Jedna z nejlepších zpráv v lednu byla, když mi přišel e-mail od Megaknih, že je k dispozici páté pokračování mé snad nejoblíbenější knižní série Strážce ztracených měst od Shannon Messenger. Jedná se o fantasy příběh z (nejen) elfího světa, kde nic není tak ideální, jak to na začátku vypadalo. 
Páté pokračování stejně jako ty předchozí vyšlo u knižního nakladatelství Ocelot a nese název Polaris. 
Pokud tuto knižní sérii ještě neznáte, tak na mém blogu si můžete o prvním dílu přečíst TADY, o druhém TADY, článek o třetím pokračování je TADY a o čtvrtém TADY.

Zaujala tato knižní série i Vás? 

♥

 Čím dál tím víc zjišťuju, že je pro mě naprosto zásadní, abych žila v prostředí, ve kterém se budu cítit dobře. Vím, že ne všechno jde hned, ale postupnými krůčky věřím, že toho jde dosáhnout. Z mých článků už jste asi pochopili, že v bytě, do kterého jsem se nastěhovala k příteli, moc spokojená nejsem. Zatím není v našich finančních možnostech, abychom si nakoupili nový pěkný nábytek, ale jsem ráda, že i díky blogu se mi daří pomalými krůčky pomocí doplňků a třídění věcí vytvářet prostor, ve kterém už tak úplně nechytám úzkost pokaždé, když se kolem sebe rozhlédnu. 
Zatímco v posledním článku byly obrazy z mého oblíbeného e-shopu Poster Store tou poslední tečkou, kterou jsem doladila celý prostor, v obýváku je to první impulz pro větší změnu.
První článek ve spolupráci s Poster Store najdete tady, ten druhý tady.

Tento e-shop mám ráda nejen pro vysokou kvalitu produktů, ale i pro rychlost dodání a pečlivost zabalení. Plakáty a rámečky jsem si objednala v sobotu a už v úterý jsem zásilku měla doma. Stejně tak jsem byla příjemně překvapená i ze zabalení balíčku, kdy mi plakáty přišly zabalené ještě zvlášť v krabici, aby se cestou nepomačkaly a krabice byla vyplněna plastovou výplní, aby se ani rámům nic nestalo.

Samotné rámečky jsou pak ještě chráněny z vnější i z vnitřní strany fólií, což je detail, který si při každém rozbalování užívám. Miluju, že vím, že akrylové sklo je úplně čisté.

Tentokrát jsem hned od začátku věděla, že nechci vymýšlet kombinace obrazů, ale chci tři velké obrazy vedle sebe. Nejlépe uklidňující motivy přírody, jen jsem si nebyla jistá, jestli by se moc nebylo, kdyby byly tři podobné obrazy vedle sebe, a proto jsem se rozhodla, dát doprostřed jen jednoduchý citát na bílém podkladu. Tentokrát jsem se vrátila zpátky k černým dřevěným rámům, které miluju pro jejich kvalitu a upřímně už ani žádné jiné rámy doma mít nechci. 
Moje první reakce na vybalené plakáty byla WOW, ihned jsem si je zamilovala a jsem nadšená, že i v takovémto velkém rozměru 70x100 cm jsou krásně ostré, kvalitní a prostě neskutečně nádherné. Láska na první pohled.

Obývák před:

Obývák po:

Z proměny jsem nadšená. Celý prostor obrazy prosvětlily, zmodernizovaly a je to takový první náhled toho, jak by místnost mohla vypadat a jaký má v sobě potenciál.

Do chodby nám ještě přibyl jeden obraz s motivem, na který jsem se na e-shopu pokaždé dívala. Líbí se mi, že se jedná o abstrakci, jen linie, které jsou ale neskutečně výmluvné. Miluju tu symboliku, kterou jsem si v obrazu našla a jsem ráda, že ji budu mít každý den na očích.

