A proč ty vlastně nikoho nemáš?

by - 28.7.19

Věřím, že ti z Vás, co jsou nějakou delší dobu single, tuhle otázku slýchávají dost často. Určitě častěji, než byste chtěli. Já tuhle otázku nesnáším. Život není jako romantický film, ve kterém během prvních scén poznáte lásku svého života. To, že s nikým nechodím, není jen moje volba. Rozhodně jsem si to takhle v mých představách nevysnila. A věřte mi, že každá další obdobná otázka bolí víc a víc. 
Jednou jsem při cestě vlakem měla přemýšlivou náladu a promítala jsem si všechny moje vztahy/nevztahy. Chtěla jsem znát odpověď na otázku. Chtěla jsem vědět, co mám na tu nepříjemnou otázku odpovídat. 
Překvapivě jsem přišla na odpověď. Je tak jednoduchá, že mě až zaskočila. Zároveň je šíleně těžké si to vůbec přiznat. Ani o tom nedokážu mluvit a jen doufám, že mi vypsání z toho pomůže. 
Já jsem totiž zamilovaná.
Jak prosté.
Potkala jsem někoho. A myslela jsem si, že tentokrát to bude jiný, že by to mohlo být jiný. Všechny ty řeči o tom pravém okamžiku, správném místě, o tom, že to přijde, až to budu nejmíň čekat, o správné konstalaci hvězd, karmě a všem ostatním najednou dávaly smysl. Všechno se spojilo do jedné chvíle a já naprosto podlehla iluzi, že tentokrát to vyjde. Ani já samu sebe jsem nedokázala předsvědčit o tom, že by to vyjít nemuselo. A to je už co říct.
Mohl to být začátek čehokoliv.
A byl to začátek konce.
A já to naprosto nechápu. Tentokrát fakt ne.

Tohle jsem napsala do článku na začátku roku 2017. A ani po dvou a půl letech nechápu. Mám pocit, jako kdybych byla zaseknutá v nějakém zvláštním meziprostoru, ve kterém neustále doufám, že spolu budeme. Doteď mám v živý paměti, jak jsem ho poprvé uviděla. Stačil jeden jediný pohled a já byla ztracená. Stačí zavřít oči a já jsem zpátky v tom okamžiku. Celý semestr týden co týden jsem si říkala, ať si nedělám zbytečný iluze, ale celou dobu jsem něco mezi námi cítila. Každý pohled, pozdrav, slovo... Říkala jsem si, že budu v pohodě. Skončí semestr, už se neuvidíme a přejde to. Možná by to byla pravda, nebýt poslední hodiny. Romantické vyznání před celou třídou. Klišé jak z amerického filmu. A já byla definitivně ztracená. Kdybych věděla, co bude následovat, nikdy bych na tu poslední hodinu nešla.
Celá tahle zkušenost mě zlomila. Rozlomila na malinké kousíčky, které se mi stále nedaří pospojovat dohromady. Ale je úleva si aspoň konečně nehrát na hrdinku a přiznat si to. A věřím tomu, že v tomhle zvláštním meziprostoru se nenacházím sama.

 Zdroj

Vlastně jsem možná celou tu dobu čekala, že přijde někdo, kdo ty rozbité kousky slepí dohromady. Ale vtip je v tom, že to můžu udělat jen já sama. Vím, že jednou přijde den, kdy se z něj stane jen vybledlá vzpomínka bez jasných obrysů. Vím, že jednou přijde ten, z nějž se nestane jen vybledlá vzpomínka. Ale v mém životě pro něj nebude místo, dokud si ten svůj zmatek ve mně neuzavřu. Jen to zatím tak moc bolí, že mu nedokážu odpustit. Vím, že jsem si tohle nezasloužila. A nejspíš už nikdy nebudu věřit nikomu, kdo mi řekne, že udělá všechno, co bude moc, abych byla šťastná.
Je zvláštní, jak moc dokážeme milovat ty, kteří si nezaslouží ani jednu láskyplnou myšlenku.



„Láska je vždycky složitá. Ale lidi pořád musejí milovat jeden druhého, drahoušku. Občas musíme mít zlomená srdce. To znamená, že jsme to aspoň zkusili."
Odpověděla jsem: „Naposledy jsem si zlomila srdce tak vážně, že to stále bolí. A mít zlomené srdce ještě dva roky potom, co celá ta love story skončila?"
„Drahoušku, já jsem z jižní Brazílie. Dokážu si uchovat zlomené srdce kvůli ženě, kterou jsem nikdy ani nepolíbil, třeba až deset let."
(Jíst, meditovat, milovat - Elizabeth Gilbertová)

A co Vaše zkušenosti? Také jste někdy byli zaseknutí v podobném zvláštním meziprostoru?

