Tak moc ready to vzdát

středa, října 04, 2017

Nikdy jsem neměla ráda názor, že negativismu a pesimismu je všude kolem nás spoustu, tak aspoň na sociální sítě budem sdílet jen to pozitivní, aby ten svět byl aspoň ještě někde krásný.
A pak jsem se jednoho dne přistihla, že něco podobného vlastně dělám i já. 
Přestala jsem na blog psát svoje myšlenky a pocity, protože by nejspíš vytvořily ten nejvíc nejsmutnější článek v celé historii blogů. A o tohle prvenství zrovna nestojím.
Vlastně se nic moc nestalo. Jen tak nějak vůbec nevím, co bude a čím víc nad tím přemýšlím, tím víc propadám panice a uvrhám samu sebe a svoji duši tam, kde nechcete, aby se ocitla. A tak procházíte dnem za dnem a jste na sebe pyšní, že jste se opět zvládli nerozbrečet v tramvaji. A pak jednoho dne už ta hráz přeteče i tam a vy se ocitnete přesně v té situaci, ve které jste nikdy nechtěli být.
A pak ty slzy utřete a začnete googlit návod na šťastnější budoucnost. 
A skončíte u toho, že hledáte vejšky, kam vás vezmou bez přijímaček.
Jasně, je to jenom škola, ale když každý den chodíte někam, kde úplně nejste šťastní, necítíte se tam dobře a nechcete tam být, podepíše se to na vás. Tak nějak si vždycky říkám, že mě už tam nemůže nic moc překvapit a pak se ukáže, že Vás možná vyhodí z bakalářského semináře, což by byla přímá cesta k prodloužení studia a to je přesně to, po čem zrovna netoužíte. Když už doslova pár hodin před deadlinem vybojujete správné zapsání bakalářky do systému, ukáže se, že vaše představy ohledně psaní bakalářky se naprosto rozcházejí s  představami vaší vedoucí. Tak nějak asi nic nemůžete mít bez komplikací. Ještě nikdy jsem nebyla až tak moc připravená to vzdát.
A tak pomalu přicházíte na to, že se dostáváte do stejné pozice, ve které jste byli před třemi lety, když jste si vybírali vysokou poprvé.
Začít jinde na bakaláři, přestoupit na jinou školu na magistra, zůstat na stejné vysoké, protože dva roky už jsou přeci krátká doba, splnit si sen a odjet na rok pryč, najít si práci a začít konečně získávat tolik potřebnou praxi, udělat si rok volno a třeba napsat knížku...
A pak vám dojde, že všechno tohle se vám může ve vteřině zhroutit až vám zase jako jediné nepřijde e-mail. Nenapíšete bakalářku. Neodstátnicujete. Neuděláte třeba tu jednu důležitou zkoušku teď v zimáku..
Ale ať už to všechno dopadne jakkoliv, chci být připravená na všechny možnosti a tentokrát to nenechat na náhodném výběru podle toho, jestli se mi zrovna bude chtít jet na zápis.


Tak nějak mi nezbývá nic jiného, než doufat v to nejlepší a připravovat se na nejhorší.
Protože jsou věci, které ovlivnit nedokážete.

A nejlepší na tom je, že třeba už za týden to může být zase všechno jinak.

A jak zvládáte začátek školy vy?

You Might Also Like

28 komentářů

  1. To je mi líto že se vše s*re :( To s tou školou chápu, taky nejsem z rovna nadšená z toho co dělám/studuji tak ti dokonale rozumím, ale s bakalářkou a tak to rozhodně nevzdávej! Pokud budeš potřebovat klidně si dej rok volno... ono přece nemusíš jít nutně na Magistra... nebo nutně ne hned po dodělání bakaláře... a ty ho uděláš, já tomu věřím :) Drž se!

    www.double-claire.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji za krásný komentář ♥ Mrzí mě, že taky nejsi úplně nadšená ze svého oboru, občas se člověk holt bohužel trošku splete, ale pořád doufám, že se třeba ukáže, že to zas tak špatné rozhodnutí nebylo.. uvidí se, začít jinak můžeme vždycky :) Drž se i ty! :)

      Vymazat
  2. Tak tenhle článek úplně přesně vystihuje moji situaci, když mě nevzali ani na jednu ze tří vejšek. Ačkoliv je to smutný, tak musím říct, že jsi to neskutečně skvěle napsala.

