Na první část o Norsku se můžete podívat tady.

Dalsnibba
Dalsnibba je úchvatná vyhlídka (nejen) na fjordy. Když jsme dojeli na vrchol, měli jsme obrovské štěstí v podobě výhledu bez jediného mráčku. Není výjimkou, že celý vrchol je ponořen v mracích a krom nich není vidět nic jiného.

Geiranger

 Naprosto naplnil moje sny o norských fjordech. Pokud se v Geirangeru ocitnete, určitě si nenechte ujít plavbu lodí, je to zážitek. I samotná vesnička je nádherná. Děsivý ale je, že Geiranger jednou nebude. Pokud Vás zajímá víc, podívejte se na norský film Vlna (Bølgen), ze kterého sice udělali po vzoru hollywoodských filmů drama a akčňák, ale základ filmu je bohužel pravdivý.
A překvapivě v jednom obchůdku se suvenýry prodávaly i dvě Češky. Celkově nebyl v Norsku den, abychom někde nepotkaly nějaké Čechy, to mě docela překvapilo. 

Lom
 Je nádherná vesnička, ve kterém se mi moc líbilo. Určitě nemiňte místní kostel (typický Stavkirke kostel = dřevěný sloupový kostel)  a pekárnu, která se nachází na druhém břehu od kostela. Nikdy v životě jsem nejedla lepší brownies.

Besseggen

Masakr. A ještě teď se maličko klepu, když si na výstup vzpomenu. Já úplně nejsem fanda lezení po skalách a nestabilního povrchu, takže místama pro mě cesta byla noční můrou. I když cestu bych měla spíš dát do uvozovek, cesta tam žádná nebyla a víceméně to bylo o tom dostat se do místa, kde jste viděli nejbližšího člověka před vámi. A to, že lidi většinou byli na vrcholu strmé skály a vy jste nevěřili, že byste tam vůbec někdy dolezli, je věc jiná. Ale ten pocit, když jste nakonec výstup zvládli, je k nezaplacení. Už chápu, že tento horský hřeben je označován za nejkrásnější hřebenovou túru Norska. 

Oslo

V Norsku určitě nemůžete vynechat hlavní město - Oslo. Pokud jste fandové Vikingů, určitě navštivte muzea s touto tématikou - Kon-tiki, Vikingské lodě a loď Fram. Já byla jen na Vikingských lodích a vůbec mě to neoslovilo, takže jsem další vynechala a spolu se mými spolubydícími jsme jeli lodí rovnou do centra Osla. Oslo by se mi samo o sobě líbilo, ale měli jsme poměrně málo času na to, abychom si ho stihli celé v klidu projít. Ať už ale budete mít v Oslo jakkoliv dlouhou dobu, učitě si zajděte k místní opeře, na chvilku si tam sedněte/lehněte, zavřete oči a zaposlouchejte se + určitě navštivte i Vigelandův park, je sice trošku dál od centra, ale za návštěvu určitě stojí. Pokud budete mít ještě víc času, navštivte i Holmenkollen, ten při své příští návštěvě určitě nevynechám.

Cestou jsme ještě strávili den ve švédském Göteborgu a v hlavním městě Dánska - Kodani. 

Göteborg
Je druhé největší město Švédska. Celé město se mi moc líbilo, vládla v něm příjemná poklidná přímořská atmosféra, ale kdybych se ještě někdy do Švédska podívala, mnohem více by mě lákal Stockholm.

Kodaň
Absolutně jsem vůbec nepochopila šílenství kolem místní sošky Malé mořské víly.  Ale přes počáteční rozpačitost se mi město zalíbilo a vůbec by mi nevadilo strávit v Kodani ještě o trošku víc času než jen jeden den. Nevynechejte projížďku lodí, jen si vyberte o trošku lepší počasí než my.



Norsko je opravdu nádherné a je v něm neuvěřitelně moc míst, které člověk může objevovat a poznávat. Pokud někdy budete mít možnost se tam vydat, neváhejte ani sekundu a jeďte. Je to zážitek a nepopsatelná krása.

Nepřekonatelná nádhera & splněný sen.

♥

Moje nevěřícné pocity jsem vám popsala už v minulém článku. Dneska jsem se vám o tom všem rozhodla napsat trošku víc.

Jak do Norska?
Pokud nechcete zůstat zaseknutí v Oslu, tou nejlepší volbou je auto, popřípadě karavan. Veřejná doprava v Norsku nepatří zrovna mezi ty nejrozšířenější a nejlevnější + by Vás rozhodně nezavezla tam, kam byste potřebovali. Pro představu tam, kde jsem bydlela, sice autobusová zastávka byla, ale bez jízdního řádu a pokud jste se chtěli dozvědět, kdy něco jede, museli jste si zavolat na telefonní číslo. Určitě bych na to nespoléhala. Počítejte i s tím, že na norských silnicích se jezdí pomaleji než u nás, tudíž cesty mezi jednotlivými místy vám zaberou poměrně dost času.
Pokud nejste zrovna zdatní řidiči, využijte některého ze zájezdů. Tuto možnosti jsem zvolila i já s kamarádkou a když už si po prvních třech dnech zvyknete na život v autobusu, dá se to v pohodě zvládnout a je to ta nejlepší možnost na takovéto první okouknutí Norska.