Pokud i vy byste si chtěli podobně vyzdobit byt, mám pro Vás slevový kód na 45% při zadání kódu DMNK45.
Slevový kód platí na všechny plakáty od 23.1. do 1.2.2022. Kód neplatí pro kategorii Kolekce umělců a na rámečky.

Jak se Vám můj výběr líbí tentokrát? Taky máte obrazy v obýváku?

♥

Právě teď bych potřebovalo návod na to, co dělat, když se Vám svět absolutně zbortí přímo pod Vašima nohama a vy na to vůbec nejste připravení. Viděla jsem to ve filmech, četla v knížkách, googlovala jsem si, co dělat a přesto nevím. Nikdy jsem si nemyslela, že by se něco podobného mohlo stát mně. Já vlastně ani nevěřila, že by se to v reálném životě vůbec dělo.
Zkombinujte si nejhorší noční můru, všechna ta klišé z filmu, kdy zjistíte, že ten, koho milujete není tím, za koho se vydává, všechny ty příběhy z knížek, kdy se z kladných hrdinů stanou záporáci, znásobte si to tisícem a zjistíte, jak se zhruba cítím. Představte si záběr na tu holku, co se dozví pravdu, jak ubrečená leží v posteli a jen se chytá stébélek naděje, aby nemusela přijmout tu hroznou pravdu. 
Ta holka jsem já.
Zklamal mě člověk, ke kterému jsem měla stoprocentní důvěru, se kterým jsem sdílela život, říkala jsem mu všechno a myslela jsem si, že ho znám. S klidným svědomím bych mu řekla před oltářem ano.
A teď jsem o všechno přišla. Strašně moc si přeju, aby tahle noční můra skončila. Aby to nebyla pravda. Aby bylo všechno jako dřív. Ale jsou to jen planá přání, která zmizí v prostoru.
Stébla naděje se lámou a s nimi jsem se zlomila i já. 

Zdroj

 Už jsou to dva týdny, co se mi zbortil svět. Nechci být přehnaně dramatická, nepotřebuji lítost, ani dobré rady. Potřebuji čas, abych to vše nějak zpracovala. Logická a nejspíš i správná reakce by byla sbalit si věci a odejít. Ale problém je, že já to tak necítím. Ještě jsem nedošla do tohoto bodu a ani nevím, jestli někdy vůbec dojdu. Kdybych vztah ukončila, udělala bych to teď pro to, abych udělala „správnou věc", abych mohla všem okolo říct, že je konec, oni mě poplácali po rameni a pochválili mě. Udělala bych to pro to, abych potěšila jiné, ne samu sebe. Abych byla ta hodná holka, která dělá všechno tak, jak má. 

Ale problém je, že už nechci být tou hodnou holkou. Chci se umět postavit sama za sebe, nastavit si hranice a zjistit, co jsem ochotná druhým dovolit a co už ne. Myslela jsem si, že jsem zlomená, ale čím víc času uplynulo, tím víc se probouzí moje vnitřní síla. Hledám si cestu zpátky sama k sobě a přemýšlím, co si z celé této situace můžu vzít já. Co mi chce říct a ukázat. 
O mně, o něm, o ostatních. 
Nejsem připravená dát všemu sbohem.
Nejsem připravená odpustit.
A je to tak v pořádku.
V životě jsou věci, na které se nejde předem připravit. Které se dějí nezávisle na nás. Které nás potkávají, aby nám daly další životní lekci a ukázaly nám, na čem opravdu záleží. A taky to, na čem nemá cenu lpět a čeho nemá smysl se za každou cenu držet.
A možná se mýlím a celé tyhle turbulence jsou úplně o něčem jiném.
Důležité ale je, že my to dokážeme.
Že my to zlé překonáme.
Že my z té postele každé ráno vstaneme, vztyčíme hlavu, nasadíme úsměv a vykročíme světu vstříc s nadějí, že už brzy ten úsměv bude opravdový.

♥

Na začátku roku jsem ani moc nevěřila, že bych zvládla po celý rok vydávat články s knížkami, které jsem přečetla. Poslední dva měsíce roku 2021 jsou za námi a já vydávám tu poslední kapitolu za listopad a prosinec. 