    PS: Recenzi na Láďovi knížky určitě časem udělám. Věřím ale, že budou obě naprosto perfektní.

    Karolína & Maličkosti ze života

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju za pochvalu :) Mrzí mě, že tě nevzali na vysokou, ale na druhou stranu máš aspoň více času si promyslet, co bys vlastně chtěla dělat, tak ať vybereš správně! :)

      Vymazat
  3. Jak já ti rozumím! Psala jsem ti na Instagramu, takže víš, že jsem nastupovala na stejnou školu jako ty, akorát na jinou fakultu. Já tam ale byla jen týden, už po třech dnech jsem doma brečela (ne kvůli rozsahu učiva a zvykání si na nový systém), ale kvůli tomu, že jsem věděla, že mě ten obor totálně nezajímá, nechci dělat nic v čem je matika a podobné věci. Všechny ty přednášky mě tak nebavily a byla jsem tam nešťastná, naštěstí moje vysněná škola vypsala náhradní přijímačky, tak jsem na poslední chvíli mohla ještě přejít.

    Teď čekám na vyhodnocení a doufám, že mě vezmou, abych mohla studovat svá vysněná mediální studia (marketing, PR, žurnalistika, média...) hodně mě to láká. Hlavně to nevzdávej teď, určitě aspoň toho bakaláře zvládneš a pak se můžeš poohlédnout po jiném oboru, ale chápu, že je to těžké. Jsem ráda, že jsem si své špatné rozhodnutí uvědomila brzy, že ta škola není nic pro mě. Držím ti palce, ať to vše ve škole zvládneš! :)

    LENN

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Chápu tě, podobné pocity jsem měla po prvním týdnu prvního semestru i já, ale tak nějak jsem pořád doufala, že se to třeba ještě zlepší.. a i tenhle můj článek je důkazem, že se to nezlepšilo. Je jedině dobře, že si to začala řešit hned :) Moc doufám, že ses na svoje vysněná mediální studia dostala ♥

      Vymazat
  4. Já brečela ze školy na cesťáku, věděla jsem, že to nezvládnu a čím víc jsme to věděla, tím víc jsem z toho byla v prd... no nezvládla jsem to a pak se mi tak ulevilo, když jsem mohla začít jinde. Na druhou stranu máš už jen kousek do konce.:) Ale bakalářka je záhul, také s ní už bojuji, hned po nástupu do školy, začala v semináři, že bakalářku téměř v každé věci nedáme a musí to být doko... docela děsící, slyšet tohle první týden školy.

    Somethingbykate

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Začít jinde a zažít tu úlevu bych nejspíš potřebovala, já sice vím, že to tady můžu zvládnout, ale nevím, co bude potom, nedovedu si představit v tomhle žít dalších roky.. Držím palce, ať se ti bakalářka nakonec podaří napsat :)

      Vymazat
  5. To je mi líto, přeji ti štěstí ať vše pevně zvládneš :) znám to se školou, jsem na farmacii, což je pro mě hrozně těžké a v zimním zkouškovém jsem řešila ještě problémy doma, takže jsem se z toho skoro zhroutila. všechny ty nervy okolo a dost učení, není na nic čas, ale nakonec jsem i ve druháku, takže věřím, že vše je možné a určitě to vyřešíš nakonec dobře :)

    Petra | www.mygoldenmind.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji ♥ Na farmacii mám kamarádku, takže si dovedu představit, jaké to tam je, upřímně aspoň v tomhle ohledu jsem ráda za svoji školu, ale nejdůležitější je, jestli tě to baví :) Držím palce, ať to všechno zvládneš :)

