Předsevzetí si nedávám, ale kdyby ano, určitě by jedno z nich bylo, abych začala více číst. Čtení jsem vždycky milovala, ale mám pocit, že poslední roky to je se mnou čím dál tím horší a já místo přečtení si pár stránek raději projíždím Instagramem. Čím dál tím víc jsem cítila, že mi to chybí a že to je něco, co chci opět zařadit do mého života. Jsem ráda, že se mi to daří a že jsem díky tomu přečetla zajímavé knížky, které si myslím, že stojí za pozornost a že by vás tento rok neměly minout. 

Eko průvodce aneb Planetu B nemáme | Karolína Rathousová

Dewii sleduji už několik let a je to jedna z mých nejoblíbenějších "influencerek", už mám od ní její první knížku, mikinu i plátěnku. S jejími myšlenkami hodně souzním, a tak mi bylo jasné, že ani její nejnovější knížka mě nemine. Zároveň si myslím, že ke mně přišla v ten nejvhodnější čas, jelikož mám pocit, že za ty poslední měsíce jsem se celkem dost vzdálila od toho, čemu věřím a tomu, jaký život chci vést. Nejspíš pod tíhou všech těch událostí, co se staly, jsem u spousty věcí ztratila smysl a přišly mi zbytečné, ale to by bylo spíš na jiný článek, takže zpátky ke knížce.

Na knížce strašně moc oceňuji to, že to nejsou jen nějaké domněnky a myšlenky, ale že to, co Dewii píše, má podložené fakty, články či studiemi. Moc se mi líbí, že jednotlivé oblasti jsou podány věcně, že z knížky nemám pocit, že když to nedělám všechno úplně na 100 % správně, tak je to prostě špatně. Zároveň cením i to, že knížka není věnována jen ekologii jako takové, ale že se dotýká různých oblastí života (módě, sravě, kosmetice či zeleným alternativám) a dává podněty k tomu, abychom se nad svým způsobem života zamysleli.
I když už jsem spoustu věcí věděla, tak přesto jsem byla hodně nemile překvapená, co všechno se skrývá pod povrchem. Pořád mi přijde až neskutečné, kam jsme to nechali zajít. Tato knížka za přečtení určitě stojí a myslím si, že úplně každý z nás se může být ve svém životě více ohleduplný k naší planetě.

Miluj svůj život |  Louise L. Hay

Tato knížka si ke mně nacházela cestu postupně. Bála jsem se toho, že to bude taková ta sluníčkářská knížka, která bude kázat o sebelásce. Vůbec jsem ale z knížky takovýto pocit neměla. Myslím si, že tohle je skvělá knížka, pokud chcete začít se změnami uvnitř sebe. Já jsem vůbec nebyla připravená na to, že knížka na mě bude až tak moc sedět. Prvních zhruba sto stránek jsem cítila neuvěřitelný tlak v hlavě, protože všechny ty příklady a věty na mě tak moc seděly, že se moje hlava tomu nejspíš snažila zabránit, protože je vždycky jednoduší zůstat ve starých kolejích. Teď bych si nejradši knížku nosila neustále u sebe, abych se k ní kdykoliv mohla vrátit. Knížka sama o sobě určitě nezpůsobí revoluci ve vašem životě. Myslím si, že chce tomu dát čas, číst knížku hodně pomalu a vracet se k ní, protože teprve potom může mít vliv na váš život.

Co na knížce především oceňuji, je to, že skutečně vychází ze životního příběhu autorky. Zároveň mě i fascinovalo to, že knížku napsala už téměř před 40 lety a stále je knížka aktuální.

Vyhořet může každý |  R. Honzák, A. Cibulka, A. Pilátová

Tahle knížka je naopak nová - vyšla ke konci minulého roku. Jak už z názvu vyplývá, knížka se zabývá syndromem vyhoření. Skládá se z osobní zkušenosti 3 známých osobností (Aleše Cibulky, Dagmar Peckové a Olgy Šípkové), zároveň je ale doplněná i po odborné stránce psychiatrem Radkinem Honzákem.

Myslím si, že knížka je užitečná zejména pro ty, kteří si syndromem vyhoření neprošli. Může sloužit jako skvělá prevence, aby se vám vyhoření vyhnulo a zároveň může být užitečná i lidem, kteří někoho s tímto syndromem ve svém okolí mají, aby lépe pochopili jeho pocity. 

Teď ale na řadu přichází jedno velké ALE. Já sama mám s vyhořením osobní zkušenost (proto mi mamka tuto knížku koupila). Ta moje zkušenost je hodně specifická, a tak kdybych o tomto tématu knížku měla napsat já, pojalo bych ji jinak. Nejsem si jistá, jestli by kniha dokázala pomoc člověku, co syndrom vyhoření právě prožívá. Spíš je knížka zaměřená na prevenci, na to, abyste dokázali včas rozpoznat, že vás vyhoření může potkat a v tomto ohledu knížka může být hodně nápomocná.

