Karanténa číslo 2 aneb chaos na druhou.
Asi jako většina z Vás trávím i já většinu času doma. Vlastně by se zdálo, že by všechno mohlo být v pořádku. Mám čas psát diplomku, mám spoustu času na generální úklid, na zkoušení nových receptů, na blog a na hledání práce.
Realita mých dní je ale poněkud jiná.
Abych byla upřímná, tak mám pocit, že se plácám od ničeho k ničemu. Trvá mi klidně celý den, než se k něčemu dokopu, a tak i ta nejjednodušší činnost, kterou bych běžně měla hotovou během pár minut, mi zabere klidně i několik hodin.
Nedostatek energie, chuti cokoliv dělat a koncentrace dokončit něco do konce.
Nic moc.
Vracím se v myšlenkách k jaru, kdy jsme byli v podobné situaci, jen s tím rozdílem, že nás čekali slunečné dny a s tou myšlenkou se s celou situací smiřovalo lépe. Teď je to jiné, ale s klidným svědomím bych mohla sem jen vložit článek z dubna. Vypadá to, že něco přeci jen zůstává stejné.
Tam venku, tam za hranicemi, tam uvnitř mě.
Vlastně ani neodkážu určit, jestli jsem, nebo nejsem OK.
Řekla bych, že jsem. Dokud nedostanu záchvat úzkosti z toho, že musím psát diplomku. Dokud neotevřu blogger a necítím tu prázdnotu, kdy nevím, co vlastně napsat. Dokud opět nezačnu hypnotizovat mobil a čekat, kdy mi mamka zavolá, jak jí dneska je. Dokud si nechci na sebe vzít ty rifle, co jsem si koupila tři měsíce zpátky a nezjistím, že jsem opět přibrala. A dokud mě opět nepřemůžou vzpomínky na babičku a já nezačnu zas a znovu plakat nad tím, co se stalo.
A tak se snažím každý jeden den udělat přesně to, na co se cítím a na co mám energii. Snažím se víc usmívat než mračit. Nakupuji vánoční dárky on-line a mám ze sebe neskutečnou radost, že jsem se konečně po těch několika letech poučila a nenechávám dárky na poslední chvíli. Venčím Dixinku a užívám si, že se mi splnilo moje dlouholeté přání mít pejska. Zkoušíme s přítelem nové recepty a radujeme se, že se zatím všechno dalo jíst. Snažím se dát tím mým dnům nějaký řád, aby se nestávalo, že odpoledne sedím u stolu, koukám do zdi a jsem na sebe naštvaná, že jsem opět nic nestihla.
Myslím si, že tyhle časy jsou těžké pro každého z nás. I když nejspíš pro každého jinak. A tak nám všem přeju, abychom to ve zdraví zvládli a neztráceli naději, že bude líp.
Budu moc ráda, když mi do komentářů dáte vědět, jak celé tohle období zvládáte vy.
Držme se.
♥
80 komentářů
Já si teď čas doma užívám... ačkoliv vlastně skoro nic nedělám a trochu mě to štve, ale zároveň jsem ráda. Konečně si pořádně odpočinu od práce :-) Mně zrovna dneska umřel dědeček...covid. Jsou to těžká období, ale je to život. Teď se má dobře a ochraňuje mě. :) Tak na lepší zítřky. A nějaká ta kila navíc? Jsi krásná i s nimi. :-)
OdpovědětSmazatTo mě moc mrzí, upřímnou soustrast Jani :(
SmazatDomi, držím palce, abyste tato divná paralýza brzy odezněla. Taky mě to občas přepadá, na jaře i teď když jsem byla během covidové izolace dva týdny doma bez možnosti se s kýmkoliv vidět nebo i jenom jít na nákup. Myslím, že je to celkem normální, zvlášť teď v kombinaci s podzimními splíny. Odpočívej, lenoš a zkus si to aspoň trochu zpříjemnit. :)
OdpovědětSmazatDěkuju ♥
SmazatAhoj, já to mám trochu jinak. Mám distanční výuku, takže většinu času trávím u počítače. Když nedělám přípravy nebo rovnou neučím, tak spoustu času trávím opravováním komunikací se žáky a celkově byrokracií. Sama to zvládám dobře, ale je to asi taky tím, že v mém nejbližším okolí nikdo nemocný není. Jinak si dělám docela starosti, jak to zvládnou maturanti, o ty se fakt bojím.
