Je v pohodě nebýt perfektní.

by - 9.7.19

Nedávno jsem si udělala s mamkou výlet na nákupy do Prahy. Po několika měsících jsem strávila celý den procházením obchodů a byl to zážitek, který ještě teď v sobě zpracovávám. 
Já už naštěstí nejsem ten typ člověka, který by trávil čas v obchodních centrech a odcházel z nich s taškami plných nových věcí. Vlastně jsem si tento rok ve fast fashion řetězci koupila jen dvě věci - z toho jednu právě teď s mamkou - šaty, které jsou přesně takové, jaké jsem měla vysněné. Přesto se mi v hlavě rozblikala pomyslná kontrolka, kterou následoval příliv myšlenek. Nemohla jsem se zbavit pocitu, že jsem ty šaty nutně k životu nepotřebovala, tak proč jsem si je kupovala a podpořila fast fashion řetězec. Možná si potřebuju sama před sebou ospravedlnit to, že to je v naprostém pořádku a úplný bojkot řetězců není tou nejsprávnější cestou. Nevím, proč jsem měla tendenci si kazit radost. Ale asi už na mě ten všude přítomný tlak na to, být ve všem perfektní, byl moc.
Upřímně jsem si ani neuvědomovala, že jsem schopná věci dovést až do takových extrémů. Místo, abych byla šťastná a vděčná, že jsem prožila takový krásný den bez toho, aby se mi v jeho průběhu udělalo špatně, tak jsem si zkazila veškerou radost a zaplnila samu sebe výčitkami. Pomalu jsem si dokázala vyčíst i to, že vůbec existuju a dýchám. Šílenost.


S mamkou jsme zavítaly i do těch dražších obchodů a jak už jsem byla v nakupovacím moodu, najednou se ve mně objevil pocit, že to chci. Všechno. Že chci být bohatá, abych si mohla koupit všechny ty značkové kabelky, věci od Calvina Kleina a Tommyho Hilfigera. Frustrovaně jsem se ptala mamky, jestli někdy budu bohatá. Najednou se ve mně usídlil pocit, že nemám nic, že si nic pořádného nemůžu dovolit a jednoduše že nejsem dost dobrá. Paradoxem je, že by mě nic z tohohle nenapadlo, kdybych nestrávila čas někde, kde si hrají na pozlátko štěstí. 
A pak jsem samu sebe viděla v odrazu skla tramvaje a jen si pomyslela, co to blbnu. Na sobě jsem měla mojí nejmilovanější sukni ze sekáče, nejpohodlnější boty taky ze sekáče a skvělou plátěnku od Dewii. Navíc kabelku, která zcela objektivně byla z lepšího materiálu než ty, které jsem viděla v obchodě. A tak mi zas a znovu došlo, že ten život je o něčem úplně jiném než o tom, kde nakupujete a jaké značky máte na sobě. Ještě ten týden před tímhle bylo mým highligtem to, že jsem si sama venku mohla koupit točenou zmrzlinu. Protože někdy je sakra těžký vůbec ráno vstát z postele.
Zároveň mi i došlo, že moje priority jsou asi někde úplně jinde. Mnohem radši budu šetřit každou korunu, abych se mohla znovu podívat do Norska, abych mohla cestovat a nebo třeba jen dělat radost ostatním. Dává mi to větší smysl, než hledat štěstí na dně tašek s novými věcmi. A bez váhání bych dala všechny peníze za to, aby si moje nemoci, diagnózy a léky sbalily všechny svoje saky paky do kufříku a odešly pryč.
Člověk toho k životu vlastně moc nepotřebuje. Klišé, ale čím dál tím víc si uvědomuju pravdivost těchto slov. A upřímně doufám, že obchodní centrum navštívím zase až za pár měsíců, nejlíp až příští rok.
A abych se vrátila zpátky na začátek. Svoje nové šaty miluju. Jsem neskutečně ráda, že můj šatník doslova a do písmene rozkvétá přímo před mýma očima. Aspoň na chvilku jsem sama v sobě zabednila všechny ty myšlenky o tom, že fast fashion podporovat nechci a dovolila jsem si mít radost. Doufám, že příště už svoje myšlenky nenechám zajít až do takových extrémů a půjdu si tou svojí zlatou střední cestou.

It's ok not to be perfect.

A jak na Vás působí obchodní centra?

You May Also Like

36 komentářů

  1. Tyhle pocity také znám a opravdu tě chápu! Když jsem doma, nemám sebemenší pocit nedostatku nějakého obečení.. jakmile se ale objevím třeba v Palladiu, kam jdu jen pro jídlo a najednou vidím všechny ty výlohy a poblázněné holky s igelitkami, začnu přemýšlet nad tím, co všechno bych vlastně chtěla, co nezbytně potřebuju a proč nemám víc peněz..
    Naštěstí jsem na to celkem zvyklá a přítel mě drží na uzdě, takže se stavíme v Dmku, pro jídlo a jdeme pryč. :D

    Tereza's journal

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jn, Palladko v tomhle vždycky bylo zlo :D Taky jsem tam chodila maximálně tak do Dm ;)

      Vymazat
  2. Já jsem z generace, která stála fronty na džíny v Tuzexu, ale stejně mne značky nikdy moc nebraly. Obchodní centra nemám moc ráda a moc tam nechodím - většinou cíleně do jednoho, max. dvou obchodů.
    A perfektní nejsem, i když by se mi to možná líbilo. Nicméně si žiju svůj neperfektní život a jsem celkem spokojená.

