Jednoduchá otázka na začátek, vzpomínáte si na to, když jste objevili první "opravdovější" blogy? Čí blog to byl? Pro mě to byl blog holek z ACOS a pak Marti z The Blondieverse. 

Mám pocit, že právě s druhou jmenovanou jsem prožila tak nějak všechno - od no name holky, přes období berukaždouspolupráci po teniskové/podpatkové období až do toho dnešního, toho nejlepšího, Martinkovského.

A právě v tomto období napsala knížku. Hned, jakmile jsem si poprvé na instagramu přečetla, že ji vydá, věděla jsem, že jeden výtisk bude můj. Po pár dnech mi přišel balíček a já ho s největší opatrností rozbalovala.

Vždycky jsem přemýšlela nad tím, co se stane, až mi někdo z lidí, koho znám osobně, přijde na to, že mám tenhle blog. Nikdy jsem na odpověď nepřišla.
Za celých 14 měsíců jsem o blogu řekla jednomu jedinému člověku, se kterým už teď paradoxně nejsem v kontaktu. Stále mi přijde zvláštní, že bych se jen tak s někým bavila a řekla mu, že mám blog. A místo toho mi to začínají říkat ostatní. Že si ho čtou, že je baví, že je to super. Mělo by mě to hřát u srdce. Já panikařím, klopím oči, červenám se a nejradši bych celý blog popřela, přišla domů a blog smazala. Už jsem takhle jednou zpanikařila a celý blog po příchodu domů smazala. Nechci to udělat znovu, ne teď. 
Vím, že k tomu nemám žádný důvod a nemám se za co stydět.
Jen se absolutně necítím jako blogerka.

Jedna z nejvíc opomíjených rubrik tady na blogu - ta s tipy na knížky. Nebojte. Nejsem si jistá, kdy tento článek vydám, každopádně už teď mám dva články o knížkách hotové a další přibudou. 

Eleanor & Park | Rainbow Rowell

O této knížce psala Markétka už v prosinci. A od té doby ji neustále nosím v hlavě s tím, že si ji musím přečíst. A konečně jsem se k ní dostala. Byla neuvěřitelná, úchvatná, dechberoucí a vůbec jsem se od ní nemohla odtrhnout.
Přečtěte si jí. Povinně. Všichni.

Vždycky jsem záviděla ostatním, kteří měli nějaký ten svůj koníček, který milovali, kterému se věnovali a který je naplňoval.
A já jsem konečně našla ten svůj.
Blogování.
Miluju čtení vašich článků, odpovídání na komentáře a připravování dalších článků. Už je to součástí mě a nedovedu si představit, že bych blog neměla. Jasně, jsou dny, kdy se mi nic nechce a blog vynechávám, ale pokaždé, když se do blogu ponořím, ztrácím pojem o čase a jediné, co vím, je, že jsem šťastná.
Nikdy mě nic víc nenaplňovalo.
A za to Vám patří jedno nekonečně velké DĚKUJU!
Asi nikdy nedokážu přesně popsat (to ale neznamená, že se o to stále nebudu pokoušet), jak neskutečně šťastná za tohle všechno jsem.
Každá jedna z vás jste úžasná milá osůbka, která mi přirostla k srdci a neskutečně moc si jí vážím. Ať se bude dít cokoliv, nezapomeňte, že nejste samy a alespoň pro jednoho člověka jste vyjímečnými. Nezapomínejte na to.

♥

Ale zpátky k letní giveaway.

Oproti všem plánům tu chvilku nebyl žádný článek a veškerá moje aktivita se snížila na naprosté minimum. I přesto, že je léto, tak jsem onemocněla a nějak jsem na nic neměla náladu.
Dneska tu měla být giveaway, ale ze zvědavosti jsem se mrkla na článek, který vyšel přesně před rokem a zatoužila napsat něco jiného.
Dneska mi je totiž 21.