      Vymazat
  6. Jo bakalářka je stres, který teď skličuje celý můj kruh (samozřejmě i jiné lidi, ale těmihle jsem téměř každý den obklopená). Jsem ve stresu, občas pociťuji úzkost, ale už jsem se naučila jak s tím pracovat (nebo bojovat?). Základ je se vždycky nadechnout a říct si, že je to "jenom" bakalářka. To, že mě mají lidé rádi není podmíněno nějakým titulem nebo prací. Další je se hýbat. Je jedno jestli se jdu projít, zaběhat, zaposilovat nebo si dám hodinu jogy. Každý pohyb vyplaví endorfiny a já jsem zase o něco více šťastná. A za třetí: čelit problému přímo. Mám strach z bakalářky? Tak ji řeším. Hledám knihy, hledám články, komunikuji s vedoucím a jinými, jak by práce měla vypadat. I to je sice stresující, ale pořád lepší než se doma třást strachy a nedělat raději nic. Nikdo jiný to za nás nevyřeší ani nenapíše.
    Přeju ti hodně úspěchů, Domi! A jen si pamatuj, že v tom nejsi sama a občas je každý tak moc ready to vzdát, chce jen brečet a ležet. Všichni jsme jen lidi, jen o svých slabších chvilkách raději moc nemluvíme, abychom neukázali slabost.
    Andrea Mokrejšová

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já vím, že to je "jenom" bakalářka a "jenom" škola, ale pro mě je teď tohle asi to nejdůležitější a jednoduše nad tím nemůže jen mávnout rukou a říct si, že to nějak dopadne, asi tohle není zrovna ta myšlenka, kterou jsem chtěla vyjádřit, zkrátka momentálně je to špatná kombinace všeho. Ale pořád neztrácím víru, že všechno bude dobrý, bakalářku vyřeším, budu se moct zase pravidelně hýbat a bude líp :)
      Děkuju za komentář :)

      Vymazat
  7. Tak já mám ted VŠ přerušenou, ale měla jsem podobný pocit, když jsem odevzdáa diplomku ale moje představa a vedoucího byla úplně jiná. A jelikož on je ten kdo mi dává známku tak jsem přerušila a budu přepisovat 😄 Snad se tentokrát naše názory budou shodovat 😂
    SmileThess

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tyjo, tak to doufám, že něco podobného nebude čekat i mě.. Každopádně ti moc držím palce, ať se tentokrát vaše představy shodnou :)

      Vymazat
  8. Ja mám školy už bohužial za sebou, ale ak by mi to čas dovolil určite dám dalšiu. Z vlastnej skúsenosti viem že si treba ísť za svojim a že ak máš dany cieľ jasný vždy sa nájde cesta ako sa tam dostať. Jasné niekedy je to skratkou cez berlín (živit strašne rád hádže polená pod nohy), ale ak vieš kam ideš tak sa skrátka nestratíš.

    http://byfoxygreen.blogspot.sk/?m=1

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je asi právě můj problém, že tak úplně nevím, kam směřuju, úplně jasně daný cíl nemám..

      Vymazat
  9. Já vím ze je to smutné, ale tohle byl tak hezky ctive napsaný článek, ze doufam, ze to ode mě vezmes jako kompliment a udělám ti trochu radost :) Chápu to, včera jsem měla první den na své druhé vysoké a tak nějak začínám přemýšlet jestli to nemám radši ukončit a najít si novou praci, ale dam tomu čas do ledna na zkouskovy a pak se uvidí, každopádně všechno zle se obrátí v dobre, takže držím palečky a něco se ti určitě povede a budeš šťastná :)
    Inspiration by Linda

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Radost jsi mi udělala, děkuju moc ♥ Držím palce, aby se ti nakonec na tvé druhé vejšce zalíbilo :)

      Vymazat
  10. Krásny článok, plný pravdy a emócií!
    my blog: THE COLORFUL THOUGHTS

    OdpovědětVymazat
  11. niektori ludia neradi pisu na blog o svojich utrapach a ja to chapem, ale viem, ze nie som taka. mozno sa potom javim ako negativna, vecne smutna a neviem co vsetko este, ale pomaha mi to. tak dufam, ze napisanie tohto clanku zase pomohlo tebe.
    cim dalej tym viac zacinam mat pocit, ze cely zivot je vlastne iba o stasti. a niekto ho ma viac ako ti druhi, niekto si natlcie hubu az neskor ako na vyske a niekto si to zle odzije v skole. neviem, neexistuje navod na to, ako vsetko jednoducho zvladnut, mozeme iba robit to, na co mame silu, volu, motivaciu, chut. a dufat, ze sa to nejak ututle, hovorit si, ze sme spravili vsetko, co sme mohli, zmierit sa s tym, ze sme to pokazili. skola je skola a aj ja ju velmi casto beriem az prilis vazne. napriek vsetkemu sa snazim najst na nej nejake pozitivum a som ready vzdat to uz nejaky ten cas. ale nemam na to odvahu, lebo iny plan ako skolu fakt nemam. ty mas aspon to. drz sa <3