OdpovědětSmazatHanka z ciculka.cz
To chápu, že to máš úplně jinak jak já.. Snad to všichni žáci a hlavně maturanti zvládnou :)
SmazatJá jsem doma na HO a trochu s tím bojuji - jednak mám pocit, že je práce víc, na dálku se mi trochu hůř organizují podřízení a navíc mám pocit, že mi to hůř odsejpá. Takže vlastně u pracovního PC trávím víc času, než když jsem chodila do práce. A trochu je to vidět na domácnosti. Na jaře jsem si naivně myslela, že stihnu problrat nějaké věci, vytřídit zbytečnosti... Teď už jsem si tyhle iluze ani nedělala. A oproti jaru chodím míň ven - bohužel. Jak se krátí dny, tak je míň příležitostí a jak se sychravo, tak se často ani nechce.
OdpovědětSmazatMěj se krásně
Vlastně to mám trochu podobně, i když iluze probrat věci mě úplně neopustila, asi hlavně i proto, že od jara jsem se stihla přestěhovat :) Snad to nějak zvládneme :)
SmazatAsi každý si projde obdobím, kdy ho sebemenší záchvěv vzpomínek a nejistot může zdrtit. Podstatné je nevzdávat se a jít dál. Minulost může být bolestivá a rifle samozřejmě naserou :D ale život máš stále dobrý, píšeš diplomku, to je super, tvoříš něco hodnotného. Spousta diplomek vstoupila od historie a rozpoutala debaty na důležitá témata, třeba tvoje bude jednou z nich. :)
OdpovědětSmazatTak teď si mě pobavila :D Já absolutně nemám žádné ambice napsat nějakou echt odbornou práci, která vstoupí do historie, spíš budu ráda, když se mi ji podaří dopsat ;)
Smazatcítim to úplne rovnako. Pri jarnom lockdown-ne som bola produktívna, tešila som sa z toho, že môžem byť doma, cvičila som atď.. Nuž, ale teraz je to už ťažšie. Už mi chýba ten normálny život a toto počasie mi k tomu vôbec nepomáha. Nič sa mi nechce, plačem kvôli všetkému, iba by som ležala a nič nerobila. Úprimne už sa neskutočne teším na Vianoce, pretože dúfam, že ma tá atmosféra trochu vyslobodí z tohoto limba.
OdpovědětSmazatxxAlexandra MS ALWAYS LATE
To mě mrzí, ale chápu to, mám to stejně.. Ať už jsou aspoň ty Vánoce ♥
SmazatAsi nejsem jako většina z Vás. Jelikož chodím do práce. Ale i to že chodím do práce tak se plácám od ničeho k ničemu když z ní přijdu. Má nedostatek energie, pořád bych jen spala. Snažím
OdpovědětSmazatse mít pozitivní myšlenky, ale nejde to když moje osobní věci jsou momentálně na bodu mrazu. Když se vracím k jarní karanténě nebylo to o moc lepší, ale v jistých věcech to bylo lepší. Lepší počasí, lepší vztahy s pár lidmi, který momentálně jsou na bodu mrazu. V Čechách je naprostý chaos, ale i uvnitř mě mám naprostý chaos. Občas mám i stali úzkosti možná i depresivní stavy. Pro lepší náladu i stavy se snažím více času trávit jak s rodiči tak i se ségrou a jejími kluky, protože ty mi dodávají nejvíce energie a zlepšují den.
