Bc.

pondělí, června 18, 2018



Jsem bakalářka.
A je to zvláštní pocit. Tak nějak jsou všichni okolo mě z toho nadšenější než já. Mně se najednou ty dvě písmenka před jménem zdají málo za všechny ty roky dřiny. Nechápejte mě špatně, ještě před pár měsíci bych zřejmě skákala radostí do stropu, ale teď to nějak nejde. Když jsem vyšla ze třídy a věděla jsem, že to mám, že je ze mně ta bakalářka, v jistým slova smyslu to byla úleva.. úleva, že už do té školy prakticky nemusím nikdy vkročit a nikdy už nemusím nikoho z nich vidět, když já sama nebudu chtít.


/https://weheartit.com/entry/297244480/

Poprvé, kdy mi to celý došlo, bylo druhý den ráno po probuzení. Přišel mi e-mail s tím, že už nadále nejsem studentkou na mojí vysoké škole, že mi deaktivovali isic kartu a tudíž se nedostanu na kolej, že mě odpojili od počítačové sítě a omezili přístup do InSIS. A pak jsem zjistila, že už ani nemám podepsanou smlouvu o ubytování, jelikož mi do ní před jméno napsali ty dvě písmenka. To byl první moment, kdy jsem to viděla oficiálně na papíře. V tu chvíli jsem vůbec nevěřila vlastním očím a měla jsem pocit, že snad ještě nejsem ani vzhůru. Vždycky jim všechno trvalo strašně dlouho a najednou to šlo všechno až moc rychle.
Teď už je to více jak týden a pořád se ta radost, štěstí a úleva nedostavila. A cítím se kvůli tomu hodně zvláštně. Jasně, určitě je lepší to mít, než nemít, ale asi teď kvůli tomu žádnou velkou změnu ve svém životě nevidím. Hlavně mám pocit, že to bylo celý šíleně rychlý a já se z toho pořád nevzpamatovala.
Všichni automaticky počítají, že budu pokračovat dál.
A já to chci zkusit. Jen netuším, na jaký škole to bude. Z mnoha důvodů se mi na mojí stávající škole zůstávat nechce, na druhou stranu je lehce uklidňující pocit, že tam zůstat můžu, jelikož díky průměru mě přijali bez přijímaček.
Teď ve středu jsem měla první přijímačky a teprve potom, co jsem je pokazila mi došlo, že bych na tu školu vlastně chtěla. A tak jsem z toho smutná a chce se mi plakat. A taky jsem na sebe hodně naštvaná, ale na druhou stranu vím, že v rámci mých sil a časových možností jsem udělala maximum. Jen to asi bohužel nejspíš nebude stačit. Uvidím.
A tak se bojím toho, co bude. Toho, co bylo. A vlastně i toho, co je teď. Protože teď úplně v pohodě nejsem. Ale ještě pořád jsem neztratila naději, že to všechno jednou dá smysl.
Takže asi dobrý.



P.S. Původně jsem chtěla napsat článek o bakalářce, učení se na státnice a o samotných státnicích, ale nechci se k tomu úplně už vracet, takže snad jen jediná rada, nevzdávejte to. Nikdy. Za žádných okolností. A úplně nejdůležitější je to nevzdat v ten okamžik, kdy si vytáhnete otázky. O tomhle bych mohla vyprávět hodně dlouho, protože z prvního okruhu jsem si vytáhla přesně tu otázku, co jsem nechtěla a první myšlenka byla, že jsem totálně v háji, ta druhá byla, že je to v pohodě, protože teď si vytáhnu nějakou úplně skvělou otázku. A tak jsem si vytáhla přesně jednu z těch tří, co jsem nechtěla a nastala neskutečná panika s jedinou myšlenkou, že jdu v září znovu. A pak jsem si představila ty stohy papírů, všechny ty paragrafy a nekonečné dny učení a věděla jsem, že to znovu nechci a nesmím to vzdát bez boje.
Až vás to někdy potká, tak držím palce a přeju větší štěstí na otázky, než jsem měla já. Což nebude tak těžký, takže nebojte.