    OdpovědětVymazat
  3. Já si vždycky říkám, že absolutně nechápu, co všichni ty lidi kupují, že nosí tolik tašek. Já jsem v obchodních centrech poměrně často, ale většinou si jen projdu obchody, kouknu kde je co nového, dám si kafe a jedu domů s prázdnou, protože mě nic neuchvátí nebo mi to přijde drahé. Kolikrát se rozmýšlím i s tričkem za 350 korun a většinou si kupuji to, co nutně potřebuji třeba jako dnes kalhoty, protože moje staré dosloužily. Stejně pak střídám jen pár věcí stále dokola a nevadí mi, že to tričko stálo třeba jen 150 korun, hlavní je, že se v něm cítím dobře. A radši si koupím třeba tři levnější trička než jedno značkové v ceně třech tří levných, protože službu udělá naprosto stejnou

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky kolikrát nechápu, co v těch taškách lidi můžou pořád nosit :D Přesně jak píšeš, nejdůležitější je, aby se člověk v tom daném oblečení cítil dobře a nezáleží na tom, kolik co stálo :)

      Vymazat
  4. Do obchodních center chodím, jen když musím. :D Třeba teď v Mekáči si všímám, že být hubený není všechno. Ti lidi, co tam chodí, možná mají dobrou postavu, ale třeba zkažené zuby nebo jsou neslušní až hrůza. :D
    Díky za inspirující článek. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já děkuju za komentář :)) Já do Mekáče třeba vůbec nechodím, ale věřím tomu, že být hubený není všechno :)

      Vymazat
  5. Takový pocit nemám, nevím asi jsem zvláštní. Nejsem typ člověka, co by chtěl mít značkové oblečení. Velice ráda nakupuji v sekáči a i proto možná budeš nadšená z mého prvního článku :) at žijou sekáčové úlovky :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nejsi zvláštní, každý to vnímá jinak :)
      Tvůj článek už jsem četla, ať žijou sekáčové úlovky! ♥

      Vymazat
  6. Já jsem v obchodních centrech často, ale přiznám se, že většina mých návštěv je kvůli bezplatnému záchodu a ty ostatní návštěvy jsou kvůli Tescu na Andělu. Na sebe jsem si nekoupila něco už pěkně dlouho a to hlavně z toho důvodu, že jsem vypozorovala, že nakupuju oblečení hlavně tehdy, kdy jsem nejsmutnější. A teď mám zrovna to lepší období.

    Little Dreamer

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jéé, tak to jsem moc ráda, že máš teď lepší období ♥
      ...ale na Anděl už v podstatě chodím taky jen kvůli toaletám a Tescu :D

      Vymazat
  7. Zrovna dnes jsem měla dost podobný pocit frustrace. Jsme s přítelem celkem čerstvě přestěhovaní a musíme teď ze začátku šetřit, takže ten pocit, že nemám peníze jen pro svoji potřebu a blbůstky, je ještě silnější. No, byla jsem v nákupáku, abych nečekala na nádraží hodinu na vlak, a to, jak jsou obchody doslova přehlcené vším možným, to je neskutečně děsivý... Navíc když to člověka pohltí a najednou má pocit, že ty všechny věci hrozně potřebuje a pak je smutný, že si to nemůže dovolit. Je těžký si uvědomit, že jsou to většinou zbytečnosti a že ke štěstí stačí málo....a k životu taky:) Radši se obchodům vyhýbám :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem na tom podobně, taky se už obchodům snažím radši vyhýbat :) Upřímně mě taky až děsí, kolik věcí všude je :/

      Vymazat
  8. mám to podobne, tiež niekedy niečo chcem, a potom sa hnevám sama na seba, že som mohla ísť za to na výlet, alebo šetriť na niečo praktickejšie :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně, občas je těžký nepodlehnout a něco si nekoupit, i když by se ty peníze daly využít lépe :)

      Vymazat
  9. Měla jsem období kdy mě bavilo nakupovat nové oblečení a tak :) Te´d už však každou koupit zvažuji, jestli to vůbec unosím a jestli už doma nemám něco podobného. :)Jinak na značky a drahé kousky jsem nikdy nebyla :) Když to vypadá hezky, klidně si to koupím ze sekáče nebo od vietnamce :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Takové období jsem dřív taky měla :) Teď už nakupuju především v second handech, ale i tak se snažím nakupovat s rozmyslem :)