Epilepsyylife
Mrzí mě, že se v tom taky tak plácáš, snad zas bude líp a zlepší se i vztahy s tvými blízkými :)
SmazatChápu, je to naprd. :/ Mně se ani život moc nezměnil, až na to, že mám online výuku... Ale pracovat zatím z domu můžu. Ale zase se strašně bojím, že o tu práci přijdu a že po státnicích nenajdu práci. :/
OdpovědětSmazatChápu tě, také se bojím, jak po státnicích najdu práci, ale snažím se uklidňovat tím, že když se budu stresovat dopředu, tak tím ničemu nepomůžu ;)
SmazatNašla jsem se snad ve všem, co jsi napsala. Kromě diplomky se učím na přijímačky a jsem naprosto neschopná a trochu už i smířená, že půjdu na lehčí obor a během dalšího roku, kdy se konečně vše otevře, se budu šprtat jinde než doma. Nesnáším se za to, když za celý den nic neudělám i za to, když vstanu pozdě. Poslední dny začínám se školou až odpoledne a učím se do noci.. ale je to momentálně jediný způsob, jak mi to jde. Každým dnem se ale malinkýma krůčkama zlepšuju. :)
OdpovědětSmazatIn the moment with Ejmina | Instagram
V tvém komentáři jsem se zase našla já, jen s tím rozdílem, že se kolikrát k té škole nedokopu vůbec.. snad bude lépe :)
SmazatPoslední dobou si připadám úplně stejně. Doma mě to už nebaví a dokopat se k něčemu je někdy nadlidský úkol - už by to chtělo pořádný režim! :D :)
OdpovědětSmazatRežim už se snažím nastolit u sebe pár dní, ale vůbec se mi to nedaří :D
SmazatJe mnohdy těžké se k něčemu přinutit. Už jenom si vytvořit plán dne a následně jej dodržovat je úctyhodné. Držím palce při psaní diplomky a přeji mnoho energie a zdraví, které je nyní velmi potřeba.
OdpovědětSmazatOhledně tohoto období, co nyní je, tak kolikrát pociťuji strach, jelikož mé zaměstnání je v obchodě, ve kterém je větší koncentrace lidí, takže mi to bývá často nepříjemné, především když nedodržují odstup a skoro se na mě lepí. :/ (což mi bylo nepříjemné i předtím)
Děkuju :)
SmazatTo věřím, že to není nic příjemného.. Držím palce, abys to ve zdraví zvládla :)
I feel you. Fakt, takhle se cítím hodně často. Takové ty prázdné dny nebo týdny, kdy máš sice nějakou povinnost, ale relativní volno. Kdy bys MĚLA dělat milion věcí - naučit se něco nového, uklidit, sportovat, někam se posunout, najít si práci, co já vím.. a ty prostě neděláš nic pořádně a seš jen ze všeho unavená a frustrovaná. To znám. Takových stavů jsem od září měla několik. Ještě že teď na konci října konečně začala univerzita, jinak bych se asi zbláznila. I tak je to celkem náročný, kromě docházení na přednášky (ehm, online :D) nic jiného vlastně ani nedělám...
OdpovědětSmazatDržím palce, aby se to brzy zase zlomilo a tys měla energii a inspiraci a motivaci. ^^
Vlastin blog: O návštěvě rodiny a začátku semestru
Děkuju :) Také doufám, že takových dnů budeš mít co nejméně :)
SmazatPlně souhlasím je to jedním slovem, jak píšeš MEGA CHAOS!
OdpovědětSmazatPřesně tak mi to taky připadá :/
SmazatTak se hlavně opatruj Domi! <3
SmazatJá chodím do práce, ale je to jiné než z jara... je to smutnější, možná i nudnější. Člověk má na jednu stranu v práci možnost spoustu věcí udělat, zpracovat, když není taková frekvence klientů, na druhou stranu, pak se musí dokopat a není téměř ničím poháněn... Navíc ten tlak kvůli viru a všemu je hroznej, strach lidí a proti jaru je naše město jak město duchů, když jdu z práce tak už téměř tři týdny nikoho nepotkám... :) Je to smutný a na palici. Při HO, nebo i škole doma, bych mě asi trefilo, nedokážu si to představit, jsi dobrá, že sis stanovila, že vždycky něco uděláš.
