A je to naprosto boží, hlavně dřív, když jsem šla třeba jen do obchodu, trvalo mi hodinu, než jsem se vypravila, teď za pět minut už můžu vyrazit :)

      Smazat
  9. Jsem také introvert, takže tento stav mi vlastně ani tolik nevadí, ale strašně mi vadí, že nemůžu cestovat.
    S make-upem jsme na tom podobně, nešla bych bez něj skoro ani se smetím, a to bydlíme na venkově, také se tedy učím chodit ven i bez toho, ale prozatím alespoň se slunečními brýlemi :D
    Plusovým bodem je samozřejmě čas na vše, na co bych normálně čas neměla, takže doháním resty, nemusím si vyčítat celodenní koukání na seriály a snahu najít si více času sama pro sebe :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Škoda, že kvůli dioptrickým brýlím nemůžu nosit ty sluneční, aspoň by nikdo neviděl moje kruhy pod očima :D

      Smazat
  10. To je skvělé! Já tedy například o procházkách sama se naučila uvažovat v pozitivním smyslu již dříve, ale mnoho lidí to nedokáže. Myslím, že ses naučila velmi podstatné věci, já sama asi se spíše naučila lépe organizovat den a především snídaně a režim ke spánku udržuji stejný, dříve se to vůbec nedělo. Takže spíše jen dolaďuji. :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Samotnou mě překvapuje, jak moc velký problém to pro někoho může být jít sám na procházku. Sama jsem s tím dost bojovala, ale není to nic hrozného :) Když potkám někoho, jak jde sám, tak mě ani nenapadne si myslet, že je nějaký divný, že jde bez nikoho, tak proč by si to měl někdo myslet o mně? ;)
      Já bych se ráda naučila organizovat si svůj den, minulý týden se mi to ještě dařilo, ale poslední dny mám obrovskou krizi, kdy dokážu jen sedět, poslouchat písničky a hrát jednu a tu samou hru dokola.. ale dneska se už cítím lépe, tak věřím, že si režim, který mi bude vyhovovat, opět najdu :)

      Smazat
  11. Domči, súhlasím že je ok, nebyť ok. Podla mňa výkyvy nálad máme všetci, ono chvílu sa to zdá byť super a snaží sa človek vyťažiť z tejto situácie čo najviac, ale dobre všetci vieme že to nieje celkom ok... ja som sa naučila si ešte viac užívať prírodu, a pochopila som že je to uuplne ok keď nemôžem cestovať tolko kolko by som chcela. A že nemusí byť všetko hneď teraz. :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Děkuju :) Já jsem se pořád snažila brát celou situaci pozitivně a s nadhledem, ale taky už to na mě dolehlo a poslední dny byly opravdu náročné, ale věřím, že bude opět lépe :)

      Smazat
  12. Tyto body s tebou úplně nesdílím. :) Od té doby,co jsem se vrátila do práce a je možnost vyrazit do přírody, celkem jsem si zvykla. :) Baví mě sport v přírodě a jsem ráda, že mám lidi, se kterými to jde a chodím do práce, což je na jednu stranu v této situaci riziko, na druhou stranu jsem za ní neuvěřitelně vděčná, už jsem potřebovala kontakt.

    Somethingbykate

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Je fajn, že můžeš stále chodit do práce a být tak v kontaktu s lidmi :) Chápu, že tím pádem riziko nákazy je větší, ale věřím, že se ti to vyhne obloukem a budeš v pořádku a zdravá :)

      Smazat
  13. haha s prvým bodom sa totálne stotožňujem, neustále bytie doma mi vlastne celkom vyhovuje. veľmi pekný blog!

    evasaaj.com

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Děkuju :) Mně už z toho začíná trochu hrabat, ale jinak je to vlastně fajn :)

      Smazat
  14. Introverti to teď mají v pohodě a je to pro nás blaho :D Já jsem se naučila především, že jsem si přestávala kousat kůžičky okolo nehtů. Vždy se zděsím toho, že se nakazím, tak jsem za to ráda.