Umění být zdráv | Jan Vojáček
Knížka, která mi přišla do ruky v ten správný čas. Inspirativní kniha o jiném, komplexnějším pohledu na zdraví. Myšlenky pana Vojáčka mi jsou blízké a našla jsem se v nich. Nedávno vyšel druhý díl, který jsem dostala k Vánocům a nemůžu se dočkat, až se do knihy pustím. 

Já jsem úžasná | Petra Eatjuicy Halušková
Knížka, která k vám promlouvá. Je psaná v ich formě, čili to, co čtete, si zároveň v první osobě promítáte i do svého vědomí. Líbilo se mi, že se knížka dotýkala mnoho témat, která jsou pro mě osobně důležité a chtěla bych na nich zapracovat. Doporučuju ale číst knížku pomaleji, nebo by se vám mohlo stát to, co mě, že se vám až moc pozitivní a nadšený tón trošku zprotiví.

Nespatřeni (Strážce ztracených měst 4) | Shannon Messenger
O této knížce jsem psala samostatný článek, který najdete tady. 

Temné cesty | Chevy Stevens
Další knížka, která si zasloužila samostatný článek. Pro jeho přečtení klepněte sem.

Manželé odvedle | Shari Lapena
Thriller, o kterém už spoustu z vás určitě slyšelo. Kniha se stala bestsellerem, čemuž se vůbec nedivím. Je skvělá, plná zvratů a když už si myslíte, že víte, jak se to stalo, o pár stránek dál zjistíte, že vlastně nevíte vůbec nic. Manželé odvedle můžu jedině doporučit, nebudete zklamaní.

Někdo cizí v domě | Shari Lapena
Poslední kniha, kterou jsem v uplynulém roce přečetla, je thriller od stejné autorky jako ten předchozí. I v tomto bylo plno nečekaných zvratů, ale oproti Manželům odvedle jich bylo méně a kniha byla slabší. I tak ale kniha za přečtení stojí a bude vás bavit.

Dohromady jsem za celý rok přečetla 34 knih, což znamená, že jsem každý měsíc přečetla necelé tři knížky. Myslím si, že to vůbec není špatné skóre.

A co jste za poslední dva měsíce roku 2021 přečetli vy? Kolik knížek přečtete za měsíc?

♥

Temné cesty je druhým thrillerem, který jsem od autorky Chevy Stevens přečetla.  O tom prvním - Nenechám tě odejít, si můžete přečíst tady. Doteď si vzpomínám, jak jsem se od knížky nemohla odtrhnout, proto jsem byla nadšená, když mi přišla od megaknih.cz nabídka, jestli bych si nechtěla i tuto knižní novinku od nakladatelství Ocelot přečíst.

Kniha je vyprávěná ze dvou pohledů - zhruba první půlka z pohledu Hailey a zbylá z pohledu Beth. Hailey je mladá dívka, která po smrti otce žije u své tety a jejího manžela, který ale není jen tím vzorným policistou, za jakého se vydává. Postupně začne Hailey ze života vytvářet peklo, a tak se Hailey rozhodne utéct do hor alespoň do té doby, než bude plnoletá. Shodou náhod ale při útěku za sebou zanechá stopy, díky kterým to vypadá, že se stala další obětí silničního vraha.
Po jejím zmizením se ale skutečnou objetí stala Amber, její přítelkyně, kterou Hailey sama najde. Po několika měsících se do městečka vypravuje Beth, sestra Amber, aby sama pátrala po tom, se její sestře stalo. A je to právě ona, kdo se má stát další obětí silničního vraha..

Já ještě jednou moc děkuji Megaknihám, kde si i knižní novinku Temné cesty od Chevy Stevens můžete pořídit. Knížku najdete TADY v sekci Thrillery.

Slyšeli jste už o této knize? Čtete rádi thrillery?

♥

P.S. Všechno nejlepší do nového roku ♥.