OdpovědětSmazatsomethingbykate
Máš pravdu, že to je jiné, také mi to celé připadá takové smutnější.. když jsem se tento týden podívala po pár týdnech do centra, tak bylo hodně zvláštní vidět poloprázdné ulice a zavřené obchody, ale holt to je něco, co teď je a doufám, že to bude brzy za námi :)
SmazatA už to konečně vypadá, že snad brzy bude... :)
SmazatTohle období rozhodně není lehké pro nikoho z nás, mně osobně nejvíce chybí sociální kontakt, takové to, že můžu jít s kamarádkama na kafe, na víno i na nějaké dobré jídlo. Dokonce mi začaly chybět i párty, což jsem nečekala, že někdy řeknu. Je toho zkrátka nějak moc a vadí mi, že nevím, kdy to skončí.
OdpovědětSmazatPokud mi něco pomáhá, tak je to právě rutina, snažím se dodržovat školní dny a oddělovat je od víkendu, aby se mi nestalo, že mám vlastně pořád nekončící sobotu. Ale chápu tvoje pocity, tak se mi nic moc nechce a je pro mě mnohem těžší se k něčemu dokopat, než normálně.
Ale držím palce jako sobě, tak tobě, tak i všem ostatním a zároveň vážně doufám, že tohle období co nejdřívě skončí :).
Belle âme
Také doufám, že tohle období co nejdřív skončí :) A obdivuji tě, že dokážeš oddělit všední dny od víkendu, já s tím mívám problém a nějak mi ty dny splývají ;)
SmazatMy s partnerem pracujeme doma či se zavřeného obchodu. Jak si četla v článku jedeme online. Taky to není žádná legrace. A dokopat se k tě práci je občas opruz. Já se snažím vyrábět, ale prodala jsem zatím jen znamím. A to 3 výrobky :D lidí šetří a ne každému sedne vkus. A tak se snažím natáčet na YT. Vymýšlet videa, psát články. A můžu říct že z videa že kterého jsem byla nadšená jak jsem si vymyyslela plán a co v něm řešit. Video nikde 🤦♂️
OdpovědětSmazatAle zase více času pro nás. Monika jsem se z prace domů a kmitala doma a řešil a se až budu moct pracovat z domu .. Jen jsem tedy nemyslela že to bude díky karanténě.. někdy je den produktivní jindy vůbec. Tak držím palce ať je lépe :)
Také držím palce, ať je lépe a ať ti všechny projekty vycházejí :)
SmazatMyslím, že se s tím pereš dobře :) Hezky napsané. Taky mi přijde, že na jaře to bylo jiné. Já jsem se dlouho o nějaký koronavirus nezajímala, dokud jsme nemuseli začít nosit roušky atd., pak jsem si říkala, že to je asi docela vážné. Mrzí mě, že někteří lidé proti opatřením protestují. Mamka říkala, že slyšela s někým rozhovor a ten člověk říkal, že všichni, co protestují proti opatřením by měli podepsat papír, že až se nakazí, nebude je nikdo léčit. A jak jsem psala už i na blogu.. doufám, že budeme na Vánoce moct jet k prarodičům jako každý rok. Jinak by ty Vánoce byly dost smutné :(
OdpovědětSmazatDěkuju :) Souhlasím s tím, že by se opatření měly dodržovat, celá ta situace je vážná.. uvidíme, jak to bude pokračovat, ale snad aspoň ty Vánoce budou jakž takž normální :)
SmazatTaky si přijdu, že se furt plácám na jednom místě.. Je to jen práce, škola, práce.. A takhle furt dokola. Nějak to nezvládám a těším se na vánoční pohodu a lednový návrat do Anglie, který (snad!) vyjde a budu moct dodělat školu ve větším klidu.:D
OdpovědětSmazatTak to moc držím palce, aby ses v lednu mohla od Anglie vrátit ♥
SmazatMoc děkuju, opatruj se! <3