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně taky takovéto články pomáhají, vždycky se cítím líp, když se z něčeho vypíšu :)
      Nemůžu jinak, než s tebou souhlasit, ať už budeme dělat cokoliv, vždycky je k tomu potřeba i trocha toho štěstí.. Úplně bych bohužel neřekla, že mám jiný plán než školu, spíš mi jen myšlenky lítají všude možně a já jen můžu doufat, že nekterá z nich nezůstane jen pouhou myšlenkou.. Drž se i ty! ♥

      Vymazat
  12. To mě mrzí, ale chápu tě a já mám horší problém - já stále nemám hotovou maturitu a v květnu mám poslední pokus, který už prostě musím udělat a kam na vysokou ? To taky nevím, chtěla jsem jít, ale teď momentálně nevím co bude pak.. jestli někam půjdu nebo ne.. všechno se to tento rok, tak nějak posr.. :/
    Držím palce, ať je lépe ! :) Člověk jednou zjistí, že to zlé bylo k něčemu dobré

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to mě moc mrzí.. Ale věřím tomu, že v květnu to už určitě vyjde, neboj :) Aspoň máš ještě čas si promyslet, kam bys na vysokou chtěla :) A věřím tomu, že se tenhle rok tak nějak všechno sere, aby ten příští mohl být už jenom lepší a lepší :)

      Vymazat
  13. Nezúfaj! Mne sa stalo niečo podobné - nakoniec som študovala výšku nie 5 ale 6 rokov.. Nebolo sa čím chváliť, no nejak som to vtedy prekonala. A teraz už po skončení výšku viem, že všetko zlé bolo na niečo dobré. Lebo som nakoniec vyštudovala ešte lepšiu školu na akú som chodila predtým (na Bc som chodila inde ako na Ing.) aa za ten 1 rok navyše som stihla nadobudnúť prax v administratíve, ktorú som napr. teraz už zistila, že veľmi robiť nechcem. No keby bolo najhoršie išla by som aj to robiť a prax už nejakú mám... Takže hlavu hore, ja to tiež teraz nemám ľahké, snažím sa všade nachádzať odpovede ako ďalej a čakám, že mi niekto tú odpoveď dá, no stále to neprichádza.. chce to asi len čas a veriť, že všetko nakoniec dobre dopadne.. držím palce!

    Desire fashion blog

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju za povzbudivý komentář :)
      Je super, že jsi nakonec výšku dodělala a dokonce ještě lepší :) Věřím tomu, že nakonec najdeš tu správnou odpověď na to, co dělat :)

      Vymazat
  14. Ja momentálne v chorobe, výšku mám už našťastie za sebou a verím, že aj tebe sa podarí dobojovať. Ono v podstate to najľahšie čo môžeš urobiť, je vzdať sa. Vysoká škola mnohokrát nie je len o vedomostiach, ale o vytrvalosti čeliť veciam, ktoré sa nám nedaria, alebo nejdu podľa našich predstav a skúšať ich zas a zas. Je o tom ako pochopiť či urobiť veci inak, ako sme navyknutí a to je do života dôležitý odkaz. Ja ti radím nevzdávaj sa, skúšaj urobiť všetko pre to, aby si to urobila najlepšie ako vieš a keď sa to nevydarí skúšaj znova, raz to len ísť musí :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vidíš a mně vzdát se přijde jako to nejtěžší, všechno to zahodit není jen tak.. Ale jinak s tebou můžu jenom souhlasit, vysoká opravdu není jen o znalostech, ale spíš o tom všem okolo.. Děkuju! :)

      Vymazat

Thank you so much for your support ♥

Subscribe