F Ten o pocitech - Another Dominika

Ten o pocitech


Můžeme být šťastní i smutní zároveň?

Vím, že pravděpodobně většina z Vás odpoví ano. Není to přeci normální stav? Vždyť kdo je zcela šťastný nebo zcela nešťastný? Vždycky tam je nějaké ale.


Pro mě to je ale vlastně něco nového. 
Co se týče pocitů, šla jsem vždycky z jednoho extrému do druhého. Vrchol.  Dno. Štěstí. Smutek. Láska. Nenávist. Beznaděj. Optimismus. A nic mezi tím. Poslední dobou ale zjišťuji, že ten prostor mezi těmito extrémy je obrovský a skýtá v sobě nekonečno možností. 
Přesto, že jsem se poslední měsíce pohybovala v jakémsi nepohyblivém meziprostoru, moje pocity a emoce mi vždy daly najevo, že ten meziprostor není tak prázdný. Dokázala jsem si ho zaplnit sama.
Teď se ten meziprostor zvětšuje a nejspíš v něm je prostor i pro různorodější pocity. Pro ty, které si vlastně navzájem odporují. Mám pocit, že mě rozdělují a upřímně nevím, jak se s tím popasovat. Jak můžu být tak šťastná a zároveň cítit prázdnotu? Ale hlavně ten strach. Že už nic nebude jako dřív.

Jak se zbavit strachu, že to zlepšení je reálné a nejen něco, co si namlouvám?

Je poznámka, kterou jsem si zapsala do mobilu poté, co mě v noci vzbudila noční můra. Opět. Konečně se mi ale podařilo tuto myšlenku zformulovat. Hned teď bych byla schopná vyjmenovat hned několik věcí, ze kterých mám radost a díky kterým jsem na sebe pyšná.
Zároveň se tam ale stále objevuje strach. 
Příští týden se stěhuji na jinou kolej, kde mě na pokoji čekají hned dvě spolubydlící. Třílůžák je něco, co jsem nikdy nechtěla zažít, ale vypadá to, že mi můj vysokoškolský život nabídne i tuto zkušenost. Plus nemám nejmenší tušení, jak zvládnu přenést všechny věci, co jsem za poslední měsíce na koleji nashromáždila.
Dva roky mě děsilo, že v rámci magisterského studia budu muset absolvovat praxi. Já vím, praxe je vlastně skvělou příležitostí, jak se o něco více ponořit do toho, co studujete. Bohužel jsem si z ní hned na začátku vytvořila strašáka a pomalu jsem se začínala bát, že kvůli ní tu školu ani nedostuduju. K mému překvapení jsem sebrala odvahu a začala ji řešit. Moc doufám, že to klapne.
A diplomka. Můj asi největší strašák. Poslední týdny se veškeré moje „spisovatelské“ sklony skládaly jen ze psaní diplomky a když už jsem chtěla napsat článek na blog, bylo to, jako kdyby ve mně už žádná slova nezbyla. Tento týden jsem ale teoretickou část odprezentovala vedení katedry, a i když jsem schytala nějakou kritiku, čekala jsem to mnohem horší. Oddychla jsem si, že jdu správným směrem, zároveň ale vím, že mě i jen v té teoretické části čeká ještě spousta práce, jelikož díky zpětné vazbě bych ji chtěla pojmout ještě trošku jinak. Never ending story, chce se mi napsat.
Tento týden byl ale zlomový i v tom, že hodně lidí, co se mnou začalo studovat na vysoké (ať už na bakaláři nebo na magistru), tento týden odstátnicovalo a jsou z nich inženýři. Ze všech mám obrovskou radost, ale nemůžu se ubránit myšlenkám, že jsem to už mohla mít za sebou taky. Vím, že jsem se rozhodla správně, že jsem si studium prodloužila. Vím, že bych to jinak nezvládla, ale i tak je to zvláštní pocit vědět, že i já jsem mohla být jednou z nich.

Ale i přes tyto strašáky jsem vlastně celkem v pohodě. V podstatě jsem ani nepostřehla, že bylo nějaké zkouškové, všechny předměty mám hotové, rozhodla jsem se strávit většinu léta v Brně, což beru jako velký posun a doufám, že i díky tomu se mi podaří v něm více zapustit kořeny. Cítím, že ty svoje strachy nějak zvládnu a že to dobře dopadne. Jen si holt budu muset zvyknout, že můžu být šťastná i nešťastná zároveň. Že nic není černobílé. A že jsem to byla vždycky já, kdo to všechno zvládnul. 
Což mi dodává velkou naději i do budoucna.

A jaké pocity teď zažíváte vy?