Znáte některou z těchto knížek? Zaujaly Vás?

♥

Rok 2020 má zatím nejblíže k noční můře. Úžasně to shrnula moje spolubydlící, která mi řekla, že jakmile má pocit, že se jí něco nedaří, vzpomene si na mě a je v klidu, protože já mám opravdu blbý rok s velkým B. Stačí jeden telefonát domu a další tři špatné zprávy přibudou. Už jsem se i přistihla, že jsem úplně rezignovala a jen čekala, jaká další špatná zpráva přijde. 

Únor byl úplně jiný, než jsem čekala. Žádný z mých plánů mi nevyšel a mě na chvilku i napadlo, že už na všechno kašlu, zabarikáduju se doma a končím. Naštěstí mě to brzy přešlo, čehož jsem vzápětí litovala, jelikož jsem vychytala šílenou sněhovou vichřici, která byla tak strašná, že jsem dokonce musela jít domu bez brýlích, jelikož mi na obličeji zapadly sněhem (ano, taky bych nikdy nevěřila, že se to může stát). A pokud to nevíte, mám opravdu hodně dioptrií a bez brýlích bych si obvykle netroufla jít ani na záchod. 

V únoru mi mimo jiné začal i nový semestr. Spoustu předmětů jsem si navolila sama, protože mi chybí poměrně hodně kreditů a povinné předměty mám už téměř všechny odstudované. Už po prvním týdnu jsem zjistila, že jsem si nezvolila předměty úplně šťastně a s předměty jsem začala hodně čarovat. Nakonec jsem ale se svými předměty překvapivě spokojená a myslím, že jsem z těch všech hrůz vyvázla ještě hodně dobře.
Abych ale byla úplně upřímná, tak začátek semestru jsem vůbec nezvládla ani psychicky. Absolutně netuším, co se stalo, protože přeci jen už mám za sebou hodně semestrů, ale tentokrát mě to úplně srazilo na kolena ještě předtím, než vůbec začal nový semestr.


Stálo mě hodně sil, abych se nějak posbírala dohromady. Hodně mi pomohlo se zas a znovu pokoušet vracet zpátky do přítomnosti a prostě jen udělat další správnou věc.
A tou další správnou věcí může být naprostá maličkost.
Jít do školy.
Napsat e-mail.
Pustit staršího pána si sednout v tramvaji.
Zvednout babičce rukavici, když ji spadne na zem.
Lehnout si, pustit si film a odpočinout si.
Najíst se.
Vybrečet se.
Nadechnout se.

Mám takovou teorii, že úplně každý z nás si v životě -a promiňte mi ten výraz- musí projít různýma sračkama a je jen na nás, jak se k tomu postavíme a jak se zachováme. Čím dál tím víc věřím tomu, že všechno se dá nějak vyřešit a zařídit, jen je důležité udělat ten první krok, aby se tak mohlo stát. Nenechat věci zajít do extrému, být proaktivní a neztrácet naději, že se to může zlepšit.
Možná, že cesta vede právě skrz to udělat pokaždé tu další správnou věc a posunout ten náš příběh zas o kousek dál. 
A možná, že prostřednictvím maličkostí a děláním správných věcí lze zvládnout cokoliv.

A jak se v poslední době máte vy? Jak jste zvládli start nového semestru?

♥

Poslední článek s tipy na filmy jsem vydala už více jak před půl rokem. Zhruba tak dlouhou dobu mi trvalo si rozmyslet, jestli v těchto článcích chci pokračovat. Ale poslední dobou jsem se ke svým článkům s tipy na filmy sama vracela a každý film, na který jsem se znovu podívala, se mi líbil, a tak by byla škoda, abych tuto sérií článků úplně skončila.

Dva papežové
Když jsem tento film zaregistrovala poprvé, mylně jsem si myslela, že se jedná o komedie, o jakousi parodii na papeže. O to víc jsem byla překvapená, když jsem si film pustila a zjistila jsem, že se vlastně jedná o příběh inspirován skutečnými událostmi. Za mě je to zajímavá sonda do katolické církve, velmi povedené konverzační drama a neskutečně skvěle zahrané od A. Hopkinse a J. Pryce, kteří hrají papeže.