SmazatMám pocit, že jsem na to stějně. Hlavně s tou nechutí. Ale chci být k sobě laskavá, takže se snažím poslechnout své tělo, co opravdu chce. Většinou je to spánek, tak si lehnu a spím. Pak se cítím o mnoho lépe, cítím více energie. Dobu, kdy spím neberu jako ztracený čas, jelikož jsem po tom více produktivní. Nejvíce mi taky pomohlo vypnout sociální sítě. U mě hlavně instagram. Nemám co s kým srovnávat a je mi v tom vlastně líp. Tak možná to ber jako tip, co by mohlo pomoci. Přeju, ať jsi zdravá a máš energie na rozdávání. :)
OdpovědětSmazatMoc děkuji ♥ Také se snažím k sobě být laskavější, ale ne vždy se mi to bohužel daří.. Se sociálními sítěmi máš pravdu, vím, že na nich teď trávím víc času než dřív, ale snažím se na to myslet a omezovat ho :)
SmazatJá věřím, že zas bude líp. Nevím, za jak dlouho, ale svou víru nevzdávám :)
OdpovědětSmazatTaké ji nevzdávám :)
SmazatJá nemám zase čas na to vypnout. Pak ležím večer v posteli a nemůžu usnout, protože taky myslím na babičku a mám takovej iracionální pocit životní melancholie. Dnes jsem ale byla venku a zastavila jsem se ve farmářské prodejně a koupila tam zeleninu. Tak alespoň z toho mám dobrý pocit.
OdpovědětSmazatIracionální pocit životní melancholie, to je přesný popis toho, jak se cítím i já.. snad nám oběma bude lépe ♥ Ale jsem moc ráda, že si aspoň něčím zpříjemňuješ dny ♥
SmazatTaky se v tom teď dost plácám. V práci jsme dostali home office, takže můj den vypadá tak, že celý den sedím za PC. 8 hodin u práce a pak jen přepnu program a pokračuji v diplomové práci. Dokud jsem mohla chodit do kanclu, rozdělila mi to aspoň ta cesta a krátká cesta z tramvaje. Teď jsem z otho nonstop vysedávání u PC nešťastná. Pálí mě oči a bolí hlava. A i já, jako velká introvert, sakra trpím nedostatkem lidského kontaktu. Je to zlo.
OdpovědětSmazatPřeji Ti hodně síly, Domi! ♥
Little Dreamer
Leni, to je mi moc líto.. musíme to nějak zvládnout! ♥ A bude líp ♥
SmazatHlavně zachovat chladnou hlavu. Neztrácel optimismus a darovat úsměvy. To je pro mě takové malé štěstíčko kterým můžeš někomu rozjasnit den :-)
OdpovědětSmazatTo je krásný ♥
SmazatMěla jsem také takové období - ze začátku. Byla jsem naštvaná na celý svět, přišlo mi, že mi sebrali svobodu volně dýchat, že je zkrátka všechno špatně. Ale pak jsem se rozhodla, že to prostě přijmu. Je jak je - je to hnusná doba, nepříjemná, sužující (kór teď), ale co se dá dělat. Prostě taková je a ještě nějaký čas bude - a já se rozhodla, že si tím nenechám zkazit život.
OdpovědětSmazatRozhodla jsme se, že z toho vykřešu to nejlepší. A ono to jde. Je třeba na sebe nezapomenout, ráno si ustlat postel, jít ven na procházku, když to jde, trochu se protáhnout a vrhnout se na resty, které je teď ideální čas dodělávat. :)
A ty maličkosti, o kterých jsi psala v posledním dlouhém odstavci, to je přesně to, co nám teď dodává sílu a energii. (také jsem začala víc vařit a péct a mám z toho ohromnou radost. :D ). Teď je třeba vytěžit maximum z minima :) A radovat se ze všeho - vlastně to je skvělá příležitost na to, abychom byli více "v sobě" a více se pochopili a poznali. ;)
To je krásný komentář ♥ Takový, že mě donutil se zamyslet a mám v sobě hřejivý pocit, že tohle období zvládneme, děkuju ♥
SmazatHlavně si nic nevyčítej. Když člověk nemá dostatek vnějších podnětů, začne se chovat divně. A občast tomu člověk musí propadnout, je to zdravý. Někdy nás ten shon od vnitřních problémů "chrání", ale na druhou stranu... Věci by se prožívat měly. V mezích, ale měly.
