Asi málokdo, kdo mě zná, by řekl, že jsem typ na tetování.
A když už jo, tak třeba na nějaké maličké srdíčko.
Hlavně nenápadné.
A tak jsem si v půlce dubna splnila můj obrovský sen a dala si na záda srdce ze žeber.
Což má do nenápadného decentního tetování daleko.

Ale.
Stačil mi jeden jediný pohled na fotku, kde měl někdo podobné srdce vytetované, a já byla ztracená. Ihned mě obrázek k sobě upoutal, fascinoval, a to se za skoro deset let, co mám obrázek v mobilu uložený, nezměnilo.
Vím, že pro hodně lidí může toto tetování působit drsně, ale já v něm naopak vidím křehkost. Přijde mi geniální, že něčemu tak krásnému jako je srdce, dáme drsný obal. Pro mě to je připomínka toho, že nic není černobílé. Nic není jen krásné a naopak. 
A že láska bolí. 
Že realita není romantický film.

Je to moje druhé tetování a už teď vím, že nebude poslední.
Myslím, že moje tetování budou vyprávět můj životní příběh.

A jaký máte na tetování názor vy?

♥

 S hrůzou jsem zjistila, že už je to přes čtyři roky, co jsem byla naposled v zahraničí a přibližně stejná doba od toho, co jsem byla na dovolené. A i když za tu dobu jsem se více než přesvědčila o tom, že jsou v životě důležitější věci, je pravda, že cestování je něco, co mi v mém životě moc chybí. 
A proto jsem moc ráda, že jsem si na konci dubna udělala prodloužený víkend v Miláně. 
Pokud chcete letět do Milána, s největší pravděpodobností doletíte do Bergama, odkud se autobusem zhruba za hodinku dostanete do Milána. Let trvá cca hodinu a dvacet minut, základní cena letenek za cestu tam i zpět vyšla na cca tisícovku, s příplatkem za druhé palubní zavazadlo pak na dva tisíce.
Jízdenky na autobus jsem kupovala předem u společnosti Terravision, cesta tam i zpět vyšla na 18 eur. Pro klid je fajn mít lístky dopředu, nutné to ale není, když vyjdete z letiště, uvidíte hned několik společností, které tuto cestu provozují a není problém lístky koupit. Pokud budete mít lístky předem, neorientujte se podle času odjezdu na jízdence, ale nastupte do prvního autobusu, který tam bude, čas na jízdence je orientační a autobus většinou odjíždí tehdy, když je plný.
Ubytování jsme volili přes Airbnb, konkrétně tady toto. Za tři noci jsem platila něco málo přes tři tisíce pro jednoho. Ubytování bylo úplně super a myslím si, že i lokace byla fajn.

Miláno není město, které vám vezme dech jen tím, že prostě je. Turistická místa jsou nádherná, ale cesta tramvají k nim a samotné uličky mají co dohánět a byla jsem z nich trošku zklamaná. Přišly mi dost ušmudlané a ponuré. Zároveň i doprava městskou hromadnou dopravou je zážitek a bez mapy v mobilu, která nám ukazovala, kde přesně jsme, bychom asi nikdy nikam nedojeli. Moc doporučuji aplikaci ATM Milano, která vám skutečně zachrání život, až se odněkud někam budete chtít dostat. 

Milánský dóm
Katedrála v srdci Milána, kterou nejde přehlédnout. První a každý další pohled na ni vám vezme dech. Je možné se podívat i dovnitř katedrály, popř. na její střechu, jen doporučuji koupit lístky předem, na místě byste je už sehnat nemuseli. 

Galerie Viktora Emanuela II.
Prosklená galerie v samotném srdci Milána plná obchodů. Je pravda, že přímo v srdci galerie se nachází drahé butiky, ale i jen si obchodní centrum projít je zážitek. Na nákupy pro běžné smrtelníky doporučuju spíše obchody v okolí.

Parco Sempione
Oblíbený nádherný park, na jehož jedné straně najdete vítězný oblouk Arco della Pace a na druhé hrad Castello Sforzesco. Já si dovedu představit strávit v tomto parku klidně celý den a jen se procházet a nasávat atmosféru. Kdyby se vám v parku zalíbilo podobně jako mě, dejte si pozor na to, že areál hradu se uzavírá o půl osmé, takže pokud budete chtít využít tento východ z parku blíže k centru, raději si pospěšte.

Navigli
Možná i moje nejoblíbenější část v Miláně. Stačil jeden pohled a okamžitě jsem byla zamilovaná. Čtvrt se rozprostírá kolem vodních kanálů a v něčem mi okamžitě připomněla Kodaň. A věřte mi, kdybych mohla, byla bych tam doteď.