You May Also Like

51 komentářů

  1. Moc hezký článek!:) Věřím, že jednou se objeví někdo, kdo za to bude stát a přenesete se přes všechno:)

    OdpovědětVymazat
  2. I já jsem se jednou zasekla na podobném bodu a dokud člověk nesebere odvahu a nedojde mu, že to chce změnu, tak se prostě neposune. Hezky napsané a držím ti palce! :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju :) Já jsem ráda, že jsem se z toho mohla trošku vypsat, pomůže to člověku uvedomit si spoustu věcí :)

      Vymazat
  3. Hezky jsi to napsala. Bohužel jsem prošla také takovým bodem a snad už můžu říct, že od něj odcházím! Ale chce to sílu 😏

    OdpovědětVymazat
  4. Naprosto tě chápu. Já si něčím podobným prošla asi před rokem a půl. Jsou chvíle kdy to ještě pořád bolí. Když si však vezmu, jak jsem se za tu dobu posunula, zpětně jsem ráda za to, jak to dopadlo. Opravdu nechápu, proč si to děláme. Proč se musíme pořád zamilovávat do špatných lidí a komplikovat si tak životy. Ale tak možná lepší cítit bolest, než necítit nic..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem paradoxně taky ráda, že to dopadlo tak, jak to dopadlo.. Taky moc nemůžu přijít na to, proč se takhle dobrovolně trápit, ale holt si člověk nepomůže a musí si tím projít :)

      Vymazat
  5. Dominiko, byla. Já byla zamilovaná, on ne. Hledala jsem jinde, ale nebylo to ono. Můj příběh ale má zvláštní konec. Protože jsme měli stejný okruh kamarádů, vídali jsme se dál. A po pěti letech se něco zlomilo a najednou byl zamilovaný i on (a já ho pořá ještě chtěl). Roky ukázaly, že není úplně pan úžasný (ale já taky nejsem paní úžasná), nicméně zůstali jsme spolu. Už skoro 30 let spolu hledáme kompromisy

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tp je ktásný příběh, který (nejen) mě dává trošku naději na dobrý konec :)

      Vymazat
  6. Já byla zamilovaná, on ne .. ale nakonec to nějak vyprchalo, stejně bysme se k sobě nehodili a on je teď šťastný :) Nicméně mě nevadí být singl, mám dost starostí a prostě až toho pravého potkám, tak se to stane až to budu nejmíň čekat :)
    MyGoldenMind

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně vlastně taky nevadí být single, přesně, jak píšeš, sama mám svých starostí víc než dost.. Snažím se to brát stejně jako ty :)

      Vymazat
  7. S láskou je to komplikované, ale raz príde taká, čo bude krásne jednoduchá. Uvidíš. ;)

    Sabi z blogu Beautiful savage

    OdpovědětVymazat
  8. Myslím, že sa v takomto bode ocitlo už mnoho ľudí – a niekedy asi neostáva nič iné, ako ísť ďalej. Hlavne nevešaj hlavu, aj na teba niekde vonku čaká ten pravý ❤
    Veľmi pekný článok!
    SIMPLY BERENICA // Facebook Page // READ ABOUT "SVIEŽE RÁNO BY MUSK"

    OdpovědětVymazat
  9. Měla jsem něco podobného už před pár lety, ale když se o něm někdo s přátel občas zmíní, že v ním třeba mluvili a podobně, tak mám v sobě pořád takový zvláštní pocit..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ten zvláštní pocit bohužel znám až moc dobře, ale já mám aspoň to štěstí, že ho skoro nikdo z mých přátel neznal :)

      Vymazat
  10. Já jsem měla dřív hodně takových období, kdy jsem prostě o někom snila - třeba o jednom klukovi z vedlejší třídy. Ale bála jsem se odmítnutí, věděla jsem, že to asi není nikdo pro mě, takže jsem ho ani nezdravila. A pak to zmizelo, když jsem poznala svého přítele.