Zdroj

Miss Americana
Já miluju dokumenty o slavných zpěvačkách, takže ani životopisný  dokument o Taylor Swift jsem si nemohla nechat ujít. Je fantastický. Popisuji Taylořinu cestu od jejích začátků coby country zpěvačky až po tvorbu jejího nejnovějšího alba Lover. Já asi úplně nejsem skalní fanynkou Taylor, ale díky dokumentu jsem na ní získala jiný pohled. Vždycky mi přišla jako taková ta milá holka bez vlastního názoru, ale zdá se, že konečně našla svůj hlas.

 Zdroj

Co jsme komu zase udělali
Naprosto miluju už první film Co jsme komu udělali, takže jsem si nemohla nechat ujít ani pokračování tohoto filmu. Pokud hledáte film, u kterého si odpočinete a zároveň se i pobavíte, tak tohle je ta správná volba. Opět se setkáváme s rodinou Verneuilových, jejichž dcery si vzaly muže rozdílných původů. Ti nabyli dojem, že Francie jim není nakloněná a rozhodli se ji opustit. Claude a Marie Verneulovi udělají všechno proto, aby se tak nestalo.

Zdroj

Holky z lepší společnosti
Tento film patří k mým nejoblíbenějším, proto jsem sama překvapená, že jsem o něm ještě na blogu nepsala. Je o něco starší, takže je docela možné, že o něm nevíte, což by byla určitě škoda.
Molly je dcera rockové legendy, když ji ukradnou její dědictví, je přinucena udělat to, co ještě nikdy neudělala - začít pracovat. Stane se chůvou osmileté Ray, na niž její matka nemá čas a opatrovatelky si u nich podávají dveře.[1] 
Na filmu se mi líbí kontrast hlavních postav - malé dospělé Ray a dospěle nedospělé Molly, které se život otočí vzhůru nohama, když je okradena a přijde o všechny peníze. Moc se mi líbí, jak se jedna od druhé učí být lepší verzí sebe samé. A i když jsem film viděla už několikrát, pravidelně u jeho konce zas a znovu brečím.

Zdroj

Sám život
Tento film jsem si musela pustit dvakrát, protože poprvé jsem ho téměř celý probrečela. Já miluju filmy, ve kterých jsou jednotlivé příběhy propletené, miluju, když se příběh spojí do jednoho. Jak už název napovídá, tento film je o životě, o jeho radostech i strastech. O důležitosti toho pokaždé znovu vstát a posunout náš příběh o kousek dál. Když půjdeme jen o kousek dál, najdeme lásku.

Zdroj

Malé ženy

Na každý nový film, ve kterém hraje Saoirse Ronan se vždycky těším - za roli v Malých ženách byla dokonce nominována na Oscara. Celkově byl film skvělý, samotné myšlence čtyř sester, které mají svůj sen a touhu žít si život po svém v období, kdy se od nich očekávalo jen to, že se dobře vdají, fandím. Ale maličko mi vadilo přeskakování v čase, myslím, že za 7 let se člověk kord v mladém věku dost změní a téměř všichni mi přišli úplně stejní. U některých postav mi vadil i samotný výběr herců, ale to je spíše můj osobní pocit.
Samotný příběh byl fascinující, v druhé polovině filmu jsem se do něj tak vžila, že jsem se od něj nemohla vůbec odtrhnout. Přijde mi to jako správný feministický film. Skvěle byla ztvárněna i proměna hlavních hrdinek - z mladých naivních dívek do dospělých žen.

Zdroj

Last Christmas
Je film, na který jsem se strašně moc těšila. Bohužel jsem od něj měla asi až příliš velká očekávání. První polovina filmu mě moc nebavila a pointa filmu mi taky došla příliš brzo, takže se ani zamýšlený wow efekt v podobě "překvapivého" zvratu u mě nekonal. Ale abych filmu zas až tolik nekřivdila, tak samotná témata, kterých se film letmo dotýká (Brexit, posttraumatická porucha, deprese) jsou samy o sobě závažná, jen si myslím, že jím mohlo být věnováno více pozornosti, jen by se asi v tom případě už nejedlo o romantickou komedii. Nicméně závěrečná message filmu je skvělá a jsem si jistá, že i přes moje rozpaky si film pustím znovu.

Zdroj

Ledové království 2

Jak já jsem se těšila na pokračování Ledového království. Už teď dvojku miluju víc než jedničku, a to je co říct, jelikož jedničku umím skoro nazpaměť. Na dvojce oceňuju, že nevykrádá jedničku, ale tvůrci dokázali dát dohromady úplně nový příběh. Zamilovala jsem se do písniček. Úplně jsem viděla malé děti, jak se na film dívají a právě tyhle písničky jim můžou dodat tu správnou motivaci a pohled na život.
Myslím si, že děti i dospělí si ve filmu najdou to svoje a opravdu mě dvojka moc mile překvapila.

Zdroj

Viděli jste některý z filmů? Jaký film jste naposledy viděli?

♥