OdpovědětSmazatJá se mám teď docela dobře. A to bych ani nemusela, protože nemám přítele, nestíhám práci, nevídám kamarády 😂. Ale ne, snažím se být spíš v klidu. Ale já si na konci léta zažila stavy, který jsem za celých svých 25 let vůbec neznala. A tak jsem ráda, že teď už jsem víc ok.
Přeju ti hodně sil, Domčo 😘.
JAK SI UCHOVAT PSYCHICKÝ ZDRAVÍ V TÝHLE BLÁZNIVÝ DOBĚ | TIPY | Verča ze Ztracena v Praze
Děkuju ♥ A jsem moc ráda, že se máš dobře a že jsi ok ♥
SmazatNemáš vůbec zač, Domi 😍.
SmazatÚplně tě chápu, na nějaký čas, hned na začátku října, kdy nám zase všechno "vzali", jsem si přestala sama sebe vážit, cítila jsem se nějak zbytečná, zavřená doma a úplně k ničemu. Ale důležité je, změnit na současnou situaci pohled, brát to jako něco nevyhnutelného a vytvořit si řád dne, abychom neseděly, jak sama píšeš, u stolu a nekoukaly do zdi. Někdy i takové dny přichází :/, ale musíme vydržet a naučit se s tím žít, o to lépe se nám to bude zvládat. Přeju hodně optimismu a sil, Domi! :)
OdpovědětSmazathttps://myslenkova-realita.blogspot.com/
https://myslenkova-realita.blogspot.com/
Moc děkuji ♥ Máš ve všem pravdu, tak nějak vím, že to musím celé přijmout a vytvořit si to všem to svoje :)
SmazatJá chodím na brigádu a do toho studuji. Někdy je pro mě opravdu těžké vše stíhat a nějak to skloubit dohromady. Naštěstí nemáme online hodiny každý den, ale jen někdy. Mě už to začíná štvát, jak člověk nikam nemůžeme. Jasně, zdraví na prvním místě to samozřejmě, ale už je to na mě přímo a kdybych nechodila na brigádu, tak se doma asi zblázním !!! :D
OdpovědětSmazatTak v tom případě máš štěstí, že máš brigádu, na kterou ještě pořád můžeš chodit :) Snad budeš vše stíhat i na dále a snad se brzy zas všechno otevře :)
SmazatMám to dosť podobne, síce do práce chodíme, všetko je do istej miery obmedzené. Mám pocit že na jar som mala viac energie a hlavne to leto nám dalo pocit slobody a toho že bude všetko v poriadku a dobré....a potom prišiel preplesk... a teraz sa modlíme aby bol koniec, aby čísla klesli, a mali sme späť ,,normálny život,, :D
OdpovědětSmazatSnad už brzy jakž takž normální život zpátky mít budeme :)
SmazatTohle období je hodně složité. Stavba domu, pristi rok bychom chteli konecne svatbu a do toho tohle obdobi, plne nejistot, hlavne financnich...