 

Cena
Samotný zájezd mě se studentskou slevou vyšel na zhruba 12 200 Kč. V ceně bylo ubytování (+ 3 dny se spalo v autobusu), polopenze (ne po celou dobu zájezdu, "jen" 5x snídaně a 4x večeře) a doprava. Veškeré vstupy v ceně nebyly. Musíte počítat s tím, že v severských zemích je draho, takže se cena zájezdu ještě navýší. Celé jsem si to platila sama.


Co s sebou 
 I když do Norska pojedete v létě, nezapomeňte si teplé oblečení, šálu, rukavice a čepici. Šortky a tílka můžete nechat doma. Jelikož se spí v chatových oblastí, vemte si s sebou i spacák (jo, zní to jako základní vybavení, ale třeba naši spolubydlící ho neměli, takže spacák určitě s sebou), deku (nejen) do autobusu, pohorky a jídlo z domova. V Norsku nejsou supermarkety na každém rohu a koupit si něco k jídlu může být obtížné + ceny jsou zhruba třikrát vyšší než v ČR. Veškeré peníze si vyměňte už v ČR, jinak se vám může stát, že budete bez nich.

Pokud by vás ještě cokoliv zajímalo, neváhejte se mi ozvat.

A co jsem to v Norsku všechno viděla?

Lillehammer
Naše norské putování začalo v Lillehammeru, v městečku, kde se v roce 1994 konala zimní olympiáda. Určitě tady nemůžete minout dvě dominanty města - skanzen Maihaugen (pozoruhodné venkovní "muzeum", kde najdete průřez norskou historií - od starých potemnělých chaloupek až k moderně vybaveným domům z konce minulého století) a skokanské můstky, které jsou opravdu zážitem a až když jsem je slézala, došlo mi, jak jsou obrovské. Nechápu, jak někdo na nich může skákat.

 

Jostedalsbreen
Jostedalsbreen je největší ledovec kontinentální Evropy. Cesta k němu pro mě byla trošku adrenalinem (ale to jsem ještě nevěděla, co mě teprve čeká), ale ten pohled na něj za to stál. Je naprosto dechberoucí. Dech mi ale vzalo bohužel i to, jak rychle ledovec taje a ubývá.




Trollové 
Norsko je známé svými Trolly - věhlasní obyvatelé hor ze severských mytologiích. Jsou naprosto všude - v pohádkách, na pohledech, coby suvenýry ve všech možných velikostech, jako postavičky ve městečkách v nadživotních velikostech, jako záložky, trička a když se zadíváte do hor a lesů kolem Vás, možná je zahlédnete i tam. Pokud na nadpozemské bytosti zrovna nevěříte, nenechte si ujít zastávku alespoň u převislé horolezecké stěny Trollů - Trolltindan. A rozhodně nemůžete vynechat cestu Trollů - Trollstigveien, naprosto mě učarovala, uchvátila a celou dobu jsem jen nevěřícne kroutila hlavou, jak je tohle možný. Jako bonus Vás na jejím konci čeká krásná vyhlídka.



Ålesund
 Ålesund je město u Atlantského oceánu. Na celé město je krásný výhled z vrchu Aksla, na který vede 418 schodů. Věřím tomu, že město je krásné, ale my jsme se tam s kamarádkou docela ztratily a úplně nás město neuchvátilo.

Pokračování příště!

P.S. Fotky budu postupně přidávat i na můj Instagram, tak ho nezapomeňte sledovat.

♥

Jedním z nejlepších způsobů jak poznat druhé lidi je poznávat je skrz jejich sny. Naše sny toho o nás řeknou víc, než si dokážeme jen představit. Je to fascinující. Jsme to my v té nejčistčí podobě. A nezáleží na tom, jestli mluvíme o těch největších či nejmenších, vždy nám jen při vzpomínce na ně září oči. Nemám pravdu?
Mně samotné září oči často, snů mám plnou hlavu. Ale ten první, který mi vždycky vytane na mysli je/byl pouze jeden jediný. Prožil se mnou snad půlku mého života. Ještě, když jsem si ho na začátku roku jen tak zapsala na papírek, nikdy by mě nenapadlo, že si ho letos splním. Nevěřila jsem tomu, i když už jsem měla všechno zařízené, nedocházelo mi, že se sen stane skutečností ani v okamžiku, kdy jsem se vydala na cestu a nechápala jsem všechny ty dny, kdy jsem dýchala norský vzduch.
Nikdy v životě jsem neviděla nic krásnějšího. Nic tak slovy nepopsatelného. Nic tak kouzelného.
Zamilovala jsem se. Tou nejčistčí opravdovou láskou.
Byla jsem šťastná. A stále jsem slovy nepopsatelně šťastná hledající náznaky, že to všechno bylo skutečné. Zatím to všechno stále ještě víc zní jen jako sen. Moc krásný na to, aby se stal skutečností.
Jsem plná vděčnosti.

Možná to vlastně nakonec ani není tak o tom splnit si sen, odškrtnout si ho a jít dál. Možná je to o tom vystoupit ze své komfortní zóny, dělat věci, na které nemáte odvahu, překonávat sami sebe a stát se silnějšími. Stávat se tou nejlepší verzí sebe samé. Odškrtnutím políčka to nekončí. A já už teď vím, že se do Norska vrátím. Může to být za rok, za pět či deset let. Nesejde na tom.
Nečekejte na to, až přijde příhodnější doba. Nepřijde.
Plňte si svoje sny.

No words needed. A dream come true. Norway.

♥