Každou poslední neděli v měsíci se koná Trh Naviglio Grande. Jedná se o blešák, kde můžete najít snad od všeho něco. My měli zrovna to štěstí, že trhy se konaly a já si odsud odnesla krásné světle modré šaty jen za tři eura.

Samozřejmě se nešlo vyhnout všem těm obchodům. Kdybych nebyla limitována palubním kufrem, bylo by toho asi mnohem více, takto jsem si koupila již zmiňované šaty, spodní prádlo ve Victoria´s Secret, šortky v Zaře a set na spaní v Primarku, ve kterém jsem si koupila ještě sešit na zapisování receptů, mini peněženku a visačku na kufr.

Líbilo by se Vám v Miláně? Kam jste naposled vycestovali vy? 

♥

Další dva měsíce utekly a já tu mám opět shrnutí knížek, které jsem přečetla. Tentokrát mi to přijde jako takový mišmaš všeho možného. Jednoduše jsem si potřebovala u knížek úplně odpočinou a později jsem se pustila i do něčeho jiného, než byla young adult literatura. 

Holka mimo rytmus | Becky Albertalli
Potřebovala jsem si přečíst nenáročnou a oddychovou knížku, což tahle přesně splnila. Ale to je asi tak jediné pozitivní, co můžu napsat. Holka mimo rytmus je volné pokračování knihy Já, Simon, která byla i zfilmována. Knížka popisuje vztahy mezi partou středoškoláků a ústředním motivem je tajemství hlavní hrdinky Leah. Příběh se četl rychle, ale nijak mě nechytl, přišlo mi, že se z příběhu dalo vytěžit mnohem víc.

Zakázané ovoce | Jojo Moyesová
Moje první setkání s Jojo Moyesovou. Prokousat se prvními kapitolami byl celkem oříšek, moc jsem nechápala, proč je autorka tak úspěšná, když od prvních stránek mi knížka přijde těžkopádná a ničím výrazná. Pak se ale děj postupně rozvíjel a vtahoval mě do sebe více a více. Líbilo se mi propojení osudů, to, že jsem pořád čekala, kdo je vlastně kdo a kam se hrdinové ze začátku knížky poděly. 
Určitě to nebyla poslední knížka, kterou jsem od autorky četla.

Sněží, sněží... | Lauren Myracle, John Green & Maureen Johnson
Tři vánoční příběhy od třech autorů propojených v jedné knize. Neměla jsem od knížky žádné velké očekávání, potřebovala jsem jen nenáročnou knížku, u které budu moc vypnout. Líbilo se mi propojení postav v příbězích, celkově knížka byla milá, ale žádná kvalitní literatura to nebyla.

Přeskočte pořadí | James Altucher
Knížka, o které jsem psala samostatný článek, který najdete tady.

Obhájce | Victor Methos
Kratší poutavá knížka, která Vás vtáhne do děje. Neměla jsem žádná velká očekávání, ale překvapilo mě, jak knížka byla zajímavá a jak jsem nikdy nevěděla, co se odehraje na další stránce. Sledujeme příběh mladého právníka, který získá místo v celkem pochybné právnické kanceláři. Hned jeho druhým případem se stává vražda, kde obžalované hrozí trest smrt. A obžalovaná se rozhodne uvěřit nezkušenému právníkovi, aby nepřijala dohodu a podstoupila proces před soudem s nejistým výsledkem.

Bude dobrej | E. M. Baco
Knížka, kterou jsem si rozbalila pod stromečkem a snad nebyl nikdo, kdo by si nevšimnul mého udiveného výrazu. Knížku jsem vůbec neznala a dle fotky a popisů na přebalu jsem nechápala, co mi tím chce mamka říct. Trvalo mi skoro 4 měsíce, než jsem knížku otevřela, asi jsem potřebovala čas se na knížku připravila. Jsem ráda, že jsem se do knížky nenutila rovnou, nakonec dospěl ten správný čas a já jsem se do Conana (pejska, ohledně kterého se příběh točí) úplně zamilovala. Deníkové zápisky jsou krásnou sondou (nejen) do psí duše. Mně osobně změnila knížka pohled na pejsky, zejména tedy na ty velká plemena, ze kterých jsem měla vždycky respekt a strašně moc bych si přála, aby si tuhle knížku všichni (nejen pejskaři) přečetli, aby věděli, jak se chovat a co (ne)dělat, při setkání s problémovou psí dušičkou.

A co jste tentokrát přečetly vy? 

♥