    Mrzí mě tvá negativní, respektive meziprostorová zkušenost, zároveň ale chápu, že přesně to ti může bránit v uvolnění se a navázání něčeho nového. A kecy o tom, že až přijde čas, přijde ten pravý, ty nikomu nepomohou. Člověk chce být teď a tady. Věřím ale, že to zvládneš a že se naučíš všechny, kdo se tak blbě zeptají, odpálkovat. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju! :) Byla úleva se z toho všeho alespoň vypsat a doufám, že i díky tomu se moje meziprostorová zkušenost stane jen vzpomínkou :)

      Vymazat
  11. Hezky a romantický popsané. 😊 Ty v tom litas, 😉 já mám 5 let přítele, bydlíme spolu a už to doufám nebudu měnit. Zkušenost z předešlého vztahu (3roky) mě poučila že co dáš se ti vrátí .. Tohle chci vážně napořád ❤️

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lítám v tom docela dost :D
      Věřím tomu, že napořád to bude! ♥

      Vymazat
  12. Tohle mě docela bolí číst, protože jsem momentálně v docela nebezpečné situaci - je tu osoba, s níž to vypadá nadějně a já bych vlastně moc chtěla, aby nám vztah vyšel, jenže nikdy to není tak jednoduché... Já se prostě bolí, že se něco děsně pokazí a zanechá mě to rozbitou na kousky...

    Chápu že a přeju to v životě jen to nejlepší! ♥️

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Držím palce, aby ti to vyšlo! :) A věř mi, je lepší to alespoň zkusit, než se předem bát toho, jak by to mohlo dopadnout..

      Vymazat
  13. Napriek tomu, že som vo vzťahu, Ti veľmi dobre rozumiem. Pred vyše dvomi rokmi som ukončila jeden veľmi intenzívny vzťah, ktorý ma roztrieštil na tie najdrobnejšie kúsky...Naozaj som myslela, že už sa znovu nepozviecham, obviňovala som život, za jeho nespravodlivosť, myslela som si, že on bol ten pravý...Nechápala som. A teraz už chápem. Vďaka nemu som pochopila, že chcem študovať psychológiu, našla som sa v nej. A pozliepala som sa odznova, postupne, aj keď to trvalo veľmi dlho. Navyše som zistila, že moja spriaznená duša je niekto, od koho by som to rozhodne nečakala, začali sme ako kamaráti (vlastne sme sa občas bavili aj počas môjho bývalého vzťahu) a napokon to postupne prišlo, aj keď som si dlho nebola istá, či do toho mám ísť. A teraz? Nemenila by som ho. Zároveň som však svojím spôsobom vďačná aj bývalému priateľovi, že mi ukázal kam chcem ísť a vlastne aj to, čo chcem a čo nechcem vo vzťahu. Že najprv si musím vážiť sama seba najmä ja a správať sa k sebe tak, ako chcem, aby sa ku mne správali iní :) Držím palce, verím, že to naozaj príde v ten pravý čas ♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tvůj příběh je krásný, jsem ráda, že sis ze svojí zkušenosti z předešlého vztahu vzala to nejlepší :) Ať si ve svém současném stavu už napořád šťastná a spokojená :)

      Vymazat
  14. Jej holka .. kdybych mohla spočítat, kolikrát už jsem takhle "zaseknutá" byla, tak by mi ani dvě ruce nestačily. Myslím, že tohle si prožila každá z nás. Ten pocit, že už se z toho nikdy nevyhrabeme, že nikdy nebudeme moct začít myslet na někoho jiného a že ho budeme mít v hlavě už pořád, ačkoliv si to vůbec nezaslouží a akorát se tím trápíme. Bude to znít jako totální klišé, které si slyšela a četla už asi milionkrát, ale vydrž. Pravděpodobně to není ten "pravý", protože kdyby jo, už byste spolu dávno nebyli zaseknutí. Fakt bych to nepsala, kdybych to sama neměla hned několikrát vyzkoušené, ale on to čas změní neboj. A když ne čas tak někdo, kdo přijde a aniž bys věděla jak, nahradí v tvé hlavě jeho místo a ty se sama budeš divit, kam se tenhle člověk poděl :)

    https://taukecana.blogspot.com/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju za tvůj komentář :) Máš pravdu, že kdyby to byl ten pravý, nejspíš bychom spolu už dávno byli.. Ale i když si to dokážu takhle racionálně odůvodnit, tak pořád nějaká část ve mně věří, že spolu budem..

      Vymazat
  15. Není kam spěchat :) věř mi a hlavně nehledej! Já furt hledala a jeden blbec vedle druhýho a když jsem vypěnila a naštvala se, tak jsem řekla, že do maturity nikoho nechci, ups ubehl měsíc a měla jsem. A to bylo dlooouho před maturitou a on si našel mě :) takže lepší si počkat než mít další hrst blbcu :D

    OdpovědětVymazat
  16. Když jsem byla taky delší dobu sama, taky se mě příbuzní pořád ptali, jestli už někoho mám. Když jsem otráveně řekla, že ne, tak mi stejně bylo řečeno, že mi nevěří a že určitě někoho mám a jen jim to nechci říct.
    Já byla jen zakoukaná do někoho, kdo mě bral jen jako kamarádku. A byl ke mě milý a já v tom pořád viděla něco, co tam není. A jak píšeš. Musela jsem se z toho sebrat sama a ne pořád čekat, že to udělá někdo jiný. Až když jsem začala mít ráda sama sebe, udělalo se mi o dost lépe a potkala jsem někoho, kdo o mou lásku stál.