OdpovědětSmazatTim jak jsem porad doma, tak uz se hrozne moc tesim na Vanoce a uz ted koukam na vanocni filmy, haha :D To mi vzdy zlepsi naladu :)
LITTLETHINGSFOREM
Já už se nemůžu dočkat, až spustím svůj maraton vánočních filmů, kord letos se na Vánoce moc těším, myslím, že ten klid a pohodu už vážně potřebuju :)
SmazatOproti první karanténě se už skoro nebojím :) Také teď hodně chodím na brigádu. První karanténu jsem skoro celou věnovala škole a teď jsem si řekla, že to takhle nechci :D
OdpovědětSmazatWantBeFitM
Chápu, tak to máš štěstí, že brigádu máš :)
SmazatTaky je pro mě tohle období náročné. Tentokrát o dost víc než na jaře... Nemám energii cokoliv dělat, snažím se hledat to pozitivní, ale kolikrát akorát prokrastinuju a tak nějak přežívám a čekám, až tohle všechno bude za námi. Jindy si zvládám užívat maličkostí... Je to hrozně zvláštní rok... Ani nevím, jestli mi přijde nekonečně dlouhej nebo naprosto krátkej... No, snad už to bude brzy pryč a životy se vrátí do normálu... :)
OdpovědětSmazatTímto komentářem jsi teďka přesně popsala to, jak se cítím.. snad bude lépe :)
SmazatUf holka mluvíš mi z duše. Tenhle lockdown je pro mě snad ještě horší než ten jaře. A to že ten na jaře byl dost šílený, jelikož náš rozdělil s přítelem kvůli zavření hranic. Přesně ale jak píšeš .. aspoň bylo venku hezky a aspoň jsem se mohla těšit na léto, které nakonec vyšlo. Teď bohužel nemám nic extra, na co se těšit. Léto je za dlouho a Vánoce mě letos nějak nechytly. Zatím. Snad se to zlepší, protože už bych s těmi dárky měla fakt taky začít. Nechceš sepsat nějaké tipy? Letos bych je zoufale potřebovala. :D :)
OdpovědětSmazatChtěla jsem napsat článek s tipy na dárky, ale na blogu už v historii pár takových článků má a nejsem si jistá, jestli zrovna teď na to mám náladu ;) Já se na Vánoce letos strašně moc těšila, ale zatím mám pocit, že způsobují jen samé problémy a já vlastně ani nevím, kde a s kým je strávím.. ale snad se to u obou zlepší a na Vánoce se zas začneme těšit :)
SmazatJe mi líto, jak se cítíš. Ale zvládneš to. Snad už to všechno začíná vypadat líp a bude nám všem líp. Je to těžká doma a strašně únavná. Psychicky a vlastně i fyzicky, byť člověk skoro nikam nemůže (možná právě pro to). Doufám, že už bude všechno jen lepší.
OdpovědětSmazatDěkuju :) Snad bude :)
SmazatTato doba a situace mi taky dává neskutečně zabrat jak psychicky, tak fyzicky, ale trochu jinak. Pracuji jako sestra na Covidariu. Pomalu se hroutím z toho, že nevím, kam dřív skočit. Že domů se chodím akorát vyspat a to doslova. Každopádně přeji všem hodně sil, protože je to přesně tak, jak jsi napsala, že je to těžké pro všechny, jen pro každého jinak. Jako kdybys mi mluvila z duše. Ale věřím, že brzy budeme moci být optimističtější, takže hlavu vzhůru. ;)
OdpovědětSmazatTak to máš můj obdiv a posílám hodně síly :) Snad už bude lépe :)
Smazatahoj, želám veľa zdravíčka a pozitývnych myšlienok, ja sa nachádzam v Austrálií a našťastie tu žiadne prípady nemáme..ale tiež sme si prešli lockdownom. Vy to musíte všetci vydržat. Držím palce
OdpovědětSmazatDěkuju :) Ať se ti v Austrálii líbí :)
SmazatJe to těžký, hlavně v práci (dělám na Zš), ale věřím, že brzy už snad bude lépe.
OdpovědětSmazatMichaela Blog || Instagram
Snad ano :)
SmazatUpřímně celý tento rok nezvládám nijak zvlášť dobře, abych byla upřímná. Všechno je jinak než tomu bývalo léta před tím a letos jsem se spíše cítila hrozně uzavřeně.. moc dobře to na mě zkrátka nepůsobí, doufám, že příští rok bude lepší!
OdpovědětSmazatwww.melissahartford.blogspot.com
Melissa Hartford | lifestyle & fashion blogger
Instagram
Tak to mám úplně stejně.. snad bude líp :)
SmazatLoved! Thanks for sharing!
OdpovědětSmazatwww.pimentamaisdoce.blogspot.com
Thank you :)
Smazat