Poslední dobou čtu více, než kdy předtím. A tak se mi tu opět sešlo pár tipů na skvělé knížky. Pokud vám to ale nestačí, ty předchozí tipy si můžete přečíst přímo TADY.

Jeden komentář pod článek s detaily z mého pokoje mi vnuknul nápad na tento článek. Už dlouho přemýšlím, že bych napsala nějaký motivační článek, ale kdybyste mě znali, asi byste brzo pochopili, že já nejsem zrovna ten správný člověk na motivování. Ale zase byste brzo zjistili, že miluju citáty. A tak mě napadlo spojit motivaci a citáty dohromady. A věřte mi, lepší kombinaci (aspoň na mém blogu) nenajdete.

We Can Be Heroes

Můj nejvíc nejoblíbenější citát. Zamilovala jsem se do těhlech čtyřech slov na první pohled. Protože nic není pravdivějšího. Můžeme být hrdiny. Můžeme být kýmkoliv chceme.
Pamatuji se, jak jsem na tento citát narazila poprvé. Na jednom blogu jsem viděla fotku jedné holčiny, která ho měla vytetovaný. Poprvé jsem měla pocit, že to je něco, co si dokážu představit, aby zdobilo moje tělo do konce života. Od té doby mě tyto slova provázejí životem. Neustále mi zkřižují cestu. Osud.
..protože můžeme býti hrdiny. Je to v nás a o nás. Tak přestaňmě býti zabedněnými pitomci.

Mít nový notebook znamená rozloučit se s tím starým. A s tím souvisí přesouvání všech souborů, co jsem tam za pět let nashromáždila a které už opravdu nepotřebuju do koše. A mimo jiné jsem udělala i čistku filmů a objevila takové, které se mi moc líbí, ale už jsem na ně v tom závalu všech ostatních filmů úplně zapomněla.

S láskou, Rosie
Když jsem film viděla poprvé, brečela jsem snad už od půlky filmu. V následujícím týdnu jsem film viděla snad každý večer. Miluju ho. A vy si ho zamilejete taky.

Mám za sebou období, kdy jsem nakupovala jak šílená a nebyl týden, abych si nekoupila něco nového. Bylo úplně jedno, jestli mi daná věc byla velká (přeci oversize je teď v módě), jestli mi byla malá (se do toho nějak nasoukám), jestli byla úplně mimo můj styl (aneb neustálé připomínky z mého okolí, že existují i jiné barvy, než jen černá a že bych měla do svého šatníku zapojit barvy) mě dovedly k tomu, že moje skříň byla narvaná kouskama, které jsem v tom lepším případě měla na sobě aspoň jednou. A tak se mojí oblíbenou činností stalo třídění šatníku. Vyřazuji věci snad každý týden a pořád nejsem u konce. Ale už jsem na tom alespoň tak, že dokážu posoudit, co fakt do mého šatníku potřebuju. A ne pestrobarevnost oblečení to není ;).

Vše z H&M

1. Maxi sukně
Tu potřebuju, přes to nejede vlak. Strašně se mi líbí, jak třeba jen s obyčejným tílkem vytvoří špičkový streetový look. Přijde mi jako univerzální kousek, nevím, co na sebe a vezmu si jí. Musí ale být v černé, samozřejmě. 

2. Maxi klobouk
Asi před dvěma lety jsem si koupila černý klobouk, který jsem měla asi tak jednou na hlavě. Jednoduše je malý a připadám si v něm jak kluk. Proto tentokrát moje srdce touží právě po maxi klobouku, který oživý každý outfit.

3. Kabelky
Protože mám nedostatek kabelek. Ať už těch velkých, nebo těch malých. Takže kabelky rozhodně nemůžou na mém wishlistě chybět. Velkou černou, která by se dalo nosit jako crossbody nemám ani jednu a menší kabelky sice nějaké mám, ale všechny na sobě už nesou známky nošení.
4. Crop top
Nemám ani jeden. Říkala jsem si, že bych je neměla ani k čemu nosit. Ale potom, co jsem si koupila high waisted šortky a skater skirt, bylo mi jasné, že nějaký potřebuju. Nejlíp volný a krajkový.
5. Sandálky
K něčemu se přiznám. Na celé léto mám jen jedny sandálky s okopanými špičkami, které jsou vhodné spíše do odpadkového koše, než na běžné nošení. Ale nikde si žádné nemůžu vybrat. Jednoduše buď jsou s nějakými šílenými detaily, nebo se mi za ně nechce dávat X stovek. 

6. Boty na platformě
Další must have. Protože jsou úplně naprosto dokonalé. A to bez debat. Kord pro mě, když už jsem takový prcek, tak abych se v těch pražských uličkách neztratila.