CONVERSATION

24 komentářů:

  1. Zajímavé myšlenky. Je zvláštní, že jsem si při čtení vybavila dost podobné zážitky z mého života..Přeji pevný nervy a skvělý spolubydlící na koleji. :) Já jsem třílůžák zavrhla spíš kvůli kotníku (kdybych musela spát nahoře), ale v září se stěhuju taky na jinou kolej, takže doufám ve větší klid a méně otevřených oken přes zimu :D
    Gratuluju k obstojně napsané teoretické části diplomky. Musí být skvělý si oddechnout a vědět, že jdeš správným směrem (jak píšeš). Zrovna prokrastinuju při psaní své diplomky..
    Já letos všechny, co státnicovali nebo maturovali za speciálních podmínek trochu litovala a jsem ráda, že většina z kamarádů to dala. Každopádně držím pěsti s dokončením studia a obhájením diplomky v dalším roce. :)
    Yane

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Naštěstí tu palandy nemáme ;) Ale už teď vím, že tu větší klid mít nebudu, ale snad to tu zvládnu :)
      Jaj, tak ať ti to psaní diplomky jde :) Ještě si úplně oddechnout nemůžu, ale je fajn vědět, že to není takový průšvih :)
      To máš vlastně taky pravdu.. ale co tam kolem sebe vidím, tak se celá ta situace nakonec zvládla dobře :)

      Vymazat
  2. Praxí jsem se taky bála, člověk neví do čeho jde a zda to vůbec zvládne, ale nakonec to byla nejlepší zkušenost, jakou jsem na VŠ mohla zažít! Držím ti palce! Mimo jiné i s tím třílůžkovým pokojem, to ti popravdě nezávidím, ale i to k tomu asi patří..:D :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Právě.. ale teď se spíš bojím, abych ji vůbec absolvovala, skrz i koronu a tak, tak je i ta komunikace trošku komplikovanější :/ Děkuju :)

      Vymazat
  3. Včera jsem zrovna měla meeting s Alexem Mortonem. Je to takový motivátor. Já mám ze všeho strach a nad vším dumám, zda jsem se rozhodla správně.
    Říkal, že strach je jen v hlávě a dala jsem si ho do hlavy sama, tak ho musím i z té hlavy dostat.
    Já ti přeju hodně štěstí do života. Neměj strach, když budeš chtít tak to zvládneš.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to je super, že ses sešla s někým takovým :) To co říkal dává smysl, jak teď nad tím přemýšlím, tak s tím víc a víc soudím, otázkou je, proč jsem si tam ty strach do hlavy dala na prvním na místě ;)
      Děkuju ♥

      Vymazat
  4. Určitě to zvládneš! Změna vždycky vypadá nejistě, nebo děsivě. Asi je dobré se na ni nedívat jako na celek, ale jít vpřed krůček po krůčku.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju ♥ Přesně, snažím se to brát krůček po krůčku, tak snad to půjde :)

      Vymazat
  5. Ve mě se to poslední dobou také hrozně míchá. Někdy jsem úplně hrozně šťastná a veselá a je mi fajn a jindy cítím, že jsem opravdu hodně unavená a nemám náladu na nic... Ale myslím, že je to hlavně proto, že mi v životě chybí jedna věc, která mi dodává nejvíc energie a to je cestování a výletování a těšení se na plány. Tak tuto sobotu už by se to konečně mělo začít rozvolňovat i u nás v UK a snad to bude lepší.

    Tobě držím palce, jistě to zvládneš a prodloužení studia bych se nebála, i to může být někdy dobrá věc a jistě to bude ku prospěchu :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to je dobře, že se opatření rozvolňují i v UK, snad už to bude vše jen lepší a budeš moc zase i cestovat :)

      Děkuju :) Já si myslím, že u mě to ke prospěchu určitě je, jen se občas podobným myšlenkám neubráním..

      Vymazat
  6. Já myslím, že tvoje pocity jsou naprosto běžné .. já se poslední dobou také cítím jak na houpačce. Na jednu stranu jsem se do Bulharska na pracovní léto těšila a na druhou stranu teď když jsem tady, si říkám, jestli jsem udělala dobře a neměla jsem raději zůstat doma a vyřešit si věci, které jsem nechala při odjezdu nedořešené. To je ale život .. my plánujeme, on mění a nám nezbývá než se s tím smířit a přijímat věci tak jak jsou a poprat se s nimi.
    To, že prodlužuješ bych být tebou vůbec neřešila. Pokud si se na to ještě necítila, udělala si dobře. Já bych měla správně za rok magistra končit, ale nemám ještě ani vymyšlené téma diplomky a popravdě se mi státnice ani nic řešit ještě nechce, takže také zřejmě o půl roku, možná o rok ještě prodloužím.. není kam spěchat. :)
    Na kolejích ve třech už jsem bydlela a nebylo to nic hrozného. Vše se dá, pokud narazíš na fajn holky, což ti moc přeju a určitě dej vědět, jak to dopadlo! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já si myslím, že je dobře, že jsi odjela, kdyby si zůstala tady, tak by sis zas říkala, že si odjet měla.. Ono nikdy nebude nic ideální ;)
      To máš pravdu, upřímně se by se mi státnice teď ve výsledku taky řešit nechtěly a už vůbec by se mi teď nechtělo vstoupit do toho pravého dospěláckého života, tak jsem ráda, že si to ještě o chvilku posunu.. pak ale zas přijdou ty myšlenky, že jsem to mohla mít už za sebou, občas je to se mnou fakt na palici :D
      Vypadá to, že jsem na fajn holky narazila, tak snad to bude v pohodě :) Plus ta jedna tam bude jen tři týdny, takže když tam pak budem snad jen ve dvou, tak už to bude úplně v pohodě :)