      Vymazat
  10. Já obchodní centra mám i docela ráda, pokud zrovna nesháním něco na poslední chvíli. Protože pak mám všech těch lidí dost, nejradši bych na všechny byla hrozně protivná a tak... Pokud mám ale fakt dobrý den a mám potřebu se odměnit, klidně někam zajdu. Je fakt, že čím dál tím více tíhnu ke slow fashion, pokud si ale koupím něco z profláknutých obchodů, nedělám si z toho hlavu. Každý dělá, co může:)
    THE WORLD BY MARIA

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně :) Já jsem dřív obchodní centra měla taky ráda, ale už mě to nějak přešlo :)

      Vymazat
  11. Já už taky nakupuju hrozně málo, vyloženě si jen koupím to, co potřebuju a staré kousky dávám potřebným, nemusím toho mít doma hromadu, když to nenosím :)
    MyGoldenMind

    OdpovědětVymazat
  12. Tak to je moc pěkný a povedený článek! :) Někdy se holt člověk nechá unést tou vlnou ostatních, že má pocit, že to vše taky potřebuje.. Ale je třeba si uvědomit, jaké věci jsou pro něj důležitější :)

    OdpovědětVymazat
  13. Na každého občas přijde slabší chvilka. Já mám asi štěstí, že jsem ke "značkovým" věcem nikdy netíhla, u nás doma se šilo a i já odjakživa preferuji poctivou ruční práci. Během školy jsem si na vytouženou na míru šitou sukni od švadleny šetřila i půl roku. Jedno OC mám u práce, tak tam občas zaběhnu, když potřebuji něco konkrétního, většinou lékárnu nebo papírnictví :D. "Na nákupy" chodíme se sestrou, ale málokdy si něco koupím. Vždyť ono je fajn jednou za čas projít obchody, podívat se, co frčí, zvlášť když si u toho můžeš popovídat s maminkou.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To máš pravdu, že je to občas fajn :) Jen já celkově ani na ty trendy moc nejsem, tak mě ani ty nákupy zas až tak neberou :D
      Ale je úplně super, že podporuješ ruční výrobu ♥

      Vymazat
  14. Tak nějak nevím, já jsem dnes po dloouhé době procházela kolem takových obchodů a viděla jsem tolik lidé, kteří přecházeli od jednoho obchodu k druhému, šla jsem kolem toho oblečení a upřímně mě to vůbec netankovalo. Nejen, že nemám ten styl, ale celkově to nepotřebuji. Nějak mě to vyloženě odradí. Mám to tak v hlavě. Nicméně kdybych měla opravdu vysněné šaty, tak nevidím problém. :) Taky jsem na poslední chvíli v dobu, kdy jsem něco nutně potřebovala, šla do takového řetězce. Sice je to už několik měsíců, ale šla. A koupila jednu věc a svět se nezbořil. :) Jsme lidé, ne roboti. A je super, že tu lidskost sdílíš!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju ♥ Mě věci v běžných řetězcích taky nechávají úplně chladnou, ale u těch drahých značek mě najednou přepadnul takovýto pocit.. ale jak píšeš, jsme lidi a ne roboti :)

      Vymazat
  15. Jojo, to je prostě ta konzumní společnost. Máme pocit, že potřebujeme všechno. A nejlíp co nejrychleji. Občas to takhle taky mam, ale naštěstí často nakupuju na sekáči a na Vinted. Ale občas mě to chytne a jdu si koupít levný croptopy do krámu. Ale nosim je furt, takže super😁.

    Verča ze Ztracena v Praze ║ LEVNÝ NUDE RTĚNKY Z DROGÉRIE? YES, PLEASE!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Souhlasím s tebou :)) Já taky často nakupuju v sekáči a myslím, že když si sem tam člověk koupí něco i v "normálním", tak se svět nezboří :)

      Vymazat
  16. Tiež som mala také obdobia, že na mňa v obchodoch pri pohľade na cenovky prichádzali podobné pocity. Ale je hlúposť sa kvôli tomu cítiť zle. Ako píšeš, sú dôležitejšie úplne iné veci a ja si myslím, že najlepšie investované peniaze sú práve do cestovania :) Inak bojkotovanie obchodov tiež podľa mňa nie je tá správna cesta - dôležité je nakupovať s rozumom a len, keď človek nové oblečenie potrebuje alebo si chce niečím sem-tam urobiť radosť. Inak šaty sú veľmi pekné!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju za krásný komentář :) Myslím, že si myšlenku mého článku krásně shrnula :)

      Vymazat
  17. Občas sama sebe přistihnu také při takových myšlenkách a je hrůza, jak člověk dokáže být zmanipulovaný dnešní dobou, i když v mém případě to je naštěstí jen chvilkové. Nadpis článku je jenom pravda! :)

    OdpovědětVymazat
  18. Zlatá střední cesta je vždy ta nejlepší, kéž bych se ji držela v mnohých věcech i já :)

    Somethingbykate

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nemusíš se jí držet ve všem, jak říká název článku - je v pohodě nebýt perfektní :)

      Vymazat

Instagram