    All about Candys life

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Tak to je super :) Je pravda, že dřív jsem měla neustále tendenci šahat si na obličej, ale díky této situaci jsem to vlastně omezila na minimum :)

      Smazat
  15. Můj člověk jsi! Já teda telefonování stále nesnáším, ale taky se už dobrý měsíc vůbec nijak nemaluji a naprosto super! :-D Doufám, že to se stěhováním nějak vyřešíš. Já sama se osamostatnila hned, jak to šlo - svoboda! :-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Že to nenamalování se je super? :D Já vůbec nechápu, jak jsem se před tím mohla každý den malovat :D Taky doufám, tu svobodu už potřebuju :)

      Smazat
  16. Pěkný článek :) Taky se mi konečně vyplatilo, že jsme introvert a jsem schopná přečkat týden zalezlá v brlohu pokud mám dost jídla, filmů a čtení :) Díky tomu jsem si i zvykla být samostatná a tak výletuju sama. Teď teda jen chodím na procházky :) Tak držím palce at ti vyjde tvé osamostatnění a a´t je to už brzy za námi :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Děkuju :) Jsem ráda, že se nám to introverství konečně vyplácí :)

      Smazat
  17. Odnesu si snad napsanou bakalářku, připravené otázky ke státnicím a spoustu nových vyzkoušených receptů :D Já teda nastěstí nikdy neměla problém se jít projít/projet na kole/proběhnout sama :) Ale telefonování do teď taky nesnáším :D

    WantBeFitM

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Tak to je super! :) Kéž bych mohla to samé říct o mojí diplomce.. je pořád ve svých začátcích, holt ostatních povinností do školy je pořád dost a na diplomku moc času nezbývá..

      Smazat
  18. Musím si také zkusit sepsat nějaké pozitivní věci .. třeba to trochu zlepší můj zatím stále převládající negativismus, který plyne hlavně ze zavřených hranic, za kterými mi zůstal přítel :/
    Závidím introvertům :D já jako mega extrovert trpím nedostatkem sociálního kontaktu :D naštěstí jsem se předevčírem vrátila po měsíci od rodičů zpět do Brna a chodím zase na brigádu, tak mám už svůj klid a trochu se do kontaktu s lidmi na recepci dostanu.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Já si budu muset sepsat nový seznam, ty poslední dny mě negativita úplně převálcovala :/ Mrzí mě, že tvůj přítel nemůže být s tebou, ale věřím, že to vydržíte a bude líp! :)

      Smazat
  19. Ahoj Domčo, já jsem taky intorvert, takže v tom změnu opravdu nevidím :D Jenom mi přijde, že je na čase začít si všeho vážit a nebrat to jako samozřejmost. Já kupříkladu navštěvuji svoje prarodiče pravidelně, ale bavili jsme se s kamarádkou, že je musí zajet rychle navštívit a když jsem se ptala proč, řekla mi, že se o ně bojí. Tak jsem jí řekla, že po téhle krizi za nimi musí jezdit častěji, protože nikdy nevíte co se stane. Je to zajímavé, jak to každý vnímá jinak. Někdo je zalezlý doma, ven ani nejde, někdo to bere na lehkou váhu a pak je tu zlatá střední cesta - lidé s rouškou, co si jdou nakoupit to nejnutnější, jdou na procházku někam mimo velký počet lidí, a jdou domů. A tak se chovám i já :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Taky se tak chovám :) Máš pravdu, že nikdy nevíme, co se stane.. mně tento rok zemřela babička a takhle zpětně lituju, že jsem si na ni nenašla čas častěji.. Jen je škoda, že kolikrát se musí něco stát, abychom si to teprve poté uvědomili.

      Smazat
  20. Na tvůj bod 5 jsem vlastně přišla už před nějakou dobou a karanténa mi to jen potvrzuje. Ve čtvrtek dokonce jedu na prohlídku bytu! Přesně jak píšeš. Jsme ve věku, kdy se musíme osamostatnit a bydlet u rodičů prostě nedělá dobrotu.
    Jo, je v pohodě být neproduktivní... Bylo by, kdyby to brali naši učitelé. Já jsem vždycky v pohodě, než musím dělat tu miliardu úkolů, která nám pořád přistává v mailu. Málo kdo ve škole bere ohledy na to, že se třeba necítíme dobře a snižuje nároky. Nutí mě to sedět nejmíň tři dny celé u úkolů a pak zbytek dnů v týdnu se tomu také věnovat, naštěstí už na tak dlouho. Nechápu proč, ale naprosto neskutečně to ze mě vysává život. Vyčerpává mě to mnohem víc, než kdyby se do školy chodilo. Ale dnes budu pekelně neproduktivní!