      Vymazat
  7. Můžu tě uklidnit. Z praxe mám vítr i já. My ji máme už v rámci bakalářského studia. Půlroční. Povinnou. Na jednu stranu se těším, ale na tu druhou mě to děsí.
    Taky jsem nikdy nevěřila tomu že vydržím na koleji déle jak měsíc. Vydržela jsem dva roky a půl. Strach je zajímavá emoce. A řekla bych, že patří mezi ty neutrální. Učí nás se překonávat, ovládat se a racionálně myslet i ve vypjatých situacích. A taky nás varuje a udržuje v bezpečí.
    No a jak zmiňuješ, že tvoji přátelé odstátnicovali. Většina mých taky. Jenže já přestoupila na jinou školu a čeká mě to za dva roky. Vnitřně vím, že to bylo dobré rozhodnutí, ale na druhou stranu mě to přece jen trochu mrzí, že oni budou mít Ing. a já teprve Bc. Nejlepší je to ale hodit za hlavu :)

    Gabux | Poslední článek

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To chápu, já jsem ráda, že se mi to na bakaláři vyhlo, ale vítr z toho mám i teď na magistru, to jsem zvědavá co budu dělat, až půjdu do práce :D ..ale myslím, že to nakonec bude snad v pohodě, jen překonat ten strach z neznáma ;)
      Já už na různých kolejích bydlím pět let, přesto mám pokaždé strach jaké to bude a tak ;)
      Jn, nejlepší je to hodit za hlavu, není to žádný závod ;) Ale chápu ty pocity, sama mám obdobné.. ale hlavní je, že jsi udělala dobré rozhodnutí a přestoupila jsi jinam :)

      Vymazat
  8. Jej, ten třílůžák ti nezávidím. Ale to zvládneš! :) a vůbec. Všechno zvládneš! I tu diplomku.. Taky mě teď čeká. Takže nejsi sama, kdo z našeho ročníku ještě nekončí :) Akorát jsem s tím tak nějak smířená, takže když vidím své spolužáky z gymplu, že končí, tak jim to přeji a vlastně mě ani nenapadlo, že jsem měla i já, kdybych si nevybrala delší školu.

    Little Dreamer

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zvládnout to musím :) Ale zatím to vypadá, že to nebude tak hrozný, tak uvidím :) Děkuju ♥
      Já jim to taky přeju, vždycky mám z každého dalšího člověka radost :) Ale vím, že je nás i tak spousta, kdo ještě nekončí, hlavně to nějak zvládnout a je jedno, kdy ;)

      Vymazat
  9. U psaní diplomky si sáhl na dno asi skoro každý. Člověk je zavřený sám doma, těžko se nutí do práce a vědomí, že ostatní už to mají za sebou, asi taky zrovna nepřidává. Držím palce, ať to v klidu zvládneš, prožiješ pohodové léto a na koleji potkáš samé skvělé spolubydlící.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju ♥ Mně nakonec docela v tomto dost pomohla karanténa, kdy jsme doma byli zavření víceméně všichni a když už jsem se tak nějak uklidnila, tak jsem toho docela dost napsala plus jsem si rozmyslela, jak tu teoretickou část chci pojmout :) Ale teď se k tomu čím dál tím hůř dokopávám, ale vím, že mám ještě čas :)

      Vymazat
  10. Já jsem teď na konci bc a čekají mě státnice. A spousta mých známých taky prodlužuje, i když ne vždy vlastní chybou. Aspoň budeš mít na vše pořádně čas a nebudeš se muset tolik stresovat. Ať jde psaní hezky od ruky. Brno mám jako město moc ráda, naposledy jsem tam byla minulý víkend, ale nic moc zajímavého - Ikea a nákupy na dovču ve Vaňkovce :D :)

    WantBeFitM

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to moc držím palce, aby jsi státnice zvládla! :) To máš pravdu, je to docela možná i úleva, že jsem nemusela všechno řešit tak rychle, mám čas a relativně i klid :)

      Vymazat
  11. Myslím, že takové pocity má mnoho z nás, obzvlášt, když se toho hodně na nás valí. A proto se citime tak trochu vselijak, a ano, lze se citit smutne a radostne zaroven. Zkus myslet pozitivne a na ty hezke stranky veci! vse to nejak prekoname:) hodne stesti s diplomkou ♥

    Melissa Hartford
    www.melissahartford.blogspot.com

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju ♥ Taky věřím tomu, že se nakonec vše zvládne :)

      Vymazat