You Might Also Like

12 komentářů

  1. Gratulace, že jsi to zvládla :) Já mám ty dvě písmenka před jménem už rok. A víš co? Žádná změna :D Nad magistrem na jiné škole jsem ani neuvažovala. Ze zvyku, z pohodlnosti, nic jiného mě nezaujalo. A hrozně mě to nebaví. Sice do práce rozhodně nechci, ale škola už mi leze taky krkem. Hlavně, když nemáme žádný užitečný předměty. A taky se všichni shodnem, že jako by se něco zlomilo, ale to učení jde do hlavy mnohem hůř a dochází nám motivace.

    OdpovědětVymazat
  2. Gratulujeem ti veľmi 💕 a nestrácaj nádej,práveže sa teš z toho,čo si získala teraz,lebo nie kazdému sa to podarí a chcel by to veľmi. :) držím palce ďalej :)

    OdpovědětVymazat
  3. Ještě jednou gratuluji. :) ♥
    Kdybych si tohle přečetla tak rok dozadu, řekla bych si, jak nemůžeš být šťastná, když se ti to povedlo, ale teď? Chápu tě. Letos jsem odmaturovala a ta vlna štěstí byla, ale čekala jsem ji mnohem větší. Spíš se dostavila až po tom, co má spolubydlící odmaturovala. Hned další týden po maturitě jsem jela ségru podpořit ke státnicím a když vyšla z té třídy, tak nic. Žádná emoce. Měla jsem strach, že to nedala a začínala jsem panikařit jak ji budu utěšovat, ale jen se u ní ta radost nedostavila. Vlastně u nikoho z těch, co vyšli. Jen u rodiny. My všichni jsme byli šťastní, ale ona a ostatní Ing. se nedokázali radovat. Je zvláštní, že v momentě, kdy člověk dokázal něco, na co se těšil, se nedokáže tolik radovat. Tak jsem zvědavá na sebe.

    OdpovědětVymazat
  4. Jeeej, strašně gratulujuuu! A k tomu, co píšeš...naprosto to chápu:). Když jsem se dověděla, jak dopadly přijímačky, tak jsem sice měla radost, ale nebyla to ta radost jakou jsem čekala:D. Prostě jsem měla v plánu začít nějak křičet radostí nebo obvolat všechny kamarádky, ale ono to nějak nepřišlo:D. Každopádně fakt moc moc ti to Bc. před jménem přeju, zasloužíš si to:).
    Windy pink style

    OdpovědětVymazat
  5. To jsi asi státnice měla tak jak já. :) Jinak gratuluji a hele tobě alespoň dali vědět změnu, já se druhý den podívala do isu a najednou vše pryč, jen dodatek k diplomu, který čekal na schválení... nikdo nám neřekl, že to půjde takovou rychlostí. Gratuluji.

    Somethingbykate

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jj, měla jsme je hodně podobně :) A tobě taky strašně moc gratuluju! ♥

      Vymazat
  6. Gratulujem a veľa úspechov do budúcna prajem. :)

    Rebelliouslily

    OdpovědětVymazat
  7. Gratuluju ti! Pamatuju si, jak se před pár lety učila na státnice moje ségra a šrotila se makro,mikro a byla z toho hrozně špatná. Otázky si taky vytáhla nic moc, ale tu jednu si vytáhla skvělou a ukázala tak jednomu jejímu učiteli, co se jí posmíval, že na to má :) Uvidíš, jak to půjde dál a také se těším, že třeba vydáš další článek.

    TheWayByA

    OdpovědětVymazat
  8. Velká gratulace! Ať se ti daří vše, nač jen si vzpomeneš:-).

    Pokud máš chuť, u mně na blogu právě běží soutěž s Dermacolem, tak se neváhej zúčastnit.

    Měj se krásně!
    papa ByGabra

    http://www.bygabra.cz/2018/06/opojne-vune-dalek-soutez-dermacol.html

    OdpovědětVymazat
  9. Moc gratuluji k úspěchu! :) a držím palce ať se daří dál :).

    TheBlondieTale

    OdpovědětVymazat
  10. Domi ešte raz ti gratulujem ! Si šikulka! :)
    partofnicol.blogspot.sk

    OdpovědětVymazat

Thank you so much for your support ♥

Subscribe