    Little Dreamer

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Tak to je super! :) Budu ti držet v osamostatňování se palce :)
      Taky mi to s tou školou tak přijde.. Mně se po chození do školy i stýská, určitě bych tam šla mnohem raději, než vypracovávat všechny ty práce.. Na druhou stranu, když už se člověk do toho pustí, tak je fajn, že aspoň přijde na jiné myšlenky :)

      Smazat
    2. Taky bych šla do školy, ani nevíš jak! :D nevěřím tomu, že jsem to řekla..:D

      Smazat
  21. Mě to taky nevadí, že jsem doma pořád sama :D Zatím je povětšinu času co dělat (až na pár krizí), což jsem fakt nečekala a jsem z toho nadšená. Ale až půjdu s kamarádkami ven, tak na to se samozřejmě taky těším... S těmi procházkami osamotě máš úplnou pravdu, nikdy jsem moc nechodila až teď, a jsem za to dost ráda...

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Taky až na pár krizí se dokážu vždycky zabavit :) Spíš mi přijde, že ty dny utíkají hrozně rychle a já nic nestíhám, i když pořád něco dělám :D

      Smazat
  22. "Je v pohodě v této době nebýt v pohodě" Tohle je tak geniálně shrnuté. Také jsme měla nedávno dost nepříjemný zážitek, kdy jsem musela odejít z procházky zpět domů, protože zkrátka a dobře... kolem bylo jaro, slunce svítilo, všechno kvetlo, foukal jemný vánek, ptáci zpívaly.. a já... měla roušku. Najednou jsem zjistila, že to prostě takhle nejde, že to nezvládnu, do očí se mi začaly hrnout slzy a já se během chvilky otočila na patě a šla domů.

    Jinak pravda. :) Taky chodím bez make-upu (což bych před tím ani náhodou neudělala) a telefonování přestává být trochu problém (byl, a jaký - někdy jsem se rozhodovala, že zavolám, třeba i půl hodiny) - nutí mě do toho ale i nová práce, takže to postupně zvládám lépe. Člověk zkrátka musí.

    Jinak. Moc pěkný článek. Díky za něj! :) Povzbudila jsi mě.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Tak to mě moc mrzí, že to na tebe takto zapůsobilo. Vlastně tvým pocitům rozumím, já naštěstí bydlím na vesnici, takže stačí dojít na konec a jsem v přírodě, kde pokud se zrovna nemíjím s někým jiným, roušku nemám. Ale hodně podobně to na mě působí v obchodech, snažím se chodit nakupovat jen jednou týdně a i tak mám vždycky tendenci z obchodu utéct..
      To jsem moc ráda, děkuju za komentář :)

      Smazat
    2. Vesnice je v takovém případě ideální. :) Máš velké štěstí! A obchody... no, to už je vůbec kapitola sama pro sebe. Ale co. Musíme to nějak přežít! A je super, že sis na tom ta pozitiva našla! :)

      Smazat
  23. Velmi pekný článok, niečo podobne chystám aj ja na blogu. Ja som zistila vela veci, napr že naozaj nie je nutné si umyvat vlasy každý den, lebo to som bola schopna robit vždy rano pred pracou - lebo milujem čerstvo umyte vlasy - ale ked som doma, si hovorim načo?!
    Ale jednou z najzásadnejšich veci čo som zistila, je že mi velmi chýba socializácia, a to som si vždy myslela, že som skor introvert. Rada by som šla znovu do práce - na homeoffice neviem až tak dobre pracovat... a chýbaju mi moji kolegovia, chýbaju mi kávičky s kamoškami, u rodičov som nebola už 2 mesiace... fakt som sama zo seba prekvapena, ako mi chýba ten kontakt s ludmi.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Děkuju :) Jak píšu v článku, i já jsem introvertka, ale čím je tohle období delší, tím víc mi taky chybí socializace, kontakt s lidmi.. Ale tento týden jsem se aspoň na chvilku viděla s kamarádkou, tak se cítím o trošku líp :) Snad už tohle období bude brzy za námi! :)

      Smazat

Instagram