    Little Dreamer

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jn, ten dovětek, že určitě někoho mám a jen jim to nechci říct, je snad ještě "lepší" než samotná otázka, jestli někoho mám.. občas to chce holt hodně trpělivost ;)

      Vymazat
    2. No to chce! přeji ti, ať ji máš :)

      Vymazat
  17. Tento článok ma chytil za srdce, je tak úprimný a silný aj keď trochu smutný, no pravdivý...

    OdpovědětVymazat
  18. Jsem sama přes dva roky a jsem s tím naprosto okey. Jasně, lidi kolem se ptají proč jsem sama nebo jestli jsem zamilovaná nebo o co mi jde. Na to mám jednoduchou odpověď. Já jsem ve vztahu sama se sebou a zatím jsem s tím takto spokojená. Zatím nepřišel nikdo, kdo by mě přesvědčil, že on za to stojí. Že toho člověka chci do svého života.

    Gabux | Poslední článek

    OdpovědětVymazat
  19. Přečetla jsem tvůj článek a pročetla i všechny komentáře a mám pocit, že my ženy jsme opravdu v tomhle skoro všechny stejné :)
    Věřím, že jednou se objeví někdo, kdo z Tebe bude stejně na větvi jako ty z něho a budete spolu šťastní.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky mi to tak přijde :) Ale je fajn vědět, že v tom nejsme samy :)

      Vymazat
  20. znám to, můj minulý vztah nebyl zdravý, já mladá on starší, já naivní on realista. celé roky jsem bloumala. Až jsem tu kapitolu musela uzavřít.

    lidi by se na tyto otázky neměli ptát.

    Jinak super hudba :)
    ALL ABOUT CANDYS LIFE

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky mi přijde, že lidi by s touto otázkou měli šetřit..
      ..a jestli se ti song líbí, tak si určitě poslechni i další písničky od Julie, dokáže spoustu věcí přesně vystihnout :)

      Vymazat
  21. Láska je komplikovaná. Občas chvíli trvá, než poznáme, kdo je ten pravý. I já měla přítele, s kterým jsem byla skoro rok, plánovala budoucnost a ehjle, rozešel se se mnou. No, můj svět se totálně zhroutil, ale bouchla jsem do stolu řekla stop a další ejhle! Opravdu jsem se poprvé skutečně zamilovala a to do (v té době) nejlepšího kamaráda, u kterého jsem pořád říkala, jak se mi nelíbí (a fakt v tu dobu nelíbil)... jenže jisté okolnosti a poznání změnily můj názor a já jsem nyní rok a půl totálně zamilovaná :-) Jo, osud námi umí zacloumat. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to ti moc přeju, že si šťastná a zamilovaná! ♥ Ať vám to vydrží už napořád :)

      Vymazat
  22. Blí mě to za tebe, když to čtu.. láska je občas fakt krutá a sama nechápu, jak se hlava může tak zamotat, věřit a prostě se stane něco zlého... nechápu.. ale vše má svůj důvod a věřím, že i tohle tě dovede někam, kde to nečekáš, ale bude to báječný! <3

    OdpovědětVymazat
  23. asai som niečo podobné nezažila, ale každopadne verím v to že keď človek nehladá a upustí to z hlavy, potom príde niečo, niekto :) držím palce

    OdpovědětVymazat
  24. Ten meziprostor, kdy člověk delší dobu doufá a neví, na čem je, je vždycky hrozně vysilující. Jednou ale přijde moment, kdy se to zlomí. Možná tomu budeš muset trochu napomoct, možná přijde někdo jiný, možná se dotyčný rozhoupá a padnete si po tom všem čekání kolem krku... Tak jen držím palce, ať je to co nejdříve. Velmi oceňuji tvoji upřímnost, o čekání je těžké psát.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju za krásný komentář! :) Ale musím říct, že po tom, co jsem tento článek napsala a vydala, tak se cítím mnohem líp :)

      Vymazat
  25. Mě se něco podobného naštěstí nikdy nestalo ale tuhle otázku jsem jako single také z celého srdce nesnášela :)

    Life by Angellyca

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to máš štěstí, že se ti tato zkušenost vyhla :)

      Vymazat

Instagram